Soutěž byla rozdělena na písemné a ústní kolo. Do ústního kola postoupily čtyři nejúspěšnější týmy. Studenti třetích a vyšších ročníků plzeňské fakulty si tak mohli vyzkoušet sepsání žaloby pro fiktivního klienta a následně (během ústního kola) i samotné simulované soudní jednání.

Zadáním, se kterým se měly týmy popasovat, byl spor o vlastnictví rodinného domu, inspirovaný skutečným a poměrně zapeklitým případem. Skutkový stav byl pro účely soutěže popsán následovně: dvě sestry se staly dědičkami rodinného domu. Jejich nezletilý bratr podíl na domě nezdědil, aby nebyl zatížen souvisejícím hypotečním dluhem. Sestry se následně domluvily, že se výhradním vlastníkem domu stane jen jedna z nich, a druhá na oplátku dostane vyplaceno 1 000 000 Kč, avšak pod podmínkou, že odkoupený podíl bude v budoucnu převeden na mladšího bratra, jakmile bude zletilý a bude-li mít o dům zájem. Následovala druhá dohoda , že neprojeví-li mladší bratr o podíl na domě zájem, bude sestře, která podíl převedla, vyplaceno ještě 500 000 Kč. Sestra, která se stala výhradním vlastníkem domu, se rok po uzavření obou dohod rozhodla prodat dům třetí osobě a sestru vyplatit výše zmíněnými 500 000 Kč. Sestra, která měla peníze obdržet, však s tímto postupem nesouhlasila. Měla dojem, že její sestra měla vyčkat na dosažení zletilosti jejich bratra a nejprve mu nabídnout spoluvlastnický podíl. Teprve pokud by jej bratr odmítl, měla podle ní mít její sestra právo prodat rodinný dům třetí osobě.

Studenti měli za úkol připravit žalobu, ve které by byla sestře prodávající dům uložena povinnost splnit povinnosti vyplývající pro ni z příslušné dohody. Při ústních kolech si pak týmy vyzkoušely zastupování jak žalobkyně, tak žalované.

Simulovaným jednáním předsedal fiktivní soudní senát. Mezi hodnotitele z řad act Řanda Havel Legal patřili Mgr. Ruslan Hlovjak a JUDr. Jan Ožana, který fiktivnímu senátu předsedal. Za fakultu byl v senátu vyučující, předseda občanskoprávního senátu Krajského soudu v Plzni a bývalý soudce Nejvyššího soudu JUDr. Alexander Šíma. Na samotné organizaci soutěže se navíc podílel i Mgr. Jakub Adámek za act Řanda Havel Legal a Teodor Schmid za ELSA Plzeň.

Simulovaná jednání se nesla v přátelské atmosféře. Samotná argumentace stran žalobce se točila především kolem smlouvy budoucí a jejího vymožení, dokonce byly předneseny i důkazní návrhy ve formě svědectví. Strana žalobce dále argumentovala dobrými mravy. Naopak strana žalovaná se hájila tím, že smlouva platí pouze inter partes, tudíž jedna ze sester nemá nárok žalovat ve prospěch jejich mladšího bratra.

Proces byl proložen dialogy a úvahami nad případem, který, jak hodnotitelé podotkli, byl skutečně komplikovaný. Sám JUDr. Šíma po skončení soutěže žertovně pronesl, že by si na takovou kauzu sám během studií netroufl. JUDr. Ožana, předseda fiktivního senátu, podotkl: „Cílem tohoto moot courtu není simulovat klasický soudní proces, ale navnímat právní myšlení studentů a zjistit jejich reakce. Cílem tedy není jen vyhrát žalobu, ale spíše se naučit reagovat a přemýšlet o věcech jinak.“

Celkem se uskutečnila čtyři náročná jednání, během kterých byli studenti podrobeni nelehkým otázkám, na něž museli pohotově reagovat. Všichni statečně obstáli a podle porotců to nebyl lehký výběr, avšak čtvrté místo obsadil tým ve složení Adély Fischerové a Kryštofa Pixy. Třetí, bronzové, místo si vysloužili David Šnajdr a nepřítomná Tereza Matějková. Druhé místo za svůj výkon získali Kateřina Nosková a Martin Slavotínek a na prvním místě se umístil tým složený z Anety Dohnalové a nepřítomné Heleny Konášové.

Celá akce se vyvedla a jak samotní účastníci, tak porotci byli velice nadšení, což JUDr. Ožana vystihl za všechny: „Nelituji jediné minuty, která tu dnes uběhla.“ K tomu souhlasně přitakal JUDr. Šíma a pochvaloval si aktivitu a skvělou práci zúčastněných studentů. Není pochyb ani o tom, že zkušenosti z moot courtu studenti využijí jak během svých dalších studií, tak určitě i během následné praxe.

Úvodní foto. Archiv Elsa Plzeň