Musí se influenceři registrovat u Rady pro rozhlasové a televizní vysílání?

Panika

Panika. Slovo, kterým Ministerstvo kultury označilo reakci na tiskovou zprávu RRTV. Proti regulaci se v obavě z hrozící cenzury ohradili dotčení „vloggeři, influenceři“[1] a jiní online tvůrci. A také ministr kultury Martin Baxa, který podal pozměňovací návrh k velké mediální novele, kam patří také zákon o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání (zákon AMSV).[2] Ten v § 5 odst. 1 obsahuje povinnost poskytovatele těchto služeb ohlásit svoji činnost RRTV. Baxa v pozměňovacím návrhu tuto povinnost vypouští.[3] Částečně tím řeší dilema online tvůrce, zda se u RRTV registrovat a zda vůbec naplňuje definiční znaky poskytovatele audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání (poskytovatel AMSV).

Může být online tvůrce poskytovatelem AMSV?

Teoreticky se povinnost evidovat se v seznamu poskytovatelů AMSV vztahuje na všechny fyzické a právnické osoby, které kumulativně splňují definiční znaky v zákoně AMSV. Při jejich formulaci zákon AMSV vychází se směrnice o audiovizuálních mediálních službách (směrnice AMS). Směrnice stanovuje výsledek, jehož národní právní úprava musí transpozicí dosáhnout: tím je zde hlavně úprava reklamy ve službách, které se podobají televiznímu vysílání.[4] A televiznímu vysílání se dnes podobají – na rozdíl od roku 2010, kdy byl zákon přijat – i služby některých online tvůrců zveřejňujících videa. Důvodem je technologický pokrok[5] a mezi diváky vzrůstající popularita sociálních sítí, které konkurují televiznímu vysílání.[6]

Definiční znaky poskytovatele AMSV dle zákona AMSV

Zákon AMSV vymezil poskytovatele AMSV jako fyzickou nebo právnickou osobu [§ 2 odst. 1 písm. d)], která poskytuje audiovizuální mediální službu na vyžádání ve smyslu § 2 odst. 1 písm. a):

• je to služba informační společnosti,
• poskytovatel za ni má redakční odpovědnost,
• jejím hlavním účelem je poskytování pořadů veřejnosti
• za účelem informování, zábavy nebo vzdělávání,
• umožňuje sledování pořadů v okamžiku zvoleném uživatelem
• a na jeho individuální žádost,
• na základě katalogu pořadů
• sestaveného poskytovatelem AMSV.

Dále musí audiovizuální mediální služba na vyžádání konkurovat televiznímu vysílání [a contrario § 2 odst. 2 písm. a)]. Její poskytování musí být podnikáním [§ 2 odst. 1 písm. d)]. Nakonec musí mít poskytovatel AMSV sídlo nebo místo podnikání v ČR (§ 3).

Online tvůrce tedy má potenciál stát se poskytovatelem AMSV, pokud za účelem zisku vybírá a zveřejňuje informativní, zábavní nebo vzdělávací videa. Důležité je, že je musí na online platformě uspořádávat do katalogu pořadů. Navíc musí být online platforma i videa online tvůrce způsobilá konkurovat televiznímu vysílání. Posouzení konkurenceschopnosti přitom náleží RRTV. Nakonec musí online tvůrce sídlit v České republice a přijímat zde redakční rozhodnutí.

Kde je problém?

V praktické rovině vznik nového typu poskytovatele AMSV, jakým je online tvůrce, způsobil RRTV problémy při evidenci. RRTV je totiž dosud svému dohledu nepodrobovala. Odklon od předchozí praxe měla napravit právě tisková zpráva z roku 2024, která evidenci poskytovatelů AMSV přizpůsobila současným poměrům ve společnosti. Tento záměr z ní ale nevyplýval jednoznačně, protože obsahovala řadu chyb.

Nesprávný předpis

Jednou z nejzávažnějších vad je, že RRTV definiční znaky poskytovatele AMSV odvozuje od nesprávného právního předpisu. Tisková zpráva odkazuje na směrnici AMS, jejíž znění má být důvodem pro rozšíření právní regulace na online tvůrce.[7] Směrnice AMS ale není pro fyzické osoby přímo závazná, a proto se jí RRTV jako správní orgán nemůže dovolávat.[8] Přímo závazný je zákon AMSV, který měl definiční znaky poskytovatele AMSV ze směrnice AMS přebrat a který se má vykládat v souladu s ní.

Obsahová rozporuplnost

V tiskové zprávě se uvádí, že služby poskytované fyzickými osobami musí splňovat „definiční kritéria audiovizuální mediální služby na vyžádání“.[9] Ta RRTV odvozuje ze směrnice AMS – tedy nesprávně. Následně definiční znaky v tiskové zprávě sama vymezuje – a to neúplně a zjednodušeně. Toto znění ale níže určuje jako rozhodné pro kvalifikaci, zda se jedná o poskytovatele AMSV. Kvůli nesystematickému přístupu k relevantním právním předpisům a definičním znakům poskytovatele AMSV je obsah tiskové zprávy rozporuplný a nelogický.

Absence některých definičních znaků poskytovatele AMSV

Tisková zpráva opomíjí definiční znaky služby informační společnosti: sledování v okamžiku zvoleném uživatelem a na jeho žádost. Ty sice většinově vyplývají z ostatních definičních znaků, přesto je nutné je v tiskové zprávě formulovat, protože tyto definiční znaky je nutné splnit kumulativně. Výslovně zmíněny by měly být i další dva definiční znaky, které tisková zpráva opomenula: katalogizace a konkurenceschopnost. Absence těchto znaků má závažnější dopad. Konkurenceschopní online tvůrci tvoří jen malou výseč všech online tvůrců. A konkurenceschopní online tvůrci, kteří svůj obsah katalogizují, představují skupinu ještě menší. Protože ale RRTV v tiskové zprávě tyto definiční znaky vynechává, vyvolává dojem, že se poskytovatelem AMSV podléhajícím evidenci stává paušálně online tvůrce, který podniká. Tisková zpráva je netransparentní a zavádějící.

Systematika definičních znaků poskytovatele AMSV

RRTV některé ze znaků misinterpretuje,[10] některé charakterizuje pouze částečně[11] a některé úplně vynechává.[12] Rozdíl ve významu definičních znaků vyvolává dojem, že se režim zákona AMSV vztahuje na širší okruh subjektů, než tomu doopravdy je. Toto zdání RRTV umocňuje kazuistickým vymezením platforem (Instagram, Facebook, TikTok) a typů online tvůrců (vlogeři a influenceři), kterých by se nově povinnost evidence měla týkat.[13] RRTV z těchto „tvůrců prezentujících se na sociálních sítích“ vytvořila jednu hromadnou kategorii, kterou nechává vyznít jako definiční znak poskytovatele AMSV. Z kategorie pak vyčleňuje ty, kteří nesplňují v tiskové zprávě uvedené zjednodušené definiční znaky. Taková systematika je ale zcela nesprávná. Definiční znaky poskytovatele AMSV jsou totiž v zákoně AMSV vymezeny obecně a nemíří specificky na online tvůrce publikující videa na sociální sítě.

Nesprávné vymezení online platforem, na něž by se zákon AMSV měl vztahovat

Na Instagram, Facebook a TikTok se režim zákona AMSV nevztahuje. Videoobsah na nich nelze katalogizovat. Katalogizace je přitom jedním z definičních znaků audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání. RRTV tedy jako správní orgán při vymezení poskytovatele AMSV nepostupovala v souladu se zákonem AMSV.

Terminologie

Dále je tisková zpráva nekonzistentní ve využívání terminologie, což zhoršuje její už tak podlomenou srozumitelnost. Pracuje s pojmem „[tvůrce] audiovizuálního mediálního obsahu,“[14] „audiovizuální obsah tvůrců“[15] a „redakční kontrol[a].“[16] Takové pojmy ale směrnice AMS ani zákon AMSV nezná. RRTV měla zřejmě na mysli fyzické osoby tvořící obsah audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání a redakční odpovědnost.

Může právně nezávazná tisková zpráva vyvolat právní účinky?

Zásadní otázkou je, jaké důsledky má tisková zpráva jako akt bez právní závaznosti. Osoby totiž teoreticky nejsou jejími pokyny vázány. Na druhou stranu se evidence poskytovatelů AMSV zakládá na zákoně AMSV – a ten právně závazný je. Závěr, zda jsou osoby povinny respektovat pokyny tiskové zprávy, je tedy nejednoznačný.[17] V každém případě RRTV náhlým rozšířením koncepce evidence poskytovatelů AMSV (v kontextu své předchozí praxe) narušila předvídatelnost práva. Pokud by ke změně došlo vydáním právního předpisu nebo v důsledku soudního rozhodnutí, jednalo by se o bezproblémovou praxi.

Co to pro online tvůrce znamená?

Řešení složité otázky, zda se online tvůrci musí evidovat u RRTV, ale prozatím odložil ministr kultury Martin Baxa. Ve svém pozměňovacím návrhu totiž navrhuje změnit znění § 5 odst. 1 zákona AMSV, které obsahuje povinnost poskytovatele AMSV oznámit RRTV poskytování audiovizuální mediální služby na vyžádání. Podle Baxova návrhu by byly veškeré osoby ohlašovací povinnosti zproštěny. Místo toho by měla RRTV na základě sledování mediálního trhu poskytovatele AMSV sama identifikovat a do seznamu poskytovatelů AMSV ho zapsat.[18] Zda toto znění vstoupí v platnost, je však otázkou výsledku probíhajícího legislativního procesu. Poslaneckou sněmovnou zatím prošlo úspěšně.

Úvodní foto: Influencer-recording.jpg. Dexfinity, CC BY 3.0 https://www.dexfinity.com/wp-content/uploads/2022/08/influencer-recording.jpg

[1] Rada pro rozhlasové a televizní vysílání. Tisková zpráva RRTV: Povinnost evidence tvůrců audiovizuálního mediálního obsahu.

[2] Vláda České republiky. Vládní návrh zákona (sněmovní tisk 738/0), kterým se mění zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

[3] Baxa. Pozměňovací návrh k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

[4] Telec. Prof. JUDr. Ivo Telec, CSc.: Youtubeři, influenceři a právo, 10. 12. 2024. Minuta 39:10. https://www.youtube.com/watch?v=o1l5Q-sHu0I

[5] Puppis, M. a kol. Contextualizing European Media Policy in the Twenty-First Century. European Media Policy for the Twenty-First Century: Assessing the Past, Setting Agendas for the Future. 2016, s. 4–5.

[6] Platforma YouTube v roce 2025 podle předpokladů celosvětově dosáhne téměř 3 miliard uživatelů (odkaz zde: https://www.globalmediainsight.com/blog/youtube-users-statistics/#Daily_Active_Users_on_YouTube)

[7] Rada pro rozhlasové a televizní vysílání. Tisková zpráva RRTV: Povinnost evidence tvůrců audiovizuálního mediálního obsahu.

[8] Týč. Úvod do mezinárodního a evropského práva, 2018, s. 82.

[9] Rada pro rozhlasové a televizní vysílání. Tisková zpráva RRTV: Povinnost evidence tvůrců audiovizuálního mediálního obsahu.

[10] Konkurenceschopnost.

[11] Redakční odpovědnost, sídlo v ČR.

[12] Katalogizace, služba informační společnosti, sledování v okamžiku zvoleném uživatelem a na jeho žádost.

[13] Rada pro rozhlasové a televizní vysílání. Tisková zpráva RRTV: Povinnost evidence tvůrců audiovizuálního mediálního obsahu.

[14] Rada pro rozhlasové a televizní vysílání. Tisková zpráva RRTV: Povinnost evidence tvůrců audiovizuálního mediálního obsahu.

[15] Rada pro rozhlasové a televizní vysílání. Tisková zpráva RRTV: Povinnost evidence tvůrců audiovizuálního mediálního obsahu.

[16] Tamtéž.

[17] Svoboda, T. Tackling Disinformation Through Public Administration Recommendations – The Czech Experience. Central European Public Administration Review. 2024, ročník 22, č. 2, s. 180–181.

[18] Baxa. Pozměňovací návrh k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.