Proč rozvod?

Z právního pohledu je třeba manželství rozvést proto, aby zanikly vzájemná práva a povinnosti mezi manželi. Bez rozvodu nadále trvají práva jako právo na výživné mezi manželi, povinnost vzájemně si pomáhat, příjmy manželů stále připadají do společného jmění, manželé mají povinnost vzájemně se informovat o výši svého příjmu, mají právo spolu bydlet, děti narozené manželce mají jako otce do rodného listu automaticky zapsaného manžela, jsou dědici apod.

Některá z těchto práv lze vyloučit různými typy dohod, jiná však zaniknou jenom rozvodem. Nepřejí-li si manželé nebo jeden z nich, aby taková práva vznikala, musejí se rozvést.

Jak podat návrh a co má být jeho obsahem?

Přestože k uzavření manželství dochází před úřadem nebo církví, rozvod je možný pouze rozhodnutím soudu. Návrh na rozvod manželství musí mít písemnou formu a podává se u okresního soudu v místě, kde manželé společně bydlí nebo naposledy společně bydleli za předpokladu, že v tomto obvodu má alespoň jeden z manželů stále bydliště. Pokud v obvodu posledního společného bydliště již nežije ani jeden z manželů, potom návrh podejte u okresního soudu v místě bydliště druhého manžela, není-li takový, potom v místě svého bydliště.

Podepsaný návrh ve dvou stejnopisech (pro soud a pro druhého manžela) můžete podat na podatelně příslušného soudu, případně zaslat na soud poštou. Pokud máte zřízenou datovou schránku, lze návrh odeslat pouze v jednom vyhotovení jejím prostřednictvím. O rozvod nepožádáte vyplněním online formuláře, ústně ani jej nelze bez dalšího podat e-mailem (lze pouze, máte-li zřízen uznávaný elektronický podpis).

Obsahem návrhu musí být identifikace manželů, tedy jména, příjmení, data narození a bydliště. Dále tam uveďte datum a místo uzavření manželství a státní občanství manželů. Jestliže máte společné nezletilé děti, je třeba do návrhu uvést i je. V záhlaví by měl být uveden soud, ke kterému návrh směřujete. Musí být vlastnoručně podepsán, vyjma případu, kdy jej zasíláte prostřednictvím datové schránky nebo e-mailu se zaručeným elektronickým podpisem. Rovněž by mělo být připojeno datum, kdy návrh činíte. V samotném textu návrhu je nezbytné vylíčit, jaké skutečnosti vás vedou k závěru, že manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno. Jinými slovy, jaké jsou důvody podání žádosti o rozvod. Závěrem byste měli uvést, že navrhujete, aby bylo manželství rozvedeno.

Jako přílohu k návrhu na rozvod připojte oddací list a případně jiné dokumenty, o které se opíráte. Přílohy postačí v kopii a pouze jednou. Buďte však připraveni, že vás soud může vyzvat k předložení originálu listin.

Přestože neexistuje jednotný formulář pro návrh na rozvod manželství, některé soudy na svých stránkách na webu Justice.cz (sekce „Formuláře“) návrhy na rozvod zveřejňují (jedná se například o okresní soudy v Kladně, Lounech nebo Mostě).

Kolik rozvod stojí?

Za podání návrhu na rozvod manželství uhradíte soudní poplatek ve výši 2 000 Kč. Soudní poplatek hradí manžel, který návrh podává, a to soudu, u nějž bude řízení o rozvod vedeno. Úhradu lze provést převodem na účet soudu, který lze zjistit na jeho webových stránkách na webu Justice.cz (web je veden Ministerstvem spravedlnosti ČR), nebo dotazem na informačním centru tohoto soudu. Soudní poplatek je možné uhradit také kolkovými známkami, jež lze zakoupit na pokladně soudu, případně i na poště. Kolkové známky (oba díly) před podáním návrhu nalepte na jeho první stranu.

V případě, že jste se rozhodli využít právních služeb advokáta, je jejich cena zpravidla určena smluvně (tedy dle dohody s advokátem). Nejčastěji se sjednává výše odměny za hodinu právní práce nebo za úkon. Pokud by k dojednání ceny mezi advokátem a klientem nedošlo, je cena právních služeb stanovena vyhláškou (advokátním tarifem), přičemž cena za jeden úkon by byla celkem 1 800 Kč bez DPH (úkonem je například převzetí zastoupení a s tím spojené studium věci, porada s klientem, sepis návrhu, účast na soudním jednání). Pokud by bylo manželství rozvedeno na jednom soudním jednání, pak by šlo o celkem čtyři úkony právní služby a cena dle advokátního tarifu by byla celkem 7 200 Kč bez DPH. U specializovanějších advokátních kanceláří však počítejte se smluvní cenou, která bude dvakrát až třikrát vyšší. Dále je pak třeba počítat s tím, že dalším samostatným řízením s vlastními náklady je řízení o úpravě poměrů k dětem a samostatnou a nákladnou agendou je i vypořádání společného jmění, ať už dohodou, nebo soudním řízením.

Manžel, jehož majetkové poměry mu neumožňují uhradit soudní poplatek, může žádat o osvobození od soudních poplatků. Žádost se podává u okresního soudu, ke kterému byl podán návrh na rozvod. K žádosti je třeba připojit vyplněné a podepsané prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech (dostupné na webu Justice.cz). Soud může osvobodit navrhovatele od povinnosti platit soudní poplatek zcela nebo jen částečně.

Pokud byste očekávali, že vám po skončení řízení o rozvod druhý manžel uhradí náklady řízení (náklady na advokáta, soudní poplatek), je nutné upozornit, že ve většině případů nese každý své náklady na rozvodové řízení sám. Povinnost nahradit druhé straně náklady řízení ukládá soud v řízení o rozvod pouze ve výjimečných případech.

Rozvodové řízení

Rozvod sporný a nesporný

Nesporný rozvod je snazší a zpravidla rychlejší než rozvod sporný. Podstatou nesporného rozvodu je to, že se manželé dohodnou na úpravě poměrů k dětem, na vypořádání majetku včetně úpravy bydlení a vzájemného výživného a na příčině rozvratu manželství. Soud v takovém případě zkoumá pouze, zda je manželství hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, ale již nezkoumá, co bylo příčinou rozvratu manželství. Manželé se tak mohou vyhnout výslechu a dokazování ohledně toho, nakolik se kdo podílel na rozvratu manželství a čím, z jakého důvodu k němu došlo a jinému tzv. praní špinavého prádla před soudem.

K tomu, aby rozvod proběhl nesporně, je nezbytné, aby manželé podali návrh společně, nebo aby se druhý z manželů k návrhu na rozvod alespoň připojil. Současně musí manželství v okamžiku podání návrhu trvat nejméně rok a manželé spolu více než šest měsíců nežít (myšleno nikoli ve smyslu nesdílet bydlení, ale komplexněji – nežít jako rodina, partneři, byť by spolu stále bydleli). Manželé se musí dohodnout na úpravě majetkových poměrů (vypořádání společného jmění manželů), na bydlení a na případném výživném mezi manželi pro dobu po rozvodu. Mají-li manželé společné nezletilé dítě, vyžaduje se soudem schválená dohoda o úpravě jeho poměrů.

Není-li splněna některá z výše uvedených podmínek, jedná se o rozvod sporný. V rámci řízení bude tedy soud zjišťovat a provádět dokazování k tomu, co bylo důvodem rozvratu manželství a jakým způsobem se na něm manželé nebo objektivní okolnosti podíleli, a to vše uvede do rozsudku.

Co když jeden z manželů s rozvodem nesouhlasí a kdy soud manželství nerozvede?

Nesouhlas jednoho z manželů s rozvodem manželství není zpravidla překážkou tomu, aby soud manželství rozvedl. Mohou však nastat dvě specifické situace, v jejichž důsledku nebude manželství rozvedeno, přestože o to alespoň jeden z manželů usiluje.

První je situace, kdy by manželovi, který nesouhlasí s rozvodem manželství, byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma a současně existují mimořádné okolnosti, kvůli nimž by měl soud manželství zachovat. Jedná se zejména o situace, kdy manželství trvalo dlouhou dobu nebo jsou manželé vysokého věku, rozvodem by manžel přišel o bydlení, nedokázal se sám zajistit z nějakého vážného důvodu (například vážná nemoc). Situací v životě může nastat mnoho a je na soudu, aby vyhodnotil, zda byly splněny podmínky pro zachování manželství. To neplatí, pokud spolu manželé nežijí alespoň tři roky, soud v takovém případě manželství rozvede i přes výše uvedené okolnosti.

Soud manželství nerozvede také v případě, kdy je rozvod v rozporu se zájmem společného nezletilého dítěte, který je dán zvláštními důvody, a to bez ohledu na to, zda se rozvodu domáhají oba manželé, nebo pouze jeden z nich. Zvláštními důvody mohou být například závažné psychické nebo fyzické postižení dítěte (i to však ve výjimečných případech).

Rozvede soud manželství i bez přítomnosti některého z manželů?

Ano, i v takovém případě soud manželství rozvede. Standardně se však osobní přítomnost obou manželů na soudním jednání vyžaduje, a to v případě sporného i nesporného rozvodu. Od tohoto požadavku soud upustí v případě, kdy by s výslechem manžela byly spojeny velké obtíže. Těmito jsou například situace, kdy se manželovi nedaří opakovaně doručovat, protože se zdržuje na neznámé adrese, nebo případy, kdy je manžel stižen duševní poruchou nebo jinou zdravotní komplikací takového charakteru, která dlouhodobě neumožňuje jeho přítomnost a výslech.

Jak dlouho trvá rozvodové řízení?

Samotné řízení o rozvod manželství je otázkou tří a více měsíců, obvykle netrvá déle než jeden rok, není-li podáno odvolání, nebo nenastane-li v řízení nějaká nestandardní komplikace. Sporný rozvod může obvykle trvat o něco déle, není vyloučeno i několik soudních jednání. Rozvod nesporný je obvykle otázkou jednoho soudního jednání.

Advokáta mít, či nemít?

Před podáním návrhu na rozvod se každý obvykle rozhoduje, zda svou situaci bude konzultovat s advokátem, případně zda se nechá advokátem zastoupit. V zásadě lze právní zastoupení doporučit. Ne vždy si je manžel vědom všech práv a povinností, jež má nebo mu vznikají v důsledku zahájení řízení. Samotné řízení o rozvod manželství, ve kterém se manželé dohodli na příčinách rozvratu a nejsou uplatňována žádná specifická práva, je možné zvládnout i bez přítomnosti advokáta. Pokud mají manželé společné nezletilé děti a pro případ vypořádání společného jmění manželů lze však právní zastupování doporučit vždy.

Prakticky za splnění stejných podmínek jako při osvobození od soudních poplatků (ohledně majetkových poměrů) lze žádat, aby soud ustanovil manželovi pro řízení o rozvod advokáta na náklady státu. Pokud soud takovému návrhu nevyhoví, může se manžel zkusit obrátit na Českou advokátní komoru, aby mu určila advokáta za sníženou odměnu či zcela zdarma.

Rozvod se společnými nezletilými dětmi

Mají-li manželé společné nezletilé dítě, soud manželství nerozvede, dokud nebude pravomocně rozhodnuto o úpravě poměrů k jejich společným nezletilým dětem. Tímto se rozumí rozhodnutí o péči (výlučná, střídavá, společná), výživném pro dítě a eventuálně styku nepečujícího rodiče s dítětem. Případná dohoda rodičů ohledně poměrů jejich společných dětí musí být pro účely rozvodu rovněž schválena soudem. Soud dohodu rodičů neschválí, pokud by nebyla v zájmu dítěte (lze si představit například neúměrně nízké výživné).

Návrh je vhodné podat před zahájením řízení o rozvod, případně současně. Řízení o rozvod se přerušuje, dokud nebude o úpravě poměrů nezletilých dětí rozhodnuto. Doba, po kterou je vedeno řízení o úpravě poměrů, se může velmi lišit v závislosti na tom, zda se podaří dosáhnout dohody rodičů, nebo se naopak jedná o nesmiřitelný spor. V případě dohody může být řízení pravomocně ukončeno v rámci několika měsíců, pokud jsou rodiče ve sporu, může se jednat o záležitost i na několik let.

Dítěti je v řízení ustanoven tzv. procesní opatrovník. Tím je příslušný orgán sociálně-právní ochrany dětí a tento chrání zájmy dítěte vůči soudu, ale i vůči jeho rodičům. V řízení soud zjišťuje názor nezletilého dítěte, a to přímo jeho výslechem nebo skrze ustanoveného opatrovníka. Soud má vždy povinnost přihlédnout k názoru nezletilého dítěte ohledně toho, jak mají být upraveny jeho poměry. Čím je dítě starší, tím více by měl soud podle jeho názoru i rozhodovat.

Pokračování si můžete přečíst na webových stránkách Reflexu https://www.reflex.cz/clanek/jak-na-to/106383/konec-manzelstvi-je-plny-komplikaci-vse-co-potrebujete-vedet-o-rozvodu.html. Dozvíte se v něm, jak je to se společným jměním manželů, bydlením po rozvodu nebo výživným pro bývalého manžela. V článku najdete také informace o tom, jak může jeden z manželů získat své dřívější příjmení zpět.

Úvodní foto: Rozvod je emocionálně, finančně a někdy i po právní stránce náročná záležitost. Zdroj:  https://cz.depositphotos.com/category/travel.html