Legislativní novinky: výběr soudců, elektronizace veřejné správy a zahrádkářský zákon

Nový systém výběru soudců

Novelizován[1] byl zákon o soudech a soudcích (dále jen „ZSS“).[2] Cílem je zavedení jednotného a průhledného postupu při výběru soudců. Institut justičního čekatele s účinností od 1. 1. 2022 zanikne[3] a bude nahrazen institutem justičního kandidáta. Justičním kandidátem se bude moci stát jen ten, kdo uspěje ve výběrovém řízení, složí do rukou předsedy krajského soudu slib a splní předpoklady pro výkon funkce soudce s výjimkou věku a výběrového řízení na funkci soudce (§ 113 ZSS). Výběrové řízení na pozici justičního kandidáta se skládá z písemné a ústní části a z psychologického vyšetření. Psychologické vyšetření provádí Justiční akademie. Psychologické vyšetření slouží k ověření osobnostních předpokladů pro výkon funkce soudce. Výběrová komise má 5 členů a skládá se ze soudců a zaměstnanců Ministerstva spravedlnosti. Soudci musí mít ve výběrové komisi většinu. Odborná příprava justičního kandidáta trvá 1 rok.

Význam institutu justičního kandidáta tkví v tom, že ukončení odborné přípravy justičního kandidáta je předpokladem pro přihlášení do výběrového řízení na funkci soudce. Příprava musí být ukončena v posledních 5 letech předcházejících okamžiku podání přihlášky do výběrového řízení. Stejný přístup do výběrového řízení pak vedle justičních kandidátů budou mít ti, kdo

• vykonávali funkci státního zástupce, praxe advokáta, notáře, soudního exekutora a soudce Ústavního soudu po dobu 5 let,
• vykonávali právní praxi nebo vědecké, případně pedagogické činnosti po dobu 10 let v právním odvětví souvisejícím s rozhodovací činností soudů, nebo
• vykonávali právní praxi ve služebním poměru v oboru legislativa a právní činnost ve 13. a vyšší platové třídě po dobu 15 let

Ve výběrovém řízení na funkci soudce má výběrová komise 5 členů. Ministr spravedlnosti jmenuje 2 členy z odborníků z řad zaměstnanců ministerstva nebo orgánů a osob spadajících do okruhu působnosti tohoto ministerstva, 2 členy z řad soudců na návrh příslušného předsedy krajského soudu (a to tak, aby byl jeden ze soudců okresního soudu a druhý z krajského soudu), a 1 člena z řad soudců na společný návrh předsedy Nejvyššího soudu a předsedy Nejvyššího správního soudu.

Elektronizace veřejné správy

Byl přijat zákon č. 261/2021, kterým se mění některé zákony v souvislosti s další elektronizací postupů orgánů veřejné moci. Jde o komplexní pozměňovací předpis, kterým dochází k prohloubení elektronizace veřejné správy v řadě oblastí. Zajímavé jsou následující změny.

Sjednocuje se režim doručování datovou schránkou v soukromoprávním a veřejnoprávním styku. Nyní platí, že doručuje-li orgán veřejné moci soukromé osobě, je dokument doručen buď přihlášením do datové schránky nebo posledním dnem desetidenní lhůty ode dne dodání dokumentu do datové schránky, pokud se adresát v desetidenní lhůtě do schránky nepřihlásí (§ 17 ZEÚ[4]). Pokud si soukromé osoby doručují navzájem, je dokument doručen jen okamžikem přihlášení (§ 18a ZEÚ). Naopak, nepřihlásí-li se adresát v tomto případě do schránky, není dokument doručen. Taková úprava může vést k obstrukcím při doručování. Nově s účinností od 1. 1. 2022 bude platit fikce doručení uplynutím posledního dne desetidenní lhůty i pro případy doručování mezi soukromými osobami.

Mění se i zákon o právu petičním.[5] Ministerstvu vnitra vznikla povinnost vytvořit a zpřístupnit systém pro elektronické petice, který bude umožňovat sestavení petice, opatření podpisů občanů pod ni a doručení petice státnímu orgánu. Podpis občana pod peticí se v nástroji nahrazuje prohlášením o podpoře petice potvrzeným občanem s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci. Podpisy lze rovněž dále sbírat i v listinné podobě. Údaje o petici a o počtu podpisů občanů pod peticí musí být veřejně přístupné. Ten, kdo petici sestavil, obdrží elektronický výpis, který bude obsahovat jméno, příjmení a bydliště podporovatelů, jeho vlastní údaje a údaje toho, kdo je oprávněn členy petičního výboru zastupovat. Změna vstoupí v účinnost 1. 2. 2022.

Zahrádkářský zákon

Dne 1. 12. 2021 vstoupí v účinnost zahrádkářský zákon (dále jen „ZZ“).[6] Činnost spočívající v pěstování ovoce, zeleniny, květin, užitkových nebo okrasných rostlin, jejich dalším zpracování nebo úpravě nyní nabude statusu veřejně prospěšné činnosti, a to pro její vztah k ochraně zemědělského půdního fondu, mírnění klimatické změny, zadržování vody v krajině či utváření vztahu mladé generace ke krajině.

Zákon obsahuje zvláštní úpravu zahrádkářského pachtu (§ 6 ZZ). Původním cílem právní úpravy bylo dle důvodové zprávy „upravit pacht pozemků propachtovaných spolkům odlišně od zemědělského pachtu…“. Tomu ostatně odpovídalo i znění § 6 odst. 1 dle poslaneckého[7] návrhu: „Na smlouvu o pachtu pozemku k zahrádkářské činnosti spolku (dále jen ‚pachtovní smlouva‘) se vztahují obecná ustanovení občanského zákoníku…“. Přijatá verze § 6 zákona (upravená dle pozměňovacích návrhů garančního výboru)[8] však již hovoří toliko o „pachtu pozemku pro zahrádkářskou činnost“, spolek však už nezmiňuje. Lze tedy dojít k závěru, že se úprava § 6 ZZ vztahuje na všechny pachty vzniklé za účelem zahrádkářské činnosti, nikoliv jen na ty pachty, u nichž je pachtýřem zahrádkářský spolek.

[1] Stalo se tak zákonem č. 2018/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

[2] Zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

[3] Postavení dosavadních justičních čekatelů řeší přechodné ustanovení obsažené v čl. II části první zákona č. 218/2021 Sb.

[4] Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů.

[5] Zákon č. 85/1990 Sb., o právu petičním.

[6] Zákon č. 221/2021 Sb., o podpoře zahrádkářské činnosti (zahrádkářský zákon).

[7] Šlo o návrh poslanců Adama Kalouse, Pavla Kováčika, Jana Volného, Jana Pošváře, Zdeňka Podala, Antonína Staňka, Jany Krutákové a dalších na vydání zákona o podpoře zahrádkářské činnosti (zahrádkářský zákon). Návrh je dostupný zde: https://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=8&CT=634&CT1=0

[8] Bod 12. pozměňovacích návrhů, dostupných zde: https://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?o=8&ct=634&ct1=4