Proč si vybrat prezidenta?

Co nás čeká?

Ve dnech 13. a 14. ledna 2023 budeme volit čtvrtého prezidenta samostatné České republiky. Na tento termín totiž předseda senátu Miloš Vystrčil termín konání voleb vyhlásil. Nová hlava státu nahradí ve funkci stávajícího prezidenta Miloše Zemana, který ji zastává od roku 2013. V roce 2018 totiž obhájil svůj prezidentský post a tak, stejně jako všichni dosavadní prezidenti samostatné České republiky, i on vládl dvě volební období po sobě, tedy deset let.

Kandidátů je mnoho, ale podle průzkumů měli k 7. prosince2022 nejvyšší šance na zvolení Danuše Nerudová, Petr Pavel a Andrej Babiš.[1]

Překvapením je kandidatura Andreje Babiše, který v minulosti tvrdil, že kandidovat nebude.[2] Spekulovalo se, že kandidátem za hnutí ANO bude například bývalá ministryně financí Alena Schillerová nebo bývalý místopředseda vlády Karel Havlíček.[3] Do boje o hrad se nicméně pustil Andrej Babiš sám. Uvidíme, jestli jeho čerstvě ohlášená kandidatura společně s další kampaní ovlivní jeho pořadí v průzkumech.

Zakotvení prezidenta v právním řádu

Od roku 2012 volíme prezidenta přímo. V obou dosavadních přímých volbách zvítězil stávající prezident Miloš Zeman.

Funkční období prezidenta je pětileté a nikdo nemůže být zvolen více než dvakrát za sebou. Pasivní volební právo mají občané České republiky, kteří mají právo volit a dosáhli věku 40 let. Pro podání kandidatury je také nutné získat podporu minimálně 20 poslanců nebo 10 senátorů, popřípadě nejméně 50 000 podpisů občanů na příslušné petici.

Právní úprava týkající se prezidenta republiky se nachází v Ústavě České republiky, a to především v hlavě třetí, čl. 54 až čl. 66. Pravomoci můžeme rozdělit na ty, které prezident vykonává sám (čl. 62 Ústavy), a na ty, ke kterým potřebuje kontrasignaci předsedy vlády nebo jejího pověřeného člena (čl. 63 odst. 1 a 2 Ústavy). Jednotlivé pravomoci budou rozebrány níže.

Prezident republiky se spolu s vládou řadí pod moc výkonnou. Jeho činnost je převážně reprezentační a ceremoniální. Zcela jasně to můžeme vidět v čl. 63 odst. 1 písm. a) Ústavy, kde je explicitně napsáno, že zastupuje stát navenek. Co se týče jeho ceremoniálních funkcí, tak se jedná hlavně o udělování vyznamenání.

Prezident a jeho úloha

Důležitou úlohou prezidenta je jeho pozice v zákonodárném procesu a jeho spolupráce s poslaneckou sněmovnou. Ač totiž prezident spadá spolu s vládou pod moc výkonnou, objevuje se, stejně jako členové vlády, v zákonodárném procesu. Je posledním článkem procesu, když zákon podepisuje nebo vetuje.

Právem veta je prezident schopný vrátit zákon již přijatý poslaneckou sněmovnou a senátem parlamentu zpátky k projednání. Jedná se tedy, stejně jako u senátu, o pojistku demokracie. A stejně jako u senátu je i návrh vetovaný prezidentem možné přehlasovat nadpoloviční většinou všech poslanců.

Kromě výše zmíněných pravomocí má prezident také možnost se podle čl. 64 Ústavy účastnit schůzí obou komor parlamentu i vlády a projednávat s nimi konkrétní otázky v jejich působnosti. Měl by tedy být schopný jim být určitým poradcem v důležitých otázkách. Jeho funkce totiž bezesporu zahrnuje určitou znalost politiky a zároveň přehled o náladách ve společnosti. Tímto by se měl snažit přispět do diskuse o zásadních otázkách.

K samostatné působnosti hlavy státu patří také čl. 62 písm. g) Ústavy. V něm se nachází pravomoc odpouštět a zmírňovat tresty uložené soudem. Kromě vlastní nedotknutelnosti je tak schopný poskytnou svobodu i ostatním lidem. Takovéto pravomoci tedy poskytují hlavě státu značnou moc v případě nedodržování základních morálních hodnot. To vidíme na příkladu šéfa Lesní správy Miloše Baláka, podřízeného hradního kancléře Vratislava Mynáře. Ten byl odsouzen ke třem letům odnětí svobody a peněžité pokutě 1 800 000 Kč. Prezident Zeman následně uplatnil právě čl. 62 písm. g) Ústavy a Baláka v plném rozsahu omilostnil.[5]

Kontrasignace je naproti tomu vyžadována u čl. 63 odst. 1 písm. j) Ústavy, kterým může prezident zrušit nebo vůbec nenechat zahájit trestní stíhání.

Reprezentace

Hlava státu jako určitý symbol země by měl být schopný reprezentovat stát důstojně a aktivně navenek. Jeho činnost na mezinárodní scéně je často spojena se členy vlády. Měl by tak být schopný dobré součinnosti s premiérem a vládou.

Důvodem, proč bychom se měli zamyslet, koho volit, je spolu s reprezentací státu navenek také určité pojidlo, kterým může být prezident pro stát jako takový. Společnost se dnes nachází ve značně polarizovaném stavu. Prezident, jako nejvyšší ústavní činitel, by se měl snažit svou činností společnost propojovat, ne dále rozdělovat. To může spočívat ve snaze o aktivní komunikaci s veřejností a médii. Je důležité, aby prezident jasně a pravidelně komunikoval. Jeho sdělení by měla být jasná a srozumitelná, bez osobních útoků, naopak se snahou o nalezení toho, co mají občané společné. Tím může přispívat k lepšímu a zdravějšímu společenskému naladění státu.

Morální hodnoty

Při výběru bychom určitě neměli zapomínat na morální hodnoty, které náš kandidát má. Hlava státu je totiž během svého funkčního období skoro nedotknutelnou osobou. Stejně jako například poslanci nebo senátoři disponuje prezident tzv. imunitou. Nelze ho tedy podle čl. 65 odst. 1 Ústavy po dobu výkonu jeho funkce zadržet, trestně stíhat ani stíhat pro přestupek nebo jiný správní delikt. Nicméně na rozdíl od poslanců nebo senátorů nepodléhá disciplinární pravomoci žádné komory a žádná komora ho ani nemůže vydat k trestnímu stíhání. Jedinou možnost, jak tedy prezidenta potrestat, představuje čl. 65 odst. 1 Ústavy. Ten upravuje předpoklady pro podání žaloby k Ústavnímu soudu pro velezradu nebo hrubé porušení Ústavy nebo jiné části ústavního pořádku. Takový čin by ale musel být obzvláště závažný a tato možnost je tedy spíše teoretická. Navíc trestem, který v takovém případě prezidentovi hrozí, je pouze ztráta prezidentského úřadu a nemožnost jej znovu nabýt.

Závěr

Význam postu prezidenta závisí hodně na člověku, který ho zastává. Pokud je prezident aktivní, plní své povinnosti a stará se, je to velkým přínosem pro fungování celého státu na domácí i mezinárodní úrovni. Neměli bychom proto být lhostejní k tomu, koho budeme volit. Stát může fungovat i bez prezidenta, ale s dobrým prezidentem funguje mnohem lépe.

Prezidentské volby se blíží. Foto: Zeman Rozhlas 2013, David Sedlecký, Wikipedia Commons, CC0

[1] Aktuální volební průzkumy: Nerudová je ve vedení. Poprvé je favoritkou voleb. In: e15 [online]. 2022, [cit. 2022. 13. 12]. Dostupné z: https://www.e15.cz/prezidentske-volby/aktualni-volebni-pruzkumy-preference

[2] Andrej Babiš. In: Twitter [online]. 6. 11. 2014 [cit. 2022. 13. 12.]. Dostupné z: https://twitter.com/andrejbabis/status/530422675085475840?lang=cs

[3] Babiš: Hnutí ANO má čtyři možné kandidáty na prezidenta. Prozradil ale jen tři jména. In: iROZHLAS [online]. 2022, [cit. 2022. 13. 12]. Dostupné z: https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/hnuti-ano-babis-prezident-kandidat-volby-schillerova-havlicek-vondracek_2209210722_fos

[4] Jak je to s prezidentským „nepodpisem“?. In: ct24 [online]. 2012, [cit. 2022. 13. 12]. Dostupné z: https://ct24.ceskatelevize.cz/archiv/1132943-jak-je-s-prezidentskym-nepodpisem

[5] T. Čemusová. Jediná stránka a žádné zdůvodnění. Podívejte se na Zemanovu milost pro hradního úředníka Baláka. In: iROZHLAS [online]. 2022, [cit. 2022. 13. 12]. Dostupné z: https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/milos-balak-milost-lany-prezident-zeman-zduvodneni-ustni-zadost_2204160500_tec