Na 4 měsíce do Budapešti: S erasmáckým stipendiem si nevystačíte

Jednou z věcí, o kterých jsem byla rozhodnutá, že je určitě chci během svých vysokoškolských studií zažít, bylo vyjet do zahraničí v rámci programu Erasmus+. To jsem si splnila již ve třetím ročníku, kdy jsem vyjela do krásného, ale neuvěřitelně drahého Norska. Přestože návrat byl poměrně náročný, stejně jako požadavky vyučujících mé alma mater, rozhodla jsem se na závěr studia vyrazit ještě jednou, a to do země nepříliš vzdálené od České republiky, do Maďarska. 

Před odjezdem

Nejvíce jsem se bála veškerého papírování, které mne děsilo již při prvním výjezdu. Zde ale musím říct, že jsem byla příjemně překvapená. Masarykova Univerzita totiž v této věci udělala velký pokrok. Learning Agreement [1] už nemusíte nikam nosit. Stačí jej nahrát do systému a během dne jej podepíšou všichni, kdo jej podepsat musí. 

Tohle byla příjemná změna, která mě naplnila optimismem. Nevěděla jsem však, že se nedostanu na koleje a měsíc před odjezdem do maďarské metropole budu rychle shánět jiné ubytování. Kdo mě zná, ví, že jsem v průběhu tohoto hledání zestárla o několik let a pravděpodobně i zešedivěla. Nakonec se mi podařilo sehnat hezky vypadající apartmán. Měla jsem vědět, že nemám věřit fotografiím. Alespoň mám pokoj sama pro sebe, v kuchyni je myčka a moji spolubydlící jsou fajn lidi. Jsou to sice bordeláři, ale člověk si zvykne. 

Pozitiva i negativa studijního pobytu v zahraničí

Studijní povinnosti mi nastaly až přibližně 2 týdny poté, co jsem dorazila, tedy asi v polovině září. Zpočátku jsme totiž měli pouze „orientation week“, na němž jsme se seznamovali se školou a také s ostatními „erasmáky.“ Ohledně studia nemohu zastřít jeden fakt. Pokud cestujete do zahraničí v rámci Erasmu+, tak ve většině zemí nemůžete očekávat nějaké velké studijní požadavky. Budapešť není výjimkou, takže školu mám pouze v pondělí, kdy mám kurz maďarštiny, který doporučuji všem bláznům, co si říkají, že to určitě nebude tak obtížný jazyk, jak se na první pohled zdá. Dále mám tři vyučovací hodiny ve středu. Měla jsem také všehovšudy tři blokové výuky, které jsou srovnatelné s naším systémem. Jinak se zde ve škole opravdu nenadřu.

Pokud ale stejně jako já nechcete prodlužovat své studium, o dostatek zábavy se vám postarají povinnosti, které jsou požadovány v rámci individuálního studijního plánu. Myslím si, že v tomto má naše fakulta velké mezery, protože většinu předmětů z ciziny uznají jako „béčkové“. Aby vám byly uznány jako „áčkové“, musíte podstoupit poměrně zdlouhavý a složitý proces s nejistým výsledkem. Toto je nutné zvážit již před odjezdem. Přestože nás všichni nabádají, ať vycestujeme, dané podmínky nejsou úplně ideální, chcete-li studovat standardní dobu. 

Proč jsem se tedy rozhodla jet na další Erasmus+, když to nebyla kvalitní výuka v zahraničí? Je to skvělá příležitost si vyzkoušet, zda jste schopní žít sami, postarat se o sebe a zvládnout všechny překážky, které se vám do cesty během pobytu postaví. Jste v cizí zemi, jejíž jazyk mnohdy neznáte. Domlouváte se rukama, nohama, protože například s Maďary se anglicky nedomluvíte. V Budapešti brzy pochopíte, že pro Maďary je maďarština vlastně světový jazyk. Také pravděpodobně nikoho nebudete znát, a tak se musíte seznamovat s novými lidmi. Pokud tedy nejste příliš společenští, jste spíše introverti a máte problémy se seznamovat, pak pro vás může být pobyt poměrně obtížný. Jestliže vám však nevadí trávit čas o samotě, nebudete mít problém. 

Během několika měsíců, co jsem v zahraničí, jsem se seznámila se spoustou lidí z různých zemí, zejména těch evropských. Proto se v tomto případě nedá mluvit o příliš velkých kulturních rozdílech. Jeden tu však je. Pro většinu mých přátel je Budapešť levná. Pro mě je na tom cenově podobně jako Praha. Přestože je Maďarsko výrazně levnější než Norsko, stipendium mi nepokryje ani náklady na bydlení. Pravdou ale je, že ceny v supermarketech jsou zde mnohem příznivější než v té krásné a drahé skandinávské zemi.

Výhoda geografické blízkosti Maďarska od České republiky je také ta, že i v lékárnách jsou často velmi podobné produkty jako u nás, takže se není potřeba obávat, že byste nesehnali léky, na něž jste z domova zvyklí. Osobní zkušenost s maďarským zdravotnictvím nemám, ale obecně je problémem zřejmě jazyková bariéra, jelikož i v Budapešti zdaleka ne všichni lékaři hovoří anglicky. Maďarsko je však známé pro velké množství léčebných termálních lázní, kterých je jen v metropoli velké množství a mohu je jen doporučit. Přesto je lepší, abyste byli před odjezdem zdravotně v pořádku, zejména vaše játra by měla být v dobrém stavu. 

Pokud ještě stále váháte, zda vyjet do zahraničí, je potřeba vzít v úvahu všechny faktory, které jsem zmínila výše. Pokud chcete zlepšit svou angličtinu či jiný cizí jazyk, je to rozhodně skvělá příležitost, protože budete touto řečí hovořit neustále a rozšíříte si svou slovní zásobu. Jestliže si pořád říkáte, jaké to je, když se o sebe budete muset opravdu starat sami, pak lze pobyt také doporučit. O víkendech nejedete domů, kde vám maminka všechno vypere a hezky poskládá, ani vám nedá zásobu jídla na celý týden dopředu. Jste tady sami za sebe, k dispozici máte maximálně přítele na telefonu.

Jestliže však očekáváte nějaké velké rozšíření obzorů na poli studijním, musím vás zklamat. Většinou se vám to podaří v jednom směru, ale nemůžete mít přehnaná očekávání, co se studia týče. Před cestou tedy zvažte, zda vám nevadí dělat občas náročnější plnění pro svou alma mater, pokud netoužíte po prodloužení svých studií. Také posuďte, zda máte dostatek financí, protože vám zdaleka nebude stačit stipendium, ať pojedete kamkoliv. Pokud ale rádi cestujete, poznáváte nová místa a setkáváte se s novými lidmi, zcela jistě si ty ostatní věci nějak sednou a vy prožijete skvělých čtyři či pět měsíců v zahraničí.

Autorka: Eva Gergelová

[1] Důležitý dokument, který obsahuje informace o předmětech, které student v zahraničí absolvuje, a jakým způsobem budou tyto uznány vysílající institucí. Musí být podepsán koordinátorem na vysílající i hostující univerzitě, studentem samotným a také odpovědným pracovníkem Centra zahraniční spolupráce.