JUDr. Hynek Brož
advokátní koncipient v advokátní kanceláři Vašíček a partneři s.r.o.
e‑mail: |
---|
V České republice vykonává dozor nad přeshraniční přepravou odpadů hned několik orgánů, mezi které byly rozděleny práva a povinnosti. Článek popisuje činnost sedmi orgánů. Jsou seřazeny sestupně podle své důležitosti a množství pravomocí, kterými jsou nadány.
Nařízení č. 1013/2006, o přepravě odpadů (dále jen „nařízení č. 1013/2006“) ve svém čl. 53 ukládá členským státům povinnost, aby si každý stát určil příslušný orgán (popř. orgány), který bude odpovědný za provádění nařízení č. 1013/2006. Zároveň si každý členský stát má určit pouze jeden orgán příslušný pro tranzit. V České republice tvoří soustavu orgánů vykonávajících dozor hned několik orgánů, mezi které byly rozděleny práva a povinnosti.
Ministerstvo životního prostředí (dále jen „ministerstvo“) je příslušným a kontaktním orgánem pro přeshraniční přepravu odpadů za Českou republiku v souladu s § 47 odst. 2 zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech. Další pravomoci svěřené ministerstvu na úseku odpadů jsou uvedeny v § 127 zákona o odpadech. Z daného ustanovení mimo jiné vyplývá, že ministerstvo vykonává funkci kontaktního místa pro Basilejskou úmluvu.[1] S ohledem na to, že je příslušným orgánem pro přeshraniční přepravu odpadů za Českou republiku, vydává ministerstvo rozhodnutí podle nařízení č. 1013/2006 a podle § 49, § 51 a § 52 odst. 1, 2 zákona o odpadech. Dále poskytuje ve stanovených intervalech informace o stavu odpadového hospodářství v České republice, a to orgánům Evropské unie a dalším orgánům na základě různých mezinárodních smluv, ke kterým se Česká republika zavázala. Ministerstvo také schvaluje plány kontrol mimo jiné přeshraničních přeprav odpadů. V neposlední řadě rozhoduje o odvolání proti rozhodnutí České inspekce životního prostředí a krajských úřadů.
České inspekci životního prostředí (dále jen „inspekce“) náleží podle § 134 zákona o odpadech pravomoc kontrolovat, jak právnické osoby, podnikající fyzické osoby a obce dodržují ustanovení právních předpisů včetně přímo použitelných předpisů Evropské unie (tj. také nařízení č. 1013/2006) a rozhodnutí správních orgánů dle zákona o odpadech. Inspekce zpracovává plány kontrol přeshraničních přeprav odpadů. Při kontrolách využívá svoji zákonnou pravomoc a provádí kontroly na místě vzniku odpadu, u oznamovatele přepravy odpadů a u příjemce odpadu. Mezi další pravomoci inspekce při kontrolách spadá možnost odebírat a analyzovat vzorky, provádět fyzickou kontrolu odpadu a spolupracovat s celními úřady nebo Policií České republiky (popř. může také přizvat ministerstvo).
Také celní úřad provádí kontroly přeshraniční přepravy odpadů. Kontroluje zejména, zda přeshraniční přeprava odpadů není v rozporu s nařízením č. 1013/2006 a zákonem o odpadech (tj. zda je odpad doprovázen dokladem dle nařízení č. 1013/2006 a tomuto dokladu odpovídá). V § 135 odst. 5 zákona o odpadech je celnímu úřadu výslovně uložena povinnost, že při kontrole přeshraniční přepravy odpadů nepropustí do celního režimu zboží, které není deklarováno jako odpad a přitom odpadem je. Celní úřad tedy nepropustí na území České republiky při přepravě odpadů odpad, který není doprovázen dokladem dle nařízení č. 1013/2006, popř. je přeprava v rozporu s tímto nařízením nebo zákonem o odpadech.
Aby mohl celní úřad provádět výše uvedenou kontrolu, má pravomoc určit místo, na kterém se bude kontrola provádět (v souladu s § 136 zákona o odpadech). Zákon o odpadech ukládá osobě, která přepravu provádí, povinnost tuto kontrolu umožnit. Navíc je tato osoba povinna nést náklady, vzniklé při kontrole. Stejně jako inspekce má celní úřad pravomoc odebírat vzorky a analyzovat je, provádět šetření na místě vzniku odpadu u původce odpadu, držitele odpadu nebo oznamovatele přepravy a příjemce. Navíc může převážený odpad zadržet, a dokonce také dopravní prostředek, který ho přepravuje.
Jestliže to celní úřad považuje za vhodné, může požádat o pomoc inspekci nebo ministerstvo. Inspekce může například vydat odborné stanovisko, pokud má celní úřad pochybnosti o tom, zda je přepravované zboží odpadem, či nikoliv. Toto odborné stanovisko musí inspekce vydat ve lhůtě tří pracovních dnů ode dne doručení žádosti. Lhůtu může celní úřad prodloužit, jestliže o to inspekce požádá.[2]
V případech, kdy celní úřad shledá při přepravě odpadů porušení zákona o odpadech nebo nařízení č. 1013/2006, má povinnost informovat ministerstvo a inspekci (v souladu s § 142 odst. 4 zákona o odpadech).
V souladu s § 143 zákona o odpadech poskytuje Generální ředitelství cel ministerstvu a inspekci informace[3] o odpadu, který byl vyvezen z České republiky do států, které nejsou členskými státy Evropské unie, nebo z nich byl naopak do České republiky dovezen.
Při přeshraniční přepravě odpadů má Policie České republiky dle § 144 zákona o odpadech pravomoc zaznamenávat a dokumentovat podezřelé jevy a okolnosti nasvědčující nedovolené přeshraniční přepravě odpadů. Jak bylo výše uvedeno, spolupracuje s inspekcí (a také s krajskými a celními úřady). Policie České republiky je samozřejmě také jedním z orgánů činných v trestním řízení, neboť při přeshraniční přepravě odpadů může dojít ke spáchání řady trestných činů.
Krajský úřad může v souladu s § 34 odst. 5 zákona o odpadech rozhodnout o povinnosti provozovatele zařízení k využití odpadu dočasně uskladnit odpady podle čl. 22 odst. 9 a čl. 24 odst. 7 nařízení č. 1013/2006, a to v mimořádných případech nedovolené přeshraniční přepravy odpadů, popř. pokud přepravu odpadů nelze dokončit. V souladu s § 36 odst. 3 zákona o odpadech má stejnou povinnost provozovatel zařízení k odstranění odpadu.
Obecní úřad obce s rozšířenou působností obecně kontroluje, zda jsou dodržovány právní předpisy a rozhodnutí správních orgánů dle zákona o odpadech (to vyplývá z § 146 zákona o odpadech).
V článku byly popsány orgány, kterým je svěřena pravomoc dozorovat přeshraniční přepravu odpadů. Nejdůležitějším orgánem je bezpochyby ministerstvo, které mimo jiné přeshraniční přepravu odpadů povoluje a vystupuje jako kontaktní orgán vůči ostatním zemím. Je však zřejmé, že orgánů, které dozorují přeshraniční přepravu odpadů, je mnoho. To může být v praxi slabinou, neboť přeshraniční přeprava odpadů vyžaduje hlubší odborné znalosti nejenom o právní úpravě, ale také faktické znalosti o odpadu apod., které dle názoru autora lze získat zejména zkušenostmi. Nicméně to může být problematické, neboť dozor je roztříštěn mezi několik orgánů, přičemž osoby, které posuzují případné porušení právních předpisů, nemusí v rámci svého působení tyto zkušenosti mít. V důsledku toho můžou být vydána nesprávná rozhodnutí. Dle názoru autora by bylo vhodné zúžit počet orgánů, které přeshraniční přepravu odpadů dozorují.
advokátní koncipient v advokátní kanceláři Vašíček a partneři s.r.o.
e‑mail: |
---|
[1] Basilejská úmluva o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování.
[2] Pokud však celní úřad neobdrží odborné stanovisko ve lhůtě pěti dnů ode dne odeslání žádosti o odborné vyjádření inspekce, má se za to, že zboží není odpadem (v souladu s § 142 odst. 3 zákona o odpadech).
[3] Např. identifikace vývozce, dovozce apod.
Úvodní foto: On Unsplash by Kenny Eliason
Představte si následující situaci: po celou dobu nájemního vztahu vše probíhá hladce, nájemce vždy platí nájemné včas a pronajímatel mu umožňuje nerušené užívání bytu. Jakmile se však nájemní vztah blíží ke konci,...
Tento článek se zabývá tématikou válečného práva, kterému se v posledních letech dostává zvýšené pozornosti ze strany celé společnosti. I přes to, nebo možná právě kvůli tomu, panují zkreslené představy o tom, co...