K odpovědnosti vlastníka pozemku za tzv. černou skládku

Následující článek přináší rozbor právní úpravy upravující tzv. černé skládky. Zpozornět by měly i osoby, které sice skládku nezřídily, ale na jejichž pozemku se nachází. Příslušný správní orgán jim totiž může ukládat povinnosti i sankce.

10. 3. 2022 JUDr. Hynek Brož

Ke dni 1. 1. 2021 nabyl účinnosti zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech (dále jen „nový zákon o odpadech“), který v § 14 upravuje nakládání s nezákonně soustředěným odpadem. Vychází z ústavně zakotveného principu, že vlastnictví zavazuje, a odpovědnosti původce odpadu.[1] Pokud by vlastník odpadu nezákonně soustřeďoval odpad, ukládá mu zákon povinnost, aby ho předal do zařízení určeného pro nakládání s odpady nebo do dopravního prostředku provozovatele takového zařízení, popř. obchodníkovi s odpady.

Jak nicméně nakládat s odpadem, který je nezákonně soustřeďován na pozemku, aniž by vlastník tohoto pozemku byl zároveň vlastníkem odpadu? Klasickým příkladem jsou tzv. černé skládky – tedy soustřeďování odpadu na místě, které k jeho ukládání není způsobilé. Bez pochyby asi každý v životě zahlédl hromady odpadků v pytlích, staré vyřazené elektrospotřebiče či jiné věci pohozené v lese, na kraji cest, na polích a jiných místech. Zdálo by se, že odpovědnou osobou bude ta osoba, která tento odpad na daném místě pohodila, nikoli vlastník pozemku, kdo bude muset tento nežádoucí stav řešit. Opak je ale pravdou. Vlastníci pozemků by měli zpozornět, neboť můžou být při splnění zákonných podmínek sankcionováni, i když soustředění odpadů na svých pozemcích nezpůsobili.

Nový zákon o odpadech tedy ukládá vlastníkům pozemků, na kterých je tento nezákonně soustřeďovaný odpad, několik práv a povinností, které budou dále rozvedeny.

Pohled do historie

Práva a povinnosti vlastníků pozemků, na nichž je nezákonně soustředěn odpad, v českém právním řádu nejsou zcela novinkou, ale jsou v něm zakotveny již delší dobu. Již zákon č. 125/1997 Sb., o odpadech, který nabyl účinnosti dne 1. 1. 1998, stanovoval v § 3 přechod povinnosti zajistit zneškodnění odpadu z právnické nebo fyzické osoby, která odpad umístila na nemovitost, na vlastníka nemovitosti, na níž je odpad umístěn. Tento přechod povinnosti nebyl automatický, nastával až v případě, kdy se správnímu orgánu (v té době příslušnému okresnímu úřadu) v řízení o odstranění protiprávního stavu nepodařilo zjistit, která osoba odpad na nemovitost umístila. Pokud správní orgán takovou osobu nezjistil, vlastník nemovitosti musel zajistit zneškodnění odpadu zákonným způsobem, a to na vlastní náklady.

Vlastník pozemku tedy musel nejenom zajistit odstranění odpadu na své nemovitosti, který tam on sám neuložil, ale dokonce musel toto odstranění uhradit. Vlastník nemovitosti však mohl účelně vynaložené náklady na zneškodnění odpadu získat zpět od správního orgánu. Nicméně to pro něj znamenalo, že v rámci řízení o odstranění protiprávního stavu musel prokázat, že umístění odpadu nezpůsobil ani nezavinil a že učinil veškerá opatření k ochraně své nemovitosti, která lze na něm vyžadovat. Pokud toto neprokázal, byl nucen veškeré náklady s odstraněním odpadu uhradit ze svého. V případě, že po odstranění odpadu zjistil, kdo odpad na jeho nemovitost umístil, mohl se po této osobě domáhat náhrady škody občanskoprávní cestou.[2]

Jiný přístup k dané problematice stanovil zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech (dále jen „starý zákon o odpadech“), který byl účinný od 1. 1. 2002 do 31. 12. 2020. Ten zcela upustil od povinnosti stanovené v zákoně č. 125/1997 Sb., o odpadech. Pouze v § 69 odst. 3 písm. c) zavedl jednu novou skutkovou podstatu přestupku. Fyzická osoba se dopouštěla přestupku tím, že jiné osobě pronajímala místa či objekty za účelem soustřeďování nebo jiného nakládání s odpady, které nebyly podle starého zákona o odpadech zařízeními určenými k nakládání s odpady. Za tento přestupek hrozila pokuta až do výše 1 000 000 Kč. Takový přestupek však nedopadal na právnické osoby. Navíc musel správní orgán prokázat, že fyzická osoba (vlastník místa či objektu) pronajímala tato místa či objekty pro dané účely – tedy věděla o nezákonné činnosti nájemce.

Současná právní úprava

V novém zákoně o odpadech byl zvolen přístup, který na jedné straně dává vlastníkovi pozemku povinnosti, na druhou stranu mu neukládá výslovně povinnost na své náklady odstranit nezákonně soustřeďovaný odpad (za předpokladu, že není jeho vlastníkem). Vlastník pozemku má dle § 14 nového zákona o odpadech povinnost oznámit bez zbytečného odkladu obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností (dále jen „OÚORP“), že se na jeho pozemku nezákonně soustřeďuje odpad. OÚORP následně zjišťuje, zda je možné dohledat vlastníka tohoto odpadu. V případě, kdy tuto osobu zjistí, postupuje proti ní.

Pokud však OÚORP nezjistí osobu, která je za tento odpad odpovědná (popř. taková osoba zemřela nebo zanikla, aniž by její povinnosti přešly na jiného), vyzve vlastníka pozemku k odklizení odpadu a jeho předání do zařízení určeného pro nakládání s odpady. K odklizení stanoví lhůtu v délce 30 dnů od doručení výzvy, přičemž v odůvodněných případech ji může stanovit i delší. Je zde však nutné zdůraznit, že vlastník pozemku nemá povinnost výzvě vyhovět! Pokud výzvě ve stanovené lhůtě nevyhoví, může mu OÚORP stanovit pouze, aby na vlastní náklady zabezpečil místo, kde se nezákonně soustředěný odpad nachází, proti dalšímu návozu odpadu. Povinnost je vlastníkovi pozemku uložena rozhodnutím, ve kterém je správní orgán vázán zásadou přiměřenosti.[3] Dle mého názoru by měl správní orgán přihlédnout zejména k tomu, že vlastník pozemku danou situaci nezpůsobil a také k faktické možnosti daného vlastníka pozemku zamezit dalšímu návozu odpadu.[4]

Dokážu si představit, že vlastník pozemku může zamezit dalšímu návozu odpadu na pozemek tím, že pokud je např. pozemek obehnán oplocením a je na něj přístup skrze bránu nebo jinou část pozemku, může znepřístupnit tento přístup uzamčením takovéto brány. Nicméně takto nelze postupovat vždy, neboť v některých případech by nebylo možné návozu odpadu fakticky zabránit (např. vzhledem k velikosti pozemku).

Samotný OÚORP může zabezpečit odpad, který ohrožuje životní prostředí, před únikem škodlivin do okolního prostředí nebo nezákonně soustředěný odpad odklidit a předat do zařízení určeného pro nakládání s odpady. V takovém případě je však vlastník pozemku povinen strpět zásah do svého vlastnického práva (měl možnost takovému zásahu svým jednáním předejít), neboť osoba pověřená OÚORP je dle nového zákona o odpadech oprávněna vstoupit na pozemek na dobu nezbytnou k zabezpečení nebo odklizení odpadu a vlastník, popř. uživatel (např. nájemce) tohoto pozemku, je povinen vstup takové osobě umožnit a strpět zabezpečení nebo odklizení odpadu.

Sankce, které ukládá nový zákon o odpadech vlastníkovi pozemku

Vlastník pozemku[5] může spáchat dva přestupky. Prvního se dopustí tím, že neučiní oznámení o nezákonně soustředěném odpadu podle § 14 odst. 2 nového zákona o odpadech.[6] Druhého se dopustí tím, že v rozporu s rozhodnutím OÚORP vydaným na základě § 14 odst. 5 písm. a) nového zákona o odpadech nezabezpečí místo, kde se nezákonně soustředěný odpad nachází, proti dalšímu návozu odpadu.[7]

Za výše uvedené přestupky může správní orgán uložit pokutu do výše 10 000 Kč.[8] Při rozhodování o výši pokuty není rozhodné, zda se jedná o fyzickou nepodnikající osobu nebo fyzickou podnikající osobu / právnickou osobu.

Závěr

Nový zákon o odpadech vlastníkům pozemků zavedl nová práva a zejména jim uložil nové povinnosti, pokud se správnímu orgánu nepodaří zjistit vlastníka nezákonně soustřeďovaného odpadu (resp. odpovědnou osobu). S ohledem na to, že starý zákon o odpadech téměř dvě desetiletí takové povinnosti vlastníkům pozemků nestanovoval, se musí vlastníci pozemků s těmito novými povinnostmi obeznámit. V opačném případě mohou být překvapeni pokutou, pokud své zákonné povinnosti řádně a včas nesplní.

JUDr. Hynek Brož

advokátní koncipient v advokátní kanceláři Vašíček a partneři s.r.o.

e‑mail:

Foto: Chmee2. Nelegální (tzv. černá skládka) skládka nedaleko Smrkovic, okres Písek, Česko. Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported. Dostupné z: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/ff/Illegal_landfill_near_Smrkovice.jpg

[1] To je v souladu s důvodovou zprávou k zákonu č. 541/2020 Sb., o odpadech, č. 541/2020.

[2] To vyplývalo již z důvodové zprávy k zákonu č. 125/1997 Sb., o odpadech, č. 125/1997.

[3] Tuto povinnost nemusí vlastník pozemku splnit, pokud odpad na vlastní náklady předá do zařízení určeného pro nakládání s odpady do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým je mu taková povinnost uložena.

[4] Stejný názor lze také dovodit z důvodové zprávy k zákonu č. 541/2020 Sb., o odpadech.

[5] Stejné skutkové podstaty přestupků platí jak pro fyzické nepodnikající osoby, tak fyzické podnikající osoby a právnické osoby.

[6] Viz § 117 odst. 1 písm. i) nového zákona o odpadech, resp. § 121 odst. 1 písm. l) nového zákona o odpadech.

[7] Viz § 117 odst. 1 písm. j) nového zákona o odpadech, resp. § 121 odst. 1 písm. m) nového zákona o odpadech.

[8] Viz § 117 odst. 3 písm. a) nového zákona o odpadech, resp. § 121 odst. 5 písm. a) nového zákona o odpadech.


Více článků

Přehled všech článků

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info