Prověřování zahraničních investic ve zkratce II

Nový zákon o prověřování zahraničních investic zavádí kontrolní mechanismus rizikových investic ze zahraničí. Dotkne se citlivých oblastí, jako jsou výroba zbraní, výroba zboží dvojího užití či provoz systémů kritické infrastruktury. Pro některé investice je třeba povolení, jiné může vláda zrušit. Druhý díl článku se zabývá konzultacemi, řízením o prověření zahraniční investice a ukládáním opatření.

18. 1. 2022 Petr Jedlička

Konzultace

Jak praví důvodová zpráva zákona (obecná část, bod 1.2.1),[11] smyslem institutu konzultací je získat autoritativní potvrzení státu o tom, že proti zamýšlené investici nemá námitek. Zákon však v § 10 rozlišuje konzultace povinné a dobrovolné. Povinné konzultace jsou vyhrazeny pro typově potenciálně rizikové investice, a lze je proto považovat za jistý předstupeň institutu obligatorně posuzovaných investic. Jejich smyslem je zajistit, aby dohledu MPO neunikly.

Povinnost podat návrh na konzultaci má zahraniční investor pouze v situaci, že cílovou osobou je držitel licence pro celoplošné rozhlasové nebo televizní vysílání nebo vydavatel periodického tisku se souhrnným minimálním průměrným tištěným nákladem 100 000 výtisků/den za poslední kalendářní rok. Nesplnění takové povinnosti je dle § 25 odst. 1 písm. d) zákona přestupkem. V ostatních případech jsou konzultace dobrovolné.

Údaje poskytnuté investorem v návrhu na konzultaci a další údaje, které zjistí samo, zašle MPO spolupracujícím správním orgánům k vyjádření, zda je podle nich nutno vést řízení o prověření zahraniční investice. Vedle toho si může od těchto orgánů vyžádat i konkrétní informace, na základě kterých následně samo učiní závěr o tom, zda je třeba investici prověřovat či nikoliv.

Správní orgány musí do 30 dnů poskytnout odůvodněné stanovisko nebo vyžádané informace, jinak se má ex lege za to, že důvod k prověření investice neshledaly. Ke stanoviskům a informacím poskytnutým po uplynutí této lhůty se nepřihlíží (§ 10 odst. 3 zákona). Tímto ustanovením zákon chrání právní jistotu investora.

Jestliže MPO ani oslovené orgány neshledají důvod pro prověření investice v řízení z moci úřední, nastává nevyvratitelná právní domněnka (zákon užívá slov „platí, že“) , že zahraniční investice nepředstavuje ohrožení bezpečnosti ČR nebo vnitřního či veřejného pořádku. Investici již proto v budoucnu nebude možné prověřit, ledaže by vyšlo najevo, že investor k návrhu doložil nedostatečné podklady nebo v návrhu uvedl zavádějící či nepravdivé informace. Fakt, že nebyl shledán důvod pro prověření investice, MPO oznámí do 45 dnů ode dne doručení návrhu na konzultaci zahraničnímu investorovi a cílové osobě nebo vlastníku cílové věci. Jinak MPO ve stejné lhůtě oznámí zahraničnímu investorovi zahájení řízení o prověření zahraniční investice.

Řízení o prověření zahraniční investice

Řízení o prověření zahraniční investice je správním řízením, které může vyústit v povolení, podmínečné povolení, neudělení povolení (vše v řízení o žádosti), v rozhodnutí o přípustnosti investice bez stanovení podmínek, rozhodnutí o podmínečné přípustnosti investice či v uložení opatření spočívajícím v zákazu uskutečnění zahraniční investice či dalšího trvání zahraniční investice (v řízení ex offo). Řízení o prověření zahraniční investice je možné zahájit z moci úřední nebo na žádost.

Neudělení povolení, zákaz uskutečnění nebo zákaz dalšího trvání zahraniční investice jsou dle důvodové zprávy (obecná část, bod 1.2.1) krajním řešením. Uvedená opatření zákonodárce tedy mínil jako prostředky ultimae rationis. V případě problematických investic mají správní orgány primárně hledat podmínky, za kterých může být investice s ohledem na bezpečnost státu a vnitřní, resp. veřejný pořádek uskutečněna.

Ustanovení § 11 zákona stanoví, že po zahájení řízení MPO zašle příslušným správním orgánům informace, které obdrželo od investora v žádosti o povolení investice, v návrhu na konzultaci či které si od něj vyžádalo, aby k věci zaujaly stanovisko. Od správních orgánů si kromě stanoviska může vyžádat rovněž další informace. Správní orgány pak mají k dispozici lhůtu 60 dní, ve které musí stanovisko poskytnout, jinak opět nastane nevyvratitelná právní domněnka (§ 11 odst. 3 zákona); tentokrát bude platit, že souhlasí s vydáním rozhodnutí o povolení zahraniční investice (pozn. v řízení na žádost) nebo rozhodnutí o přípustnosti zahraniční investice bez stanovení podmínek (pozn. v řízení ex offo). Účelem § 11 odst. 3 zákona tak zjevně je koncentrovat možnost spolupracujících správních orgánů vyjádřit se k prověřované investici. Lhůtu lze na žádost správního orgánu prodloužit. V tom případě nastává domněnka až po marném uplynutí prodloužené lhůty. Jiný režim má Ministerstvo financí, které se k prověřované investici vyjadřuje toliko z hlediska souladu se závazky vyplývajícími z bilaterálních dohod o podpoře a ochraně investic (bod 2. 1. 11 důvodové zprávy). Pokud se resort financí ve lhůtě nevyjádří, platí toliko, že nepovažuje za potřebné se k zahraniční investici vyjádřit. Dále, u zpravodajských služeb a u správních orgánů, které dle zákona neposkytují stanoviska (dle bodu 2.1.11 zvláštní části důvodové zprávy jde např. o Finanční analytický úřad), nastává toliko nevyvratitelná domněnka, že relevantními informacemi nedisponují.[12]

Připomínky mohou uplatňovat také členské státy EU, a to v režimu nařízení 2019/452. Evropská komise uplatňuje stanovisko.

Pokud MPO získá relevantní důvod domnívat se, že by uskutečnění investice mělo být podmínečné (s ohledem na zákonem chráněné zájmy jako bezpečnost ČR či veřejný a vnitřní pořádek), zahájí s investorem jednání o podmínkách uskutečnění investice (§ 12 zákona). Typickou podmínkou může být např. povinnost zahraničního investora znovu navrhnout konzultaci při dalším navýšení podílu na hlasovacích právech. Nedostatečná spolupráce investora při jednání o podmínkách může být důvodem pro rozhodnutí v jeho neprospěch.

Pokud MPO získá relevantní důvod domnívat se, že by uskutečnění investice mohlo představovat ohrožení bezpečnosti ČR nebo vnitřního či veřejného pořádku, předloží před vydáním rozhodnutí věc k projednání vládě (§ 13 zákona), a to ve lhůtě 90 dnů ode dne zahájení řízení. V takovýchto případech je meritorní rozhodnutí podmíněno usnesením vlády. Vláda se pak ve lhůtě 45 dnů usnese o tom, zda investice může představovat ohrožení bezpečnosti ČR nebo vnitřního či veřejného pořádku, případně o podmínkách nutných k tomu, aby k takovému stavu ohrožení nedošlo.

 

Kdy lze uložit opatření?

Z koncepce zákona vyplývá, že má-li být rozhodnuto podmínečně či má-li být uloženo opatření spočívající v zákazu uskutečnění nebo dalšího trvání investice, je k tomu zásadně třeba usnesení vlády, které konstatuje, že investice je riziková. Z toho plyne rovněž, že pokud je uskutečněna investice, která obligatorně vyžaduje povolení, bez takového povolení, nevede to automaticky k zákazu jejího dalšího trvání. I tato situace vyžaduje posouzení vládou z hlediska ohrožení zájmů chráněných zákonem. Automaticky se však investor dopouští přestupku dle § 25 odst. 1 písm. c) zákona. Obdobně je tohoto usnesení vlády třeba, má-li být opatření uloženo z důvodu, že byly porušeny podmínky uložené podmínečným rozhodnutím či že investice byla uskutečněna v rozporu s rozhodnutím o neudělení povolení nebo o zákazu uskutečnění investice.

Rozhodnutí o zákazu dalšího trvání investice obsahuje dle § 15 odst. 5 zákona také zákaz výkonu vlastnických nebo hlasovacích práv investora v cílové osobě nebo omezení výkonu těchto práv nebo nařízení prodeje cílové osoby či cílové věci nebo účasti na cílové osobě, je-li to nezbytné k zajištění zákonem chráněných zájmů. Je-li nařízen prodej, stanoví se rovněž lhůta k jeho realizaci. Není-li prodej ve lhůtě uskutečněn, může jej MPO zajistit ve veřejné dražbě nebo mimo veřejnou dražbu prostřednictvím obchodníka s cennými papíry nebo zahraniční osoby oprávněné poskytovat investiční služby v České republice.

Proti rozhodnutí, které bylo podmíněno usnesením vlády, nelze podat rozklad ani je nelze přezkoumat v přezkumném řízení. Žalobě proti takovému rozhodnutí nebo žádosti o obnovu řízení, ve kterém bylo vydáno takové rozhodnutí, nelze přiznat odkladný účinek (§ 15 odst. 7 zákona).

[10] Zákon č. 374/2015 Sb., o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu.

[11] Důvodová zpráva je dostupná zde: https://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=8&CT=834&CT1=0

[12] Z dikce poslední věty § 11 odst. 3 zákona mimo jiné plyne, že zákonodárce nepředpokládal, že by zpravodajské služby nebo např. Finanční analytický úřad byly dotazovány na stanovisko, nýbrž jde o správní orgány, které v rámci spolupráce s MPO poskytují toliko informace.


Více článků

Přehled všech článků

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info