Zbraně bez zbrojního průkazu, ale na ohlášení – nová kategorie C-I

Novela zákona o zbraních vytvořila novou kategorii C-I. Nalezneme v ní střelné zbraně, jejichž primárním účelem není způsobení smrti, ale přesto by se měl jejich pohyb kvůli bezpečnosti evidovat. Ačkoliv k nim nepotřebujeme zbrojní průkaz, určité podmínky splňovat musíme. Jaké zbraně do této kategorie patří a co se po nás vyžaduje, pokud je chceme nabývat, držet nebo nosit?

13. 5. 2021 Andrea Prägerová

Zbraně kategorie C-I by měly dle novely o zbraních č. 13/2021 Sb. s účinností od 30. 1. 2021 sloužit především k obraně, výcviku, sportu, případně jiným účelům, které neohrožují společnost. Z toho důvodu k nim lze získat vlastnické právo poměrně snadno. K jejich nabývání, držení nebo nošení se sice nevyžaduje zbrojní průkaz, ale i tak musíme dodržovat povinnosti plynoucí ze zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (dále jen „zákon o zbraních“ nebo „ZoZ“). Z toho vyplývá, že se s těmito povinnostmi musíme seznámit, i když jejich znalost nemusíme při získávání zbraně zařazené do kategorie C-I osvědčit.

Jaké zbraně spadají do kategorie C-I?

Zbraně zařazené do kategorie C-I vyjmenovává § 6a ZoZ. Než si je ale blíže představíme, považuji za vhodné uvést obecné pravidlo, že legálně držené zbraně náležející před novelou (tedy před 30. 1. 2021) do kategorie D zůstávají v této kategorii D a s tímto hodnocením je tedy lze i nyní koupit. Oproti tomu „moderní předovky“, které byly do účinnosti novely zařazeny v kategorii C, o jeden stupeň klesají a nově se zařazují do kategorie C-I.[1]

Znehodnocené zbraně  konkrétně ty, které se před znehodnocením řadily do kategorií A, A-I, B nebo C a byly znehodnoceny po 30. 1. 2021 v souladu s prováděcím nařízením Komise EU[2]. Zbraně znehodnocené před účinností novely (tedy do 30. 1. 2021) zůstávají v kategorii D. Datum znehodnocení, které rozhoduje o zařazení do konkrétní kategorie, nalezneme v dokladu o znehodnocení, případně rok znehodnocení bývá vyražen přímo na zbrani.[3]

Expanzní zbraně splňující dovolené výrobní provedení  jedná se především o tzv. plynovky, které vystřelují dráždivé látky, nebo akustické zbraně (např. poplašné nebo startovací pistole na slepé náboje). Prováděcí právní předpis[4] stanovuje podmínky dovoleného výrobního provedení, které mají zabránit snadné úpravě zbraní na ostré.

„Moderní předovky“ – jednoranové nebo dvouranové palné zbraně určené pro dělené střelivo (nabíjí se zvlášť prachem a zvlášť střelou). Nejedná se o zbraně vyrobené podle historické předlohy (ty patří do kategorie D).

„Flobertky“ – přesněji palné zbraně určené pro náboje Flobert, náboje ráže 4 mm M20 nebo střelivo, které je úsťovou kinetickou energií střely srovnatelné se střelivem určeným pro výcvik ve střelbě. U flobertek se současně ruší limit 7,5 J úsťové energie. Tyto zbraně mohou posloužit jako sportovní zbraně nebo lovecké zbraně na drobnější zvěř.

Plynové zbraně s ráží nad 6,35 mm – například lovecké vzduchovky. Paintballové zbraně do této kategorie nespadají (ty patří do kategorie D).[5]

Palné zbraně pro soupeřský systém výcviku s úsťovou energií střely nejvýše 20 J – sem náleží zejména zbraně určené výlučně pro střelivo FX Simunition. Toto střelivo obsahuje značkovací látku a je určené k realistickému výcviku boje zejména policistů a vojáků. Již se ale pracuje na zavedení jeho užívání do soukromého sektoru, především k výcviku bezpečnostních služeb.[6]

Signální zbraně – pro použití signálních nábojů nejvýše ráže 16 mm. Zákon o zbraních se vztahuje pouze na signalizační prostředky založené na principu palné zbraně. Signalizační prostředky schválené jako pyrotechnika (např. určité druhy dýmovnic nebo signální pochodně) sem nespadají.[7]

Taser – jedná se o elektrický zneschopňující prostředek založený na principu střelné zbraně. Taser vystřeluje elektrody, které se zapíchnou do cíle (projdou oděvem, případně i kůží) a cíl zneškodní elektrickým šokem.[8] Taser působí pouze na příčně pruhované svalstvo, takže neohrožuje činnost mozku nebo srdce, jak se řada jeho odpůrců domnívá.[9] Jeho užití ale může vyvolat šok psychický, pokud je cíl zásahem překvapen. Proto mají policisté povinnost užití této zbraně krátce před výstřelem hlásit zřetelným výkřikem: „Taser!“ I když by se momentálně mohl taser rozšířit mezi širší veřejnost, nezdá se to příliš pravděpodobné. Jeho cena se totiž pohybuje okolo 40 000 Kč a po každém výstřelu se musí vyměnit hlavice s elektrodami v hodnotě od 800 Kč do 1 200 Kč.[10] V porovnání s volně dostupným paralyzérem (v ceně okolo 500 Kč[11]) se tedy pro běžné užívání nejeví úplně výhodný. Hlavní rozdíl spočívá v tom, že paralyzér lze použít až při kontaktu, zatímco taser na vzdálenost zpravidla sedmi metrů (podle typu taseru – u některých až 12 m).[12]

Podmínky nabývání vlastnického práva ke zbraním kategorie C-I

Fyzická osoba, která se chce stát vlastníkem zbraně C-I, musí splnit tyto podmínky:

  1. minimální věk 18 let
  2. plná svéprávnost
  3. místo pobytu na území ČR
  4. ohlášení nabytí zbraně kategorie C-I
  5. bezúhonnost ve smyslu § 22 odst. 1 písm. a) nebo b) ZoZ
  6. zdravotní způsobilost

Minimální věk 18 let a místo pobytu na území České republiky [§ 14a odst. 1 písm. a) a c) ZoZ] kontroluje ten, který vlastnické právo na nabyvatele převádí (zpravidla prodávající). Činí tak vyžádáním si občanského průkazu (případně cestovního pasu, jde-li o cizince), v němž se tyto informace uvádí. Omezená svéprávnost [§ 14a odst. 1 písm. b) ZoZ] v občanském průkazu být uvedena nemusí a v takovém případě nemá převodce vlastnického práva reálnou šanci tuto informaci zjistit (pokud mu to sám potenciální nabyvatel nesdělí). V tomto ohledu tedy převodce splnil svou právní povinnost kontrolou občanského průkazu a pokud z něj nevyčetl údaje bránící převedení zbraně kategorie C-I, nelze mu přičítat právní odpovědnost.

Podmínku místa pobytu na území České republiky splňuje i osoba s přechodným pobytem. Podstatné je, aby měl potenciální nabyvatel v České republice úřední adresu, na které ho lze kontaktovat.

Dále je třeba převod vlastnického práva ke zbrani kategorie C-I ohlásit. Ohlášení musí provést nabyvatel i převodce příslušnému útvaru policie do 10 pracovních dnů od převodu. Podává se na speciálním formuláři[13], na kterém se uvádí identifikační údaje převodce i nabyvatele. Kromě osobního doručení formuláře lze provést i ověřeným prostředkem dálkové komunikace, například poštou, datovou schránkou nebo e-mailem s elektronickým podpisem. Fyzické předložení zbraně se nevyžaduje.

Požadavek na bezúhonnost není tak přísný jako při získávání zbrojního průkazu. Kontrolují ho až policisté po ohlášení převodu zbraně na základě výpisu z rejstříku trestů. Pokud policie zjistí, že nabyvatel podmínku bezúhonnosti nesplňuje, zbraň zajistí a uloží, dokud ji nabyvatel nepřevede na jinou osobu.[14] Bezúhonným není, kdo spáchal trestný čin uvedený v § 22 odst. 1 písm. a) nebo b) ZoZ. Jedná se o relativně rozsáhlé ustanovení, proto z něj uvedu jen pár příkladů: vlastizrada, rozvracení republiky, trestné činy související s terorismem, obecné ohrožení, získání kontroly nad vzdušným dopravním prostředkem, vražda, genocida, úmyslný trestný čin proti životu a zdraví, soukromí, lidské důstojnosti v sexuální oblasti a další, pokud výše uloženého trestu dosáhla určité hranice.

Zbraně kategorie C-I lze nabývat i bez ověření zdravotní způsobilosti lékařem. Přesto policie může zbraň konkrétního jedince zajistit, pokud se prokáže změna jeho zdravotního stavu, která by mohla vést k přímému ohrožení života nebo zdraví v souvislosti s nakládáním se zbraní [§ 14a odst. 2 písm. b) ZoZ]. Zákonné znění „pokud se u jejího držitele prokáže změna zdravotního stavu“ je třeba vykládat jako „změnu oproti běžnému člověku“, jehož manipulace se zbraní kategorie C-I přímé ohrožení života a zdraví nepředstavuje. Jiný výklad by totiž mohl vést k absurdní situaci, kdy manipulace člověka se zbraní kategorie C-I kvůli jeho zdravotnímu stavu přímo ohrožuje životy a zdraví, ale jelikož jeho zdravotní stav zůstává neměnný, nemohla by mu policie zbraň zajistit pro nedostatečnou zdravotní způsobilost. Za účelem zjištění zdravotního stavu určitého jedince si může policie vyžádat mimořádnou zdravotní prohlídku. Taková prohlídka probíhá dle § 20a odst. 3 ZoZ obdobně jako u zbrojního průkazu.

Zbraně kategorie C-I může do vlastnictví nabývat i právnická osoba. Musí však sama nebo alespoň prostřednictvím odštěpeného závodu sídlit na území České republiky (§ 14a odst. 3 ZoZ). Pokud tato právnická osoba podniká v oboru zbraní a střeliva, musí vést evidenci zbraní kategorie C-I, které jsou předmětem jejího podnikání. Evidenci vede v centrálním registru zbraní [§ 14a odst. 5 písm. b) ZoZ].

Povinnosti osob nakládajících se zbraní kategorie C-I

Je zakázáno nosit zbraň viditelně na veřejnosti nebo na místě veřejnosti přístupném. Výjimku tvoří podílení se na akci, pro kterou lze takový způsob nošení zbraně považovat za obvyklý a přiměřený. Jedná se tedy o akce, na nichž se prezentuje střelba nebo obdobné nakládání se zbraní, např. rekonstrukce historické bitvy, ukázka policejního zásahu, divadelní představení nebo soutěž sportovní střelby. Pro přepravu zbraně na takové akce však platí obdobné pravidlo, takže dokud se pohybujeme na místě, kde to není obvyklé a přiměřené, nesmí být zbraň vidět [§ 14a odst. 4 písm. a) ZoZ].

Zakázáno je i nosit nebo jakkoliv manipulovat se zbraní na veřejnosti nebo místě veřejnosti přístupném pod vlivem alkoholických nápojů, návykových látek, léků nebo nemoci. Mezi relevantní však patří pouze ty faktory, které mohou snížit schopnost bezpečné manipulace se zbraní. Obyčejné nachlazení naše zacházení se zbraní s největší pravděpodobností neovlivní [§ 14a odst. 4 písm. b) ZoZ].

Držitel zbraně kategorie C-I dále nesmí převést vlastnictví k této zbrani nebo její střelivo na osobu, která nedosáhla 18 let, nemá místo pobytu na území ČR nebo není plně svéprávná [§ 14a odst. 4 písm. c) ZoZ]. Jak již ale zmiňuji výše, pokud nevyčteme omezení svéprávnosti z občanského průkazu (případně z cestovního pasu, když se jedná o cizince s pobytem na území ČR), nemohou nám za nezjištění této okolnosti být přičítány negativní důsledky. Při převodu vlastnického práva nesmíme zapomenout ani na ohlášení převodu, jehož postup se shoduje s postupem při nabytí zbraně kategorie C-I.

Držitel zbraně kategorie C-I nemůže tuto zbraň nebo její střelivo ani půjčit (přenechat) osobě, která nedovršila 18 let nebo není plně svéprávná [§ 14a odst. 4 písm. d) ZoZ]. Pokud ji půjčí plně svéprávné osobě starší 18 let, nad kterou při manipulaci se zbraní vykonává dohled, musí ji poučit, jak se zbraní bezpečně zacházet. Pokud nad ní dohled nevykonává, musí ji seznámit i s ostatními povinnostmi (zákaz viditelného nošení na veřejnosti, zákaz manipulace se zbraní pod vlivem alkoholu...).

Poslední povinnost specifická pro držitele zbraní kategorie C-I se týká střelby. Z jednoranových nebo dvouranových palných zbraní určených pro dělené střelivo („moderní předovky“) je zakázáno střílet mimo střelnici. Výjimku představuje užití této zbraně k ochraně života, zdraví nebo majetku [§ 14a odst. 4 písm. e) bod 2. ZoZ]. Na dalších místech může být střelba z těchto zbraní povolena jen jiným právním předpisem (jiným než ZoZ) – např. zákonem č. 40/2009 Sb., trestním zákoníkem. Ten povoluje užít zbraň v mezích nutné obrany tam, kde přímo hrozí nebo trvá útok na zájem chráněný trestním zákonem. Pojem „chráněný zájem“ rozšiřuje možnost užití zbraně, neboť kromě života, zdraví a majetku obsahuje i lidskou důstojnost v sexuální oblasti, životní prostředí, pořádek ve věcech veřejných a řadu dalších.

S ostatními zbraněmi kategorie C-I mimo znehodnocené zbraně (a již zmíněné „moderní předovky“) můžeme střílet kdekoliv, ale pouze za předpokladu, že tím neohrozíme život, zdraví, majetek nebo veřejný pořádek [§ 14a odst. 4 písm. e) bod 1. ZoZ].

Ze znehodnocených zbraní střílet nelze, a proto na ně úprava týkající se střelby nedopadá. Nicméně u těchto zbraní určitě neuškodí připomenout, že je zakázáno upravovat je na funkční.

Závěr

Na potenciální nabyvatele zbraní kategorie C-I neklade právní úprava nepřiměřené požadavky. K možnosti jejich získání postačuje věk 18 let, pobyt na území ČR, plná svéprávnost, bezúhonnost [vymezená v § 22 odst. 1 písm. a) nebo b) ZoZ] a zdravotní způsobilost [dle § 14a odst. 2 písm. b) ZoZ].

Při nakládání se zbraní se pak musí dbát zejména na bezpečnost a nenarušování veřejného pořádku. Dosahuje se tak zejména zákazem viditelného nošení zbraně, zákazem manipulace se zbraní se sníženými schopnostmi (pod vlivem alkoholu, návykových látek, nemoci atd.), omezeným převáděním a půjčováním zbraně a restrikcemi možností střelby.

Většina zbraní této kategorie již ve společnosti rozšířená je díky svému původnímu zařazení do skupiny D, případně C. Výjimku tvoří palné zbraně pro soupeřský systém výcviku (zbraně na značkovací střelivo FX Simunition) a taser, jejichž vývoj bude pravděpodobně ještě velmi zajímavé sledovat.

 

Foto: Taser X26, Junglecat [pseudonym], Wikimedia Commons, CC-BY-SA-3.0

[1] Karásek, David. Novela zákona o zbraních III: nová kategorie C-I a změny v kategorii D [online]. LEX sdružení na ochranu práv majitelů zbraní 28. 1. 2021 [cit. 28. 3. 2021]. Dostupné z: https://gunlex.cz/zbrane-a-legislativa/legislativa/3805-novela-zakona-o-zbranich-iii-nova-kategorie-c-i-a-zmeny-v-kategorii-d

[2] Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2403 ze dne 15. prosince 2015, kterým se stanoví společné pokyny o normách a technikách znehodnocování palných zbraní k zajištění toho, aby znehodnocené palné zbraně byly nevratně neschopné střelby. 

[3] Karásek, op. cit.

[4] Vyhláška č. 162/2021 Sb., o dovoleném výrobním provedení plynové zbraně a expanzní zbraně a o technických požadavcích na plynové nábojky pro expanzní zbraně (platnost od 14. 4. 2021, účinnost od 29. 4. 2021).

[5] Karásek, op. cit.

[6] Černý, Pavel. Systém FX firmy Simunition aneb „umírat nanečisto [online]. policista.cz 12. 12.  2012 [cit. 28. 3. 2021]. Dostupné z: https://www.policista.cz/clanky/reportaz/system-fx-firmy-simunition-aneb-umirat-nanecisto-915/

[7] Karásek, op. cit.

[8] Rozdíl mezi paralyzérem a taserem [online]. paralyzer.eu 13. 5. 2019 [cit. 28. 3. 2021]. Dostupné z: https://www.paralyzer.eu/a/rozdil-mezi-paralyzerem-a-taserem

[9] Sattler, Robert. Elektrošok je bezpečnější než obušek. Policii však odrazuje drahý provoz taserů [online]. LIDOVKY.cz. 18. 7. 2017 [cit. 6. 4. 2021]. Dostupné z: https://www.lidovky.cz/domov/tasery-jsou-bezpecnejsi-nez-obusky-presto-jich-policie-i-kvuli-vysoke-cene-moc-nema.A170717_161311_ln_domov_rsa

[10] Ibidem.

[11] Samozřejmě se dají koupit i výrazně dražší, ale za 500 Kč lze sehnat dobrý paralyzér, který obrannou funkci s přehledem splní.

Srovnávací test a recenze nejlepších paralyzérů [online]. arecenze.cz [cit. 6. 4. 2021]. Dostupné z: https://www.arecenze.cz/paralyzery/

[12] Sattler, op. cit.

[13] Přesné náležitosti určuje nařízení vlády č. 24/2021 Sb., o způsobu a rozsahu ohlašování nabytí nebo převodu vlastnictví ke zbrani kategorie C-I a vedení evidence takových zbraní držitelem zbrojní licence.

Odkaz na formulář Ohlášení nabytí zbraně C-I: https://www.mvcr.cz/clanek/formulare-ke-stazeni-736999.aspx?q=Y2hudW09MTA%3D

[14] Karásek, op. cit.

Tvorbu Práva21 sponzoruje

Vybrali jsme pro vás


Více článků

Přehled všech článků

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info