Legislativní novinky: nový stavební zákon, právo bránit život se zbraní a občanské průkazy s čipem

Stavební zákon: rychlé a jednoduché stavební řízení

Cílem nového stavebního zákona[1] je dle důvodové zprávy „docílit maximální možné integrace, zjednodušení, zrychlení a zefektivnění správních procesů v oblasti územního plánování a povolování staveb a zvýšení právní jistoty vlastníků nemovitostí a dotčených osob“. Pro praxi bude pravděpodobně nejdůležitější zjednodušení povolovacího řízení. Nově by mělo být vedeno před jediným úřadem a zakončeno jediným rozhodnutím, tedy odpadne povinnost komplikovaných „koleček“ po úřadech. Rovněž zákonodárce usiluje o snížení politického vlivu na průběh stavebního řízení a snížení systémové podjatosti vůči samosprávě. Zároveň však není záměrem omezit práva účastníků řízení a dotčených subjektů.

Vytváří se nový systém státní stavební správy. Ta sestává z krajských stavebních úřadů, specializovaných stavebních úřadů a Nejvyššího stavebního úřadu. Územní pracoviště krajských úřadů budou v přenesené působnosti rozhodovat o nejběžnějších záležitostech a krajské úřady o případech složitějších. Do kompetence specializovaných stavebních úřadů bude spadat rozhodování o stavbách s celostátním rozsahem a velkým společenským významem. Nejvyšším orgánem soustavy je poté Nejvyšší stavební úřad, který bude dozorovat nad působením stavebních úřadů a nad obecnými záležitostmi územního plánování, urbanismu, architektury i stavebních řízení.

Tímto zákonem a s ním spojeným změnovým zákonem č. 284/2021 Sb. se také omezuje působnost některých orgánů, které do stavebního řízení dříve běžně vstupovaly, a jejich zájmy se podřazují a posuzují v rámci veřejného zájmu.

Zda se podaří naplnit účel zákona, spočívající mimo jiné v urychlení stavebního řízení, které v současné době trvá průměrně 246 dní, začneme zjišťovat od 1. července 2023, kdy zákon nabude účinnosti.

Zákon o občanských průkazech: občanky budou obsahovat čip

Článek 1 evropského nařízení 2019/1157 ukládá členským státům posílit zabezpečení průkazů totožnosti a povolení k pobytu občanů členských států EU při výkonu jejich práva na volný pohyb. Toto nařízení je implementováno zákonem č. 269/2021 Sb., o občanských průkazech s účinností od druhého srpna 2021. Průkazy totožnosti budou obsahovat kontaktní elektronický čip, který bude sloužit při rozvoji digitalizace státní a veřejné správy pro snadnější čtení údajů z průkazu. Druhou novinkou je také nosič biometrických údajů, který obsahuje otisky prstů držitele, pokud je možné je pořídit, a základní údaje osoby.

Notářský řád: zvýšení právní jistoty a snadnější ověřování

Rozsáhlá novela notářského řádu[3] a zákona o správních poplatcích zavádí především dva nové instituty do notářského světa, oba z nich pod správou Notářské komory České republiky. Jsou jimi Sbírka dokumentů a Evidence ověřených podpisů. K oběma těmto databázím by měl být poskytnut veřejný vzdálený přístup tak, aby bylo možné skrze ně ověřovat pravost doložek a notářských zápisů. Tyto novinky cílí na zvyšování právní jistoty občanů i na zjednodušení ověřovacích procesů a digitalizaci státní správy.

Novou možností je také odstranění nutnosti fyzické přítomnosti osoby při prokazování totožnosti při pořizování notářského zápisu. Je možné využít videokonferenci současně s prostředky elektronické identifikace.

Ilustrační foto. Foto: Construction, Chad Davis, dostupné z: https://www.flickr.com/photos/146321178@N05/49374353772/in/photolist-2ie3tcA-QWKy3w-2m5NN5w-2g3us47-4YZhpV-21SdwH-4YHZGq-cm7E4b-axEh1d-VmXCqY-GxRyQD-daxeMY-gY4Yk-2mczRTR-pTbZ-pid6cs-7XHesH-3s8BkN-9k3HjU-4RoAeJ-JuHCF-2khh22o-bVSYFa-pfXk-5KQeQw-2g5jo3X-2kxBo75-Q6AViz-8im4i5-4b8dX2-4YHZk5-5mH1Md-4YHZiY-4YHZKw-JuHyF-JuHMK-JuESf-oeS8ZW-n3yWt-go2zZ-rA9jSL-ZGsg6i-dWK5Ck-2aHLMnp-MyQCde-dcBWZw-q4KwJD-EuTub-pTianj-75kdY5

[1] Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon.

[2] Zákon č. 295/2021 Sb. Účinnosti nabývá dne 1. 10. 2021.

[3] Zákon č. 300/2021 Sb. Účinnosti nabývá dne 1. 9. 2021.