Za újmy způsobené divákům na motokrosovém závodě zpravidla odpovídá také jeho pořadatel. Jak je to s jeho pojištěním?

Nejprve k samotnému rozhodnutí:[1] Ve výše citovaném rozsudku Nejvyšší soud potvrdil rozhodnutí nižších stupňů, které dovodily, že pořádání motokrosového závodu je tzv. provoz zvlášť nebezpečný, který občanský zákoník spojuje s vyšší mírou odpovědnosti provozovatele za následky takového provozu. Proto spolu se soudy nižších stupňů uzavřel, že za újmu způsobenou diváku jedním z motocyklů bude pořadatel odpovědný spolu s provozovatelem daného motocyklu. Co ale je provoz zvlášť nebezpečný, a za jakých podmínek jeho provozovatel odpovídá za následky takového provozu? Vztahuje se zmíněný judikát i na jiné motosporty? A má mít provozovatel takových závodů sjednané pojištění, které slouží ke krytí případných škod?

Co je to „provoz zvlášť nebezpečný“

Občanský zákoník v § 2925 zakotvuje povinnost provozovatele provozu zvlášť nebezpečného nahradit veškeré újmy, které byly způsobeny povahou takového provozu, a to bez ohledu na to, jestli takové újmy zavinil anebo jestli učinil všechna opatření, která po něm lze požadovat. Provoz zvlášť nebezpečný je dle uvedeného ustanovení takový provoz, „u kterého nelze předem rozumně vyloučit možnost vzniku závažné škody ani při vynaložení řádné péče“. Znamená to, že pokud někdo provozuje takovou zvlášť nebezpečnou činnost, odpovídá za její následky nehledě na to, jestli splnil všechny své právní povinnosti, např. dodržet bezpečnostní požadavky Svazu motokrosu v Autoklubu České republiky, zabezpečit prostor pro diváky, kontrolovat kvalitu a bezpečnost provozu motocyklů či kontrolovat samotné jezdce (např. jestli nepožili alkohol atp.). Tato odpovědnost však není absolutní – provozovatel se jí může zprostit, pokud prokáže, že škodu způsobila zvnějšku vyšší moc (např. vichřice), vlastní jednání poškozeného (který např. skočí do jízdní dráhy z tribuny) nebo neodvratitelné jednání třetí osoby (např. divák někoho násilně strčí do jízdní dráhy motocyklů). Jak je však vidět, zpravidla takový provozovatel za újmy způsobené při jeho závodech odpovídat bude, zproštění odpovědnosti je možné pouze ve výjimečných případech.

Případy, které byly Nejvyšším soudem v minulosti označené za provoz zvlášť nebezpečný a na které se odkazuje v bodě 8 rozebíraného rozhodnutí, jsou např. provoz rámové pily umístěné v neodpovídajících geologických podmínkách,[2] pevný jez sloužící ke vzdouvání vody v toku v nadjezí za účelem jejího odběru,[3] pravidelné a opakované průjezdy těžkých stavebních a nákladních mechanismů způsobující nadměrné zatížení pozemní komunikace[4] apod. Za škodu z důvodu provozu zvlášť nebezpečného však nebyla uznána škoda způsobená závodním automobilem při řazení vozu ke startu v rychlosti 5-10 km/h.[5] O provoz zvlášť nebezpečný nepůjde ani v případě, že se jedná např. o jednorázový závod. Musí se jednat o zdroj nebezpečí, který je daným provozovatelem vyvoláván pravidelně[6] (takže např. jednorázový závod kamarádů na motocyklech v lese není provozem zvlášť nebezpečným). Taktéž za škodu z provozu zvlášť nebezpečného nebude hodnocena újma, která nemá souvislost se zvýšeným nebezpečím z daného provozu[7] – takže např. podklouznutí na schodech na tribunu nebude hodnoceno podle těchto přísných pravidel, ale patrně podle § 2924 (škoda z provozní činnosti), u kterých jsou možnosti zproštění odpovědnosti o dost širší.[8]

Nejvyšší soud potom svůj právní závěr postavil na konkrétních nebezpečných okolnostech, kterým jsou vystaveni specificky diváci motokrosového kvalifikačního tréninku.[9] Je proto sporné, jestli lze podobný závěr rozšířit na všechny motoristické akce (např. závody motokár či silničních závodních vozidel na uzavřeném asfaltovém okruhu atp.). Pokud však určitá konkrétní motoristická akce bude svou povahou podobně nebezpečná a riziková, domníváme se, že závěry z tohoto rozsudku lze vztáhnout i na ni.

Nicméně i pokud by pořadatel nebyl odpovědný podle pravidel odpovědnosti z provozu zvlášť nebezpečného, může být shledán odpovědným za škodu z provozu podle § 2924 občanského zákoníku. Jak ale bylo uvedeno výše, v takovém případě se bude moci odpovědnosti zprostit, pokud prokáže, že vynaložil náležitou péči, která je v jeho možnostech, aby ke škodě nedošlo. To bude ale muset prokazovat on, škůdce, nikoliv poškozený.

Z uvedeného tedy plyne, že se poškozený divák bude v podstatě vždy moci obrátit se svým nárokem na náhradu škody jak na provozovatele předmětného vozidla, tak na pořadatele závodu. Ten, půjde-li o motokrosový závod nebo soutěž či trénink svou nebezpečností jemu podobné, se může odpovědnosti zprostit pouze v případě, kdy prokáže, že byla splněna alespoň jedna ze tří výše vyjmenovaných okolností (vyšší moc zvenčí, jednání poškozeného či neodvratitelné jednání třetí osoby). Nebude-li se jednat o tak nebezpečný závod, což přísluší vyhodnotit hlavně soudům v konkrétních věcech, bude muset prokazovat, „že vynaložil veškerou péči, kterou lze rozumně požadovat, aby ke škodě nedošlo.“[10]

Pojištění motorsportu

Kromě toho, že se tedy poškození diváci motoristických závodů mohou obrátit na jejich pořadatele, kteří jsou někdy majetnější než provozovatelé nebo řidiči jednotlivých vozidel, a tudíž se s větší pravděpodobností dostane divákům odškodnění, mají nově od 1. 4. 2024 poškození diváci možnost obrátit se také přímo na pojišťovnu pořadatele motorsportu, která pojišťuje odpovědnost z provozu závodících vozidel podle § 2927 a násl. občanského zákoníku.[11] Ten má totiž nově od 1. 4. 2024 podle nového zákona o povinném ručení povinnost mít uzavřené pojištění právě pro případy, kdy vozidlo např. vyjede z dráhy a zraní diváka. Naopak provozovatelé či řidiči takových závodních vozidel žádné pojištění své odpovědnosti mít sjednané nemusí.[12]

Pokud pak pořadatel motorsportového závodu pojištění mít sjednané nebude, bude se moci poškozený domáhat přímo plnění z garančního fondu spravovaného Českou kanceláří pojistitelů.[13]

Závěr

Z citované judikatury plyne, že pořadatel motokrosových závodů či kvalifikačních tréninků bude muset nahrazovat újmu způsobenou divákům vozidly, která vyjela mimo vyznačenou trať, jako provozovatel zvlášť nebezpečného provozu nebo jiného podobně nebezpečného zařízení. Jde o odpovědnost velice přísnou, které se nemůže provozovatel zprostit odkazem na dodržení všech svých právních povinností. Pokud by se takový pořadatel chtěl své odpovědnosti zbavit, musí prokázat naplnění jedné ze tří vyjmenovaných výjimečných okolností. Do jaké míry se tyto závěry uplatní i u jiných typů závodu, lze v tuto chvíli těžko předvídat, záviset bude od míry nebezpečí, kterým jsou diváci na takových závodech vystaveni. Pokud by však nebyl předmětný závod či trénink shledán podobně nebezpečným jako závod či trénink motokrosový anebo pokud nebude škoda souviset se zvýšeným rizikem pramenícím z takového nebezpečného závodu, bude pro poškozeného stále příležitost požadovat náhradu škody po pořadateli z titulu méně přísnější odpovědnosti z titulu odpovědnosti z provozu podle § 2924 občanského zákoníku. Vedle pořadatele takového závodu či provozovatele škodícího vozidla pak může bez ohledu na výše uvedené poškozený požadovat také pojistné plnění z pojištění odpovědnosti z provozu škodícího vozidla, které musí pořadatel závodu sjednat; pokud sjednané nebude, lze odškodnění požadovat od České kanceláře pojistitelů.

Foto: Robert Yorde, AGE CLASSES race group. Dostupné z: https://www.flickr.com/photos/183898096@N08/53198618844​

[1] Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 9. 2023, sp. zn. 25 Cdo 3108/2023.

[2] Rozsudek Nejvyššího soudu ČSR ze dne 31. 5. 1983, sp. zn. 1 Cz 13/83, uveřejněný pod číslem 24/1986 Sb. rozh. obč.

[3] Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 31. 10. 1995, sp. zn. 6 Cdo 52/94.

[4] Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 4. 2002, sp. zn. 25 Cdo 972/2000.

[5] Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 2. 2004, sp. zn. 25 Cdo 1923/2002.

[6] Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 8. 2024, sp. zn. 25 Cdo 3108/2023, bod 11 odůvodnění.

[7] Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055–3014), 1. vydání, 2014, s. 1605: P. Bezouška. „Příčina újmy musí spočívat ve zdroji zvýšeného nebezpečí.“

[8] Např. k podklouznutí na padlých ředkvičkách viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2022, sp. zn. 8 C 389/2019, nebo podcast zde na pravo21 https://pravo21.cz/podcasty/skoda-z-provozni-cinnosti

[9] Bod 9 odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 8. 2024, sp. zn. 25 Cdo 3108/2023.

[10] Ustanovení § 2924, věta druhá, občanského zákoníku.

[11] § 8 odst. 4 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla: „Poškozený má právo na pojistné plnění z pojištění motorsportu vůči pojistiteli.“

[12] Ustanovení § 7 odst. 1 písm. j) zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.

[13] Za podmínek podle § 8 odst. 5 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.