Jakým problémům čelí osoby, když si chtějí úředně změnit pohlaví v ČR?

Problémové body naší právní úpravy

V České republice aktuální právní úprava umožňuje dle § 29 občanského zákoníku ( „OZ“) úřední změnu pohlaví jen za podmínek nucené sterilizace a za podstoupení chirurgického zákroku, který změní pohlavní orgány dané osoby. Dále velmi podobným zněním u nás na § 29 OZ navazují § 21–23 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách . Všechna tato ustanovení mají obdobné sdělení, nucená sterilizace a chirurgický zákrok jsou nutnou podmínkou pro úřední změnu pohlaví.

Nucená sterilizace je v mnoha zemích EU i světa považována již za přežitek. Tento názor zastává mimo jiné i vládní zmocněnec pro zastupování České republiky před ESLP Petr Konůpka: „Nucené sterilizace ve vyspělé demokratické společnosti, kterou Česká republika je, nemají místo. Česká republika tím mj. porušuje Evropskou sociální chartu, jak Evropský sociální výbor shledal již v roce 2018. Na odborné úrovni jsme ke shodě již došli. Věřím, že teď se podaří nalézt i tu politickou.“[1]

Rezoluce Parlamentního shromáždění Rady Evropy č. 2048 z roku 2015[2] vyzývá ke zrušení jakýkoliv požadavků pro úřední změnu pohlaví, jako jsou sterilizace či nucená léčba, a odsuzuje medikalizující pohled[3] na trans osoby skrze diagnózu.[4] Parlamentní shromáždění vydalo několik doporučení, např. doporučení číslo jedna říká : „Členské státy by měly ukončit lékařsky nezbytnou “normalizační“ léčbu intersex lidí, včetně nevratných chirurgických zákroků na genitálu a sterilizací, v případě, že taková léčba není poskytována se svodným a plně informovaným souhlasem dotčené osoby.“[5]

Samotné stanovisko však výslovně nepodporuje tzv. sebeidentifikační model. Ten můžeme dnes najít např. ve Švédsku, kde funguje následovně: osoba starší 18 let, která se po delší dobu ztotožňuje s opačným pohlavím, než jí bylo určeno po narození, o změnu pohlaví formálně požádá a prohlásí, že tato přináležitost bude trvalá. [6] Dále do této skupiny lze zařadit Dánsko nebo Argentinskou republiku , jejíž sedeidentifikační model je považován za nejliberálnější na světě.[7]

Dalším problematickým jevem naší právní úpravy je její tvrdá binarita. Český právní řád neuznává registraci jiného pohlaví než mužského či ženského. Dle pohledu většiny Ústavního soudu, vyjádřeného v nálezu Pl. ÚS 2/20,[8] , by zde hrozil vznik takzvaného třetího pohlaví, což by byla dle slov soudkyně zpravodajky Milady Tomkové: „velká společenská změna.“[9]

Pro rigidní binární modely je typická tradice, která je systémově zakořeněna a poměrně neflexibilně (ne)reaguje na změny. Tento model se vyznačuje silnou medikalizací a nutností lékařských zákroků pro úřední změnu pohlaví a prakticky nereflektuje možná přání jedinců, která by se mohla vymykat zvyklostem.[10] Kvůli tomuto modelu pak dochází k následné stigmatizaci trans osob či intersex osob.[11] Jak okomentovala Milada Tomková směrem k nálezu Pl. ÚS 2/20: „Pokud by Ústavní soud tomuto návrhu vyhověl, došlo by fakticky k tomu, že by byla otevřena cesta k existenci takzvaného třetího pohlaví. Vedlo by to také k tomu, že by velmi podstatným způsobem byla rozvolněna pravidla pro změnu pohlaví z mužského na ženské a z ženského na mužské.“[12]

Samotný ESLP ještě neví, jak se k takovéto problematice intersex osob zcela jasně postavit. V rozsudku Y. proti Francii [13] z ledna tohoto roku se stěžovatel domáhal změny rodného čísla z mužského na „neutrální“ nebo alespoň na „intersex“. V tiskové zprávě k rozsudku je uvedeno, že Soud neshledal porušení čl. 8 Úmluvy ze strany Francie a vzhledem k „neexistenci evropského konsenzu v této oblasti“ je dle ESLP vhodné ponechat rozhodnutí na žalovaném státě.[14] K tomuto rozsudku se vyjádřila Kateřina Šimáčková svým disentem, ve kterém se píše, že práva stěžovatele byla skutečně narušena: „ I s přihlédnutím k tomu, že existence nutné binarity v právním řádu předpokládá provedení mutilujících operací v dětství a celoživotní medikaci, je v tomto případě uznání genderové neutrality nutno chápat jako povinnost státu nezasahovat do života dotčené osoby (podobně jako v případech transgenderových osob). Právě proto, že nesdílím přesvědčení, že se jedná o pozitivní povinnost státu, ale vnímám ji jako negativní povinnost státu nezasahovat, nemohu souhlasit ani se závěrem, že stát má v tomto případě široký prostor pro uvážení“.[15] Obdobně nesouhlasně Kateřina Šimáčková reagovala na rozhodnutí Pl. ÚS 2/20, kde vyzdvihuje, že se jedná o rozhodnutí kvalifikované menšiny, která dle jejích slov „nevystihla situaci navrhovatelky.“[16]

Kdy vlastně dochází k úřední změně pohlaví?

Většinu by asi napadlo, že ke změně dochází již samotným rozhodnutím dané osoby, avšak zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech, předpokládá, že změna nastává až (nuceným) chirurgickým zákrokem, kdy § 17 odst. 2, písm. d) uvedeného zákona stanoví, že: „změna rodného čísla se provede v případě, kdy došlo ke změně pohlaví.[17] A jak vyplývá z výše zmíněného § 29 OZ a dále z 21 odst. 1 zákona o specifických zdravotních službách, změna pohlaví je jednoduše navázána na biologické vzezření osoby, nikoli na přání jí samotné . [18]

Dle rozsudku ESLP ve věci Van Kück proti Německu již od roku 2003 však nemusí trans osoby dokazovat lékařskou nezbytnost léčby související se svou genderovou identitou.[19] Tento rozsudek byl mezi prvními, které nastolily liberálnější a modernější pohled na práva trans osob očima ESLP. Částečným, avšak poměrně velkým přelomem pro tuto judikaturu bylo rozhodnutí ESLP v případu Y. Y. proti Turecku.[20] Zde se soud již skutečně zabýval tím, zda je požadavek předchozí sterilizace skutečně legitimní podmínkou pro připuštění změny pohlaví. Soud shledal, že se nejedná o podmínku oprávněnou , protože ji nelze považovat za přiměřenou ve vztahu k zásahu do fyzické integrity člověka, který by představovala. Soud tedy shledal porušení čl. 8 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod („Úmluva“), který zaručuje právo na respektování rodinného a soukromého života.

Avšak za skutečný přelom by se dalo považovat rozhodnutí A. P., Garçon a Nicot proti Francii, kde soud opět shledal porušení čl. 8 Úmluvy.[21] Toto rozhodnutí znamená přelom v dosavadní judikatuře ESLP z toho důvodu, že soud odmítl dosavadní nutnou kastraci za účelem změny pohlaví.

Posledním a velmi novým rozsudkem z rukou ESLP je X a Y proti Rumunsku, který se týká požadavku prokázání provedení operace přeměny pohlaví k povolení změny údajů o osobním stavu, který představoval dle stěžovatele neoprávněný zásah do výkonu sexuální autonomie a respektování nedotknutelnosti osoby. Soud skutečně dospěl k závěru, že se jedná o porušení práva stěžovatelů na respektování soukromého života. Soud k tomu dospěl ve vztahu k tomu, že rumunské soudy požadovaly změnu genitálu, kterou si stěžovatelé zjevně nepřáli podstoupit, čímž byl shledán zásah do fyzické integrity na poli čl. 8 Úmluvy. Dalším argumentem soudu byla neexistence jasného a předvídatelného postupu pro právní uznání genderové identity, a tedy křestního jména nebo kódu, v úředních dokumentech, rychle, transparentně a přístupně.[22]

Dopady judikatury ESLP ve vnitrostátním právu

S liberálně se vyvíjející judikaturou ESLP se stále častěji v evropských státech implementují jednotlivá rozhodnutí, avšak stále se zde najdou „ostrůvky“, které jsou v tomto směru pomalejší. Taková místa můžeme najít většinou mezi státy bývalého východního bloku, kam spadá právě i Česká republika.

K interpretaci a implementaci Úmluvy a rozsudků ESLP jsou na vnitrostátní úrovni povolány především soudy nejvyšší, u nás je to v tomto kontextu soud Nejvyšší správní soud a Ústavní soud, avšak nutno dodat, že všechny národní soudy jsou rozsudky ESLP vázány taktéž.

Soudy však nejsou, jednoduše řečeno, povinné přebírat každý rozsudek slovo od slova, ale pokud se od judikatury a závěrů ESLP odkloní, nesou břemeno řádného odůvodnění svého odklonu. „Je tedy hlavně na smluvních státech, zda a jak budou následovat mezinárodní lidskoprávní závazky a jak zajistí relevantní aplikaci závěrů ESLP na konkrétní případ. Jen tak zůstává vyvážená pravomoc nadnárodního soudního tělesa a suverenita jednotlivých států Úmluvy.“[23] Tento mechanismus je pak zakotven Protokolem č. 15 k Úmluvě. [24]

Častěji však dochází k tzv. res interpretata efektu, tedy efektu věci vyložené štrasburským soudem, který má za následek získávání autority rozsudků ESLP ve smluvních státech. [25] Vlastně i z judikatury samotného soudu ve Štrasburku lze vyčíst, že očekává od vnitrostátních orgánů, že rozsudky vydané proti jiným státům budou vzaty v potaz. Zde lze uvést případ rozsudku Modinos proti Kypru,[26] na který upozornil Jiří Kmec, v němž se ESLP pozastavil nad tím, že Kypr zachoval kriminalizaci homosexuálního styku i poté, co ESLP takovou praxi prohlásil již v roce 1981 ve vůči Dudgeon[27] za neslučitelnou s Úmluvou. [28]

Čekají nás v dohledné době změny?

S postupující liberalizací rozhodnutí ESLP přichází na mysl otázka, zdali se liberalizace dostane i do našeho právního řádu. Dlouhou dobu trans osoby neměly na výběr – pokud chtěly úřední změnu pohlaví, tak pouze za podmínky chirurgického zákroku a sterilizace. V dohledné době se však objevuje plamínek naděje na rozvíření debat ohledně možné nové právní úpravy. Vládní zmocněnec pro zastupování ČR před ESLP se na svém twitterovém účtu vyjádřil poměrně nadějně, že věří v brzkou politickou debatu. Krátce po tomto vyjádření mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka sdělil serveru iROZHLAS.cz: „Aby požadavek sterilizace či operačních zásahů pro účely úřední změny pohlaví nebyl v rozporu s mezinárodním standardem ochrany lidských práv.“[29]

Další nadějí jsou slova náměstka ministra spravedlnosti Karla Dvořáka, který je připraven o novele zákona jednat a dodal: „Věřím, že se staneme součástí světa a připojíme se k výrazné většině států Evropy, které umožňují úřední změnu pohlaví bez podmínky sterilizace. Nejedná se o zákrok z lékařského hlediska nezbytný, naopak může zdraví poškodit.“[30]

Poslední, avšak poměrně velikou nadějí je vyjádření ministra vnitra Víta Rakušana: „Osobně tuto iniciativu podporuji. Jsme si vědomi, že trans* osoby se ve společnosti potýkají s celou řadou problémů a předsudků. Tato opatření pomohou jak matrikářům, tak osobám, aby případně k žádosti nemusely předkládat znalecký posudek či odborné stanovisko.“[31]

Závěr

V tomto článku jsem se snažila nastínit problematiku české právní úpravy, která je do značné míry založena na nedobrovolnosti, co se týká změny pohlaví. Trans osoby nemají jinou možnost než podstoupit chirurgické zákroky spolu s následnou sterilizací, pokud se domáhají úřední změny pohlaví. V článku byly vytyčeny tři hlavní problematické body, jež jsou samozřejmě nucené chirurgické zákroky spolu s nucenou sterilizací, tvrdá binarita našeho právního řádu a v poslední řadě se zabývám momentem úřední změny pohlaví, který nezávisí, jak by se na první pohled mohlo zdát, na rozhodnutí samotné osoby. Dále jsem v článku nastínila naději na možnou změnu aktuální právní úpravy v podobě prohlášení vládního zmocněnce pro zastupování ČR před ESLP, ministerstva vnitra a ministerstva spravedlnosti.

[1] Konůpka Petr. Twitterový účet @_PKonupka [online]. https://twitter.com/_PKonupka 22. 3. 2023 [cit. 9. 4. 2023]. https://twitter.com/_PKonupka/status/1638459802056622080

[2] Bod 6.2.2. Resolution 2048 (2015): Discrimination against transgender people in Europe. Parliamentary Assembly of Council of Europe. [online] Dostupné z: http://assembly.coe.int/nw/xml/xref/xref-xml2html-en.asp?fileid=21736

[3] Medikalizující pojetí tranzice vyžaduje lékařskou diagnózu a další lékařské a chirurgické zákroky, které jsou dle právních řádů daných států nutné pro změnu pohlaví.

[4] Šimáčková, K., Havelková, B., Špondrová, P. (eds.) Mužské právo. Jsou právní pravidla neutrální? Praha: Wolters Kluwer ČR, 2020, s. 968, [cit. 9. 4. 2023].

[5] Š. Dušková. Sociální a právní aspekty života intersex lidí v Česku – právní podkladová studie. Doporučení komisaře Rady Evropy pro lidská práva (Komisař Rady Evropy pro lidská práva 2015, s. 31, doporučení č. 1). Ochrance.cz [online]. [cit. 9. 4. 2023]. https://www.ochrance.cz/uploads-import/ESO/Lidé%20s%20variacemi%20pohlavn%C3%ADch%20znaků%2054-21-KS-1%20PŘÍLOHA%201%20Copy.pdf

[6] Kotková, Petra. 2022. “Právní aspekty změny pohlaví”. Disertační práce, Právnická fakulta Masarykova univerzita, Katedra občanského práva, s. 130. [cit. 9. 4. 2023]
https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/178589/150057685.pdf?sequence=1

[7] Kotková, Petra. 2022. “Právní aspekty změny pohlaví”. Disertační práce, Právnická fakulta Masarykova univerzita, Katedra občanského práva, s. 134. [cit. 9. 4. 2023]
https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/178589/150057685.pdf?sequence=1

[8] Nález, sp. zn. II. ÚS 2460/19 ze dne 7. 6. 2022

[9] Ctk. Operace zůstane podmínkou úřední změny pohlaví. V ČR se lidé dělí na ženy a muže. Ceska-justice.cz [online]. 31. 3. 2022 [cit. 9. 4. 2023].

[10] Šimáčková, K., Havelková, B., Špondrová, P. (eds.) Mužské právo. Jsou právní pravidla neutrální? Praha: Wolters Kluwer ČR, 2020, s. 985-986, [cit. 9. 4. 2023].

[11] Jedná se o jedince, jež se narodí s nejednoznačnými vnějšími pohlavními orgány, nespecifickou genetickou a chromozomální výbavou nebo hormonální výbavou, kterou nelze označit ani za mužskou ani za ženskou. Sanchéz, F., Villian, E. Transgender Identities: Research ans Controversy, Handbook of psychology and sexual orientation. Oxford: Oxford University Press, 2013, s. 49. https://www.researchgate.net/publication/285942656_Transgender_Identities_Research_and_Controversies

[12] Ctk. Operace zůstane podmínkou úřední změny pohlaví. V ČR se lidé dělí na ženy a muže. Ceska-justice.cz [online]. 31. 3. 2022 [cit. 9. 4. 2023].

[13] Rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 31. 1. 2023, č. 76888/15. Y. proti Francii.

[14] Registrar of the European Court of Human Rights. The authorities’ refusal to replace the term “male” by the term “neutral” or “intersex” on the applicant’s birth certificate did not breach Article 8 of the Convention. Press Release. 31. 1. 2023 [cit. 15. 4. 2023]. https://hudoc.echr.coe.int/eng#{%22itemid%22:[%22003-7555188-10380613%22]}

[15] Rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 31. 1. 2023, č. 76888/15. Y. proti Francii.

[16] Nález, sp. zn. II. ÚS 2460/19 ze dne 7. 6. 2022

[17] Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel ), § 17, odst. 2. https://www.aspi.cz/products/lawText/1/49303/1/2

[18] Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, § 21, odst. 1.

https://www.aspi.cz/products/lawText/1/75507/1/2

[19] Rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 12. 6. 2003, č. 35968/97. Van Kück proti Německu. https://hudoc.echr.coe.int/eng?i=001-61142

[20] Rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 10. 3. 2015, č. 14793/08. Y. Y. proti Turecku. https://hudoc.echr.coe.int/eng?i=001-167980

[21] Rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 6. 4. 2017, č. 79885/12, 52471/13 a 52596/13. A. P., Garçon a Nicot proti Francii.

https://hudoc.echr.coe.int/eng?i=001-172913

[22] Rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 19. 1. 2021, č. 2145/16 a 20607/16. X a Y proti Rumunsku. http://eslp.justice.cz/justice/judikatura_eslp.nsf/0/25D29E6410B36979C125872000479CBD/$file/X-Y-proti-Rumunsku.pdf?open&

[23] ŽUFFOVÁ-KUNČOVÁ, Tereza. 2021. “Transgender osoby pohledem ústavního práva”. Diplomová práce, Masarykova univerzita, Katedra ústavního práva a politologie, s. 52. [cit. 10. 4. 2023].

https://is.muni.cz/th/ybnlk/Transgender_osoby_pohledem_ustavniho_prava__Diplomova_prace.pdf.

[24] Kopa Martin. Letní proměna Evropské úmluvy o lidských právech. Centrumprolidskaprava.cz [online]. 8. 9. 2021 [cit. 9. 4. 2023]. https://www.centrumlidskaprava.cz/letni-promena-evropske-umluvy-o-lidskych-pravech

[25] Petrov, Jan. Leden 2016. “PŮSOBENÍ JUDIKATURY ESLP NA NÁRODNÍ PRÁVNÍ ŘÁDY: ROLE VNITROSTÁTNÍCH ORGÁNŮ”. Jurisprudence: Časopis Právnické fakulty Univerzity Karlovy 2016 (1).

[26] Rozsudek ESLP ze dne 22. dubna 1993, Modinos proti Kypru, č. stížnosti 15070/89. https://hudoc.echr.coe.int/eng#{%22docname%22:[%22Modinos%22],%22documentcollectionid2%22:[%22GRANDCHAMBER%22,%22CHAMBER%22],%22itemid%22:[%22001-57834%22]}

[27] Rozsudek ESLP ze dne 22. fiíjna 1981, Dudgeon proti Spojenému království, č. stížnosti 7525/76. https://hudoc.echr.coe.int/eng#{%22docname%22:[%22dudgeon%22],%22documentcollectionid2%22:[%22GRANDCHAMBER%22,%22CHAMBER%22],%22itemid%22:[%22001-57472%22]}

[28] Petrov, Jan. Leden 2016. “PŮSOBENÍ JUDIKATURY ESLP NA NÁRODNÍ PRÁVNÍ ŘÁDY: ROLE VNITROSTÁTNÍCH ORGÁNŮ”. Jurisprudence: Časopis Právnické fakulty Univerzity Karlovy 2016 (1).

[29] Košlerová, Anna. České zákony o kastraci trans osob jsou evropskou anomálií. Ministerstva jsou připravena jednat [online]. Irozhlas.cz 22. 3. 2023 [cit. 10. 4. 2023]. https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/trans-zakon-gender-zmena-pohlavi-rakusan-spravedlnost-zdravnictvi-vnitro-vlada_2303220630_ank

[30] Ibid.

[31] Ibid.