Legislativní novinky: náhradní výživné, pandemický zákon a nepřijatelnost kasačních stížností

Co přinesl leden a únor v legislativě? Po několika letech legislativního úsilí byl přijat předpis upravující sociální dávku, která má ochránit děti neplatičů výživného. Dále byl po sérii prohraných bitev, které vláda svedla ohledně protiepidemických opatření před správními soudy, nakonec přijat předpis, jenž by měl covidové restrikce lépe právně ukotvit. Co je obsahem nejen pandemického zákona, se dočtete v našem článku.

12. 3. 2021 Petr Jedlička

Konečně náhradní výživné!

Dne 1. 7. 2021 vstoupí v účinnost zákon o náhradním výživném.[1] Náhradní výživné má podobu sociální dávky a kopíruje výživné, které přísluší podle občanského práva. Platí-li povinný rodič jen část výživného, sociální dávka se stanoví jako doplatek do přisouzené výše. Dávka je však zastropována částkou 3 000 Kč měsíčně a limitována na 24 výplat (měsíců). Podmínkou přiznání dávky je exekuční vymáhání dlužného výživného. O dávce rozhoduje krajská pobočka úřadu práce. K žádosti je třeba přiložit exekuční titul (rozsudek) a doklad o tom, že je dítě nezaopatřené (u dětí starších 15 let to bude potvrzení o studiu). Po ukončení výplaty dávky přecházejí pohledávky výživného na stát. Krajská pobočka úřadu práce o tom vydá správní rozhodnutí. Stát následně vymáhá dlužné výživné. O podobném legislativním návrhu jsme psali již v článku z května 2018.[2]

Pandemický zákon

Dne 27. 2. 2021 vstoupil v účinnost pandemický zákon.[3] Jeho účelem je zakotvit právní nástroje boje proti pandemii covid-19 ve zvláštním zákoně. Ustanovení § 1 odst. 3 pandemického zákona vyhlašuje stav pandemické pohotovosti. Usnesením, které se vyhlašuje ve sbírce zákonů, ho může ukončit Poslanecká sněmovna. Za trvání stavu pandemické pohotovosti může Ministerstvo zdravotnictví celostátně, případně krajská hygienická stanice ve svém obvodu přijímat mimořádná opatření, jako jsou omezení obchodu či služeb nebo povinné testování zaměstnanců. Přijetí mimořádného opatření podléhá souhlasu vlády. V případě nebezpečí z prodlení může být opatření přijato i bez jejího souhlasu, avšak vláda ho musí do 48 hodin dodatečně schválit, jinak pozbude platnosti. Jde o opatření obecné povahy dle správního řádu.[4] Ministerstvo, resp. krajská hygienická stanice nařízená opatření musí pravidelně jednou za dva týdny přezkoumat a zhodnotit, jsou-li stále potřebná. Dle § 9 pandemického zákona odpovídá stát za skutečnou škodu (pozn. red. tedy nikoliv za ušlý zisk)[5] způsobenou mimořádnými opatřeními ve stavu pandemické pohotovosti. Zákon dále stanoví pokuty za nedodržení mimořádných opatření.

Paušální odmítání kasačních stížností?

V červenci roku 2018 skupina poslanců[6] navrhla zavedení institutu nepřijatelnosti kasační stížnosti, který se doposud vztahoval pouze k věcem mezinárodní ochrany, pro všechna řízení o kasačních stížnostech vedená před Nejvyšším správním soudem. Návrh zákona byl nakonec přijat ve znění pozměňovacích návrhů garančního ústavně-právního výboru.[7] Záběr novely byl takto zúžen pouze na věci, v nichž u krajského soudu rozhodoval specializovaný samosoudce.[8] Institut nepřijatelnosti kasační stížnosti upravuje § 104a soudního řádu správního, změna je účinná od 1. 4. 2021. Na institut nepřijatelnosti jsme se ptali rovněž soudce Nejvyššího správního soudu Tomáše Rychlého v jednom z našich podcastů.[9]

Sbírka právních předpisů územních samospráv

Od 1. 1. 2022 bude zvláštním zákonem[10] zřízena Sbírka právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů, ve které budou publikovány obecně závazné vyhlášky a nařízení vydané územními samosprávnými celky, rozhodnutí související s jejich přezkumem (např. rozhodnutí Ústavního soudu o návrhu na zrušení právního předpisu územního samosprávného celku nebo rozhodnutí příslušného ministerstva o pozastavení účinnosti takového předpisu) a další akty podle zvláštních zákonů. Sbírka musí být přístupná přes internet. Účinnosti nabývají právní předpisy zásadně počátkem patnáctého dne po vyhlášení v této Sbírce právních předpisů.

Co se řeší?

Výbory Poslanecké sněmovny projednávají poslanecký návrh zákona[11] o veřejně prospěšných společnostech bytových a výstavbě dostupného bydlení. Jeho účelem je zakotvit postavení těchto společností jako korporací, které vyvíjejí neziskovou činnost spojenou s výstavbou bytů k uspokojování bytových potřeb obyvatel.

Sněmovna začne projednávat vládní návrh zákona[12] o ochraně oznamovatelů (zákon o whistleblowingu), jehož účelem je ochránit osoby, které oznamují protiprávní jednání zasahující zákonem chráněný zájem ve vybraných oblastech (např. delikty daňové, delikty v oblasti životního prostředí či delikty na úseku ochrany spotřebitele a řada dalších).

Výbory Poslanecké sněmovny projednávají rovněž vládní novelu[13] energetického zákona.[14] Jejím cílem je mimo jiné upravit oblast zprostředkování v energetických odvětvích (např. sjednávání smluv o dodávkách elektřiny a plynu), které mají mít možnost vykonávat pouze osoby, jimž Energetický regulační úřad udělil oprávnění. Úprava má předcházet aktivitám tzv. energetických šmejdů.

 

[1] Zákon č. 588/2020 Sb., o náhradním výživném pro nezaopatřené dítě a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o náhradním výživném).

[2] JEDLIČKA, P. Zálohované výživné nouzi dětí nevyřeší, ty nejchudší dávku nedostanou. Právo21.cz, 2018. Dostupné z: https://pravo21.cz/spolecnost/zalohovane-vyzivne-nouzi-deti-nevyresi-ty-nejchudsi-davku-nedostanou

[3] Zákon č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 a o změně některých souvisejících zákonů.

[4] § 171 a násl. zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů.

[5] Současné znění § 9 bylo doplněno na základě pozměňovacího návrhu Jana Hamáčka. Pozměňovací návrhy jsou dostupné zde: https://www.psp.cz/sqw/sd.sqw?cd=7543&o=8

[6] Návrh dostupný zde: https://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=8&CT=237&CT1=0

[7] Pozměňovací návrhy dostupné zde: https://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?o=8&ct=237&ct1=3

[8] Ustanovení § 31 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů; jde například o věci důchodového pojištění, úrazového pojištění, nemocenského pojištění, uchazečů o zaměstnání a jejich podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci podle předpisů o zaměstnanosti, sociální péče, pomoci v hmotné nouzi a státní sociální podpory, dávek pěstounské péče, ve věcech přestupků, za které zákon stanoví sazbu pokuty, jejíž horní hranice je nejvýše 100 000 Kč, mezinárodní ochrany, neudělení krátkodobého víza, rozhodnutí o správním vyhoštění, rozhodnutí o povinnosti opustit území, rozhodnutí o zajištění cizince, rozhodnutí o prodloužení doby trvání zajištění cizince a další.

[9] Podcast je dostupný zde: https://pravo21.cz/podcasty21/podcasty21-special-o-zuzovani-soudniho-prezkumu-spravnich-rozhodnuti

[10] Zákon č. 35/2021 Sb., o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů.

[11] Návrh je dostupný zde: https://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=8&CT=952&CT1=0

[12] Návrh je dostupný zde: https://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=8&CT=1150&CT1=0

[13] Návrh je dostupný zde: https://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=8&CT=799&CT1=0

[14] Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.


Více článků

Přehled všech článků

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info