Noc práva má za sebou svou premiéru. Hostila známé právníky a otevřela dveře brněnských soudů

Brněnský nultý ročník Noci práva připravili organizátoři pod taktovkou spolku Nugis Finem. Ve středu šestého března letošního roku měli návštěvníci z řad studentů, právníků i široké veřejnosti možnost nahlédnout do míst, kam se obyčejný smrtelník nepodívá, zhlédnout divadelní představení s právní tematikou či si poslechnout zajímavé přednášky odborníků z praxe.

20. 3. 2019 Martina Ivanová

Bez popisku

Na přípravě se společně se členy spolku Nugis Finem podíleli zástupci Nejvyššího správního soudu, Nejvyššího soudu či Masarykovy univerzity. Celá událost byla koncipována do několika bloků. Hlavní program se odehrával na půdě Právnické fakulty MUNI. Další části se konaly na zmíněných soudech, které organizátoři otevřeli zájemcům o prohlídku. Pomyslnou třešničkou na dortu bylo promítání filmu Ex Offo v kinosálu Univerzitního kina Scala.

Návštěvníci se mohli zúčastnit mnoha přednášek

Posluchači si vyslechli přednášky osobností nejen z fakulty. Program hostil například Elišku Wagnerovou, Kateřinu Šimáčkovou či Martina Kopu. Témata byla rozmanitá. Bývalá místopředsedkyně Ústavního soudu Eliška Wagnerová se například věnovala konceptu právního státu. „Nejvyšším stupněm je ústavní právní řád. Bez nezávislých soudů by nebylo možno mluvit o právním státě, natož o ústavním,“ vysvětlila Wagnerová.

Další členkou Ústavního soudu, která se Noci práva zúčastnila, byla Kateřina Šimáčková. Ta se věnovala problematice postavení mužů a žen v českém právu i mimo něj. Jedním z témat byl například takzvaný „pay gap“. Tento pojem mapuje rozdíl mezi finančním ohodnocením mužů a žen. Šimáčková se zabývala také otázkou dvojího zatížení žen zahrnujícího jejich práci v zaměstnání a v domácnosti. Zmíněnými osobnostmi ale seznam hostů nekončil. Nechyběli vyučující Právnické fakulty ani odborníci ze soukromého sektoru.

Hojná účast svědčila velkému zájmu o bohatý program. Foto: Anna Toporcerová

Lavice mohli zájemci vyměnit za divadelní křesla

O kulturní program Noci práva se postarali členové Fakultní divadelní společnosti Právnické fakulty MUNI. Soubor uvedl dvě představení. Prvním z nich byla hra Milada, znázorňující proces s Miladou Horákovou, druhým pak Návštěva staré dámy pocházející z pera Fridricha Dürrenmatta. „Představení bylo dobře připravené a režírované, musím také vyzdvihnout výborné herecké výkony. Určité části dramatu byly velmi zajímavé, ale jako celek mě osobně Dürrenmattovo dílo zas až tak nezaujalo,“ ohodnotil představení jeden z diváků Štěpán Burda.

V neposlední řadě měli návštěvníci možnost absolvovat večerní prohlídky areálů zapojených institucí. Zatímco zástupci Nejvyššího soudu a Právnické fakulty připravili jednorázovou prohlídku, Nejvyšší správní soud jich připravil hned šest. Celkem tak získalo možnost jej navštívit 260 zájemců. „Velmi se mi líbil malý moot court, kterým byla exkurze zahájena. Pod vedením soudce Kühna jsme měli možnost vyzkoušet si práci obhájců a současně byla interaktivní hra příjemným zpestřením prohlídky,“ popsala účastnice prohlídky Alena Ivanová.

Budovou Nejvyššího správního soudu provázeli asistenti soudce. Foto: Alena Ivanová

S nápadem na zapojení Nejvyššího správního soudu přišli členové spolku Nugis Finem. Realizace samotná však byla výhradně v rukou zaměstnanců soudu. „Ten program jsme skládali my a potřebovali jsme to nějak nakoordinovat. Přípravy trvaly několik týdnů. Důvodem byly i vysoké nároky na bezpečnost. Oficiální exkurze probíhají, ale nikdy v takovém rozsahu,“ popsala místopředsedkyně Nejvyššího správního soudu Barbara Pořízková. Dodala, že návštěvníci byli nejen studenti právnických fakult, ale i brněnských gymnázií a zapojila se také širší veřejnost.

U nultého ročníku organizátoři zůstat nechtějí. Již nyní se zdá, že se zájemci o právo mohou těšit na příští rok. Událost by dokonce nemusela zůstat pouze za pomyslnými hradbami Brna. Na své by si tak přišli i návštěvníci z jiných měst.

Zajímavosti z programu

Tomáš Sobek: Může mít liberál vlastní názor?

Když se nám líbí závěr v argumentu, máme sklony být benevolentní k jeho vadám. Naopak když se nám závěr nelíbí, jsme hyperkritičtí a hledáme v něm chyby, které tam ani nejsou. Vlastní názor je důležitý, pokud pro něj máme argumenty. Velice často vídám větu: Můj názor je,” bez jakéhokoliv argumentu. Takový názor ale nemá žádnou hodnotu. Mít názor je jako mít díru v zadku, tu má taky každý.

Zdeněk Bořil: Restorativní justice, aneb terapeutická náprava pachatelů násilných trestných činů

Jakmile jsou lidé s poruchou osobnosti propuštěni z vězení, dělají to samé, co dělali před nástupem k výkonu trestu. Tito lidé se utvrzují v tom, že jsou trestáni nespravedlivě. Pokud se však s těmito lidmi pracuje a stanoví se jim řád, mají vůli se sebou něco dělat.

Zdeněk Bořil působí jako terapeut v nápravném zařízení. Foto: Anna Toporcerová
František Korbel: Jak se dělají a prosazují zákony

Je spíše mýtem, že zákony řeší společenské problémy. Pokud se něco nedaří, řekne politik, že na danou problematiku není legislativa. Potřebujeme zákony? Pokud se chce poslanec prosazovat, zviditelňovat může to dělat jen pomocí zákonů. Poslanec má v ruce pero. Tím může tvořit. V ČR máme asi 2 miliony právních předpisů.

Účastníci Nultého ročníku Noci práva mohou akci ohodnotit v dotazníku zde.

 

 

Autorka: Martina Ivanová

Na přípravě článku se dále podíleli Barbora Mitášová, Roman Šafář, Štěpán Burda a Svatava Veverková.


Více článků

Přehled všech článků

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info