Núr Doubová
studentka Fakulty právnické Západočeské univerzity v Plzni
Nejvyhledávanějším slovem roku 2009 bylo nechvalně známé „rychlostudent“, které doprovázelo kauzu plzeňských práv. Aféra otřásla akademickým světem a výrazně uškodila reputaci celé fakulty na dlouhá léta dopředu. Jak se k této záležitosti ale staví současní studenti a absolventi?
Je to již patnáct let, co se nechvalně známá aféra přehnala přes Fakultu právnickou Západočeské univerzity v Plzni a smetla s sebou mnoho lidí. V září roku 2009 byl dvěma novináři z Lidových novin zveřejněn první z textů odhalující tehdejší poměry na fakultě.[1] Článek se týkal proděkana Ivana Tomažiče, který, jak se ukázalo, opsal značnou část své disertační práce. Oponentský posudek k této disertaci, psaný Milanem Kindlem, byl rovněž plagiátem.[2] Následkem toho rezignovali dva proděkani a dále vedoucí katedry správního práva.[3] Později se však vyskytly další okolnosti, které měly za následek poskvrnění jména fakulty a jmen jejích absolventů. Jedná se právě o takzvané „rychlostudenty“, kteří školu vystudovali, aniž splnili podmínky přijímacího řízení, uspěli u zápočtů nebo zkoušek. Tito „studenti“ dokonce obdrželi titul bez napsání diplomové práce a složení státní zkoušky. Nadto se dokonce našel případ „studentů“, kterým bylo pro právnický titul uznáno studium před rokem 1989, a to například z oboru elektrotechniky či cestovního ruchu.
Následujícím problémem, který souvisí s uznáváním předešlého studia, pak bylo uznávání právnických diplomů z Ukrajiny.[4] Česká advokátní komora (ČAK) takovéto absolventy odmítla zapsat jako koncipienty. ČAK své rozhodnutí opodstatnil tím, že právo je typicky jiné pro každou zemi, a proto zde nelze takové tituly uznat.[5] Plzeň se však obhajovala tvrzením, že na ukrajinské univerzitě se studenti vzdělávali českému právu.[6] Nakonec většina těchto titulů, které byly fakultou uznány, byla „oduznána“, a to i přes veškerou snahu skrze kasační stížnosti k Nejvyššímu správnímu soudu. Neúspěch ve formě zamítnutí přišel ve všech šesti případech, například v rozsudcích: 9 As 77/2010–229 9, 9 As 80/2010-200, 9 As 93/2011–87 a 9 As 105/2011-124.[7]
Poslední skvrnou na celé kauze byla, jen jako hřebíček do rakve, nízká kvalita vědecké činnosti fakulty.[8] Nízkou produkcí vědeckých prací a výzkumů se dokonce od roku 2007 zabývala akreditační komise. To vše mělo za následek prodloužení akreditace pouze pro některé obory doktorského studia a později to vedlo až k úplnému zákazu udělování titulu JUDr. a úplnému pozastavení akreditace v roce 2010.[9]
Naštěstí není všem dnům konec a plzeňská práva na sobě v poslední dekádě pomalu, ale jistě pracují. Akreditace byla fakultě obnovena, její vědecká činnost roste[10] a zájem ze strany uchazečů je dokonce vyšší, než škola dokáže uspokojit.[11]
Svoje názory a dojmy, skrze nejrůznější otázky, poskytli čtyři studenti, kteří byli vybráni napříč ročníky. Každý z nich měl nejrůznější odpovědi, ať už u nich kauza měla vliv na výběr vysoké školy, nebo naopak vůbec ne, či zda se setkali s nějakými narážkami. Na otázky odpověděli mimo jiné i dva absolventi, z nichž jedním z nich je David, zaměstnaný v pražské advokátní kanceláři, a druhým Václav Láska, senátor za Prahu 5.
Jedním z prvních dotazů bylo, zda měla pověst fakulty nějaký vliv na výběr školy při ucházení se o studium. Odpovědi se poměrně shodovaly, Michaela, studentka prvního ročníku, i Antonín, student třetího ročníku, sdíleli podobné obavy – báli se budoucího uplatnění. Oba se ale shodují, že v právnických a odborných kruzích je na studenty Plzně nahlíženo normálně. Jak říká Michaela: „Je nutné si zjistit okolnosti aféry a nějak přiměřeně na ně pak i reagovat a nebrat si ty věci k srdci, protože většinou to jsou lidé, kteří nevědí, o čem mluví.“ Naopak Tomáš, student druhého ročníku, nebral aféru školy v potaz, jelikož, jak sám říká, se to stalo již dávno a dnes je všemu jinak.
Následovala otázka, zda zažili nějaké poznámky či vyloženě útoky, jak na adresu školy, či na ně samotné. Zde nebyly odpovědi bohužel vůbec překvapivé. Všichni tři s tím mají zkušenosti jak od blízkých, tak i od prakticky cizích lidí. „Bohužel dnes a denně, paradoxně to nejsou lidé z jiných právnických fakult,“ dodává Michaela. Antonín však dodává na pozvednutí nálady: „Uklidňuje mě však, že tyto komentáře jsou z drtivé většiny od lidí, kteří žádnou vysokou školu nestudovali, anebo po těchto urážkách sahají ostatní vysokoškoláci jakožto po argumentačním faulu.“
Navázala otázka, zda se dle dotázaných studentů fakulta vypořádala se svojí historií. Zde se opět všichni poměrně shodují, zároveň Antonín dodává, že je škola kvůli aféře pod drobnohledem, což by mělo dodat uklidnění budoucím uchazečům. Poslední otázkou bylo, zda by škola měla podniknout nějaké další kroky na „odčinění“ své minulosti. Michaela s Tomášem se shodují, že to již není třeba. Antonín dodává, že si také myslí, že fakulta dělá maximum, ale že smazat tyto chyby nikdy nepůjde.
„Každá fakulta se má snažit být co nejlepší, ale ne proto, aby odčinila minulost, ale aby poskytovala dobré vzdělání.“
Václav Láska
Podobné dotazy byly směřovány rovněž na zmíněné absolventy plzeňské právnické fakulty: advokátního koncipienta Davida a senátora Václava Lásku.
K dotazu, zda během svého studia (promoval v roce 2004) zachytil náznaky něčeho nestandardního, Václav Láska uvádí z vlastní zkušenosti. „Ano, stávalo se například, že já nastupoval do třeťáku a kolega policista do prváku. A když já končil čtvrťák, on promoval. Byly to ojedinělé případy, ale registroval jsem, že někteří státní zaměstnanci studovali školu extrémně rychle.“ Na otázku, zda by škola měla odčinit svoji minulost, odpovídá jednoduše a výstižně: „Každá fakulta se má snažit být co nejlepší, ale ne proto, aby odčinila minulost, ale aby poskytovala dobré vzdělání.“
Václav Láska dále potvrzuje, že nechvalně známá historie fakulty vytvořila stigma, kterého se dle něj nelze zbavit, a fakulta se s touto historií potáhne asi ještě hodně dlouho. Dodává, že ne všude je to tak dokonalé, jak se může zdát: „Když si vybavíte, co všechno se třeba dělo na pražské právnické fakultě. Nebo kdo všechno v Praze učí a co tam učí…“
Ohledně snahy „vymazat historii“ David poznamenává, že škola je podle něho málo propagovaná. Škola skutečné nemá prakticky žádné sociální sítě a na těch, co má, není přespříliš aktivní. Zároveň se David domnívá, že by se škola měla snažit lépe se propagovat za účelem přilákání mladých doktorandů skrze zajímavá pracovní místa či rozšíření doktorských programů.
Dalším dotazem bylo, zda někdy došlo k degradování vzdělání Václava Lásky či Davida, jako k tomu dochází u současných studentů. Na otázku odpovídá Václav Láska (bohužel) nepřekvapivě jediným slovem: „Denně“. Dále dodává, že narážky na jeho studia v Plzni jsou často spojeny s jeho vyjadřováním se na sociálních sítích, kdy se lidem něco jednoduše nelíbí. „Nejčastější jsou poznámky typu: ‘Co čekáte od právníka z Plzně‘ nebo ‘To je ten šmejd, co má plzeňský práva‘ a podobně.“
Na tuhle otázku odpovídá David naprosto opačně. Říká, že sem tam zažije nějaké narážky, ale ty jsou od přátel a jsou čistě pošťuchujícího charakteru, sám David ale přiznává, že: „Člověk se musí naučit, že když vystuduje tuhle školu, tak má v uvozovkách škraloup. Ale pořád má titul, který mu garantuje, že má srovnatelné znalosti s ostatními.“ Pak ještě dodává: „Po tom, co máš tuhle vstupenku na trh práce v podobě tří písmen, pak už je na tobě, jak jsi schopný člověk, zbytek je jenom to, jak tě ve škole naučí číst zákony, a to podle mě udělají na všech čtyřech fakultách stejně.“
V návaznosti na předešlou otázku zněl poslední dotaz, zda zažili útoky či posměšky od kolegů z praxe: „Od kolegů advokátů nikdy. Ale vím, že někteří pražští advokáti, třeba když hledají koncipienta, tak CV studentů z Plzně hází rovnou do koše. Podle mě je to póza, neb nesleduju, že by plzeňští absolventi jakkoli zaostávali za jinými absolventy,“ potvrzuje David již mnohokrát řečené, totiž že od kolegů z praxe se mu nikdy urážek či jiných poznámek nedostalo.
Fakulta má své hříchy, ať už mluvíme o plagiátorství v řadách vedení, o studentech, kteří absolvovali školu prakticky bez studia, či o snaze o uznání diplomů z Ukrajiny, o tom není pochyb. Ale i dle rozhovorů se studenty a absolventy se jeví, že fakulta, ač není dokonalá, rozhodně není stejnou školou, jakou byla před patnácti lety, a má vykročeno k lepším zítřkům.
studentka Fakulty právnické Západočeské univerzity v Plzni
Budova Fakulty právnické, Západočeská univerzita v Plzni: FPR, ZČU vnější vztahy, Wikimedia Commons, CC BY SA 4.0.
[1] Newsroom ČT24, díl Šmejdi. ČT24 [online]. 13. 12. 2020, [cit. 20. 12. 2022] https://www.ceskatelevize.cz/porady/11030967025-newsroom-ct24/220411033451213/cast/808290/
[2] Proděkan plzeňských práv opsal disertaci, prý to byla provokace. ČT24 [online]. 21. 9. 2009 [cit. 21. 12. 2022] https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/1383966-prodekan-plzenskych-prav-opsal-disertaci-pry-byla-provokace
[3] Za aféru práv v Plzni prý mohou čtyři muži z exvedení. Deník.cz [online]. 7. 5. 2010 [cit. 23. 12. 2022]. https://www.denik.cz/z_domova/za-aferu-prav-v-plzni-pry-mohou-ctyri-muzi-z-exved.html
[4] KOZELKA, Petr. Soud zrušil tituly 25 právníkům, kteří vystudovali „ukrajinskou univerzitu“. Novinky.cz[online]. 29. 6. 2011 [cit. 22. 12. 2022] https://www.novinky.cz/clanek/domaci-soud-zrusil-tituly-25-pravnikum-kteri-vystudovali-ukrajinskou-univerzitu-97766
[5] 25 právníkům byly zrušeny uznané diplomy z pobočky ukrajinské univerzity. ČT24 [online]. 29. 6. 2011 [cit. 29. 12. 2022] https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/1255081-25-pravnikum-byly-zruseny-uznane-diplomy-z-pobocky-ukrajinske-univerzity
[6] Vesecká napadla univerzitu, že uznává pochybné diplomy. Aktuálně.cz [online]. 3. 12. 2008 [cit. 22. 12. 2022]. https://zpravy.aktualne.cz/domaci/vesecka-napadla-univerzitu-ze-uznava-pochybne-diplomy/r~i:article:623593/
[7]Rozsuddky Nejvyššího správního soudu, č. j. 9 As 77/2010-229; 9 As 80/2010-200;. 9 As 93/2011-87; 9 As 105/2011-124; např. v Uznání titulů z Ukrajiny univerzitě neprošlo. Plzensky.denik.cz [online]. 2. 6. 2010 [cit. 22. 12. 2022] https://plzensky.denik.cz/zpravy_region/uznani-titulu-z-ukrajiny-univerzite-neproslo.html
[8] Právnická fakulta v Plzni je v krizi. ČT24 [online]. 11. 8. 2009 [cit. 21. 12. 2022] https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/1391594-pravnicka-fakulta-v-plzni-je-v-krizi
[9] CYPRICH, Pavel. Universum: Souhrn kauzy plzeňských práv. Radio Wave [online]. 17. 2. 2012 [cit. 20. 12. 2022] https://wave.rozhlas.cz/universum-souhrn-kauzy-plzenskych-prav-5240541; BEZOUŠKA, Petr. Jak šel čas s akreditací doktorského studia na FPR [online]. 29. 8. 2009 [cit. 21. 12. 2022]. https://web.archive.org/web/20100105170829/http://plzen.juristic.cz/zpravodaj/666416; Práva v Plzni zřejmě končí, škola nedostala akreditaci. ČT24 [online]. 1. 2. 2012 [cit. 22. 12. 2022]. https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/1193845-prava-v-plzni-zrejme-konci-skola-nedostala-akreditaci
[10] Fakulta právnická Zápodočeská univerzita v Plzni: Projekty [online]. [cit. 2022-12-29]. https://www.fpr.zcu.cz/cs/Research/projects.html
[11] Po 10 letech od akreditační aféry jsou plzeňská práva stabilní a prestižní. Advokátní deník [online]. 16. 9. 2019 [cit. 20. 12. 2022] https://advokatnidenik.cz/2019/09/16/po-10-letech-od-akreditacni-afery-je-plzenska-pravnicka-fakulta-stabilni-a-prestizni/
Účast v soutěži je skvělým nácvikem dovedností, jako jsou prezentace, přednes a psaní, tedy schopností, které by měl ovládat každý, kdo se chce stát dobrým právníkem. Soutěž Studentská vědecká a odborná činnost...
Studenti právnických fakult měli i letos možnost zúčastnit se Česko-rakouské letní školy soukromého práva, organizované Českou společností pro studium práva německy mluvících zemí, jež se konala na jižní Moravě...