Úvodní proslov započal děkan avizovanou transformací doktorských studijních programů. Jejich těžištěm bude především disertační práce a v návaznosti na to větší spolupráce doktoranda se svým školitelem. Zároveň by se však větší pozornost měla věnovat dokončení studia v rozumném časovém rozmezí.
Následně Martin Škop přešel k povinně volitelným předmětům. „Jistě znáte ty situace ve stylu: měli jsme úžasný volitelný předmět, chodili jsme tam dva,“ komentoval současnou situaci. Právě některé málo využívané předměty by zřejmě do budoucna mohly zaniknout, a to i v návaznosti na přeměnu podoby magisterského studia.
Velkým tématem je dle děkana také bakalářské studium, jež by mohlo vzniknout jako alternativa k onomu hlavnímu, magisterskému. Hlavní výhodu lze spatřovat v počátečním náskoku vůči ostatním fakultám, stejně tak v umožnění realizace studia těm, kteří by rádi působili v právním odvětví, ale nesměřují do profesí, jež by byly přesně právně regulované.
Tímto by byla samozřejmě umožněna kompatibilita s v současné době populárním modelem „maior minor“, tedy studiem, kdy si student zvolí jeden obor hlavní – maior, a druhý vedlejší – minor. Od tohoto akademického roku je to typické třeba pro filozofickou fakultu či fakultu sociálních studií.
Řeč došla i na plagiátorskou aféru, z níž některé případy dopadly i na naši fakultu. Ohledně tohoto neduhu zmínil docent Škop především potřebu lepších a důslednějších kontrolních mechanismů do budoucna.
Na závěr přišly dvě zprávy. První se týkala spolupráce s Českou advokátní komorou, soudy a dalšími institucemi sídlícími nejen v Brně. Ze sdělení vyplývá, že obě strany jsou vždy ochotné spolupracovat a jednání již probíhají.
Druhou novinkou byly změny na postech vedoucích kateder. Jan Horecký byl prozatím pověřen vedením Katedry pracovního práva a sociálního zabezpečení, Kateřina Ronovská dostala na starost Katedru občanského práva. Zároveň Katedru obchodního práva čeká změna ve vedení v podobě Josefa Kotáska a Katedru dějin státu a práva nově povede Jaromír Tauchen. Senát se těmito změnami bude zabývat na zasedání dne 30. září.
Tajemnice Blanka Přikrylová informovala o budoucích proměnách infrastruktury fakulty. Začneme-li nejdříve těmi menšími, stropy čtvrtého patra a učeben č. 302 a 316 čeká úprava, jelikož byly napadeny a poměrně zdevastovány tesaříkem krovovým. Opravy by se měly uskutečnit ještě v tomto semestru.
Co studenty čeká a snad již opravdu nemine, je rekonstrukce velkých přednáškových učeben, o jejichž padajících stropech bylo pojednáno v nedávném článku. Půjde-li všechno dle plánu, na přelomu listopadu a prosince by měly započít stavební práce, přičemž 360 dní od jejich zahájení bychom se mohli dočkat vysněného cíle „přednáškáren v provozní kondici“. Jarní semestr v roce 2021 tak možná přinese zánik docházení mimo fakultu, což by mohlo vést k větší účasti na přednáškách (nikdo by během přesunu neměl sejít z cesty, jak tomu mnohokrát bývá při vidině kopce a blízkého restauračního zařízení).
Následovalo vyjádření proděkana pro vědu a výzkum Marka Fryštáka. Zdůraznil, že je potřeba v publikační činnosti dbát na kvalitu před kvantitou, stejně jako je důležitý výběr publikačního prostředku. Celkově z jeho projevu vyzněla snaha o více racionality do budoucna.
Na závěr měl proslov garant magisterského studijního programu Petr Mrkývka. „Celé léto a před-léto jsem ležel v materiálech a když to řeknu s nadsázkou, mám pocit, že každý, kdo prošel okolo otevřených dveří, když se tenhle program vytvářel, usmál se a pozdravil, dostal povinný předmět. Došel jsem k závěru, že takhle to opravdu být nemůže…,“ započal svou řeč.
Následně zmínil podle něj zbytečně velký objem písemných testů. Také vyslovil názor, že by se mělo více soustředit na diplomovou práci, respektive i na průběh jejího vytváření. Dále pokračoval úvahami o zkoušce, která by prokazovala orientaci studenta v soukromém či procesním právu, přičemž u prvně jmenovaného již vznikl pracovní tým. Ve svém projevu se dotkl i revize povinných předmětů a proměny některých z nich v povinně volitelné.
Akce jako taková byla přijata pozitivně a řada návštěvníků se již těší na další, která proběhne za půl roku. Na své si přišel i student druhého ročníku Michal Kovalčík: „Jsem rád, že jsem se dozvěděl mnoho informací ohledně dění na fakultě, nicméně slova paní tajemnice o délce rekonstrukce či slova pana děkana o nerealizaci online přednášek mne zas tak nepotěšila, ale to je život.“
Autor: Jan Tříska