Právníci a akademici dnes odeslali otevřený dopis Stanislavu Křečkovi. Požadují, aby vykonával funkci ombudsmana řádně

Právníci se ozývají: „Existují i elementární principy, které žádný právník a představitel moci zpochybňovat nemá, ba nesmí.”

„Ve funkci veřejného ochránce práv jste sice pouze krátce, ale již jste podnikl několik kroků a pronesl celou řadu výroků, které podlamují naši důvěru v to, že svou roli plníte odborně zdatně a s vědomím vážnosti funkce, do které jste byl zvolen.” Tímto začíná text otevřeného dopisu, který byl sepsán v návaznosti na vystupování Stanislava Křečka. 

Motivace k sepsání otevřeného dopisu: O povaze základních práv nelze šířit nepravdy

Podle právníka a jednoho z autorů otevřeného dopisu Ladislava Vyhnánka vystupování Stanislava Křečka podkopává elementární principy demokratického právního státu, na nichž společnost stojí. Takové principy by podle něj neměly být za žádných okolností zpochybňovány samotnými právníky, natož veřejným ochráncem. „Úlohou právníků je tyto základní principy střežit. Zneužití autority Stanislava Křečka, který v pozici ochránce neodborně a nepřípustně šíří nepravdivé závěry o povaze práv jednotlivců, se tak stalo naší motivací pro sepsání otevřeného dopisu,” vysvětluje Vyhnánek.

„Měli bychom se vzájemně respektovat a přemýšlet i o problémech lidí, kteří mají jiné názory, víc nebo míň štěstí nebo se prostě jiní narodili.”

Co je podstatou a obsahem základních práv uvádí právníci v dopisu: „Lidská práva, či chcete-li práva lidí, přitom nejsou intelektuálním konstruktem, nýbrž něčím velmi konkrétním. Chrání nás před mocí státu a dovolují soužití různých lidí navzdory rozdílům v jejich názorech, zájmech či potřebách. Připomínají nám, že bychom se měli vzájemně respektovat a že bychom měli přemýšlet i o problémech lidí, kteří mají jiné názory, víc nebo míň štěstí nebo se prostě jiní narodili. To, že některá lidská práva přijdou zbytná jednomu člověku, neznamená, že nemají význam pro šťastný život někoho jiného. Tato práva Vám zákon ukládá chránit, ať už jde o seniora, jemuž byl špatně vyměřen důchod, zanedbávaného klienta v domově sociálních služeb či Roma, který nemůže sehnat nájem pro svůj původ.”

Cílem signatářů je apelovat na Stanislava Křečka, aby si včas uvědomil obsah své funkce i odpovědnost, která se s jejím výkonem pojí. Vyzývají, aby se v rámci zákonných kompetencí zastával běžných lidí proti úřadům, bezmocných proti omezování svobody a všech, kterým se nedostává respektu, rovného a férového zacházení. Signatáři mají za to, že je tato role ombudsmana jistě složitá, avšak nezastupitelná.

Podle zákona by měl ombudsman nejprve podnět zvážit, tedy projít dotčenou právní úpravu, analyzovat soudní rozhodnutí a teprve posléze v dané otázce „rozhodnout". Jak plyne z nedávného rozhovoru pro Respekt s Monikou Šimůnkovou, zástupkyní veřejného ochránce práv, Stanislav Křeček odhaluje své právní názory (hraničící až se samotnými závěry v kauzách), aniž by měl přehled o aktuálních stížnostech a problematice v širších souvislostech. „Jakkoliv osobě Stanislava Křečka nikdo nebrání vtisknout úřadu svůj vlastní akcent a případně se rozejít s názorovou linií své předchůdkyně Anny Šabatové, jeho dosavadní kroky naznačují, že si obsahu své funkce není plně vědom,” zdůrazňuje Jiří Novák, doktorand Katedry ústavního práva a politologie brněnské právnické fakulty, který je signatářem otevřeného dopisu. 

Otevřený dopis nepředstavuje nesouhlas s osobou ochránce

Otevřený dopis ve svém textu uvádí hned několik kroků současného ochránce, které signatáři vnímají jako přešlapy a pochybení veřejné moci ve vztahu k jednotlivcům. „Motivací pro sepsání otevřeného dopisu však tyto jednotlivé kroky nebyly,” upřesňuje Vyhnánek a dále uvádí: „Nejde tedy o nějaké rozlícení signatářů nad rozdílnými názory ombudsmana, například na aktuální otázku omezení přítomnosti otců u porodu a s tím související potenciální porušení práva na soukromý a rodinný život podle Listiny základních práv a svobod. Ostatně na otázce přiměřenosti tohoto omezení se jistě neshodnou ani sami signatáři otevřeného dopisu.” 

Jedna z iniciátorek a koordinátorek otevřeného dopisu právnička Petra Lehotská vysvětluje, že motivací pro sepsání dopisu nebyly jednotlivé výroky ani rozdílné názory a hodnotové postoje nového ombudsmana. „Skutečnou pohnutkou pro uskutečnění této odborné (nikoliv politické) výzvy byly neodborné a nepravdivé závěry, které o povaze základních práv Stanislav Křeček v pozici ochránce šíří,” říká Lehotská.

Že nejde o pouhý  „manifest křiklounů”, kterým se kontroverzní názory nového ombudsmana „nehodí do krámu”, vzpouru levicových aktivistů či snad vzdor mládí proti moudrosti a zkušenosti stáří, pak podle autorů dopisu svědčí i rozsah signatářů. Jen namátkou lze zmínit:

• Elišku Wagnerovou, emeritní místopředsedkyni Ústavního soudu a bývalou senátorku, 
• Jana Wintra, docenta působícího na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, který se jako respektovaný právník k otázkám ústavního práva vyjadřuje do médií,
• Barbaru Havelkovou, v současnosti působící na Právnické fakultě Oxfordské univerzity, kde vyučuje právo Evropské unie, britské ústavní právo, srovnávací právo a otázky rovnosti a antidiskriminačního práva,
• Jana Kyselu, profesora ústavního práva a státovědy na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, který svými komentáři přispívá ke zvýšení povědomí o ústavním právu mezi odbornou i laickou veřejností. 

Signatáři se staly i osobnosti s titulem Právníka roku, jako jsou:

• David Kosař, vedoucí Ústavu pro otázky soudnictví na Právnické fakultě Masarykovy univerzity (PrF MUNI) a laureát ceny Neuron, 
• Stanislav Kadečka, advokát, člen Legislativní rady vlády a akademický pracovník Katedry správní vědy a správního práva PrF MUNI, 
• Vítězslav Dohnal, advokát a zakladatel Pro bono aliance. 

Jedna ze signatářek otevřeného dopisu Kamila Abbasi dodává, že koncept základních práv není umělým konstruktem, pod jehož vágní vymezení v Listině základních práv a svobod se v současnosti vleze kdejaký rozmar jednotlivých křiklounů. „Institut základních práv a jeho ochrana vůči vládní zvůli je pro obyčejného člověka privilegiem a výsledkem mnohaleté zkušenosti s bezprávím, v němž se jednotliví lidé ochrany svých svobod a přání nemohli dovolat. Připojit svůj hlas ve prospěch hodnot, které bychom jako společnost měli opatrovat, se tak stává samozřejmým krokem,” uzavírá Abbasi.

Text otevřeného dopisu s připojenými podpisy je dostupný zde: 

Otevřený dopis veřejnému oc... by Jan Růžička on Scribd

Otevřený dopis je možné podpořit podpisem petice, která je otevřená dalším zájemcům o podpis.