Legislativní novinky: nový stavební zákon, právo bránit život se zbraní a občanské průkazy s čipem

Letošní velkou letní novinkou byl především nový stavební zákon. Stát rovněž inovuje občanské průkazy a připravuje se na jejich využití v digitálním světě. Listina základních práv a svobod se poprvé v tomto tisíciletí mění – bude obsahovat právo bránit sebe a svůj majetek zbraní. A novela notářského řádu vytváří nové instituty Notářské komory.

24. 9. 2021 Jakub Novák

Stavební zákon: rychlé a jednoduché stavební řízení

Cílem nového stavebního zákona[1] je dle důvodové zprávy „docílit maximální možné integrace, zjednodušení, zrychlení a zefektivnění správních procesů v oblasti územního plánování a povolování staveb a zvýšení právní jistoty vlastníků nemovitostí a dotčených osob“. Pro praxi bude pravděpodobně nejdůležitější zjednodušení povolovacího řízení. Nově by mělo být vedeno před jediným úřadem a zakončeno jediným rozhodnutím, tedy odpadne povinnost komplikovaných „koleček“ po úřadech. Rovněž zákonodárce usiluje o snížení politického vlivu na průběh stavebního řízení a snížení systémové podjatosti vůči samosprávě. Zároveň však není záměrem omezit práva účastníků řízení a dotčených subjektů.

Vytváří se nový systém státní stavební správy. Ta sestává z krajských stavebních úřadů, specializovaných stavebních úřadů a Nejvyššího stavebního úřadu. Územní pracoviště krajských úřadů budou v přenesené působnosti rozhodovat o nejběžnějších záležitostech a krajské úřady o případech složitějších. Do kompetence specializovaných stavebních úřadů bude spadat rozhodování o stavbách s celostátním rozsahem a velkým společenským významem. Nejvyšším orgánem soustavy je poté Nejvyšší stavební úřad, který bude dozorovat nad působením stavebních úřadů a nad obecnými záležitostmi územního plánování, urbanismu, architektury i stavebních řízení.

Tímto zákonem a s ním spojeným změnovým zákonem č. 284/2021 Sb. se také omezuje působnost některých orgánů, které do stavebního řízení dříve běžně vstupovaly, a jejich zájmy se podřazují a posuzují v rámci veřejného zájmu.

Zda se podaří naplnit účel zákona, spočívající mimo jiné v urychlení stavebního řízení, které v současné době trvá průměrně 246 dní, začneme zjišťovat od 1. července 2023, kdy zákon nabude účinnosti.

Zákon o občanských průkazech: občanky budou obsahovat čip

Článek 1 evropského nařízení 2019/1157 ukládá členským státům posílit zabezpečení průkazů totožnosti a povolení k pobytu občanů členských států EU při výkonu jejich práva na volný pohyb. Toto nařízení je implementováno zákonem č. 269/2021 Sb., o občanských průkazech s účinností od druhého srpna 2021. Průkazy totožnosti budou obsahovat kontaktní elektronický čip, který bude sloužit při rozvoji digitalizace státní a veřejné správy pro snadnější čtení údajů z průkazu. Druhou novinkou je také nosič biometrických údajů, který obsahuje otisky prstů držitele, pokud je možné je pořídit, a základní údaje osoby.

LZPS: obrana života a majetku se zbraní

Listina základních práv a svobod není ze své povahy lidskoprávního katalogu často novelizovaným předpisem. První změnou[2] v tomto tisíciletí bude doplnění věty do čl. 6 odst. 4, která uvádí, že „právo bránit život svůj či život jiného člověka i se zbraní je zaručeno za podmínek, které stanoví zákon“. Zbraní se rozumí jak zbraně chladné, nejčastěji nože, tak palné. Tímto ustanovením se pouze deklarují aktuální hodnoty, které si zákonodárce přál trvale zanést do právního řádu. Nebude tak mít výrazný dopad pro udělování zbrojních průkazů ani pro prodej zbraní. Přesto se toto ustanovení stává součástí ústavního pořádku České republiky, a tedy může být použito jako argument před soudy, potažmo před soudem Ústavním.

 

Notářský řád: zvýšení právní jistoty a snadnější ověřování

Rozsáhlá novela notářského řádu[3] a zákona o správních poplatcích zavádí především dva nové instituty do notářského světa, oba z nich pod správou Notářské komory České republiky. Jsou jimi Sbírka dokumentů a Evidence ověřených podpisů. K oběma těmto databázím by měl být poskytnut veřejný vzdálený přístup tak, aby bylo možné skrze ně ověřovat pravost doložek a notářských zápisů. Tyto novinky cílí na zvyšování právní jistoty občanů i na zjednodušení ověřovacích procesů a digitalizaci státní správy.

Novou možností je také odstranění nutnosti fyzické přítomnosti osoby při prokazování totožnosti při pořizování notářského zápisu. Je možné využít videokonferenci současně s prostředky elektronické identifikace.

Jakub Novák

redaktor Práva21 a student Právnické fakulty MUNI

e‑mail:

Více článků

Přehled všech článků

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info