Během pandemie přistoupilo vedení Právnické fakulty MUNI k distančnímu způsobu výuky a následně i zkoušení. Co představuje podle jedněch organizační komplikaci, lze vnímat i jako jedinečnou příležitost pro inovaci zastaralého způsobu samotného zkoušení. Jak se této příležitosti zhostila Právnická fakulta MUNI? Rozpačitě. U některých předmětů důstojně, u jiných zůstalo vše při starém. Prostoru pro inovaci zkoušek je přitom mnoho a o konkrétních možnostech zlepšení se rozepisuje celá řada autorů.
Ačkoliv se právní vzdělání šnečím tempem pomalu sune do 21. století, formám zkoušení na právnických fakultách se tento pomalý pokrok dosud poměrně vyhýbal. O podobě zkoušení jsem se již rozepsal ve své eseji pro Ius et Societas [1]. Trefně diagnostikoval nešvary státních závěrečných zkoušek například T. Richter pro deník Respekt [2], jeho závěry jsou přitom přenositelné i na běžné zkoušky.
Ve zkratce lze shrnout pointy obou textů takto: (ústní) zkoušení není objektivní ani fér, o vedení k respektu spravedlivého procesu nelze hovořit. Zkoušení má nízkou vypovídací hodnotu, je obecně zaměřené na znalosti práva, nikoliv jeho aplikaci skrze řešení případů. Navíc příliš neodpovídá „reálným“ podmínkám: studenti buď mají přístup pouze k papírovým předpisům (nikoliv však k judikatuře, komentářům či odborným článkům), anebo např. v případě mnohých ústních zkoušek ani k těm, tudíž jsou nuceni právo znát „spatra“. V otázce podrobnější diskuze a širších důsledků takové podoby zkoušení odkazuji na oba výše citované články.
Koronavirová krize vnesla do způsobu vzdělávání a zkoušení čerstvý vánek, ale odhalila rovněž celou řadu problémů [3]. Z rozhodnutí děkana totiž fakulta plošně přešla na distanční a písemnou formu obojího. Tento krok vyvolal značnou kontroverzi, ale já musím uznat, že ve mně probudil spíše optimismus. Že bychom se alespoň na jeden semestr zbavili ústního zkoušení, měli přístup k širšímu spektru předpisů než jen k nekomentovaným papírovým právním předpisům, zajistili přezkoumatelnost zkoušek, snížili přebobtnalé množství termínů atd.? Tento optimismus se zatím zčásti vyplnil, zčásti nikoliv.
Jistě, našla se celá řada předmětů, ve kterých byl povolen přístup k různé škále zdrojů, a zkouška tak bude mít formu řešení případů nebo formu kombinovaných či open-questions only testů. Některé katedry dokonce přistoupily ke zkoušení ve formě open book, tedy za přístupu ke všem zdrojům. Pak jsou ale předměty, které dle mého odmítají akceptovat realitu 21. století. V některých předmětech byly povoleny pouze písemné předpisy, v některých pouze předpisy nekomentované a některé předměty stále lpí na znalostních multiple-choice odpovědnících.
Toto bránění se pokroku považuji přinejmenším za problematické, a to hned z několika důvodů. Zaprvé, zkoušení založené na testování znalostí, a nikoliv aplikaci práva řešením konkrétních případů, je obrovsky neefektivní, co se týče kvality právního vzdělávání. O tom se opět více vyjadřují již v úvodu zmíněné články. Zadruhé, snahou omezit přístup ke zdrojům je férovost zkoušení a vypovídající hodnota známek vážně podkopána. IS MUNI nemá žádný způsob, jak kontrolovat aktivitu studentů na počítači během skládání jednotlivých zkoušek. Zákaz používání komentovaných či elektronických předpisů a jiných zdrojů je tak de facto pouze apelem na svědomí studentů. Zatřetí, omezení přístupu studentů k jiným zdrojům než pouze (papírovým) předpisům nemá nic společného s právem v praxi, které spočívá především na řešení problémů s přístupem k celé plejádě různě kvalitních zdrojů. Jedná se o uměle vytvořenou a udržovanou iluzi, ačkoliv realita nás tlačí jiným směrem.
Přitom řešení je nabíledni: přiznat si, že studenti přístup ke všem možným zdrojům mají a i v budoucnosti mít budou, a akceptovat, že právo spočívá především v řešení konkrétních případů a nikoliv zaškrtáváním a, b, c, d možností. Proto nechápu, proč se tomu některé předměty stále tak vehementně brání. Nadto do budoucna zůstává otevřenou otázkou, nakolik posun a inovace z letošního zkouškového období přežijí koronavirovou krizi. Nelze vyloučit, že se bude jednat pouze o dočasnou záležitost a během příštího zkouškového se vše vrátí do starých kolejí.
Autor: Štěpán Paulík
[1] Vítězná esej Ius et societas s názvem O reformovatelnosti studia práv v Čechách, je dostupná z: http://www.iusetsocietas.cz/fileadmin/user_upload/Vitezne_prace/Paulik_-_O_reformovatelnosti_pravniho_studia_v_Cechach.pdf
[2] Článek s názvem Studentská sebevražda a spravedlivý proces je dostupný z: https://www.respekt.cz/respekt-pravo/studentska-sebevrazda-a-spravedlivy-proces
[3] Např. nerovnosti ve přístupu ke vzdělání viz https://www.seznamzpravy.cz/clanek/nerovnosti-ve-vzdelavani-pretrvavaji-neni-vule-to-zmenit-shoduji-se-odbornici-105761?fbclid=IwAR2jCDjOChOMD4wBf0oPnFkBtnD7KMANQU4r5bB34mds5ZMVaAsEh6XB2mA
Ve dnech 11.–13. listopadu 2024 hostila Právnická fakulta Masarykovy univerzity další ročník prestižního veletrhu pracovních příležitostí ELSA Job Fair, pořádaného lokální skupinou Evropského sdružení studentů práv...
Projekt Úvod do studia práva již čtvrtým rokem seznamuje na právnické fakultě v Brně nově příchozí studenty s fakultním prostředím a v průběhu jednoho týdne jim přibližuje různé právní obory. Mimo to se také účastníci...
