Právní rady pro osoby zasažené tornádem

Jak řešit majetkovou škodu s pojišťovnou

Krok 1: Nahlaste škodu pojišťovně

Pokud máte majetek pojištěný, měli byste vzniklou škodu pojišťovně nahlásit co nejdříve. Postupujte vždy v souladu s pojistnou smlouvou, kterou jste s pojišťovnou uzavřeli. Může se ale stát, že nebudete mít k dispozici pojistné smlouvy (nebudete se k nim moci dostat nebo budou úplně zničeny). V takovém případě kontaktujte pojišťovnu telefonicky, operátoři na linkách budou schopni příslušnou pojistnou smlouvu dohledat podle vámi předaných údajů. „Určitě doporučujeme proaktivní přístup a pokud možno co nejdřívější nahlášení vzniklé škody přímo na pojišťovnu,“ uvádí Marek Cinciala z Erudit advokátní kanceláře s.r.o. Nezapomeňte nahlásit škodu v plném rozsahu, kromě nemovitosti můžete mít pojištěné také vozidlo, vybavení domácnosti nebo elektroniku.

Krok 2: Pořiďte si fotografie a videozáznam škod

Škodu bude třeba pojišťovně prokázat, je proto nezbytné pořídit fotografie z místa, ze kterých bude co nejvíce patrný stav způsobený tornádem. Vhodné je také pořízení videa pomocí chytrého telefonu. Pojišťovny obvykle vysílají na místo likvidátory nebo mobilní techniky, kteří si rozsah škod zdokumentují samostatně, nicméně při výjimečné situaci je možné, že bude třeba odklízet sutiny nebo provádět jiné kroky ještě před jejich příjezdem. Dokumentace by měla být pokud možno poměrně detailní a měl by z ní být zřejmý rozsah škod v původním stavu. „Je lepší vždy pořídit více fotografií nebo videí, v následném procesu řešení pojistné události mohou být velmi nápomocné,“ říká Marek Cinciala. Dokumentaci rozsahu škody však vždy provádějte pouze s ohledem na bezpečí vaše a třetích osob. Vždy se snažte situaci kriticky zhodnotit a nikdy neohrožujte sebe a své okolí, přestože půjde o váš majetek.

Krok 3: Zamezte rozšiřování škod

Dále byste měli učinit kroky, které zamezí dalšímu rozšiřování škod. Pokud tak neučiníte a následně vzniknou na vašem majetku další škody, které nesouvisí s tornádem nebo s ním souvisí pouze nepřímo, nemusí pojišťovna tyto škody uhradit. Může se tak jednat například o zakrytí střechy domu, přenos cenných věcí apod. Opět ale myslete zejména na vaši bezpečnost. Pokud jste tyto kroky učinili jako první, nezapomeňte alespoň nyní pořídit fotodokumentaci nebo video značící rozsah škod, jak je uvedeno výše.

Krok 5: Sledujte sociální sítě a webové stránky své pojišťovny

Sledujte sociální sítě a webové stránky své pojišťovny. Na nich se můžete dozvědět aktuální informace související s mimořádnou situací. Některé z pojišťoven vysílají mobilní týmy do terénu, případně vyplácejí zálohy nebo zřizují speciální telefonní čísla pro postižené. Obdobně sledujte i informace od České asociace pojišťoven.

Krok 6: Jednejte s pojišťovnou

Jakmile to bude možné, projděte si vaše pojistné smlouvy a pojistné podmínky ke zjištění vašich povinností plynoucích z pojistného vztahu a dalších podmínek tak, abyste do jednání s pojišťovnou vstupovali s reálnými očekáváními a připraveni. U některých pojištění mohou být stanoveny pojistné limity, nad něž pojišťovna již není povinna škodu hradit. Některý majetek můžete mít také podpojištěn, tedy pojištěn na nižší částku, než je jeho reálná hodnota. Relevantní je rovněž informace, zda bylo vaše pojištění sjednáno na cenu novou či obvyklou. Pojišťovna poté opět není povinna hradit nad pojistnou částku. V rámci řízení s pojišťovnou se poté snažte vždy zodpovědět přesně a detailně veškeré dotazy a co nejvíce kooperovat s konkrétními pracovníky. Každá z pojišťoven také může mít vlastní postupy a termíny, do kterých se zaváže vám sdělit výsledky svých šetření. Na tento termín se vždy informujte a pohlídejte si jej.

Krok 7: Pokud nebudete spokojení s výsledkem, braňte se

V případě, že nebudete spokojeni s výsledkem, který byl pojišťovnou sdělen, můžete se obrátit na stížnostní orgán v rámci pojišťovny. Pojišťovny disponují vlastními odděleními, která stížnosti vyřizují a jsou případně schopna zvrátit původní rozhodnutí, vždy se tedy můžete obrátit přednostně na ně tak, abyste využili veškeré možnosti. Pokud máte dojem, že vámi nahlášená škoda nebyla vyřízena správně, můžete se vždy obrátit na advokátní kancelář s žádostí o konzultaci vaší situace. Počítejte však s tím, že postup v této věci může být poměrně zdlouhavý. Stejně tak se můžete obrátit na bezplatné mimosoudní řešení spotřebitelských sporů u Kanceláře ombudsmana České asociace pojišťoven.

Jak na pracovní volno

Tornádo na Břeclavsku a Hodonínsku postihlo mimo jiné i dopravní infrastrukturu. Pokud jste se kvůli této situaci nemohli dostat do práce, jedná se o překážku na straně zaměstnance, za kterou zaměstnavatel musí poskytnout pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu. V takovém případě byste měli zaměstnavatele co nejdříve informovat, že tato překážka nastala. Nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se definuje okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci, stanoví, že musí jít o nepředvídané přerušení dopravního provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků, nemohl-li zaměstnanec dosáhnout včas místa pracoviště jiným přiměřeným způsobem.[1] Toto pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu se však poskytuje pouze na nezbytně nutnou dobu, tedy pouze po dobu trvání omezení dopravního provozu. Poté, co je provoz obnoven, tato překážka v práci pomíjí a zaměstnavatel není povinen volno poskytnout.

Pokud odstraňujete následky přírodní katastrofy na svém majetku za účelem, abyste jej ochránili, jde o důležitou osobní překážku v práci a zaměstnavatel je povinen poskytnout pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu.[2] Pokud jde současně o odstraňování následků v obecném zájmu, má zaměstnanec rovněž právo na pracovní volno v nezbytném rozsahu.[3] Může jít tedy třeba o demolici domu, jehož zřícení by mohlo postihnout místní komunikaci apod. Zákoník práce přímo definuje živelnou událost jako výkon občanské povinnosti,[4] náhrada mzdy nebo platu však v zásadě nepřísluší, pokud se strany nedohodnou jinak nebo pokud situace není upravena vnitřním předpisem či kolektivní smlouvou. To platí i za situace, kdy pomáháte někomu jinému – přísluší vám pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu, ale pouze po nezbytně nutnou dobu.

Pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu náleží zaměstnanci také v případě, že je potřebuje k zařízení důležitých osobních, rodinných nebo majetkových záležitostí. Tohoto ustanovení tedy můžete využít v případě potřeby jednání s pojišťovnami nebo úřady v souvislosti se zajištěním následků tornáda.

Dle zákoníku práce musí zaměstnanec zaměstnavatele vždy požádat o poskytnutí pracovního volna v případě, že je mu překážka předem známa. Pokud to není možné, musí být zaměstnavatel informován bez zbytečného průtahu, a to i o předpokládané době trvání překážky.[5] Kromě toho, že musíte odklízet škody, byste tedy zaměstnavateli měli dát rovněž vědět, jak dlouhou dobu bude odklízení trvat. 

Zaměstnanec je také vždy povinen překážku v práci zaměstnavateli prokázat.[6] Zaměstnavatel tedy může po svých zaměstnancích požadovat potvrzení či důkaz o tom, že některá z výše uvedených situací nastala. Právnické a fyzické osoby jsou pak povinny poskytnout součinnost ke splnění této povinnosti, tedy například vystavit potvrzení o pomoci.

Doporučujeme rovněž vždy zkontrolovat vnitřní předpisy či kolektivní smlouvu pro zjištění, zda na základě tohoto ujednání nemáte nárok na náhradu mzdy i v případech, kdy ji zákon povinně nepředepisuje. Současně je vždy možné se se zaměstnavatelem individuálně domluvit na čerpání dovolené, poskytnutí neplaceného volna nebo volna, které si nadpracujete. Ministerstvo práce a sociálních věci nabízí aktuálně v rámci cíleného programu Tornádo příspěvek zaměstnavatelům, kteří zaměstnancům nahradí mzdu nad rámec svých povinností, a to v plné výši.

Jak řešit překážku v práci na straně zaměstnavatele

Pokud živelná událost postihne zaměstnavatele a ten je nucen přerušit práci, může zaměstnance na nezbytně nutnou dobu převést na jinou práci i bez jeho souhlasu. Pokud tato varianta není možná, jedná se o překážku na straně zaměstnavatele a zaměstnanec má nárok na náhradu mzdy ve výši 60 % průměrného výdělku.[7] Ministerstvo práce a sociálních věci nabízí v rámci cíleného programu Tornádo příspěvky na náhrady mezd zaměstnanců na překážkách. 

Pokud však nejde o přímé přerušení práce v důsledku tornáda, ale tornádo způsobilo přechodnou závadu na strojním zařízení, dodávce surovin nebo pohonné síly, jde o tzv. prostoj. Může se jednat o situaci, kdy zaměstnavatele tornádo přímo nepostihlo, ale nemohla být prováděna výroba z důvodu přerušení dodávek elektrické energie. V takovém případě má zaměstnanec nárok na 80 % průměrného výdělku.[8]

Zákoník práce rovněž stanoví, že zaměstnavatel může poskytnout svým zaměstnancům dodatečnou odměnu v případě pomoci při živelních událostech, jejich likvidaci nebo odstraňování následků.[9] Může se jednat o odměnu třeba pro administrativní pracovníky, kteří na základě mimořádné situace odklízí trosky. Na tuto dodatečnou odměnu však zaměstnanci nemají právní nárok.

Jak získat příspěvky a další pomoc

Pokud je zaměstnavatelem státní podnik, organizační složka státu nebo státní příspěvková organizace, má zřízen fond kulturních a sociálních potřeb. Z fondu lze zaměstnancům poskytovat v případech postižení živelní pohromou jednorázovou sociální pomoc až ve výši 50 000 Kč nebo bezúročnou zápůjčku až 100 000 Kč.[10] O možnosti získání toho příspěvku nebo poskytnutí bezúročné půjčky se informujte u svého zaměstnavatele.

Úřad práce ČR nabízí mimořádnou okamžitou pomoc až do výše 57 000 Kč všem obyvatelům obcí, které tornádo zasáhlo. Více se dozvíte zde.

[1] Čl. 3 nařízení vlády č. 590/2006 Sb.

[2] § 199 zákona č. 262/1006 Sb., zákoník práce.

[3] § 200 zákona č. 262/1006 Sb., zákoník práce.

[4] § 202 zákona č. 262/1006 Sb., zákoník práce.

[5] § 206 odst. 1 zákona č. 262/1006 Sb., zákoník práce.

[6] § 206 odst. 2 zákona č. 262/1006 Sb., zákoník práce.

[7] § 207 písm. b) zákona č. 262/1006 Sb., zákoník práce.

[8] § 207 písm. a) zákona č. 262/1006 Sb., zákoník práce.

[9] § 224 odst. 2. písm. b) zákona č. 262/1006 Sb., zákoník práce.

[10] § 11 vyhlášky č. 114/2002 Sb. a § 225 zákona č. 262/1006 Sb., zákoník práce.