Nové tendence v ochraně zvířat III. Vejce od šťastných slepic a cirkusy bez zvířat?

Zvyšující se nároky na ochranu zvířat se nedotýkají pouze zvířat chovaných v domácnostech. Vyšší standardy nacházíme i v podmínkách pro chov hospodářských zvířat, zejména slepic v klecích, či zvířat chovaných pro veřejná vystoupení v cirkusech, které jsou v posledních letech hojně diskutována. Jakých změn doznala právní úprava v těchto oblastech? Skutečně již nebude možné koupit vejce z klecových chovů či vidět v cirkuse slona?

6. 9. 2021 Alžběta Jakoubková

Konec chovu nosnic v klecích. Skutečně, nebo jen naoko?

Zákaz klecového chovu nosnic počínaje rokem 2027^[1] přinesla poslední novela zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání (dále jen „ZOZPT“). Za jeho nedodržení bude zemědělcům hrozit pokuta až do výše 400 000 Kč.^[2]

Nyní lze v obchodech nalézt vejce označená čtyřmi různými čísly. Pokud kód na vejcích začíná číslem 3, jde o vejce od nosnic chovaných v klecích. Číslo 2 označuje vejce od slepic v halách, nosnice ve volném výběhu snáší vejce, která jsou označována číslem 1. Pokud je na vejci natištěno číslo 0, pochází z ekologického zemědělství.[3] Se zákazem klecového chovu slepic však vejce s označením 3 z regálů supermarketů nezmizí. I nadále budou moci být v prodeji vejce od nosnic chovaných v klecích z jiných států. Právě kvůli této skutečnosti není přijatá novela přijímána zcela kladně ani z tábora proti zákazu klecových chovů, ani z tábora pro zákaz. Zastánci práv zvířat pak kritizují zachování dostupnosti vajec pocházejících z podmínek trýznivých pro zvířata. Stejně tak se objevují hlasy, že zákonná úprava „pouze“ poškodí místní zemědělce, jelikož lidé budou kupovat nadále dostupná levnější klecová vejce například z Polska.[4] I z tohoto důvodu kritizoval novelu ministr zemědělství a chtěl vyčkat na unijní úpravu, která by stanovila stejné povinnosti pro zemědělce napříč celou Evropskou unií. Některé obchodní řetězce v rámci EU se však zavázaly neprodávat vejce z klecových chovů již od roku 2025.[5] Je tedy otázkou, zda i tato skutečnost omezí celkovou poptávku po vejcích z klecových chovů a do jaké míry budou místní zemědělci skutečně znevýhodněni.

V současné době se vedou diskuse i na nadnárodní úrovni. Je tedy možné, že se podobná pravidla objeví v blízké budoucnosti i v legislativě EU, zatím je však výsledek nejistý, a tím spíše není jasné, kdy by mělo ke změně v celoevropském měřítku skutečně dojít. Prozatím přikazuje evropská legislativa chovat drůbež v tzv. obohacených klecích, jež musí obsahovat snáškové hnízdo o minimální rozloze 150 cm², hřady a místo pro hrabání a popelení, přičemž každá slepice musí mít k dispozici alespoň 600 cm2 čisté plochy.[6]

Klecové chovy jiných zvířat

Některé občanské iniciativy si kladou za cíl zakázat na celém území Evropské unie klecový chov všech hospodářských zvířat, nejenom slepic. V České republice jsou v současné době chovány v klecích přibližně tři čtvrtiny zvířat, což je výrazný rozdíl například oproti sousednímu Rakousku, kde žijí v klecích pouze 3 % veškerých hospodářských zvířat.[7] V současné době však u nás nejsou připravovány novely, které by měly situaci změnit, případné úpravy jsou tak zatím patrně hudbou budoucnosti a právní úprava změnu v této oblasti nejspíše v nejbližší době nezaznamená.

Zvířata v cirkusech již minulostí?

Novela účinná od letošního února reflektuje rovněž sílící hlasy mezi odbornou i laickou veřejností, že zvířata do cirkusu nepatří, jelikož pro ně tyto aktivity nejsou vhodné. Ačkoliv určitý trénink může pro zvířata představovat zábavu, dle odborníků drezúra v cirkusech mezi tyto blahodárné aktivity nepatří, pro zvířata není přirozená a způsobuje jim nadměrný stres.[8]

Již dle stávající právní úpravy bylo zakázáno provádět drezúru některých zvířat, jmenovitě primátů, ploutvonožců, kytovců, nosorožců, hrochů a žiraf narozených od 1. března 2004. V případě ostatních volně žijících druhů zvířat je však stále možný výcvik a veřejné vystoupení všech již žijících jedinců. Plošný zákaz se tak bude týkat až mláďat narozených od 1. ledna 2022.[9] V případě porušení tohoto zákazu by se provozovatel cirkusu vystavil hrozbě pokuty ve výši až 3 milionů Kč.[10]

Ani nová úprava však není ideální. Jelikož se například lvi v zajetí dožívají až 20 let[11] a tygři 18 let,[12] je patrné, že zvířata z cirkusů ihned nezmizí a ještě nějaký čas budou součástí tamních vystoupení.

Alžběta Jakoubková

studentka Právnické fakulty MUNI

[1] Bod 40 zákona č. 501/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů.

[2] Bod 133 zákona č. 501/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů.

[3] Jak se orientovat ve značení vajec [online]. svscr.cz. 23. 9. 2019. [cit. 24. 4. 2021]. Dostupné z: https://www.svscr.cz/jak-se-orientovat-ve-znaceni-vajec/

[4] Slovo ministra – zákaz klecových chovů [online]. eagri.cz. 7. 10. 2020. [cit. 24. 3. 2021]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/ministerstvo-zemedelstvi/ministr/vystoupeni-a-clanky/slovo-ministra-zakaz-klecovych-chovu.html

[5] Ibidem.

[6] Základy chovu kura domácího [online]. web2.mendelu.cz. [cit. 28. 3. 2021]. Dostupné z: http://web2.mendelu.cz/af_291_projekty2/vseo/print.php?page=4578&typ=html

[7] Jak se přibližujeme k bezklecové Evropě [online]. ciwf.cz. [cit. 25. 4. 2021]. Dostupné z: https://www.ciwf.cz/nase-kampane/konec-doby-klecove/jak-se-priblizujeme-k-bezklecove-evrope/

[8] Kdy se v ČR zakáží zvířata v cirkusech? [online]. finance.cz. [cit. 25. 4. 2021]. Dostupné z: https://www.finance.cz/514644-zakaz-zvirat-v-cirkusu/

[9] § 14a odst. 1 písm. b) ZOZPT.

[10] § 27a odst. 19 písm. a) ZOZPT.

[11] Lev [online]. wikipedia.org. [cit. 25. 4. 2021]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Lev

[12] Tygr. [online]. wikipedia.org. [cit. 25. 4. 2021]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Tygr

Vybrali jsme pro vás

23. 4.

Rekodifikace soukromého práva na Slovensku

V jubilejní 50. epizodě se i tentokrát podcast Judikatúra věnuje něčemu jinému než aktuální judikatuře: Petr Bezouška a Filip Melzer si povídají o slovenské rekodifikační cestě. Ta navázala ještě na tu federální a bohužel stále nedošla do svého cíle. Velký kus práce však již byl odveden, o čemž se můžete přesvědčit v tomto přehledu: 1url.cz/aumM7.
Pozvání k mikrofonu přijali dva členové katedry občanského a obchodního práva z trnavské právnické fakulty - Monika Jurčová a Milan Hlušák. Monika se účastní rekodifikačních prací již od roku 2007 a Milan byl ještě nedávno předsedou pracovní skupiny pro rekodifikaci soukromého práva při Ministerstvu spravedlnosti SR.

9. 4.

Požadavek na formu novace

V § 1906 OZ se stanoví, že ujednání o novaci a narovnání vyžaduje písemnou formu, byl-li i původní závazek zřízen v písemné formě, nebo činí-li se o právu již promlčeném. Výkladem tohoto pravidla se zabýval nedávno i Nejvyšší soud. A Petr Bezouška s Filipem Melzerem se na jeho základě pokusí mj. vysvětlit, jaký je vztah tohoto pravidla k § 564 OZ, co je to privativní novace a jak se liší od kumulativní novace a prosté změny závazku.

3. 4.

Mimořádné vydržení

V tomto díle podcastu Judikatúra zabrousili autoři do oblasti věcných práv. Povídali si o několika rozhodnutích, v nichž Nejvyšší soud vytyčil směr, jak posuzovat předpoklady mimořádného vydržení, zejména otázku nepoctivého úmyslu. Kromě pilotního rozhodnutí, které již bylo publikováno i v zelené sbírce, je dobré podívat se i do těch, která na něj navázala: NS 22 Cdo 2307/2022, NS 22 Cdo 286/2024.