Seriál o insolvencích: Konkurs

Právní úprava konkursu je obsažena v ustanoveních § 244 až § 315 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon, dále jen „IZ“). Tato ustanovení se používají přiměřeně i při oddlužení řešeném zpeněžením majetkové podstaty (§ 398 odst. 2 IZ).

Účinky prohlášení konkursu

Účinky rozhodnutí o prohlášení konkursu jsou popsány v § 245 a následujících IZ. Za důležité považuji zdůraznit, že nastávají již zveřejněním rozhodnutí v insolvenčním rejstříku, nikoliv jeho právní mocí. Nejvýraznějším účinkem je přechod dispozičních práv (oprávnění nakládat s majetkovou podstatou) z dlužníka na insolvenčního správce. Okamžikem zveřejnění rozhodnutí v rejstříku se musí dlužník vyvarovat nakládání s majetkem. Takové právní úkony dlužníka by byly jinak neúčinné (§ 246 odst. 2 IZ). Neplatné by bylo odmítnutí daru nebo dědictví bez souhlasu správce, stejně tak uzavření dohody o vypořádání dědictví, kterou by dlužník zkrátil své věřitele (§ 246 odst. 4 IZ).

Všechny nesplatné závazky dlužníka se od okamžiku prohlášení konkursu považují za splatné (§ 250 IZ). Zanikají jednostranná právní jednání dlužníka (např. plné moci, příkazy, návrhy na uzavření smluv). K osudu smluv o vzájemném plnění, fixních smluv, výpůjček, nájmů a dalších smluvních druhů vizte § 253 a následující IZ. Probíhající řízení týkající se majetkové podstaty se přerušují (§ 263 IZ). Výjimkou jsou trestní a dědická řízení, řízení o výživném nezletilých dětí a další vyjmenovaná v § 266 IZ. Významným účinkem spojeným s prohlášením konkursu je zánik společného jmění manželů podle § 268 IZ. Insolvenční správce ho musí vypořádat, případně navrhnout jeho vypořádání soudu. Pokud insolvenční správce vypracuje dohodu o vypořádání, nabude účinnosti až po schválení insolvenčním soudem. Pokud nevypracuje dohodu o vypořádání, podá incidenční žalobu a o vypořádání společného jmění rozhodne soud [§ 159 odst. 1 písm. c) IZ]. Jestliže jsou závazky dlužníka vyšší, než je hodnota majetku, ze kterého mohou být tyto závazky uspokojeny, do majetkové podstaty dlužníka se zahrne všechen majetek ve společném jmění (§ 274 IZ). 

Průběh řízení

Bezprostředně po prohlášení konkursu insolvenční správce zahájí (pokud tak už neučinil) úkony směřující k důkladnému zjištění veškerého majetku dlužníka, který sepíše do soupisu majetkové podstaty. Následně správce veškerý majetek zpeněží. Způsoby zpeněžení jsou čtyři: veřejná dražba, prodej movitých a nemovitých věcí podle ustanovení občanského soudního řádu o výkonu rozhodnutí, prodej mimo dražbu a dražba provedená exekutorem. Insolvenční správce je při zpeněžování majetku vázán pokyny soudu, pokud mu je soud udělí. U zajištěného majetku je také vázán pokyny zajištěného věřitele. Dlužník má v řízení povinnost vydat správci veškerý zpeněžovaný majetek. Vydáním se rozumí např. i předání klíčů a technických průkazů k vozidlu. Dále jsou dlužníkovi prováděny srážky z příjmů, tudíž nesmí žádné příjmy zatajovat. Je povinen být kontaktní, to znamená komunikovat s insolvenčním správcem i soudem, přebírat si poštu, poskytovat součinnost, oznamovat změny příjmů i doručovací adresy. 

Insolvenční správce zpravidla každé tři měsíce nebo dle jiného pokynu soudu podává zprávy o své činnosti. Po zpeněžení veškerého majetku vypracuje konečnou zprávu. V té uvede všechen majetek, příjmy majetkové podstaty ze zpeněžení majetku, dále všechny výdaje včetně nákladů na správu a zpeněžení majetkové podstaty, a v závislosti na výtěžku vyúčtuje svou odměnu a hotové výdaje. Insolvenční soud zkontroluje správnost konečné zprávy, případně vyzve správce k jejímu doplnění či opravě. Následně ji zveřejní vyhláškou v insolvenčním rejstříku s poučením o možnosti podání námitek ve lhůtě 15 dnů od zveřejnění vyhlášky. Pokud některý účastník řízení námitky podá, jsou zaslány správci k vyjádření. Ten pak buď konečnou zprávu přepracuje, nebo soudu sdělí své stanovisko k námitkám. V tomto případě by soud nařídil jednání k jejich projednání. Možné výsledky jednání jsou upraveny v § 304 odst. 4 IZ. V případě, že námitky nikdo nepodá, soud rozhodne o schválení konečné zprávy, odměny a hotových výdajů insolvenčního správce. V tomto rozhodnutí jsou přehledně uvedeny příjmy, výdaje i zůstatek k uspokojení věřitelů.

Následně mohou nastat různé situace. V první jsou příjmy majetkové podstaty tak nízké, že postačují pouze k uspokojení pohledávek za majetkovou podstatou a jim na roveň postavených, tudíž pro nezajištěné věřitele nezbude ničeho. V tom případě insolvenční soud vydá rozhodnutí o zrušení konkursu pro nedostatek majetku dle § 308 odst. 1 písm. d) IZ. Odměna správce a jeho hotové výdaje budou v dosud neuhrazeném rozsahu uspokojeny z prostředků státu. 

Dále se může stát, že výtěžek zpeněžení majetkové podstaty nepostačuje ani k uspokojení pohledávek zapodstatových a jim na roveň postavených. V tom případě po schválení konečné zprávy správce podá návrh na tzv. kvazirozvrh, neboli usnesení o pořadí úhrady pohledávek a o jejich poměrné úhradě. Soud na základě tohoto návrhu (opět po případném odstranění chyb v součinnosti se správcem) vydá toto usnesení, ve kterém stanoví, které pohledávky budou z dosaženého výtěžku uspokojovány a v jakém rozsahu. Pro jednoduchost můžeme říci, že zapodstatové pohledávky a jim na roveň postavené se rozdělují do sedmi menších dílčích skupin, ve kterých jsou uspokojovány podle „důležitosti“. Podrobný popis pravidel kvazirozvrhu nalezneme v § 305 odst. 2 IZ. 

Pokud výtěžek zpeněžení postačil k uspokojení těchto pohledávek, a dokonce zbyly prostředky i pro nezajištěné věřitele, podá správce soudu návrh na vydání rozvrhového usnesení. V něm soud vyjmenuje všechny přihlášené věřitele s jejich zjištěnými pohledávkami a určí poměrně podle výše jejich pohledávek částky, jež na ně připadnou v rozvrhu. V usnesení se tedy fakticky vytváří tabulka, která může čítat i několik stran v závislosti na množství přihlášených věřitelů. 

Po splnění rozvrhového nebo kvazirozvrhového usnesení, tzn. po vyplacení určených částek věřitelům, podá správce soudu zprávu o splnění rozhodnutí a poté soud vydá usnesení o zrušení konkursu podle § 308 odst. 1 písm. c) IZ. 

Zrušit lze konkurs ještě ze dvou dalších důvodů, a to pokud není ani dodatečně osvědčen dlužníkův úpadek, nebo v řízení není žádný přihlášený věřitel a všechny pohledávky zapodstatové a jim na roveň postavené jsou uspokojeny. Taková situace může nastat např. tehdy, pokud třetí osoba za dlužníka uhradí všechny jeho závazky. 

Dlužníkovi nic nebrání, aby si po pravomocném skončení insolvenčního řízení podal nový insolvenční návrh a požádal o povolení oddlužení. O tom, kteří dlužníci jsou oprávnění podat návrh na povolení oddlužení, jsme psali v tomto článku. 

Příští díl insolvenčního seriálu se bude věnovat způsobu řešení úpadku reorganizací.