Zpovědní tajemství: nedotknutelné ani trestním řízením?

Zpovědní tajemství nebylo vždy státními orgány respektováno. Jak se k tomuto institutu staví současný český právní řád? Může vázanost zpovědním tajemstvím obstát vůči aktuálním výzvám, jimž katolická církev čelí? Stručný přehled s akcentováním trestního práva přináší následující článek.

13. 5. 2022 Tereza Kuklová

Jan Nepomucký, zpovědník královny Žofie, navzdory krutému mučení neprozradil jejímu choti, králi Václavu IV., s čím se mu královna během zpovědi svěřila. Alespoň tak praví staročeská legenda. Ochrana zpovědního tajemství podle ní Jana Nepomuckého stála život. Svatojánská legenda byla do kronik poprvé zaznamenána již v polovině 15. století. Podnětem pro její vznik byly nejasnosti ohledně světcovy mučednické smrti,[1] přičemž v 18. století ji podpořil nález údajného jazyka během exhumace světcova těla.[2] Kořeny institutu zpovědního tajemství tak zjevně sahají hluboko do minulosti.

Absolutně neporušitelná povinnost mlčenlivosti

Ačkoli institut podobný zpovědnímu tajemství existuje v různých náboženských společenstvích,[3] zpovědní tajemství je pevně spjato zejména s církví římskokatolickou. V současné době je základním pramenem obsahujícím souhrn vnitřních norem katolické církve Kodex kanonického práva (Codex Iuris Canonici), konkrétně jeho druhá verze z roku 1983.

Svatý Jan Nepomucký. Foto: pixel2013, 20. srpen 2017, Pixabay, CC0.

Podle kánonu 983 platí: „Zpovědní tajemství je neporušitelné, proto není dovoleno zpovědníkovi slovy nebo jakýmkoliv způsobem a z jakékoliv příčiny cokoliv vyzradit na kajícníka.“ Povinností nevyzradit skutečnosti sdělené během zpovědi je vázán také tlumočník, pokud je jeho přítomnost nezbytná pro dorozumění s kajícníkem.

Páter Karel Plavec, vyučující církevního práva na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy, vysvětluje: „Dá se tedy říci, že zpovědní tajemství je absolutně neporušitelné. (…) Zpovědník nesmí nikdy porušit zpovědní tajemství, i kdyby šlo o ochranu jeho vlastního života, a tato povinnost trvá rovněž po smrti penitenta.[4]

Pokud by kněz přesto povinnost zachovat zpovědní tajemství porušil, upadl by již tímto činem do tzv. exkomunikace, což znamená vyloučení ze společenství církve a zastavení kněžské služby. Exkomunikovaný kněz nesmí přijímat a udělovat svátosti. Oprávnění sejmout tento trest náleží pouze papeži.[5]

Zvláštní práva registrovaných církví a náboženských společností

Postavením církví a náboženských společností se v České republice zabývá zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností (dále jen „zákon o církvích“). Ustanovení § 7 zákona o církvích upravuje tzv. zvláštní práva, což jsou oprávnění, která mohou registrované církve a náboženské společnosti vykonávat za podmínek stanovených tímto zákonem k plnění svého poslání.

Mezi tato zvláštní práva patří také právo zachovávat povinnost mlčenlivosti duchovními v souvislosti s výkonem zpovědního tajemství nebo s výkonem práva obdobného zpovědnímu tajemství. Tato povinnost ovšem musí být tradiční součástí učení dané církve nebo náboženské společnosti po dobu nejméně 50 let.[6]

Přiznání zvláštních práv je podmíněno podáním návrhu Ministerstvu kultury a splněním požadavků uvedených v § 11 zákona o církvích. Daná církev či náboženská společnost musí být registrovaná u Ministerstva kultury podle § 10 zákona o církvích po dobu nejméně deseti let a po tuto dobu každoročně zveřejňovat výroční zprávy o činnosti za kalendářní rok. V neposlední řadě musí být bezúhonná a řádně plnit závazky vůči státu a třetím osobám.

Ministerstvo kultury vede Rejstřík registrovaných církví a náboženských společností na svých internetových stránkách, kde je zároveň uvedeno, jaká zvláštní práva dané církvi či náboženské společnosti náleží.[7]

Ústavní soud toto omezení zdůvodňuje následovně: „Z povahy tzv. zvláštních práv je zřejmé, že se jedná o případy, kdy stát oprávněným církvím a náboženským společnostem umožní ‚nadstandardní‘ nároky na konkrétní plnění, tzn., že se jedná o případy aktivního a pozitivního přístupu státu. (…) Je proto také zřejmé, že stát je zásadně oprávněn i stanovit podmínky, za jakých jednotlivé subjekty budou mít k těmto plněním přístup.[8]

Ochrana zpovědního tajemství jako trestný čin?

Výše zmíněné ustanovení § 7 zákona o církvích nicméně dodává, že zvláštním právem na ochranu zpovědního tajemství není dotčena povinnost překazit trestný čin uložená zvláštním zákonem. Zákon o církvích zde odkazuje na trestný čin nepřekažení trestného činu,[9] který je v současné době upraven v § 367 trestního zákoníku.[10] Duchovní tudíž není zproštěn povinnosti překazit spáchání nebo dokončení trestného činu, pokud se o něm hodnověrným způsobem dozví během zpovědi.

Možnost porušit zpovědní tajemství se však neslučuje s tradičním výkladem katolické církve, podle nějž je zpovědní tajemství posvátné a neporušitelné. „Na druhé straně modernější výklady se přiklánějí k názoru, že se v takovém případě o zpověď nejedná, neboť čin zatím nebyl spáchán a rozhřešení nebude učiněno, proto duchovnímu nic nebrání v tom, aby trestný čin překazil, resp. oznámil.[11]

Naproti tomu ustanovení § 368 odst. 3 trestního zákoníku vylučuje oznamovací povinnost duchovního registrované církve a náboženské společnosti s oprávněním k výkonu zvláštních práv, dozví-li se o již spáchaném trestném činu v souvislosti s výkonem zpovědního tajemství. Pokud tedy „byl čin již spáchán a kajícník si přijde pro rozhřešení, nevzniká duchovnímu oznamovací povinnost, a tedy za neoznámení mu nehrozí trestní stíhání (…).[12]

Státem uznaná povinnost mlčenlivosti

Výkladové ustanovení § 124 trestního zákoníku nadto definuje pojem státem uložená a uznaná povinnost mlčenlivosti. Jedná se o mlčenlivost, která je uložena nebo uznána jiným právním předpisem.

Svátost smíření je jednou ze sedmi svátostí katolické církve. Foto: PvanBriel, 6. duben 2018, Pixabay, CC0.

S tímto pojmem následně pracuje trestný čin neoprávněné nakládání s osobními údaji zakotvený v § 180 trestního zákoníku. Skutková podstata předpokládá porušení státem uložené nebo uznané povinnosti mlčenlivosti neoprávněným zveřejněním, sdělením nebo zpřístupněním osobních údajů získaných v souvislosti s výkonem povolání, zaměstnání nebo funkce třetí osobě, čímž bude způsobena vážná újma na právech nebo oprávněných zájmech osoby, jíž se osobní údaje týkají.

Trestně odpovědným je tudíž také duchovní registrované církve nebo náboženské společnosti, jíž bylo přiznáno zvláštní právo zachovávat povinnost mlčenlivosti v souvislosti s výkonem zpovědního tajemství, pokud by neoprávněně zpřístupnil osobní údaje získané během zpovědi či jiného výkonu duchovní služby.

Odvolat se na státem uznanou povinnost mlčenlivosti je možné také v případě dožádání podle § 8 trestního řádu.[13] Duchovní registrované církve či náboženské společnosti disponující předmětným zvláštním právem tak není povinen vyhovět dožádání orgánů činných v trestním řízení. Výjimku tvoří situace, kdy by se duchovní vystavil nebezpečí trestního stíhání pro nepřekažení trestného činu, nebo pokud byl duchovní oznamovatelem daného trestného činu.

Povinnost svědčit v trestním řízení

Trestní řád dále upravuje institut zpovědního tajemství v souvislosti s výslechem svědka. Ačkoli povinnost dostavit se a vypovídat jako svědek platí podle § 97 trestního řádu pro každého, existuje zde výjimka pro duchovní církve a náboženské společnosti, kterým byla přiznána zvláštní práva dle zákona o církvích.

Podle § 99 odst. 2 trestního řádu totiž svědek nesmí být vyslýchán, jestliže by svou výpovědí porušil státem uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti, ledaže by jí byl zproštěn tím, v jehož zájmu tuto povinnost má. Zákaz výslechu se nevztahuje na svědeckou výpověď týkající se trestného činu, stran něhož má svědek oznamovací povinnost podle trestního zákona. Komentář k zákonu o církvích však dodává: „vzhledem k tomu, že duchovní oprávněných registrovaných církví a náboženských společností tuto povinnost nemají, platí pro ně ochrana povinnosti mlčenlivosti v trestním řízení absolutně.[14] Stejná situace nastává také v případě práva odepřít výpověď podle § 100 trestního řádu.

 

Ochrana zpovědního tajemství nicméně nepředstavuje pouze oprávnění, ale také zákonnou povinnost. Specialista na trestní právo a řešení sporů Lukáš Duffek v rozhovoru pro Lidové noviny upozorňuje: „Právní úprava dokazování svědeckou výpovědí zakazuje výslech svědka, který je vázán státem uznanou povinností mlčenlivosti. I pokud by tak duchovní sám aktivně bez vyzvání tuto povinnost porušil, nebude k výpovědi soud ani policie přihlížet.“ To samé platí též pro písemná oznámení duchovního adresovaná policii.[15]

Dokazování v civilním a správním řízení

Institutu zpovědního tajemství jakožto státem uznané povinnosti mlčenlivosti se věnují také další procesní předpisy. Ustanovení § 124 občanského soudního řádu[16] uvádí, že dokazování je v režimu tohoto zákona třeba provádět tak, aby byla šetřena státem uznaná povinnost mlčenlivosti. Výslech duchovního lze provést jen tehdy, jestliže jej zprostil povinnosti mlčenlivosti ten, v jehož zájmu má tuto povinnost. Tato podmínka platí přiměřeně i tam, kde se provádí důkaz jinak než výslechem. Stejná slova obsahuje také § 55 odst. 3 správního řádu.[17] Porušení povinnosti mlčenlivosti ohledně zpovědního tajemství je zde taktéž vázáno na souhlas dotčeného kajícníka.

Nicméně na posvátnost zpovědního tajemství nebyly ze strany státu brány ohledy vždy, jak připomíná komentář k zákonu o církvích: „Za doby komunistického totalitního režimu nebyla povinná mlčenlivost duchovních státem uznána. Duchovní měli stejnou povinnost vypovídat v zákonem stanovených případech jako kterékoliv jiné osoby, a to i v případech, které byly chráněny zpovědním či jiným obdobným tajemstvím.[18]

Je zpovědní tajemství silnější než zákony?

V návaznosti na kauzy odhalující případy sexuálního zneužívání v církvi se problematika ochrany zpovědního tajemství stává předmětem diskuse. V říjnu 2021 francouzským veřejným prostorem rezonoval výrok remešského arcibiskupa, jímž je Éric de Moulins-Beaufort, který prohlásil, že „zpovědní tajemství vůči nám je a bude prosazováno, a v tomto smyslu je tedy silnější než zákony republiky, neboť otevírá volný prostor pro slova, která jsou pronesena přímo před Bohem.“[19] Tato nešťastná slova vyslovená den po zveřejnění zprávy vyšetřující zneužívání dětí ve francouzské katolické církvi okamžitě vyvolala vlnu nevole.

Od roku 2018 dochází k postupnému prolamování zpovědního tajemství v Austrálii. Porušení povinnosti ohlásit případy zneužívání dětí, o nichž se kněz dozví během zpovědi, je trestným činem podle právních řádů několika australských států, přičemž ostatní tuto možnost taktéž zvažují. Podobnou cestou se vydala také Kalifornie, jejíž zákony od roku 2019 umožňují prolomení zpovědního tajemství, jestliže se kněz dozví o sexuálním zneužívání spáchaném jiným knězem.[20]

V poslední době tak nad ochranou zpovědního tajemství začínají v mnohých zemích převažovat jiné hodnoty. Ze strany Vatikánu nicméně zaznívá jednoznačná kritika: „Státní legislativa nemůže rozvazovat svátostné zpovědní tajemství, jak to někdy činí v případě profesních tajemství.“ Zpovědní tajemství se zakládá na božském právu, tudíž mlčenlivosti nemůže kněze zprostit ani sám kajícník.[21] V České republice je ovšem zpovědní tajemství stále chráněno jako státem uznaná povinnost mlčenlivosti. Na rozdíl od doby 14. století by dnes bylo tajemství svěřené královnou Žofií Janu Nepomuckému během zpovědi zásadně chráněno zákonem.

Tereza Kuklová

studentka Právnické fakulty MUNI

[1] Podle dochovaných záznamů byl Jan Nepomucký zabit během krutého mučení, jehož se účastnil i sám král Václav IV. Následně byl Nepomucký svázán do kozelce a svržen z Karlova mostu do Vltavy.

[2] Vránková, Olga. Životopis svatého Jana Nepomuckého, vznik legendy a kultu [online]. Muzeum Bílovice. [cit. 7. 2. 2022]. https://www.muzeum-blovice.cz/e_download.php?file=data/editor/111cs_12.pdf&original=Pr%C5%AFvodcovsk%C3%A9%20slovov%20SJN-%C5%BEivotopis%2C%20legenda%2C%20kult.pdf

[3] Souhrnný název pro církve i náboženské společnosti.

[4] Plavec, Karel. Zpovědní tajemství je absolutně neporušitelné [online]. Katolický týdeník. 29. 4. 2008. [cit. 7. 2. 2022]. https://www.katyd.cz/clanky/zpovedni-tajemstvi-je-absolutne-neporusitelne.html

[5] Chalupová, Zita. Tajemství víry je poklad víry [online]. Katolický týdeník. 30. 1. 2008. [cit. 7. 2. 2022]. https://www.katyd.cz/clanky/tajemstvi-viry-je-poklad-viry.html

[6] Ustanovení § 7 odst. 1 písm. e) zákona o církvích.

[7] Ministerstvo kultury České republiky. Rejstřík církví a náboženských společností [online]. Ministerstvo kultury České republiky. [cit. 7. 2. 2022]. https://www-cns.mkcr.cz/cns_internet/

[8] Nález Ústavního soudu ze dne 27. 11. 2002, sp. zn. Pl. ÚS 6/02.

[9] Poznámka pod čarou v zákoně o církvích odkazuje na § 167 trestního zákona č. 140/1961 Sb., který byl zrušen a nahrazen dnešním trestním zákoníkem č. 40/2009 Sb. Ten trestnou součinnost ve formě nepřekažení trestného činu upravuje v § 367.

[10] Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, v platném znění.

[11] Adamec, Martin. Zpovědní tajemství a jeho relevance v trestním právu [online]. Právní prostor. 18. 5. 2015. [cit. 7. 2. 2022]. https://www.pravniprostor.cz/clanky/trestni-pravo/zpovedni-tajemstvi-a-jeho-relevance-v-trestnim-pravu

[12] Ibidem.

[13] Zákon č. 141/1961 Sb., trestní řád, v platném znění.

[14] Kříž, Jakub. Zákon o církvích a náboženských společnostech. Komentář. 1. vydání [online]. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 137 [cit. 7. 2. 2022]. https://www-beck-online-cz.ezproxy.muni.cz/bo/document-view.seam?documentId=nnptembrgbpwe3llgexhgys7giydams7gnpxazrx

[15] Kolářová, Kateřina. Kde končí zpovědní tajemství [online]. Lidové noviny. 10. 12. 2018. [cit. 7. 2. 2022]. https://rowan.legal/wp-content/uploads/2018/12/LN_10.12.2018.pdf

[16] Zákon č. 99/1963 sb., občanský soudní řád, v platném znění.

[17] Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění.

[18] Kříž, op. cit., s. 135.

[19] Přeloženo z: Le Figaro, AFP. Monseigneur de Moulins-Beaufort défend le secret de la confession que la République «a toujours respecté» [online]. Le Figaro. 7. 10. 2021. [cit. 7. 2. 2022]. https://www.lefigaro.fr/flash-actu/secret-de-la-confession-monseigneur-de-moulins-beaufort-convoque-par-gerald-darmanin-en-debut-de-semaine-prochaine-20211007

[20] ČTK. Vatikán odmítá prolomení zpovědního tajemství. Austrálie chce výjimku v případech sexuálního zneužívání [online]. iROZHLAS. 1. 7. 2019. [cit. 7. 2. 2022]. https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/vatikan-sexualni-zneuzivani-deti-zpovedni-tajemstvi_1907011525_per

[21] Klimentová, Monika. Zpovědní tajemství zůstává vždy neporušitelné [online]. Česká biskupská konference. 1. 7. 2019. [cit. 7. 2. 2022]. https://www.cirkev.cz/cs/aktuality/190701zpovedni-tajemstvi-zustava-vzdy-neporusitelne


Více článků

Přehled všech článků

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info