Nejprve editorky Kateřina Šimáčková a Pavla Špondrová osvětlily důvody vytvoření knihy a platformy mužské právo na webu i twitteru. Špondrová navíc krátce představila feministickou kritiku práva. Poté vystoupila Adéla Hořejší k tematice porodnictví a Lucie Hrdá k sekundární viktimizaci obětí sexuálního a domácího násilí v českém justičním systému.
Katarína Šipulová se zabývala sexuálním obtěžováním v online prostoru. Zuzana Fellegi se zamyslela nad tím, kdo se v České republice bojí Istanbulské smlouvy a proč. Marína Urbániková závěrem seznámila auditorium s problematikou reprezentace žen v české justici. Dále se v připravované publikaci bude například akademička Věra Honusková věnovat problémům, jimž čelí ženy uprchlice.
Akce k Mezinárodnímu dni žen měla být příspěvkem do debaty o tom, zda současné nastavení našeho právního řádu má stejné dopady na ženy jako na muže. Původně to totiž byli jen muži, kdo ovlivňoval obsah společenských i právních pravidel. Ženy nemohly volit ani studovat. I poté, co tyto možnosti získaly, měli a mají většinu v parlamentech, vládách i na nejvyšších soudech stále muži. Ti posléze ze svých pozic obsah práva dále vytvářejí. Jednotlivé příspěvky poukázaly na to, jaké negativní důsledky může mít aktuální právní úprava i praxe na životy nejen žen, ale také mužů, a to nikoliv jen těch, kteří nesplňují tradiční představu o své roli v rodině a společnosti.
Hlavní moto celé akce lze podle Kateřiny Šimáčkové shrnout slovy, že „jen otevřená diskuse, spravedlivě nastavená pravidla a jejich férová aplikace otevírají možnosti svobodného rozhodování každé lidské bytosti tak, aby si opravdu každá mohla jít svou vlastní cestou za štěstím.“
Nestihli jste první představení knihy Mužské právo v Praze 8. března? Jana Michaličková celou akci natočila, takže se teď můžete na záznam všech vystoupení a závěrečné diskuze podívat.