Kyberobchodování s lidmi jako rakovina moderní společnosti

Kriminalita se již delší dobu pohybuje na pomezí virtuální reality a skutečnosti. Technologický pokrok, dostupnost připojení k internetu i svobodomyslné politiky států umožňují v unikátní kombinaci dosud bezprecedentní kriminalitu v rozměrech, které zatím nedokážeme přesně vyčíslit.

V České republice se problematice kyberkriminality věnuje hlavně Meziresortní koordinační skupina pro oblast boje proti obchodování s lidmi (tzv. MKS). Tento orgán se schází dvakrát ročně, koordinuje aktivity v této oblasti a plní úkoly vyplývající zejména z Národní strategie boje proti obchodování s lidmi, vydané Ministerstvem vnitra. Orgán také předkládá dílčí návrhy a doporučení k přijetí příslušných opatření a dále shromažďuje, zpracovává a analyzuje údaje o obchodování s lidmi. Členy MKS jsou ministr vnitra (jako předseda), náměstek ministra vnitra (jako místopředseda) a ředitel odboru prevence kriminality (jako tajemník). Členy této skupiny jsou také zástupci dalších resortů (Národní centrál a proti organizovanému zločinu, Policejní prezidium či zástupci neziskových organizací - např. La Strada ČR, o. p. s., Projekt Magdala Arcidiecézní charity Praha, Diakonie ČCE, Rozkoš bez rizika, o. s.).

Kyberobchodování s lidmi v zákoně

V prvé řadě je třeba definovat pojmy obchodování s lidmi a kybersex. Posléze definujeme i pojem kyberobchodování s lidmi, které je v angličtině označeno jako cybersex trafficking. Následně určíme, jak jsou tyto dva dílčí dříve uvedené pojmy reflektovány v konečné definici.

Obchodování s lidmi v české právní úpravě

Vezměme pro lepší pochopení pojmu nejdříve českou právní úpravu . Obchodování s lidmi (pro zjednodušení se zaměříme na dospělé a sexuální oblast) je zakázáno v § 168 odst. 2 trestního zákoníku, který kriminalizuje následující jednání: „… kdo jinou osobu než uvedenou v odstavci 1 (děti) za použití násilí, pohrůžky násilí nebo jiné těžké újmy nebo lstí anebo zneužívaje jejího omylu, tísně nebo závislosti, přiměje, zjedná, najme, zláká, svede, dopraví, ukryje, zadržuje, přijme nebo vydá, aby jí bylo užito jiným k pohlavnímu styku nebo k jiným formám sexuálního zneužívání nebo obtěžování anebo k výrobě pornografického díla (písm. a) anebo kdo kořistí z takového jednání.“ V Česku za jednání naplňující výše zmíněnou skutkovou podstatu hrozí trest odnětí svobody od dvou do deseti let. Způsobí-li pachatel takovým činem smrt, až do osmnácti let. Příprava je trestná. Trestněprávní úprava počítá s takovým jednáním i v oblasti internetu, je však dostatečně zohledněna společenská škodlivost? V prvé řadě nejsou moderní nástroje v zákoně ani zmíněny, natož aby byla reflektována vyšší míra společenské nebezpečnosti v trestních sazbách.

Kybersex jako středobod

Nyní je třeba definovat pojem kybersex. Pro naše účely bude sex jakákoliv činnost směřující k sexuálnímu uspokojení. Definice je to široká, nýbrž obsahuje nejen osobní, ale i cizí uspokojení, obsahuje jakoukoliv činnost (i běžně asexuálně vnímanou) a zároveň zohledňuje moderní pohled na sex, kdy nemusí vždy dojít k orgasmu. Pro definici kybersexu použijeme zahraniční publikaci. Mitchell[1] definuje kybersex jako „virtually any use of the internet for seeking sexual gratification“, tedy takřka veškeré použití internetu směřující k sexuálnímu uspokojení. Nejenže se definice vhodně překrývají, navíc zde máme přidaný prvek internetu.

Definiční fúze

Pokud oba dva termíny spojíme dohromady, vznikne neblahé propojení kyberobchodování s lidmi (za účelem sexu, cybersex trafficking). Právě dodatek internetu zdůrazňuje neblahý aspekt kybersexu, tedy oblast kyberobchodování s lidmi, který dozajista vnímáme jako společensky škodlivý a nechtěný. Jedná se o historicky unikátní a bezprecedentní spojení kyberkriminality a tradiční kriminality. Trestný čin se odehrává souběžně a má dopady jak v reálném světě, tak v tom virtuálním. Nejedná se však jen o pouhou tradiční kriminalitu, která jen využívá internetu? V následující kapitole si ukážeme, že kyberzločin je přeci jen v některých ohledech o úroveň výš.

Aplikace kritérií kyberzločinu na kyberobchodování s lidmi

O tom, zda je obchodování s lidmi trestným činem, nemusíme diskutovat. Za jakých okolností se však jedná o kyberkriminalitu? Použijeme ustálený rámec, který můžeme znát ze zahraniční literatury.[2] Aby trestný čin byl kybernetický, cybercrime¸ musíme v něm najít některý z následujících aspektů.

1. Kolaps prostorově-časových bariér

U kyberobchodování s lidmi nastává kolaps prostorově-časových bariér. Trestná činnost se děje opakovaně v realitě (např. oběť je nucena masturbovat před videokamerou v určitém státě, na určitém místě), ale je donekonečna, „každý den“, opakována ve virtuální realitě napříč kontinenty (video zhlédne uživatel v New Yorku, v Nairobi i v Praze), a to v různém časovém úseku. Nastává tak kolaps zažitých časových a místních podmínek pokračující trestné činnosti. Bez internetu by byla oběť prodána/propašována například do některé z červených čtvrtí v Nizozemsku. S internetem může být trestná činnost páchána z jakéhokoliv místa na planetě s internetovým dosahem; například z bytu se zastřenými okny přímo naproti tomu vašemu. Zároveň dopad trestného činu, jeho efekt, nastává napříč časem a prostorem, neboť je umocněn internetem.[3]

2. Automatizace a amplifikace dopadu

Kyberobchodování s lidmi je umožněno jenom díky patřičné automatizaci (automatickému přenosu záznamu živě či za pomocí programu na internet, díky algoritmu na pornostránkách, případně pomocí SEO praktik širšímu okruhu uživatelů). Amplifikace dopadu internetem je zajištěna také, neboť jeden záznam může opakovaně vidět předem neurčené množství uživatelů. Zároveň internet umožňuje opakované stahování a zálohování, nahrávání, a tedy i pokračující, ne-li opětovné poškození oběti.

3. Inovace a transformace činu v internetovém prostředí

Transformace obchodování s lidmi neprobíhá, neboť trestný čin se jako takový nemění, nýbrž se mění použité předměty a nástroje trestné činnosti, které dovolují další inovace. Technologický postup i dosah, všeobecná dostupnost internetových technologií, dovolují také další trestnou činnost spojenou s obchodováním.[4]

4. Propojení množin uživatelů

Přes anonymní platformy, dark web i zdánlivě „bezpečné“ pornostránky může dojít k vzájemnému propojení nesourodých množin uživatelů. [5] Chytré algoritmy navíc umocňují dosah a obsah má potenciál dostat se k uživatelům, ke kterým by se bez jeho chytrého nabízení, např. na pornostránkách, nedostal. Maskování trestného činu za dobrovolný sex pro účely vytváření a šíření legální pornografie také umožňuje prosakování výsledků trestné činnosti do změti běžné a legální pornografie.[6]

5. Komercializace (trestná činnost jako služba)

Ke komercializaci (kořistění, zpeněžení) dochází okamžitě, například placeným přístupem na soukromé a anonymní servery s nezákonným obsahem, případně dodatečně poskytnutím „spropitného“. Porno videa či jiný obsah získaný prostřednictvím kyberobchodování s lidmi může být zpeněžen jednorázově i opakovaně, nepřímo (pomocí reklam či prodeje materiálů nesouvisejících s konkrétním videem) i přímo. Komercializace je jeden ze základních aspektů obchodování s lidmi, ale například kvůli kryptoměnám se stává ještě bezpečnější, anonymnější a netransparentnější.

6. Propojení jednotlivce a skupiny

Jednotlivec (pachatel, překupník, šiřitel či producent) se může za pomoci internetu okamžitě a jednoduše spojit s blíže neurčenou množinou lidí, ať už přes soukromé služby nebo přes veřejnosti běžně přístupné platformy a portály (hojně navštěvované pornostránky). Oběť je navíc vystavena nedobrovolnému propojení se sledujícími uživateli. Umocněno komercializací může dojít k přímému kontaktu vědomých uživatelů s obětí. [7]

7. Anonymita a elastičnost online identity aktérů

Anonymita a elastičnost digitální identity slouží především pachatelům kyberobchodování s lidmi. Tento aspekt je zdaleka nejproblematičtější.[8] Běžné obchodování s lidmi lze snáze odhalit (všímavý soused zahlédne něco, co neměl, prodavačka si všimne modřin, pašovaná osoba se zhroutí před zákazníkem), avšak kyberobchodování je umocněno právě anonymitou. Nejčastěji jsou sex trafficking dens (doslova „doupata“) umístěny v těžko přístupných lokalitách, budovách či sklepech.[9] Oběti jsou uzamčeny v uzavřeném prostředí, bez možnosti vědět, kde jsou či mnohdy jaký den je. Pro oběť existuje jenom neustále snímající kamera a občasný pachatel,[10] který se sám může na oběti dopouštět trestné činnosti, případně sexuální čin zprostředkovává jiné osobě, vše za pozornosti online obecenstva.

8. Rozhraní člověka-technologie a hybridizace trestné činnosti

Účinnost a děsivý efekt kyberobchodování s lidmi je umocněn právě pokročilým rozhraním člověka-technologie.[11] Ta je jednoduchá, lehce ovladatelná dítětem, a čím dál dostupnější. Nové technologie, umožňující účinnější využití internetu, včetně zvýšené dostupnosti streamovacích zařízení, přináší děsivější následky této trestné činnosti. Kdokoliv s přístupem na internet si tak může z pohodlí svého obývacího pokoje streamovat živý přenos právě probíhajícího trestného činu. Stejný živý přenos navíc může sledovat neomezený počet lidí. Vyšší kvalita videokamer, zdokonalování technologií pro zastření lokace či digitální identity a další vymoženosti ještě stupňují efekt na oběť. To souvisí i s virtualizací a hybridizací trestného činu.

V souhrnu tedy můžeme jednoznačně stanovit, že kyberobchodování s lidmi je skutečným kyber trestným činem (kyberzločinem). Co to však znamená? Na tuto otázku dozajista nalezneme odpověď poté, co definujeme oběť trestného činu.

Případová studie: Nizozemsko jako internetová tržnice

Nizozemsko bylo označeno za jeden z největších komerčních trhů pro kybersex a s tím spojeným kyberobchodováním s lidmi ve zprávě OBSE (Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě) z roku 2020.[12] Kupčení a pašování lidí doslova bují díky zákonům o internetové svobodě, nízkým cenám webhostingu i dostupnosti technologií. Znamená to však, že Nizozemci kupčí s lidmi někde na tržnici? Nikoliv! Vše se děje na internetu. Většina ilegálního obsahu, ve kterém vystupují děti, ženy, postižení, zvířata, znásilnění, nátlak, vydírání, mučení a další, pochází z oblastí mimo Evropu. To jde ruku v ruce s dosud trvajícím eurocentrismem a neokolonialismem. Valná většina obsahu nakonec doputuje anonymním uživatelům nacházejícím se v Evropě, Severní Americe a ve východní Asii.

Pokud bychom se snažili nějak obsáhle definovat kyberobchodování s lidmi za účelem sexu, můžeme si pro účely tohoto článku stanovit, že se jedná o situace, kdy jednotlivec proti své vůli provádí jakoukoliv činnost v uzavřeném anonymním prostředí, zatímco je nahráván a tato nahrávka je živě či záznamem sdílena blíže neurčenému obecenstvu po internetu, za komerčním účelem s cílem dosažení sexuálního či jiného uspokojení. Jak vidíte, i samotná definice je velice ošemetná.

Kriminologie, teorie rutinních činností a oběť

O aplikované teorii

Tento článek neslouží pro rozbor kriminologické teorie o rutinních aktivitách (Routine Activity Theory), nabídne však její stručnou definici. Aby mohla být spáchána trestná činnost, musí pachatel trestného činu a vhodná oběť být ve stejný čas na stejném místě bez přítomnosti potenciálních kontrolorů. Teorie pracuje s pojmem pachatel v běžném slova smyslu, představuje však vhodnou oběť. Vhodná oběť je jakákoliv osoba, na které může být v daný čas a na daném místě spáchána trestná činnost. Ne každý je totiž vhodnou obětí (například dvoumetrový Jason Momoa nebude vhodnou obětí pro znásilnění mužem poloviční velikosti). Vhodnost oběti je tedy dána souhrnem znaků a charakteristik, které lze definovat jako vhodné pro spáchání konkrétní trestné činnosti konkrétním pachatelem v daném místě a čase. Stejné místo a čas je pro teorii stěžejní, avšak pro tento článek je zbytečné blíže tuto otázku rozebírat nad rámec běžného uchopení rozumného člověka . Absence potenciálních kontrolorů je však stěžejní. Potenciální kontrolor může být kdokoliv, od zákonného zástupce u dětí po policistu na ulici, případně obranyschopného kamaráda. V další části si ukážeme proč.

Kdo je obětí kyberobchodování s lidmi

Nejčastějšími oběťmi jsou děti,[13] ženy nebo dívky,[14] osoby jiné barvy pleti (people of colour ) či osoby ve zvláště zranitelné situaci.[15] Výčet nejčastějších obětí naznačuje již dříve zmíněný závěr zprávy OBSE . Technologie v mnoha ohledech pomáhá trestné činnosti předcházet, může však sloužit i jako její katalyzátor. Orgány v mnoha státech často nespolupracují, o to více, pokud jde o marginalizované skupiny lidí. Těžce nasazenými technologiemi, bez pochopení skutečných příčin kriminality, nelze nic vyřešit. Valná většina obětí této trestné činnosti a jejího obsahu, putujícího do bohatých částí světa (jako je především Evropa, Spojené státy či Kanada), z těchto oblastí nepochází . Obchodování s lidmi je nerozlučně spojeno s chabými ekonomickými podmínkami postkoloniálních států, nedostatkem pracovních příležitostí na domácím trhu, špatnými sociálními podmínkami (u nás jsou často obchodovány romské ženy a dívky)[16] a přísnými imigračními předpisy (které tlačí migrující osoby do šedých zón). Souběh či alespoň propojení těchto podmínek umožňují pachatelům nalezení vhodné oběti, která je pro ně jako šitá na míru.[17] Pachatelem ani nemusí být lokální obyvatel, často dochází k obchodování s lidmi na úrovni „nad“ těmito lidmi, kteří jsou pouhými pomahači či spolupachateli . Nezřídka se jedná o bohaté bílé muže z Evropy a Ameriky, kteří mají dostatek osobního, majetkového a sociálního kapitálu k odstranění jakýchkoliv potenciálních kontrolorů (podplacení policie, nátlak na místní komunitu) a zároveň mají přístup k vhodnému zázemí pro páchání trestné činnosti.[18]

Ženy a dívky jsou zvláště vhodným cílem, nachází-li se ve zranitelné pozici například kvůli nedostatku přístupu k prostředkům (finančním, technologickým, ke vzdělání), zázemí, pracovním příležitostem či kvůli patriarchálnímu omezení a diskriminaci v mnohých (nejen mimoevropských) státech. Zvláště zranitelné jsou ženy a dívky jiné barvy pleti z Afriky a Asie (největší procento nezletilých dívek pro kyberobchodování s lidmi pochází z Nigérie).[19] Poptávka po ženách a dívkách jiné barvy pleti je násobně větší v monoetnických státech Evropy (na internetu někdy pejorativně označováno jako „žlutá horečka“ nebo „pralesní horečka“, kdy jsou většinou bílí muži posedlí „exotickými“ dívkami). Poptávka po nezákonném obsahu jako výsledku kyberobchodování s lidmi navíc drasticky vzrostla během pandemie nemoci COVID-19, a to v některých případech až o 264 %.[20]

Vhodnost oběti, ničivější dopad trestné činnosti a šedá zóna

Vhodnost oběti je spojena a souběžně propojena s nasazením ICT technologií. Dopady kyberobchodování jsou mnohonásobně zvýšeny. Je nutné zmínit zejména opakovanou traumatizaci oběti. Ta je kvůli všudypřítomnosti a dostupnosti technologií o to horší, opakovanější a ničivější pro psychiku oběti. Na to navazuje bezprecedentní komerční potenciál této trestné činnosti, který je lehce dostupný i pachatelům s běžným chytrým telefonem. Zároveň technologie ztěžují výzkum a prevenci i dopadení pachatelů. Maskování IP adres, cloudová technologie nebo třeba šíření výsledků kyberobchodování s lidmi na dark webu představují balvan, se kterým si moc neumíme poradit, aniž bychom neoprávněně zasáhli do práva na soukromí. Rozpoznatelnost této trestné činnosti a s tím spojená schopnost odhalit trestnou činnost je ztížena[21] také nedostatkem dat,[22] anonymitou pachatelů, anonymitou místa páchání trestné činnosti, nedostatečnou kontrolou, volnými internetovými zákony i nedostatkem zájmu, například eurocentrickým uvažováním moderní kriminologie, která jednoduše o to, co se děje mimo západní svět a severní Ameriku, nemá zájem. To vše kolem celé této trestné činnosti vytváří neprůhlednou šedou zónu . Výzkum je nanejvýše komplikován, data jsou pouze ojedinělá. Propojení pachatelů kyberobchodování s vysoce politicky postavenými osobami[23] v jednotlivých státech také ztěžuje reálnou příležitost trestnou činnost zkoumat. A pozor, to se zatím pohybujeme pouze v Evropě, kde je stát i jeho schopnost odhalovat trestnou činnost přeci jen na vyšší úrovni. Spousta pachatelů, jak jsme mohli vidět výše, odchází z bohatých států do těch chudších, kde využívá svého postavení, majetku a moci. Protože v těchto státech často nefunguje stát ve všech ohledech tak, jak má, je pro tyto pachatele velice lehké zamést stopy. Jakmile se vyprodukovaný pornografický materiál dostane na internet, už nezáleží, jestli byly fotky či video pořízeny v Africe, Asii nebo v zákoutích Evropy.

Závěr

Kyberobchodování s lidmi představuje společensky škodlivější formu této trestné činnosti. Nedostává se jí však dostatečné pozornosti. Charakter kybernetického činu, zásah do intimní a osobní sféry obětí těžce napravitelným způsobem a riziko následné opětovné traumatizace, představují dosud nezvládnutou výzvu. Problematika kyberobchodování s lidmi se dotýká několika oblastí, od počátečního nedostatku dat pro vhodný výzkum a tvorbu a implementaci vhodných opatření, až po obtížné stíhání trestné činnosti vzhledem k technologickému pokroku a nedostatečnému právnímu rámci upravujícímu svobodu na internetu. Česká právní úprava především nereflektuje nestandardní oběti, které se často nacházejí mimo území státu. Dostupná data jasně ukazují, že zvláště ohroženou skupinou jsou oběti na okraji společnosti, marginalizované a ohrožené skupiny, zvláště pak ženy, mladiství a uchazeči o azyl.

Ve druhé řadě je nutné zásadně změnit vnímání sexuální trestné činnosti. Zde je třeba výrazně podpořit snažení neziskových organizací, jako je např. spolek Bez trestu. Pakliže skutečně dojde k odhalení pachatele i nalezení oběti, mělo by být zcela neslýchané, aby pachatelé odcházeli s podmínkou nebo příliš nízkými tresty. O to přísnější by měl být trest, je-li prokázáno, že pachatel konal s úmyslem činnost nějak dále využít (třeba natočením videa a nahráním na pornografické stránky). Byť tomu např. teorie rutinních činností napomáhá (neprávem!), je třeba zbavit se archaického přemýšlení o spoluodpovědnosti oběti.

Obchodování s lidmi se nám bohužel vymýtit v nejbližší době nejspíše nepodaří. Společenskou poptávkou po větší kriminalizaci sexuálního násilí i osvětou, začínající od útlého věku pro všechny bez rozdílu, můžeme změnit alespoň malý kousek světa. Můžeme tedy s mýcením přinejmenším začít. Jak ale ukázala případová studie v Nizozemsku , právní úprava ochrany soukromí na internetu může být překážkou pro realizaci účinné ochrany potenciálních obětí trestné činnosti. Zejména je poté třeba zabývat se odpovědností hostitelů a provozovatelů webových stránek a platforem, které slouží jako hub pro nekontrolovatelné sdílení pornografického materiálu vzešlého z trestné činnosti. Zároveň představuje charakter výsledku trestné činnosti výzvu pro monitorování a kontrolu uživatelsky generovaného obsahu. Omezené možnosti předcházet trestné činnosti, případně zabránit opětovné traumatizaci oběti představují limity trestněprávní represe, se kterými si stávající systém nedokáže poradit.

Začátkem zlepšení situace může být mezistátní spolupráce na vyšší úrovni, ze které vzejdou aplikovatelná doporučení. Je třeba začít s větší osvětou a informovaností a propojit jednotlivé snahy, které se třeba jen kyberobchodování dotýkají. Není třeba budovat rozsáhlé struktury či sítě, aby bylo kyberobchodování s lidmi potlačeno – stačí využívat ty, které již pro podobnou trestnou činnost máme. Objektem dalšího zkoumání může být vhodnost a účinnost pro pojení orgánů činných v trestním řízení s neziskovým sektorem, efektivita národní úpravy bojující s kyberobchodováním, případně soulad národní úpravy s požadavky a doporučeními mezinárodních organizací (OBSE, OSN).

Úvodní foto: A pornography website hosting trafficked North Korean women. Foto: Yoon Hee-Soon, zdroj: Hee-soon, Yoon. ‘Sex Slaves: The Prostitution, Cybersex & Forced Marriage of North Korean Women & Girls in China’. London: Korea Future Initiative. 2019, Creative Commons 4.0 International.

[1] Kimberly Mitchell a kol., Internet-Facilitated Commercial Sexual Exploitation of Children: Findings from a Nationally Representative Sample of Law Enforcement Agencies in the US. Sexual Abuse: A journal of Research and Treatment and Treatment. 2011, s. 47.

[2] Více v Mann, D., Sutton, M., NETCRIME: More Change in the Organization of Thieving. The British Journal of Criminology, vyd. 38, č. 2, 1998; Grabosky, P. N., Virtual criminality. Australian Institute of Criminology, vyd. 10, č. 2, 2001, s. 243-249 nebo Steinmetz, K., Nobles, M., Technocrime and Criminological Theory. Routledge, 2017.

[3] Viz Castells, M. An Introduction to the Information Age. The Information Society Reader, vyd. 2, č. 7, 1997, s. 6-16.

[4] Soudijn, M., Zegers, B. Cybercrime and virtual offender convergence settings. Trends in Organized Crime, vyd. 15, č. 2-3, 2012.

[5] Goldsmith, A., Brewer, R. Digital drift and the criminal interaction order. Social Networks, vyd. 19, č. 1, 2011, s. 177-190.

[6] Osborne, Ch. Pornhub suspends over 10 million videos to eradicate ilegal content [online]. ZDNET.com. 15. 12. 2020 [cit. 29. 9. 2022]. https://www.zdnet.com/google-amp/article/pornhub-purges-millions-of-videos-to-eradicate-illegal-content/

[7] Yar, M. E-Crime 2.0: the criminological landscape of new social media. Information and Communications Technology Law, vyd. 21:3, 2012, s. 207-219.

[8] Suler, J. The Online Disinhibition Effect. CyberPsychology and Behaviour, vyd. 7, č. 3, 2004, s. 321-326.

[9] EUROPOL. Kingpins of sexual exploitation gang arrested in Berlin [online]. Europol.europa.eu. 27. 9. 2022. [cit. 29. 9. 2022].

https://www.google.com/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=&cad=rja&uact=8&ved=2ahUKEwjE4NWmgrr6AhXQCewKHZM3AVIQFnoECAkQAQ&url=https%3A%2F%2Fwww.europol.europa.eu%2Fmedia-press%2Fnewsroom%2Fnews%2Fkingpins-of-sexual-exploitation-gang-arrested-in-berlin&usg=AOvVaw24YTTs4lzZlGhKhLxs3iwz

[10] Tondo, L. Ukraine prosecutors uncover sex trafficking ring preying on women fleeing country [online]. The Guardian. 7. 7. 2022 [cit. 29. 9. 2022]. https://www.google.com/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=&cad=rja&uact=8&ved=2ahUKEwjE4NWmgrr6AhXQCewKHZM3AVIQFnoECBMQAQ&url=https%3A%2F%2Fwww.theguardian.com%2Fglobal-development%2F2022%2Fjul%2F07%2Fukraine-prosecutors-uncover-sex-trafficking-ring-preying-on-women-fleeing-country&usg=AOvVaw2hi7t4ATQE3IToTQgkKHCp

[11] van der Wagen, W., Bernaards, F. De ´non-human (f)actor´ in cybercrime. Cybercriminele netwerken beschouwd vanuit het ´cyborg crime´-perspectief. Justitiele Verkenningen, vyd. 44, č. 5, 2018, s. 5-9.

[12] OSCE, Leveraging innovation to fight trafficking in human beings: a Comprehensive analysis of technology tools. OCLC, 2020, s. 14.

[13] Carpinteri, A., Bang, B., Klimley, K., Black, R., Van Hesselt, V., Commercial Sexual Exploitation of Children: an Assessment of Offender Characteristics. Journal of Police and Criminal Psychology vyd. 33, č. 2, 2018, s. 150-157.

[14] To nevylučuje ani muže, viz Eichert, D. “It Ruined my Life“: FOSTA, Male Escorts, and the Construction of Sexual Victimhood in American Politics. Virginia Journal of Social Policy and the Law vyd. 26, č. 3, 2019, s. 201-205.

[15] Russo, R. Online Sex Trafficking Hysteria: Flawed Policies, Ignored Human Rights, and Censorship. Cleveland State Law Review vyd. 68, č. 2, 2020, s. 332-334.

[16] ERRC. Parallel submission to the Committee on the Elimination of All Forms of Discrimination Against Women for the Czech Republic, Art. 6: Trafficking in human beings and Romani women [online]. European Roma Rights Centre. [cit. 29. 9. 2022] https://tbinternet.ohchr.org/Treaties/CEDAW/Shared%20Documents/CZE/INT_CEDAW_NGO_CZE_47_8498_E.pdf

[17] To mohou být i ženy, viz Wijkman, M., Kleemans, E. Female offenders of human trafficking and sexual exploitation. Crime, Law and Social Change, vyd. 72, 2019, s. 53-72.

[18] BBC, Two Swedes jailed for life over Philippine cybersex den [online]. BBC Network. 11. 5. 2011 [cit. 29. 9. 2022]. https://www.bbc.com/news/world-asia-pacific-13356721

[19] Bondi, H. Trafficked Women and Girls Sold Online [online]. Young Feminist Europe. 18. 1. 2019. [cit. 29. 9. 2022]. http://www.youngfeminist.eu/2019/01/trafficked-women-and-girls-sold-online/

[20] 10ThousandWindows, Cybersex Trafficking and Covid-19 [online]. 10ThousandWindows. 4. 11. 2020 [cit. 29. 9. 2022]. https://10thousandwindows.org/cybersex-trafficking-covid/

[21] UNODC. Global Report on Trafficking in Persons. United Nations Office on Drugs and Crime, č. E.20.IV.3, 2020, s. 117-121.

[22] Kessler, G. Human trafficking statistics: Politicians love them though they remain imprecise [online]. The Washington Post. 27. 1. 2022 [cit. 29. 9. 2022]. https://www.washingtonpost.com/politics/2022/01/27/human-trafficking-statistics-politicians-love-them-though-they-remain-imprecise/

[23] Např. případ Belgičanky Anneke Lucas či Brita Richarda Kerr, kteří se v dětství stali obětmi organizovaných pedofilních kruhů.