Petr Jedlička
autor článku a redaktor Práva21
V listopadu a prosinci jsme se dočkali důležitých novelizací. Pokud se chcete dozvědět, které orgány budou bojovat proti nedostatku vody, v čem se změnily poplatky za komunální odpad anebo co dělat, když na svém pozemku objevíte černou skládku, nahlédněte do našeho článku.
Dosavadní úprava vodního zákona[1] (dále také jen „VZ“) v otázce řešení sucha byla poněkud kusá[2] ve srovnání s relativně komplexní úpravou zvládání povodní (§ 63 až 87 VZ). S účinností od 1. 2. 2021 proto nově[3] do vodního zákona přibývá hlava X týkající se zvládání sucha a nedostatku vody. Cílem bylo upravit stavy, pro něž ještě není vhodné použití nástrojů krizového zákona, ale které již vyžadují jisté operativní řízení.[4] Suchem se přitom rozumí sucho hydrologické, tedy stav, který se projevuje poklesem průtoku ve vodních tocích a poklesem hladiny podzemních vod. Závažnějším je potom stav nedostatku vody, který se vyznačuje možností dopadu na základní lidské potřeby, hospodářskou činnost a životní prostředí v tom smyslu, že poptávka po vodě převyšuje její dostupné kapacity.
Dle nové úpravy Česká republika i kraje pořizují tzv. plán pro sucho, který má být stěžejním dokumentem pro následné rozhodování orgánů pro sucho. Tento plán má orgánům pro sucho poskytnout nezbytné informace o dotčeném území a o využívání vodních zdrojů na tomto území tak, aby mohly rychle a efektivně rozhodovat o přijetí příslušných opatření a nemusely tyto informace v případě potřeby teprve shromažďovat. Plán má obsahovat rovněž návrhy různých opatření pro zvládání sucha.
Orgány pro sucho jsou vodoprávní úřad a krajská a ústřední komise pro sucho. Ústřední komisi zřizuje vláda, krajskou hejtman. Vodoprávní úřad monitoruje stav sucha a navrhuje hejtmanovi (předsedovi krajské komise) vyhlášení stavu nedostatku vody. Při pouhém suchu má vodoprávní úřad k dispozici „měkká“ opatření, jako jsou různé druhy organizačních a technických přípravných činností na případný stav nedostatku vody, informační kampaně či případně omezení nakládání s povrchovými vodami (§ 6 VZ) apod. Při stavu nedostatku vody má komise pro sucho k dispozici opatření stanovená v § 87k VZ, mezi něž patří např. úprava, omezení nebo zákaz dřívějších povolení k nakládání s vodami, omezení užívání pitné vody z vodovodu pro veřejnou potřebu či uložení povinnosti mimořádné manipulace na vodním díle jeho vlastníkovi.
Do zákona o technických požadavcích na výrobky[5] se s účinností od 1. 1. 2021[6] zavádí institut tzv. sponzorovaného přístupu k technickým normám. Důvodová zpráva vysvětluje, že podle čl. 45a odst. 2 legislativních pravidel vlády[7] lze formou výlučného odkazu v právním předpise na příslušnou technickou normu tuto normu učinit závaznou a stanovit tak povinnost podle této technické normy postupovat. Technická norma však musí být přístupná veřejně a bezplatně, aby takto stanovená povinnost byla ústavně konformní. S ohledem na ochranu autorských práv však není možný zcela bezplatný přístup. Sponzorovaný přístup tedy představuje řešení, při kterém je technická norma pro uživatele zakoupena státním orgánem, a do autorského práva tak není zasaženo.
Pro přístup ke sponzorované databázi je třeba se zaregistrovat online.[8] Je-li pro určité subjekty postup dle ČSN povinný, zajistí příslušný ústřední správní orgán u České agentury pro standardizaci sponzorovaný přístup dohodou. Úhrada za sponzorovaný přístup placená státem má povahu poplatku, který je příjmem citované agentury a jehož maximální výše je stanovena zákonem (podrobněji § 6c a § 6d zákona o technických požadavcích na výrobky v novelizovaném znění).
Byl přijat nový zákon o odpadech (dále také „ZO“),[9] který zdůrazňuje vysokou úroveň ochrany životního prostředí a jako budoucí cíl vytyčuje přechod k oběhovému hospodářství. Problematika výrobků s ukončenou životností a zpětného odběru byla nově vyčleněna do zvláštního zákona.[10]
Zákon o odpadech nově zavádí institut obchodování s odpady pro ty, kdo nejsou provozovatelem zařízení určeného pro nakládání s odpady (§ 26 ZO). O povolení vydávané krajským úřadem může žádat právnická osoba nebo fyzická osoba – podnikatel. V povolení lze stanovit podmínky k zajištění ochrany životního prostředí a zdraví lidí. Ustanovení § 44 ZO pak obchodníkům s odpady stanovuje další povinnosti, kterak s odpady, s nimiž obchodují, nakládat.
Nově se také výslovně řeší problematika tzv. černých skládek (§ 14 ZO). Vlastníkovi nezákonně shromážděného odpadu (obsahu černé skládky) se ukládá povinnost zajistit předání takového odpadu kompetentnímu zařízení. Vlastník pozemku, který se dozví o černé skládce umístěné na svém pozemku, musí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu oznámit obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností.
V souvislosti se změnami v oblasti odpadové legislativy doznal změn rovněž zákon o místních poplatcích, a to v oblasti poplatků za komunální odpad.[11] S účinností od 1. 1. 2021[12] předpis rozlišuje poplatek za obecní systém odpadového hospodářství, jenž se vybírá za osobu za poplatkové období, přičemž poplatníkem je člověk v obci přihlášený nebo vlastník nemovité věci (zahrnující byt, rodinný dům nebo stavbu pro rodinnou rekreaci) na území obce, a vedle toho ještě poplatek za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci, jehož výše je dána sazbou za určité množství odloženého odpadu. Poplatníkem druhého poplatku je člověk, který má v nemovité věci na území obce bydliště, anebo vlastník nemovité věci, v níž nemá bydliště nikdo. V jednom poplatkovém období může obec zavést pouze jeden z uvedených poplatků.
autor článku a redaktor Práva21
[1] Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
[2] Bylo možno využít např. úpravu § 6 VZ (obecné nakládání s povrchovými vodami a jeho omezení ve veřejném zájmu) či § 109 VZ (omezení nakládání s vodami při mimořádných situacích).
[3] Zákon č. 554/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
[4] Viz str. 27 důvodové zprávy (dostupná z: https://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=8&CT=556&CT1=0).
[5] Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
[6] Zákon č. 526/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh, ve znění pozdějších předpisů.
[7] Legislativní pravidla vlády schválená usnesením vlády ze dne 19. března 1998 č. 188 ve znění pozdějších usnesení vlády. Dostupná z: https://www.vlada.cz/cz/ppov/lrv/dokumenty/legislativni-pravidla-vlady-91209/.
[8] Detailní informace na stránkách České agentury pro standardizaci: https://sponzorpristup.agentura-cas.cz/default.aspx.
[9] Zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech.
[10] Zákon č. 542/2020 Sb., o výrobcích s ukončenou životností.
[11] Zákon České národní rady č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
[12] Změnu provedl změnový zákon č. 543/2020 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpadech a zákona o výrobcích s ukončenou životností.
Od roku 2020 zveřejňuje Evropská komise každoročně Zprávu o právním státu. Její účel je především preventivní, měla by odhalovat problémy, které se v jednotlivých státech Evropské unie objevily za uplynulý rok,...
Aktuálně je Česká republika jednou z posledních zemí Evropské unie, která dosud nedostála svým mezinárodním závazkům v oblasti ochrany dětí před tělesnými tresty. Co má na situaci změnit chystaná novela občanského...