Masarykovy dny 2021 – Masaryk a ti druzí

Akce se uskutečnila pod záštitou Masarykovy univerzity. Podtitulem letošního ročníku bylo „Masaryk a ti druzí“, program se tedy měl zaměřit na osobnosti Masarykova života a jeho vztah k lidem. Právě dnes by Masaryk slavil 171 let. Z důvodu epidemie koronaviru byla celá událost přesunuta do online prostoru a přednášky se odehrávaly formou živého přenosu.

Středa 3. března

Ve středu událost slavnostně zahájil rektor univerzity Martin Bareš. Ten ve svém projevu zdůrazňoval především hodnoty, jež Masaryk zastával, a jeho odkaz, kterého je dle slov rektora třeba se držet. Zmínil například důležitost uvědomění si svého místa ve světě, jasné vize nebo zásadovosti a odhodlání. Jedna z částí projevu se týkala také inspirace pro vývoj Masarykovy univerzity: „I my musíme být institucí upředenou z bohaté a pestré sítě vztahů, pokud máme zaujímat významné místo v naší zemi a být viditelní a respektovaní v Evropě a ve světě.“

Hlavním bodem středečního programu byl rozhovor prorektora Jiřího Hanuše s historikem Michalem Stehlíkem z Univerzity Karlovy. Ten se ve svém vyjádření věnoval především osobnosti Tomáše Garrigua Masaryka a jeho působení jako vědce i jako politika. Důkladně se probíraly Masarykovy názory a přesvědčení týkající se například demokracie nebo mezinárodní politiky.

Následovala reportáž MUNI TV, která se vypravila do města Telč, kde sídlí také Univerzitní centrum Telč spadající pod Masarykovu univerzitu. Zabývala se především historií města a Univerzitního centra. To původně fungovalo jako jezuitská kolej. Perličkou reportáže byl také krátký vstup o zlatém peru, které prezident Masaryk obdržel při návštěvě Telče v roce 1928.

Poslední naučnou částí programu byl rozhovor ředitelky Mendelova muzea Blanky Křížové s Martinem Flašarem, který působí na Ústavu hudebních věd Filozofické fakulty MUNI. Ten se věnoval životu a dílu hudebního skladatele Jana Nováka, jehož sté výročí narození si připomeneme osmého dubna. Jeho hudba byla silně inspirována dalším moravským skladatelem Bohuslavem Martinů.

Celodenní program zakončil koncert smyčcového kvartetu Indigo Quartet. Bylo možné poslechnout si hudbu již zmíněného Jana Nováka, jeho asi nejznámější dílo Quadricinium fidium, a následně variace docenta Martina Flašara na motivy české a moravské lidové hudby.

Čtvrtek 4. března

První částí čtvrtečního programu byl rozhovor prorektora Jiřího Hanuše s Dagmar Hájkovou, která se osobností T. G. Masaryka dlouhodobě zabývá a napsala o něm několik publikací. Rozhovor se zaměřoval mimo jiné na Masarykův osobní život, na jeho rodinu a nejbližší přátele. Tématem byly také vlivy, které zformovaly osobnost T. G. Masaryka tak, jak jej nyní známe.

Právu nejblíže byla pravděpodobně přednáška Jiřího Blažka z Právnické fakulty MUNI, která se týkala osobnosti Karla Engliše a jeho vztahu s T. G. Masarykem. Karel Engliš byl velice důležitou osobou nejen pro českou politiku, protože se jednalo o několikanásobného ministra financí, ale také pro Brno a Masarykovu univerzitu, neboť byl jejím prvním rektorem a následně děkanem Právnické fakulty. Byl odborníkem na veřejné finance, měnovou politiku a národní hospodářství a mimo to se stal také guvernérem Národní banky československé.

Třetí část programu se věnovala rovněž osobnosti Karla Engliše. Videoreportáž z univerzitního archivu prezentovala nález jeho rukopisů Velká logika. Jedná se o více než dva a půl tisíce stran esejí o logice i praktických příkladů jejího užití, které tvoří část spisů.