Hana Mikušová
autorka
Měsíce květen a červen byly bohaté na legislativu spojenou s pandemií onemocnění covid-19. Činnost zákonodárců nezaostávala ani v rámci jiných právních předpisů. Mnohdy krátké novely zákonů přinášejí podstatné změny. O těch nejdůležitějších si můžete přečíst dále.
Zákon č. 283/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů a další související zákony není první a ani poslední novelou daňového řádu, jak naznačuje přehled navržených změn na webu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.[1] Novela bude účinná od 1. 1. 2021 a kromě daňového řádu upravuje ještě jiné daňové předpisy, například zákon o dani z nemovitých věcí, zákon o dani z přidané hodnoty, celní zákon a další.[2]
Je rozdělena na čtyři hlavní oblasti, kterých se změny týkají. Jsou jimi: podpora elektronizace, zjednodušení kontrolních postupů, revize sankčního systému a vracení daňového odpočtu. Jejím cílem je systematizace a zjednodušení daňového řádu.[3]
První okruh, podpora elektronizace, se zaměřuje převážně na komunikaci daňového subjektu se správcem daně – podání, doručování, nahlížení do spisu. Vyzdvihuje elektronickou komunikaci, např. rozšířením úpravy daňové informační schránky a stanovením sankce za nedodržení použití komunikace v elektronické formě (v případě, že má subjekt zřízenou datovou schránku, je povinen ji využít).
Zjednodušením kontrolních postupů umožňuje novela konkretizaci a stanovení jasných podmínek pro jednotlivé úkony při daňové kontrole a postupu k odstranění pochybností. V rámci sankčních prostředků je díky nově přidaným § 251a až § 251d (a dalším dílčím ustanovením) revidována a rozšířena úprava úroků.[4] Kromě toho jsou změny i v sekci pokut, např. sankce za výše zmíněné nedodržení povinné formy komunikace bude dle nového § 247a ve výši 1 000 Kč.[5]
Poslední sekce – vracení daňového odpočtu – se zabývá vracením, použitím či převodem vratitelného přeplatku daňovému subjektu. Za § 155 jsou vložena dvě ustanovení, která přehledněji upravují postup a lhůtu pro vracení. Z důvodů hospodárnosti byla zvýšena taktéž částka, kterou musí přeplatek činit, a to ze 100 Kč na 200 Kč.[6]
Velmi krátká novela zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů je účinná od 1. 6. 2020. V rámci veřejného zdravotního pojištění může být plátcem pojistného pojištěnec, zaměstnavatel nebo stát. A právě případu, kdy je plátcem za pojištěnce stát, se týká tato novela. Jako důsledek koronavirové krize měl a má systém veřejného zdravotního pojištění vysoké výdaje, a proto je potřeba fond stabilizovat navýšením financování. Částka, ze které se počítá tzv. vyměřovací základ, byla navýšena ze 7 903 Kč na 11 607 Kč. Bod č. 2 novely, účinný až od 1. 1. 2021, zvyšuje tuto částku dokonce na 13 088 Kč.[7] Stát tak odvede za pojištěnce 1 567 Kč a od 1. 1. 2021 1 767 Kč na nemocenské pojištění oproti původním 1 067 Kč (výše pojistného činí 13,5 % z vyměřovacího základu).
Reakcí na směrnice a nařízení Evropské unie bylo vydání zákona č. 238/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů. Účinný je od 1. 7. 2020. Přinesl zejména změnu v oblasti spolupráce mezi vnitrostátními orgány, kdy se snaží o větší harmonizaci a propojení. Rovněž vkládá do stávajícího zákona o ochraně spotřebitele novou část, kterou vymezuje tzv. Ústřední styčný úřad pro přeshraniční spolupráci, jímž je pro tyto účely Ministerstvo průmyslu a obchodu a příslušné orgány sloužící pro přeshraniční spolupráci.[8] Jeho úkolem je zejména zajištění koordinace mezi správními orgány při uplatňování nařízení a směrnic EU a plnění informační funkce.[9]
Taktéž vyšla dlouho očekávaná a diskutovaná novela zákoníku práce.[10] Její účinnost je rozdělena do dvou fází. Změny v oblasti dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a doručování zaměstnavatelem prostřednictvím datové schránky nabývají účinnosti 30. 7. 2020. Od 1. 1. 2021 budou účinné změny týkající se režimu sdíleného pracovního místa[11], jednorázové náhrady mzdy[12] a způsobu výpočtu dovolené, kterým se budeme věnovat podrobněji.
Tato nová koncepce má odstranit nedostatky současné právní úpravy, kvůli níž dochází k rozdílům při výpočtu dovolené u zaměstnanců pracujících na směny v rozdílných režimech rozvržení pracovní doby, kde jednotkou pro výpočet byl do této novely den a délka se přepočítávala na pracovní dny dovolené. Tento systém přepočítával odpracované směny zaměstnance na již zmíněné pracovní dny dovolené, kde však příliš nezohledňoval skutečně odpracované hodiny. Zaměstnanec pracující 12 hodin odpracoval jiný počet hodin než zaměstnanec pracující 8 hodin v rámci jednoho týdne, přičemž oba dostali stejnou délku dovolené. Nový koncept výpočtu dovolené tak nebude převádět dovolenou na dny, nýbrž bude operovat s hodinami.[13]
Změna zákona o obecní policii adaptovala poznatky z praxe. Zpřísnila podmínky pro posuzování bezúhonnosti, stanovila odchodné pro strážníky a zpřesnila § 14, který upravuje oprávnění vyzvat osobu k vydání zbraně a oprávnění zbraň odebrat. Novela bude účinná od 1. 1. 2021.[14]
V roce 2016 byl vydán zákon, který zakotvil povinnost maturovat z matematiky pro obory stanovené v nařízení vlády[15]. Tento nepopulární krok byl po mnoha debatách nakonec zrušen a byla ponechána možnost volby mezi cizím jazykem a matematikou. Novela upravuje i průběh maturitní zkoušky a jiné otázky školského zákona, přičemž zrušuje zmíněné nařízení vlády.[16]
A v neposlední řadě je vhodné zmínit nařízení vlády č. 280/2020 Sb., účinné k 1. 7. 2020[17]. To nahradilo starou právní úpravu z roku 2013 a reaguje na aktuální evropské standardy a požadavky v oblasti ochrany životního prostředí, stanovuje emisní kategorie, vzory emisních plaket a bere v potaz nízkoemisní zóny.
Aktuálně se projednává novela zákona o střelných zbraních, která má za úkol implementovat předpisy EU. Současně zákonodárci navrhují novelizaci Listiny základních práv a svobod a zakotvení práva bránit se se zbraní do ústavního pořádku. Kritici tvrdí, že zakotvení tohoto práva do LZPS je zbytečné, jelikož ho již české zákony garantují a nebude se jednat o změnu. K tomuto je potřeba zmínit, že ani přenesení zmíněného práva na ústavní úroveň nebude mít za následek aplikační přednost před právem EU, a tudíž nemusí vést k případné ochraně před změnami a předpisy z EU, které by toto právo chtěly v budoucnu omezit či odebrat.[18]
autorka
[1] Dostupné online zde: https://www.psp.cz/sqw/tisky.sqw?o=8&gc=280&gr=2009
[2] Zákon č. 283/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů a další související zákony
[3] Dostupné online v důvodové zprávě zde: https://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=8&CT=841&CT1=0
[4] Bod 128 zákona č. 283/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů a další související zákony.
[5] Bod 117 tamtéž.
[6] Bod 78 tamtéž.
[7] Zákon č. 231/2020 Sb., kterým se mění č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
[8] Bod 6. §24d novely
[9] Zákon č. 238/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů a další související zákony.
[10] Uskutečněná novelou č. 285/2020 Sb., zákon, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů a některé další související zákony.
[11] Bod 69 Novely, účinný od 1. 1. 2021. Dohoda s kratší pracovní dobou, kde více zaměstnanců sdílí jedno místo a rozvrhují si pracovní dobu do směn na základě vzájemné dohody.
[12] Body 57–60 novely, účinné od 1. 1. 2021.
[13] Důvodová zpráva online zde: https://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=8&CT=689&CT1=0
[14] Novela je velmi obsáhlá, proto jsme vybrali pouze ty nejdůležitější změny. Pro podrobnosti odkazujeme na zákon č. 261/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů.
[15] Nařízení vlády č. 445/2016 Sb., o stanovení oborů vzdělání, v nichž je matematika zkušebním předmětem společné části maturitní zkoušky.
[16] Zákon č. 284/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 178/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.
[17] Nařízení vlády č. 280/2020 Sb., o stanovení pravidel pro zařazení silničních motorových vozidel do emisních kategorií a o emisních plaketách.
[18] Výjimkou z přednosti unijního práva může být čl. 4(2) SEU, který říká, že Unie musí respektovat a ctít národní identitu členských států a případně jí dát i přednost před vlastním právem. Pokud by se tedy jednalo o právo, které by bylo součástí národní identity státu, mělo by mít přednost.
Zákon o lobbování míří do třetího čtení. Zdá se, že šance lobbistů netransparentně prosazovat svoje zájmy budou po dvou dekádách vyjednávání konečně sníženy – ale bude tomu opravdu tak? Všechno ještě může změnit...
Od roku 2020 zveřejňuje Evropská komise každoročně Zprávu o právním státu. Její účel je především preventivní, měla by odhalovat problémy, které se v jednotlivých státech Evropské unie objevily za uplynulý rok,...