Otázky a odpovědi k soudu s Babišem

Jaké je nyní postavení Ing. Jany Nagyové, Ph.D., a Ing. Andreje Babiše?

Oba jsou stále obžalovaní. Nic na tom nemění ani fakt, že byl v pondělí 9. ledna 2023 ústně vyhlášen rozsudek, jímž byli oba obžalovaní zproštěni obžaloby dle § 226 písm. b) zákona č. č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád). Dosud totiž nebyl vyhotoven a doručen rozsudek v písemné podobě všem stranám trestního řízení a obhájcům obou obžalovaných. Také neuplynula lhůta pro podání odvolání. Nenapsaný rozsudek tudíž ještě nemohl nabýt právní moci. Oba obžalovaní budou obžalovanými až do pravomocného skončení jejich trestní věci.

Kdo má jakou lhůtu?

Poté, co senát (či v jiných případech samosoudce) v jednací síni ústně vyhlásí rozhodnutí, přičemž vyhlášení rozsudku je vždy veřejné,[1] má soudce Mgr. Jan Šott 20 pracovních dní na písemné vyhotovení rozsudku a jeho předání k doručení stranám trestního řízení.[2] Vzhledem k rozsáhlosti a obtížnosti projednávané záležitosti související s hospodářskou kriminalitou však lze předpokládat, že tato lhůta bude na základě souhlasu předsedkyně Městského soudu v Praze prodloužena dle pravidel obsažených v § 129 odst. 3 písm. b) trestního řádu. To, jak dalece může být uvedená lhůta prodloužena, není dopředu jisté. Obecný postup při jejich prodlužování je takový, že předseda senátu podá písemnou žádost vedení soudu (předsedkyni či příslušnému místopředsedovi dle rozvrhu práce). Člen vedení soudu pověřený k vyřízení žádosti jí pak buď vyhoví, případně stanoví k vypracování písemného vyhotovení rozsudku jinak prodlouženou lhůtu, anebo žádosti zcela nevyhoví. Hledisky, ke kterým se při tom přihlíží, jsou zejména rozsáhlost a složitost věci.

Stranám trestního řízení začne lhůta pro podání odvolání běžet dnem následujícím po dni, kdy jim byl rozsudek doručen. Tato lhůta je osmidenní, přičemž dle pravidel pro počítání lhůt[3] uplyne v případě, že její konec[4] připadne na víkend či na některý ze svátečních dní,[5] až první pracovní den, který následuje po tomto víkendu či svátečním dni.

Po odeslání opisu rozsudku všem adresátům je nutné vyčkat, až se soudu vrátí doručenky od všech těchto adresátů. Každé ze stran trestního řízení může být opis rozsudku doručen v jiný den, proto lhůta pro podání odvolání každému počne běžet v jiný den, avšak pro všechny je osmidenní. Jelikož se rozsudek doručuje jak obžalovaným, tak jejich obhájcům, běží lhůta od toho doručení, které bylo provedeno nejpozději.

Kdo může podat odvolání?

Odvolání mohou v daném řízení podat obě strany, neboť není známo, že by se některá z nich práva podat odvolání vzdala. Konkrétně se tak může odvolat státní zástupce, který musí v odvolání kromě jeho obecných náležitostí uvést, zda jej podává ve prospěch, či v neprospěch všech obžalovaných, či jen některého z nich. Ano, státní zástupce se může i v této trestní věci odvolat ve prospěch obžalovaných. Dále jsou podat odvolání oprávněni oba obžalovaní nebo i jen jeden z nich. V této věci se však varianta, že by se obžalovaní odvolali, jeví jako vysoce nepravděpodobná, avšak právně není nemožná, neboť právní důvod zproštění obžaloby mohl být ještě příznivější – tento důvod je uveden v § 226 písm. a) trestního řádu. Konečně se ve prospěch obžalovaných mohou odvolat i jejich příbuzní v pokolení přímém, jejich sourozenci, osvojitelé, osvojenci, manžel/ka, partner/ka a druh nebo družka. Tento výčet lze nalézt v § 247 odst. 2 trestního řádu. Ani tato varianta se vzhledem k vynesenému rozsudku nejeví jako pravděpodobná.

Co se stane, podá-li někdo odvolání?

Pokud některá z oprávněných osob podá odvolání, Městský soud v Praze postoupí trestní spis Vrchnímu soudu v Praze, který je v tomto případě soudem odvolacím dle § 252 věty druhé trestního řádu. Vrchní soud v Praze pak má následující možnosti:

1. zamítnutí odvolání, pokud bude podáno opožděně, osobou neoprávněnou nebo osobou, která se odvolání výslovně vzdala anebo osobou, která své původně podané odvolání vzala zpět (§ 253 odst. 1 a 2 trestního řádu). Dále soud zamítne odvolání v případě, že po jeho přezkumu a přezkumu celého předcházejícího řízení zjistí, že odvolání není důvodné (§ 256 trestního řádu),
2. odmítnutí odvolání, pokud podané odvolání nesplňuje náležitosti obsahu odvolání dle § 253 odst. 3 a 4 trestního řádu,
3. přerušení trestního stíhání, pokud by byl naplněn některý z důvodů uvedených v § 173 odst. 1 písm. b) až f) trestního řádu, nebo pokud by bylo nutné položit předběžnou otázku Soudnímu dvoru EU dle § 9a trestního řádu. V tomto trestním řízení a v tuto chvíli nelze zcela vyloučit ani položení předběžné otázky Soudnímu dvoru EU, ani možnost, že Ing. Andrej Babiš bude dočasně vyňat z pravomoci orgánů činných v trestním řízení dle § 10 trestního řádu, neboť by v případě svého zvolení do funkce prezidenta republiky požíval imunity dle čl. 65 odst. 1 Ústavy České republiky.[6] Dalším důvodem přerušení trestního stíhání je dle § 255 odst. 2 trestního řádu též domnělá protiústavnost aplikovaného zákona, kterého užil Městský soud v Praze v otázkách posouzení viny a trestu. O protiústavnosti by rozhodoval Ústavní soud. Posledně zmíněná varianta je však dle mého názoru málo pravděpodobná,
4. zastavení trestního stíhání dle § 257 odst. 2 trestního řádu, přičemž by muselo dojít k promlčení trestního stíhání, k udělení milosti či vyhlášení amnestie prezidentem republiky anebo by nebyl dán nebo byl vzat zpět souhlas poškozeného, bylo-li by trestní stíhání tímto souhlasem podmíněno.[7] Poslední varianta je v tomto trestním řízení vyloučena,
5. zrušení celého či části rozsudku a současně rozhodnutí z procesních důvodů dle § 257 odst. 1 písm. a) až e) trestního řádu,
6. zrušení celého rozsudku či jeho části dle § 258 trestního řádu a případné vrácení věci soudu I. stupně, a to pro podstatné vady řízení, které rozsudku předcházelo; pro vady rozsudku; při pochybnostech o skutkových zjištěních; pro porušení ustanovení trestního zákona v trestním řízení; pro nepřiměřenost uloženého trestu; pro nesprávnost rozhodnutí o nároku, který uplatnil poškozený; pro nesoulad schválené dohody o vině a trestu s touto dohodou předloženou soudu státním zástupcem ke schválení. Odvolací soud může v extrémních případech nařídit, aby danou trestní věc rozhodl senát soudu I. stupně v jiném složení, případně odvolací soud může nařídit, aby věc rozhodl jiný soud téhož druhu a téhož stupně v jeho obvodu. Posledně uvedená možnost je však v praxi využívána zcela minimálně,
7. vrácení věci státnímu zástupci k došetření dle § 260 trestního řádu, pokud nelze v řízení před soudem pokračovat pro neodstranitelné procesní vady a pokud není důvod pro jiné rozhodnutí.

Pokud by mělo dojít ke zrušení části nebo celého rozsudku soudu I. stupně, rozhoduje znovu zásadně odvolací soud. To znamená, že pokud by Vrchní soud v Praze zrušil části rozsudku či celý rozsudek Městského soudu v Praze, měl by nově rozhodnout vrchní soud. Městský soud v Praze by rozhodoval znovu (po vrácení věci) pouze v případě, že nemohl znovu rozhodnout Vrchní soud v Praze, a to zejména v případě, kdy by odvolací soud měl nahrazovat činnost soudu I. stupně nebo jsou-li skutková zjištění natolik nedostatečná, že by bylo nutné hlavní líčení opakovat nebo provádět rozsáhlé a obtížně proveditelné doplnění dokazování.[8] Je nutné upozornit, že vzhledem k výroku ústně vyneseného rozsudku Městského soudu v Praze bude v případě zrušení rozsudku Vrchním soudem v Praze spis vrácen Městskému soudu v Praze, a to proto, že odvolací soud nemůže sám uznat obžalovaného vinným skutkem, pro nějž byl napadeným rozsudkem zproštěn [§ 259 odst. 5 písm. a) trestního řádu].

Odvolací soud rozhoduje zásadně ve veřejném zasedání, avšak v případech uvedených v § 263 odst. 1 trestního řádu může rozhodnout i v neveřejném zasedání.

Rozhodnutí odvolacího soudu bude doručeno státnímu zástupci a obžalovaným i jejich obhájcům, a teprve podle výroku odvolacího soudu buď rozhodnutí nabude právní moci (v tomto případě by to znamenalo, že obžalovaní budou zcela osvobození), anebo se bude konat další řízení před soudem I. stupně (v tomto případě zůstanou oba obžalovaní i nadále obžalovanými).

Co se stane, nepodá-li nikdo odvolání?

Pokud tzv. marně uplyne lhůta pro podání odvolání, nabude rozsudek Městského soudu v Praze právní moci, a oba obžalovaní tak budou zproštěni obžaloby. Okamžikem právní moci tak obžalovaní již nebudou obžalovanými.

Jak byl obsazen soud, který rozhodoval a rozhodl?

Ačkoli se ve veřejném prostoru hovoří o tom, že rozhodl soudce Šott, není tomu tak. Jelikož nebyly splněny zákonné podmínky pro to, aby mohl ve věci rozhodovat samosoudce, rozhodoval senát. Senát je tříčlenný, přičemž jej tvoří předseda senátu, jímž byl právě Mgr. Jan Šott, a dva přísedící, kteří vycházejí z řad tzv. soudců z lidu, právních lajků, občanů splňujících zákonné podmínky, kteří složili slib po jejich zvolení zastupitelstvem dané obce. Dne 9. 1. 2023 ústně vyhlášený rozsudek tak není rozhodnutím Šottovým, nýbrž rozhodnutím celého senátu, přičemž všichni členové o konečném výroku rozsudku v souladu s pravidly upravenými v § 126 a § 127 trestního řádu po neveřejné poradě neveřejně hlasovali. V této souvislosti je pak nutné upozornit na skutečnost, že hlas každého z členů senátu má stejnou váhu.

Jak bude obsazen soud v případném řízení o odvolání?

Pokud podá některá z osob k tomu oprávněných odvolání, bude o věci rozhodovat senát Vrchního soudu v Praze. To, jaký senát by danou záležitost projednával, upravuje rozvrh práce, který je sice veřejně dostupný na webové stránce daného soudu, nicméně nelze z něj vyčíst, kterému ze senátů by daná věc připadla. Jisté však je, že v případě odvolacího řízení by věc rozhodoval senát složený ze soudců-profesionálů.

Jaké tresty navrhoval státní zástupce a jak se správně čtou a uvádějí?

Státní zástupce oběma obžalovaným navrhoval stejné druhy trestů. Oběma navrhl uložit trest odnětí svobody v trvání tří let, jehož výkon se podmíněně odloží na zkušební dobu pěti let. Dále pak státní zástupce ve své závěrečné řeči navrhl, aby soud uložil oběma obžalovaným peněžité tresty, Ing. Janě Nagyové, Ph.D., v celkové výši 500 000 Kč, Ing. Andreji Babišovi v celkové výši 10 000 000 Kč.

Na několika zpravodajských serverech i od různých komentátorů jsme se mohli doslechnout, že státní zástupce obžalovaným navrhl tříletou podmínku s pětiletým odkladem. Takto uvedený trest však nedává smysl. Nejen že není uveden druh trestu, jímž je trest odnětí svobody, ale také je nutné pečlivě rozlišovat význam obou číslic. V daném případě to znamená, že uznal-li by soud oba obžalované vinnými a uložil-li by státním zástupcem navržené tresty, po nabytí právní moci takového rozsudku by (v té době již) odsouzení museli vést řádný život po dobu pěti let. Pokud by totiž vedli život neřádný a i nadále by páchali trestnou činnost, došlo by k přeměně tzv. podmínky na nepodmíněný trest odnětí svobody. V nastíněném případě by to znamenalo, že pokud by např. po 20 měsících od uložení výše uvedeného trestu opět spáchali nějaký trestný čin, rozhodl by soud ve veřejném zasedání o tom, že se nepodmíněný trest v uložené délce trvání vykoná, tedy odsouzení by tzv. šli do vězení na tři roky.

Co se týče druhého z navržených trestů, ve veřejném prostoru se lze setkat nejenom v tomto případě s jeho označením jako s pokutou. Žádný trest označený jako pokuta ve výčtu § 52 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, není. Pokuta je totiž správním trestem za porušení nějaké veřejnoprávní regulace, přičemž toto porušení není natolik závažné, aby muselo být postiženo prostředky trestního práva. Naopak z pohledu intenzity porušení takového pravidla postačí, pokud se věc řeší v rovině správního práva. Jako příklad lze uvést řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění. Do konce roku 2009 bylo takové jednání trestné,[9] nicméně s účinností dnešního trestního zákoníku, tedy od 1. 1. 2010, bylo tzv. dekriminalizováno. To neznamená, že by v případě porušení povinnosti mít u sebe řidičské oprávnění, řídíme-li motorové vozidlo, nenásledovala žádná sankce. Znamená to pouze to, že zákonodárce změnil trestní politiku s tím, že porušení uvedené povinnosti bude trestáno v rovině správního, nikoli trestního práva. A právě za absenci řidičského oprávnění motorového vozidla hrozí pokuta, zatímco za jednání s trestněprávním rozměrem může obžalovaný dostat peněžitý trest, ne však pokutu.

Ačkoli se jedná o terminologické a logické záležitosti, mají v právním státu velký význam. Je totiž nutné nazývat věci pravými jmény, resp. názvy.

Příběh s otevřeným koncem

Ve výše uvedených řádcích jsem se pokusil vysvětlit některá úskalí spojená s trestním stíháním na společností velmi sledované kauze Čapího hnízda. Vyjasnil jsem některé nepřesnosti, které se ve veřejném prostoru objevují. Jsem totiž toho názoru, že je sice vhodné a nesmírně potřebné, aby média i ostatní společenští aktéři o takovýchto otázkách informovali či diskutovali, avšak ničemu neprospívá, dopouštíme-li se v nich nepřesností, neboť pak bychom už tak zamotanou trestní kauzu zamotali tak, že už by ji nikdo nikdy nerozmotal.

Úvodní foto: Městský soud v Praze (Spálená 2, 112 16 Praha - Nové Město); zdroj: autorovo fotoalbum

[1] To platí i v případě, kdy je jinak celé řízení před soudem neveřejné (srov. § 200 odst. 2 trestního řádu), což bývá např. je-li projednávána trestná činnost mladistvých, případně jsou-li předmětem části či celého hlavního líčení utajované informace.

[2] Státnímu zástupci, oběma obžalovaným a všem jejich obhájcům - srov. § 130 odst. 1 a 2 trestního řádu.

[3] Srov. § 60 trestního řádu.

[4] Pro začátek běhu lhůty pro podání odvolání neplatí, tedy může začít běžet i o víkendu či ve sváteční den.

[5] Srov. vymezení státních a ostatních svátků v zákoně č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů.

[6] Vizte ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů.

[7] Srov. § 11 odst. 1 písm. a), b), l) trestního řádu.

[8] V podrobnostech vizte § 258 odst. 1 písm. c) a § 259 trestního řádu.

[9] Srov. ustanovení § 180d zákona č. 140/1961 Sb., trestního zákona.