Neprávem opomíjený Karel Engliš. Spoluzakladatel Prf MUNI a její první rektor

Jakmile se řekne Masarykova univerzita, každému vytane na mysli první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Jen málokdo z nás by vedle Masaryka zařadil i Karla Engliše. Muže, který měl významnou roli nejen v historii univerzity (a především fakulty), ale i v prvorepublikovém finančnictví. 

28. 12. 2020 Klára Babičková

Prof. JUDr. Karel Engliš pocházel z rodiny řeznického mistra v Hrabyni u Opavy, díky svým skvělým školním výsledkům se ale nevydal cestou otcova řemesla. Vystudoval německé reálné gymnázium v Opavě a následně absolvoval právnickou fakultu na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze. Práva posléze studoval i v Mnichově.[1] Již během svých vysokoškolských studií vešel Engliš ve známost svými články, které se týkaly především národohospodářské problematiky a které publikoval ve Slezském věstníku a Opavském týdeníku.[2] S Masarykem přišel poprvé do kontaktu při studiu, když občasně navštěvoval jeho přednášky.[3] Dostal se díky tomu dokonce k možnosti publikovat příspěvky v Masarykově časopisu Naše doba.[4]

Vstup do politiky

V roce 1911 začal Karel Engliš přednášet statistiku a národní hospodářství na Vysokém učením technickém v Brně. V Brně se také zapojil do politického života. Stal se členem Lidové pokrokové strany a v roce 1918 (při unifikaci českých politických stran) přešel do České státoprávní demokracie, za kterou byl v červenci 1918 zařazen do Národního výboru československého.[5]

O dva roky později se stal Engliš poslancem Národního shromáždění. Významně se podílel na měnové reformě Aloise Rašína, ačkoliv byl výrazným odpůrcem jeho deflační politiky.[6] V roce 1920 byl Masarykem prosazen na post ministra financí.[7] Tuto funkci během prvorepublikové éry vykonával celkem šestkrát. Englišovi se dokonce podařilo prosadit založení Národní banky československé jako jediné emisní banky, v roce 1927 prosadil celkovou změnu daňového systému a mnoho dalšího.[8]

Engliš jako jeden ze zakladatelů právnické fakulty Masarykovy univerzity a její první rektor

Po nástupu Masaryka do úřadu prezidenta se konečně vytvořil prostor na splnění jedné z Masarykových programových priorit – vytvoření druhé univerzity.  „Dojista jest vědecký a akademický monopol věci a charakterům na škodu. Z toho důvodu, důvodu velmi vážného, potřebujeme druhé univerzity, třebaže naše první univerzita je vlastně ještě nehotova. Budou-li dvě, místně rozdělená centra vědecké činnosti, nastane časem, ne-li kritický průvan, tož alespoň vánek.“[9]

Karel Engliš (v té době poslanec Národního shromáždění) byl také horlivým stoupencem této myšlenky a výrazně se podílel na vzniku zákona č. 50/1919 Sb., zřizujícím Masarykovu univerzitu.[10] V návaznosti na ustavení univerzity a vytvoření profesorských sborů došlo na otázku obsazení akademických funkcí. Po drobných sporech byl prvním rektorem zvolen právě Engliš. Své funkci se ale nemohl naplno věnovat kvůli svému postu ministra financí. Děkanem právnické fakulty se stal jeho přítel a velmi významná osobnost právní vědy František Weyr.[11]

Během svých začátků se univerzita potýkala s mnohými problémy, které byly mnohdy komického rázu. Jako jeden příklad za všechny lze uvést zjištění Engliše pouhých pár minut před první promocí na právnické fakultě, že nemají pouzdra na promoční diplomy. Jindy například způsoboval komplikace nedostatek zkoušejících pro rigorózní zkoušku.[12]

V rámci působení na právnické fakultě za sebou Engliš zanechal hlubokou stopu. Založil a vedl národohospodářský seminář, zřídil Ústav pro národní hospodářství, finanční vědu a statistiku, spolu s Františkem Weyrem inicioval založení Vědecké ročenky Právnické fakulty Masarykovy univerzity a mnoho dalšího.[13]

 

Klára Babičková

studentka Právnické fakulty MUNI

[1] Prof. JUDr. Karel Engliš. Vláda České republiky [online]. Praha [cit. 2020-11-14]. Dostupné z: https://www.vlada.cz/cz/clenove-vlady/historie-minulych-vlad/prehled-vlad-cr/1918-1938-csr/jan-cerny-2/*kopie-1-prof--judr--karel-englis-74650/

[2] KOLÁŘÍK, Jaroslav. Peníze a politika: Karel Engliš, bojovník o stabilisaci. Praha: Fr. Borový, 1937. s. 39. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:221257a0-2be6-11e8-9567-5ef3fc9ae867

[3] Tamtéž, s. 40.

[4] Tamtéž, s. 42

[5] Prof. JUDr. Karel Engliš. Vláda České republiky [online]. Praha [cit. 2020-11-14]. Dostupné z: https://www.vlada.cz/cz/clenove-vlady/historie-minulych-vlad/prehled-vlad-cr/1918-1938-csr/jan-cerny-2/*kopie-1-prof--judr--karel-englis-74650/

[6] Více informací zde: https://www.historie.cnb.cz/cs/menova_politika/1_vznik_a_stabilizace_samostatne_ceskoslovenske_meny/rasinova_menova_reforma.html

[7] Karel Engliš mezi prvorepublikovou elitou. Neratovice, 2015. Disertační práce. Univerzita Karlova.

[8] Prof. JUDr. Karel Engliš. Vláda České republiky [online]. Praha [cit. 2020-11-14]. Dostupné z: https://www.vlada.cz/cz/clenove-vlady/historie-minulych-vlad/prehled-vlad-cr/1918-1938-csr/jan-cerny-2/*kopie-1-prof--judr--karel-englis-74650/

[9] Karel Engliš mezi prvorepublikovou elitou. Neratovice, 2015. Disertační práce. Univerzita Karlova.

[10] Zákon č. 50/1919 Sb., kterým se zřizuje druhá česká universita. Dostupné rovněž z: https://www.muni.cz/o-univerzite/uredni-deska/zakon-o-zrizeni-mu

[11] Karel Engliš mezi prvorepublikovou elitou. Neratovice, 2015. Disertační práce. Univerzita Karlova.

[12] Tamtéž.

[13] Tamtéž.

Více článků

Přehled všech článků

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info