Noc práva již potřetí otevírá brány právním nadšencům i veřejnosti

Organizátoři dlouho váhali, jestli Noc práva v letošním roce uskutečnit. Situace ohledně koronaviru není vůbec nakloněna pořádání jakýchkoli událostí tohoto typu. Nakonec však rozhodli, že nelze zájemce o tento zážitek ochudit a uspořádali Noc práva v online podobě. Jak sami organizátoři vyjadřují: „Dostali jsme tolik e-mailů a zpráv s dotazy, jestli Noc práva alespoň v nějaké podobě zorganizujeme, že jsme neodolali a program pro vás alespoň ve zredukované podobě připravili online – ve formě videí. Kromě přednášek nemohl chybět ani každoroční kulturní prvek.“

Co zajímavého lze zhlédnout?

Jelikož je letošní ročník celý v online režimu, není nutné vymýšlet složitý časový harmonogram a lze všechny přednášky zhlédnout z pohodlí domova. Je nutné se předem registrovat, registrace je ale rychlá a bezplatná. Stačí vyplnit jen své jméno, příjmení a e-mail. A jaký je tedy program?

Soudce Nejvyššího soudu Michal Králík přibližuje problematiku zranění u amatérského a profesionálního sportu (touto problematikou jsme se zabývali také my v článcích zde a zde, pozn. red.). Ve své přednášce zodpoví například otázku, zda a za jakých podmínek sportovec odpovídá za zranění spoluhráče.

Stále aktuálnímu tématu ochrany osobnosti se věnuje příspěvek soudce Krajského soudu v Brně Michala Ryšky. Ten hovoří o ochraně osobnosti po smrti osoby: „Často dochází ke střetu mezi svobodou projevu a postmortální ochranou osobnosti. Žádné z těchto práv nestojí apriori výše než druhé, všechno je nutno posuzovat podle rozhodných okolností – zda se jedná o skutková tvrzení nebo hodnotící úsudky, co je předmětem sdělení, zda se jedná o osobu veřejného zájmu...“.

Výklad o soudních budovách první republiky v Čechách od advokáta Lubomíra Činky je příjemným rozptýlením od ostatních ryze právních výkladů. Přednáška je doplněna mnoha dobovými snímky i současnou podobou budov.

Do oblasti kriminologie se ve své přednášce dostává docent Libor Dušek z Univerzity Karlovy. Přednáška na téma „Proč je v Česku tolik vězňů?“ je exkurzem do často opomíjené oblasti práva, přestože jde o stále důležitější téma, neboť: „Česko má jednu z největších vězeňských populací v přepočtu na obyvatele v celé Evropské unii. Je to okolo dvou set vězňů na sto tisíc obyvatel.“

Světlana Witowská, moderátorka a novinářka, ale také vystudovaná právnička, v rozhovoru přibližuje svá studia na Karlově univerzitě, ale také práci novinářky a moderátorky, přípravy na velmi sledovanou prezidentskou debatu nebo to, jak epidemie koronaviru ovlivňuje vzdělávání i osobní život.

Poslední videopřednáška je trochu netradiční. Její název „Den diplomata v Austrálii“ toho hodně napovídá – zástupce velvyslance v Austrálii Ondřej Boháč krátkým vstupem představuje život v hlavním městě Canberra i náplň práce diplomata.

Ústavní právník Jan Kysela z Univerzity Karlovy ve své audiopřednášce představuje roli Senátu v ústavním systému České republiky. O senátorech Jan Kysela říká například tohle: „Zvolením se ze všech senátorů stávají historičtí aktéři. Ať už chtějí, nebo nechtějí, záleží na nich, jakou hloubku brázdy vyorají a jaký vjem si s nimi spojíme.“

Kulturním prvkem letošního ročníku je videozáznam divadelního představení Milada. Tato částečně dokumentární hra Fakultní divadelní společnosti Právnické fakulty Masarykovy univerzity představuje osobní příběh Milady Horákové a procesu s ní.

Dalším kulturním bodem je scénické čtení knihy „Studovali práva“ autorské dvojice Petra Rittera a Zdeňka Šťastného. Při sledování výkonu Filipa Tellera, který dílo předčítá, se mnohdy zasmějete, jindy vás ale její obsah donutí k zamyšlení.

Poslední část letošního ročníku Noci práva se věnuje autorům zmíněné knihy, Petru Ritterovi a Zdeňku Šťastnému. V talk show, moderované opět Filipem Tellerem, odpovídají na otázky o postavách knihy, jak psaní díla probíhalo, ale také o jejich osobních životech a studiích.