Po covidové pauze opět proběhla letní škola soukromého práva. Tentokrát středoevropská.

Oproti minulým ročníkům se lišilo místo konání. Škola se totiž výjimečně přesunula z jižní Moravy do Čech, a to do kláštera Želiv. S tím byla spojena také změna společenského programu, od tradiční návštěvy vinného sklípku se tentokrát muselo upustit. I nová lokalita ale měla účastníkům co nabídnout.

Hlavními tématy letní školy byla odpovědnost člena orgánu právnické osoby a započtení, vedlejším tématem pak nová evropská směrnice o reprezentativních žalobách na ochranu spotřebitelů. Odborný program vedli za českou stranu Eva Dobrovolná, Filip Melzer a Josef Kotásek. Se studenty z rakouské Wirtschaftsuniversität Wien přijel Georg Kodek, který je zároveň soudcem rakouského Nejvyššího soudního dvora. Původně pouze česko-rakouská spolupráce se letos rozšířila a poprvé se akce zúčastnily také studentky ze Slovenska a vyučující Rita Sik-Simon z Maďarska, která momentálně působí na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Svým výstupem, který byl přenášen online, přispěl také Zsolt Hajnal z univerzity v maďarském Debrecenu. Odtud tedy i nové označení školy; z dosavadní česko-rakouské se stala středoevropská.

Středa, den první

Začátek programu byl v den příjezdu naplánován od 14 hodin. Všichni účastníci se proto do Želivu sjeli kolem poledne, aby se stihli ubytovat a společně naobědvat (hotel i restaurace se nacházely přímo v klášteře). První příspěvky (Melzer, Sik-Simon) se věnovaly vývoji soukromého práva po roce 1918 v Česku, Rakousku, na Slovensku a v Maďarsku. Kromě historického přehledu měly poukázat také na to, že i přes odlišné osudy právních řádů ve 20. století k sobě mají soukromoprávní úpravy v těchto zemích blízko, a proto je spolupráce mezi odborníky důležitá.

Čtvrtek, den druhý

Úvodní dopolední blok se nesl v duchu studentských referátů. Letní školy se zúčastnili studenti právnických fakult z Česka (PrF MU, PF UPOL), Rakouska (WU Wien) a Slovenska (PrF TRUNI), a to od dokončeného prvního ročníku po studenty doktorského studia. Téměř všichni si připravili příspěvek (samostatně, nebo ve dvojicích) na jedno z odborných témat, která jim byla předem nabídnuta. Jak bylo zmíněno výše, akce probíhala pouze v německém jazyce. Proto byl právě tento úkol, spočívající ve zpracování a následném prezentování určitého právního problému, pro mnohé výzvou. Čtvrteční referáty tematicky navazovaly na předešlý den a v různých rovinách se věnovaly péči řádného hospodáře.

Po přestávce přišla na řadu praktická část, při níž se studenti dozvěděli, kde a jak vyhledávat rakouské a české právní předpisy a judikaturu. Odpolední výuka se pak týkala reprezentativních žalob v souvislosti s novou evropskou směrnicí. Akademici přiblížili její vztah s českým (Dobrovolná), maďarským (Sik-Simon) a rakouským (Dangl) právem. Poté už následoval další bod společenského programu, tentokrát komentovaná prohlídka želivského kláštera, jehož historie sahá do 12. století.

Pátek, den třetí

Závěrečný den znamenal poslední velké téma, a tím bylo započtení. Nejprve akademici představili související platnou právní úpravu v Rakousku (Kodek) a Česku (Melzer), poté si slovo opět vzali studenti. V pátečních příspěvcích rozebírali vztah započtení a uznání dluhu a započtení jako procesní obranu. Oba problémy zazněly z pohledu jak práva českého, tak rakouského. Následnou debatou a poděkováním všem, kteří se na akci podíleli, byl letošní ročník letní školy ukončen.

Závěrem

Středoevropská letní škola soukromého práva trvala pouze tři dny, o to více byla ale intenzivní. Absolvování náročného programu v německém jazyce bylo pro většinu studentů novou zkušeností. Kromě odborných informací si budou ale pamatovat i neformální posezení po skončení programu nebo spontánní večerní procházku téměř celé skupiny k nedaleké vodní nádrži Trnávka. A možnost potkat studenty z jiných právnických fakult, včetně těch zahraničních, se také nenaskytne každý den.

Foto na úvod: Účastníci letošního ročníku Středoevropské letní školy soukromého práva, archiv České společnosti pro studium práva německy mluvících zemí