Tresty za nouzového stavu: nedořešený problém, který má řešení
Jeden a půl roku odnětí svobody za krádež pěti housek či dva roky za krádež vibrátoru. Tresty uložené za bagatelní krádeže za nouzového stavu byly přísné i kvůli automatickému užívání kvalifikovaných skutkových podstat. Jde o nejméně 466 zlodějů odsouzených do konce roku 2020. Celkový počet se pohybuje pravděpodobně mezi 1 000 a 1 500. Tato situace však má řešení – stížnost k Nejvyššímu soudu, kterou může podat ministryně spravedlnosti.

V březnu 2021 velký senát trestního kolegia Nejvyššího soudu tuto praxi odmítl s argumentací, že samotné spáchání krádeže během nouzového stavu není důvodem pro použití kvalifikované skutkové podstaty a aplikaci přísnějších trestních sazeb. Kdyby byli tito zloději odsouzeni dle správné právní kvalifikace dnes, byli by potrestáni řádově mírnějšími tresty.
Dosud neznámý počet osob tak vykonává přísný a nespravedlivý trest. V nové studii projektu Legal Data Hub[1] autoři Jakub Drápal a Libor Dušek kvantifikují počet takto dotčených osob za využití databáze pravomocných soudních rozsudků z roku 2020. Autoři dále upozorňují na vysoké náklady vzniklého stavu a navrhují řešení.
Problém se týká minimálně 466 zlodějů z jarního nouzového stavu odsouzených do konce roku 2020. Celkový počet, zahrnující i další trestné činy a skutky z podzimního a zimního nouzového stavu, se nicméně pohybuje pravděpodobně mezi 1 000 a 1 500.
Jediným nástrojem, jak docílit spravedlivých trestů, je stížnost pro porušení zákona, kterou může Nejvyššímu soudu podat pouze ministryně spravedlnosti. Dle Jakuba Drápala a Libor Duška lze podání velkého počtu stížností provést efektivně s využitím dat a existujících funkcionalit elektronizace justice; je tak i příležitostí k novému využití těchto nástrojů v rozhodovací činnosti Ministerstva spravedlnosti a soudů.
Podání stížností pro porušení zákona v případech přísných trestů z nouzového stavu povede k odstranění nespravedlností v trestání a k naplnění zásady rovnosti v trestání. A povede též k podstatným úsporám, neboť věznění stovek odsouzených po celou délku přísných trestů, které jim neměly být uloženy, je nákladné. Úsporu nákladů státu spojenou s vyřízením stížností a uložením mírnějších trestů odhadují v řádu 200–250 milionů korun.
Studie je k dispozici zde:
DRÁPAL, Jakub a DUŠEK, Libor: Tresty za nouzového stavu: nedořešený problém
Studie Legal Data Hub 1/2021, květen 2021.
[1] Legal Data Hub je novým projektem Právnické fakulty UK. Sdružuje akademiky a studenty, kteří zkoumají fungování justice, právní regulace a kriminalitu pomocí analýzy dat a statistických metod. Poskytuje technické zázemí pro datové analýzy. Má za cíl publikovat krátké studie k aktuálním tématům a popularizovat výsledky akademických studií pro širší publikum. Dostupné z: prf.cuni.cz/legal-data-hub
Vybrali jsme pro vás
Více článků
-
Ústavní soud rozhodl v tzv. kauze Anička – napadený rozsudek však nezrušil
Ústavní soud minulý týden rozhodnutím Pl. ÚS 17/24 částečně vyhověl ústavní stížnosti, jíž se stěžovatelka – oběť sexualizovaného násilí, jehož se na ní dopouštěl její otčím – domáhala zrušení rozsudku Krajského...
-
Musí se influenceři registrovat u Rady pro rozhlasové a televizní vysílání?
Na sklonku roku 2024 vydala Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) tiskovou zprávu, ve které online tvůrcům „prezentujícím se na sociálních sítích“ nařídila registrovat se v seznamu poskytovatelů audiovizuálních...