Prověřování zahraničních investic ve zkratce I

Hlavním účelem zákona o prověřování zahraničních investic[1] (dále jen „zákon“) je ochrana bezpečnosti ČR a jejího veřejného i vnitřního pořádku. Při posuzování, zda zahraniční investice pro tyto hodnoty představuje hrozbu, se bere ohled na principy demokratického právního státu, ochranu života a zdraví obyvatel, obranu státu, zahraničně politické nebo bezpečnostní zájmy státu nebo jeho ekonomickou bezpečnost (demonstrativní výčet obsahuje § 13 odst. 4 zákona). Zákon nabyl účinnosti 1. 5. 2021.

Zahraniční investicí se podle nového zákona rozumí, zjednodušeně řečeno, situace, kdy zahraniční investor vloží majetkovou hodnotu do hospodářské činnosti[2] v ČR. Důležité přitom je, že taková investice by mu umožnila získat určitou významnou míru kontroly (tzv. účinná míra kontroly, § 5 zákona). Jde o investice, které mezi podnikatelem a cílovou osobou či věcí vytvářejí dlouhodobé a přímé vztahy.[3] U investic do právnických osob jde například o nabytí minimálně 10% podílu na hlasovacích právech nebo získání členství v orgánu takové cílové osoby. U investic do věcí (např. staveb) jde o získání možnosti nakládat s vlastnickými právy k věci, jejímž prostřednictvím se provádí výše zmíněná hospodářská činnost. Mimo tyto typové situace zákon zmiňuje rovněž případy, kdy investor získá takovou míru kontroly, jejímž důsledkem je získání přístupu k informacím, systémům nebo technologiím, které jsou důležité právě z hlediska ochrany bezpečnosti České republiky nebo jejího vnitřního či veřejného pořádku.

Zákon reflektuje právní úpravu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/452 ze dne 19. března 2019 (dále jen „nařízení 2019/452“).[4] Toto nařízení nám sice nestanoví povinnost prověřovací mechanismus zavést, avšak pro případ, že k tomu členské státy přistoupí, stanoví pro takový mechanismus základní požadavky.

Klíčovou fází procesu prověřování je správní řízení o prověření zahraniční investice, které vede Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen „MPO“). Fakultativně mu může předcházet fáze konzultace, která se zahajuje na návrh investora. V určitých případech má investor dokonce povinnost ji zahájit. Z konzultace mohou vyplynout důvody k zahájení řízení ex offo anebo k podání návrhu na povolení investice. Pokud jde o výsledek prověřování, pak je to vláda, kdo má dominantní pozici. Nabudou-li v řízení o prověření zahraniční investice MPO nebo spolupracující orgány důvodnou pochybnost, zda není prověřovaná investice riziková, předloží jí věc k projednání. Přijme-li vláda usnesení, kterým se k otázce rizikovosti investice vyjádří, MPO podle tohoto usnesení rozhodne.

Kdo bude investice prověřovat?

Klíčovým správním orgánem podle tohoto zákona má být MPO. To povede konzultace s investory a rovněž správní řízení, ve kterém se bude investice povolovat, případně rušit (tzv. zákaz dalšího trvání investice, viz dále). Nejzávažnější rozhodnutí však má činit samotná vláda. MPO bude při prověřování spolupracovat s Ministerstvem vnitra, Ministerstvem obrany, Ministerstvem zahraničních věcí, Ministerstvem financí, Policií České republiky, Finančním analytickým úřadem, Národním bezpečnostním úřadem a zpravodajskými službami České republiky, případně dalšími úřady.

Právní režimy investic

Zákon rozlišuje zahraniční investice, které vyžadují povolení (obligatorně prověřované investice) a investice potenciálně rizikové, které lze prověřit v řízení zahájeném ex offo, pokud jsou k tomu shledány důvody (fakultativně prověřované investice). Jsou to právě kritéria bezpečnosti ČR, jejího vnitřního a veřejného pořádku, podle kterých bude o prověřované investici rozhodnuto.

Kdy je třeba povolení?

Dle § 7 zákona nesmí být bez povolení realizována zahraniční investice směřující do cílové osoby, která

a) provádí výrobu, výzkum, vývoj, inovace[5] nebo zajišťování životního cyklu vojenského materiálu podle právního předpisu upravujícího zahraniční obchod s vojenským materiálem[6] nebo investice do věci, jejímž prostřednictvím se uvedené činnosti provádí,
b) provozuje prvek kritické infrastruktury určený příslušným ústředním správním orgánem,[7]
c) je správcem informačního systému kritické informační infrastruktury, správcem komunikačního systému kritické informační infrastruktury, správcem informačního systému základní služby nebo provozovatelem základní služby,[8]
d) vyvíjí nebo vyrábí zboží uvedené v příloze IV nařízení Rady (ES) 428/2009, kterým se zavádí režim Společenství pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití,[9] nebo investice do věci, jejímž prostřednictvím se takové zboží vyvíjí nebo vyrábí.

Fakultativně prověřované investice

Investice, které jinak lze uskutečnit i bez povolení (nespadají pod § 7 zákona), ale které jsou potenciálně rizikové z pohledu bezpečnosti ČR, veřejného či vnitřního pořádku, mohou být předmětem prověření v řízení zahájeném z moci úřední. K tomu může dojít, pokud na základě předchozí konzultace s investorem MPO shledá, že je investici třeba prověřit. Pokud konzultace neproběhla, může MPO řízení zahájit i z vlastního podnětu, to však pouze do pěti let ode dne dokončení zahraniční investice. Okamžik dokončení se odvíjí od následujících skutečností (podle toho, která nastala později):

a) uzavření smlouvy, jejímž či jejichž účelem je uskutečnění zahraniční investice,
b) nabytí účinné míry kontroly nad dotčenou hospodářskou činností, nebo
c) zahájení této hospodářské činnosti.

Pokud investor cíleně zastře ohledně investice ty skutečnosti, pro které by jinak byla investice prověřována, a v důsledku toho není investice prověřena ve lhůtě pěti let od svého dokončení, lze investici i po uplynutí této lhůty prověřit. Jde o projev zásady, že nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého jednání.

Druhý díl článku vyjde 18. 1. 2022.

[1] Zákon č. 34/2021 Sb. o prověřování zahraničních investic. Sněmovní tisky dostupné zde: https://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=8&t=834, ODOK zde: https://apps.odok.cz/veklep-detail?pid=KORNBBBJBKCC

[2] Ve většině případů půjde o hospodářskou činnost spočívající v podnikání. Zákon každopádně pojem „hospodářská činnost“ nikterak nedefinuje. Nečiní tak ani nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/452 ze dne 19. března 2019, kterým se stanoví rámec pro prověřování přímých zahraničních investic směřujících do Unie.

[3] To je třeba dovodit z definice obsažené v čl. 2 odst. 1 2 odst. 1 nařízení 2019/452: „Pro účely tohoto nařízení se rozumí: 1) ‚přímou zahraniční investicí‘ investice jakékoli povahy, kterou provádí zahraniční investor a která slouží k tomu, aby vytvořila nebo udržela dlouhodobé a přímé vztahy mezi zahraničním investorem a podnikatelem nebo podnikem, kterému je kapitál poskytnut za účelem výkonu hospodářské činnosti v členském státě, včetně investic, které umožňují skutečnou účast na řízení nebo kontrole společnosti vykonávající hospodářskou činnost“. Obdobně viz KUPČÍK, J. Kontrola zahraničních investic v ČR. Právní rozhledy 8/2021, s. 283.

[4] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/452 ze dne 19. března 2019, kterým se stanoví rámec pro prověřování přímých zahraničních investic směřujících do Unie. Dostupné z: https://eur-lex.europa.eu/eli/reg/2019/452/oj?locale=cs

[5] Viz zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje).

[6] Viz zákon č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem. Vyhláška č. 210/2012 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem.

[7] Viz zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon).

[8] Viz § 3 zákona č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů (zákon o kybernetické bezpečnosti).

[9] Čl. 2 odst. 1 citovaného nařízení definuje zboží dvojího užití jako „zboží včetně softwaru a technologií, které lze použít jak pro civilní, tak i vojenské účely a které zahrnuje veškeré zboží, které může být použito jak pro nevýbušné účely, tak i pro jakoukoliv formu podpory výroby jaderných zbraní nebo jiných jaderných výbušných zařízení“.

[10] Zákon č. 374/2015 Sb., o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu.