Rozumné právo: právníci do nepohody uvádějí zákony na pravou míru

V květnu roku 2020 vznikla v České republice platforma spojující právníky z mnoha oblastí práva, aby podrobovala kritické analýze nové zákony a nouzová opatření spojená s epidemií koronaviru. Toto uskupení nese název Rozumné právo a přináší svěží vítr do českého právního prostoru.

22. 3. 2021 Jakub Novák

Už je to rok, co epidemie koronaviru sužuje Českou republiku. To byla poslední kapka do poháru trpělivosti Ondřeje Trubače, Petra Břízy a Roberta Nerudy, advokátů a právních nadšenců, kteří se rozhodli založit profesní skupinu, která měla sloužit též jako rezervoár podnětů pro novou právní úpravu. Nazvali ji příhodně Rozumné právo, protože dle jejich názoru musí být zákony a nařízení především smysluplná a odůvodněná. „Každé nařízení je potřeba dobře odůvodnit, a to tu pořád chybí. Úplně chybí třeba test proporcionality, aby se nařízení dala přezkoumávat. Vláda si to dělá prostě po svém a tyto apely ignoruje, což je podle mě nešťastné,“ uvádí Petr Bříza, advokát a jeden ze zakladatelů platformy Rozumné právo. Ačkoli vše začalo v době epidemie koronaviru, po jejím konci tu Rozumné právo stále bude.

Kdo tvoří Rozumné právo?

Výše uvedení tři „otcové zakladatelé“ ke svému projektu ještě před oficiálním založením přizvali další právníky z ostatních právních odvětví, aby tak docílili komplexního pohledu.  „Při výběru spolupracovníků jsme měli na paměti, aby to byli ideálně praktici s akademickým přesahem nebo akademici s praktickým přesahem. Chtěli jsme, aby měli vhled do obou těchto světů především proto, aby dokázali skloubit oba pohledy na věc,“ přibližuje výběr spolupracovníků Petr Bříza. Tohoto cíle se jim dosáhnout povedlo také s ohledem na pozitivní ohlasy jak v médiích, tak ze strany některých členů Vlády či Parlamentu ČR. Všechny členy platformy Rozumné právo najdete zde.

Co na to Vláda a Parlament?

Aktivity Rozumného práva samozřejmě nezůstávají bez odezvy. V médiích lze zachytit zprávy o vydání jejich nového stanoviska nebo rozhovory se členy. Zprávy ve veřejných sdělovacích prostředcích pomáhají problematická témata medializovat, a šířit tak povědomí o nich.

Dalším adresátem stanovisek jsou přímo Vláda a Parlament České republiky. Ty také na jejich stanoviska reagují, ať už souhlasně, či nesouhlasně. Ministerstvo spravedlnosti tak například podalo stížnost pro porušení zákona proti rozsudku Městského soudu v Brně a následně také proti rozhodnutí Krajského soudu v Brně, který uložil muži za krádež pečiva trest odnětí svobody na dobu osmnácti měsíců z toho důvodu, že k činu došlo během nouzového stavu. „Potěšila nás reakce Ministerstva spravedlnosti na naše stanovisko, že nejde v době krize ukládat extrémní tresty za krádež pár kusů pečiva. Paní ministryně Benešová pak podávala stížnost pro porušení zákona, protože nejde ukládat takové tresty jen proto, že je nouzový stav. Jsme rádi, že máme takové odezvy a že se našimi stanovisky někdo zabývá,“ komentuje Petr Bříza.

Spolupráce funguje také s Poslaneckou sněmovnou. Poslanci či jejich asistenti oslovují Rozumné právo s žádostmi o radu především z legislativní oblasti, případně ohledně nějakého „ideálního právního řešení“ problému.

Jak probíhá proces tvorby a přijetí stanoviska?

Rozumné právo svá stanoviska vydává zhruba jednou až dvakrát za měsíc, záleží však na tom, zda se objeví téma, které je ke zpracování vhodné. Témata, kterými se platforma zabývala, jsou například trestní sazba během nouzového stavu, přehlednost daní a trest za chyby v daňovém přiznání nebo například pravidla protiepidemických opatření vůči očkovaným osobám.

Začátkem životní cesty stanoviska je diskuze všech členů platformy o tom, jaké problémy je třeba řešit, jaké jsou aktuální. Zároveň je ale třeba myslet na to, aby reakce byla nadčasová, aby stanovisko mělo nějakou životnost a bylo stále relevantní. „Snažíme se, aby případy, ke kterým se vyjadřujeme, byly dlouhodobě aktuální. Chtěli bychom, aby stanovisko vydrželo třeba půl roku, abychom se nevyjadřovali ke konkrétnímu omezení, ale víc obecně. Musíme se dívat na to, aby stanovisko bylo časuodolné, aby vydrželo,“ doplňuje Robert Neruda, advokát a jeden ze zakladatelů Rozumného práva.

Pokud dojde mezi členy ke shodě, téma dostane ke zpracování jeden z nich nebo skupina členů. Poté se návrh stanoviska rozesílá ostatním členům písemně, a ti jej připomínkují a komentují. Nakonec je opět projednáno na schůzi všech členů a v ideálním případě schváleno. Petr Bříza popisuje proces přijímání stanoviska takto: „Diskuzní část o přijetí bývá často nejzajímavější a nejzábavnější. Nejbouřlivější debata byla asi ohledně očkování a diskriminace neočkovaných lidí. Pokud je třeba jeden z nás proti návrhu nebo se zdrží, na konec stanoviska se přidá poznámka, že se tato osoba přijímání neúčastnila.“

Co přináší Rozumné právo členům?

Odpověď na tuto otázku asi nejlépe ilustruje vyjádření Roberta Nerudy: „Díky činnosti platformy se mi rozšířily obzory tím, že člověk diskutuje o stanoviscích z ústavního práva, občanského práva a dalších právních odvětví. Zdá se mi, že jsem se za tu dobu nějak víc rozkročil. Doteď jsem byl zaměřený jen na soutěžní právo, ale nyní mi to umožňuje přemýšlet o koncepčnějších otázkách.“

Všechna stanoviska i více informací o platformě Rozumné právo můžete najít na webu www.rozumne-pravo.cz. Členové pravidelně pořádají také moderované diskuze na Clubhouse či publikují videorozhovory na Youtube.

 

Jakub Novák

redaktor Práva21 a student Právnické fakulty MUNI

e‑mail:

Vybrali jsme pro vás


Více článků

Přehled všech článků

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info