Home office pod drobnohledem

Práce z domova neboli „home office“ je v poslední době stále žhavějším tématem – o to se „zasloužila“ zejména pandemie covid-19. Zažehnání této krize však neznamená, že by se po něm slehla zem. Právě naopak – mnoho zaměstnavatelů i zaměstnanců si na něj zvyklo a přišli na to, že vykonávat práci z domova je možná dokonce výhodnější než dřívější „kancelářský“ režim. A tak si doba „pocovidová“ vyžádala i příslušnou novelizaci zákoníku práce.

30. 10. 2024 Jakub Pitucha

Bez popisku

Pandemie covid-19 nám ukázala nové právní výzvy, které bylo potřeba rychle řešit. Mimo jiné jsme se museli vypořádat i s tzv. prací na dálku. Dříve se jednalo spíše o podceňovaný a nevyužívaný způsob výkonu práce, který v roce 2018 praktikovalo pouhých 4-8 % zaměstnanců a kterému bylo v zákoníku práce věnováno jediné ustanovení.[1]

Jak ale víme, to se doslova ze dne na den změnilo a v poslední statistice společnosti Up[2] ze srpna roku 2023 se dozvíme, že toto číslo vzrostlo téměř čtyřnásobně na celých 22 % zaměstnanců pracujících z pohodlí domova.[3]

Co novela přinesla?

Na aktuální trend zvyšujícího se množství práce z domova musela reagovat i legislativa, a to novelou zákoníku práce. Nově je pro tzv. práci na dálku nutná předchozí písemná dohoda mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Dohoda by měla obsahovat místo/místa výkonu práce a je také vhodné, aby do ní zaměstnanec se zaměstnavatelem zahrnuli i věci jako způsob vzájemné komunikace, rozvržení pracovní doby, otázky týkající se BOZP nebo třeba to, zda je dohoda sjednána na dobu určitou nebo neurčitou.[4]

Ve výjimečných situacích pak může být práce na dálku i nařízena. Toto rozhodnutí se však musí vždy opírat o opatření orgánu veřejné moci (viz pandemie covid-19) a zaměstnanec má samozřejmě právo si místo výkonu práce sám zvolit.[5]

Musí zaměstnavatel žádosti vyhovět?

Na tuto otázku by se dalo odpovědět zcela jednoduše: nemusí. Avšak vše má své výjimky. Pokud se jedná o těhotné zaměstnankyně, zaměstnance/kyně pečující o dítě mladší 9 let nebo osobu závislou na pomoci jiné osoby, je zaměstnavatel povinen případné nevyhovění jejich žádosti písemně odůvodnit.[6] Překážkou vyhovění žádosti o práci z domova při péči o dítě pak nesmí být třeba skutečnost, že druhý rodič aktuálně čerpá rodičovskou dovolenou.[7]

To je poměrně významná změna oproti minulému režimu, jelikož dříve jste se odpovědi nemuseli vůbec dočkat a nevznikal na ni nárok.

Může mi zaměstnavatel ze dne na den nakázat pracovat u něj na pracovišti?

Jednoduše nemůže. Pokud máte uzavřenou dohodu o práci na dálku, může ji zaměstnavatel vypovědět z jakéhokoli důvodu nebo bez udání důvodu s patnáctidenní výpovědní dobou, která začíná běžet ode dne doručení. Stejně tak můžete tuto dohodu vypovědět i vy. Případně lze dohodu o práci na dálku rozvázat i dohodou se sjednáním určitého dne, kdy dohoda zanikne.

Co se pak týče výše zmíněné patnáctidenní výpovědní doby, ta také nemusí být pravidlem, jelikož zde zákon ponechává poměrně velkou smluvní volnost a nechává stranám možnost si ujednat délku odlišnou nebo případné naprosté vyloučení výpovědi.[8]

Je zaměstnavatel povinen proplatit náklady spojené s prací z domova?

Tyto náklady vám je zaměstnavatel ze zákona povinen hradit. Můžete si však ujednat, že vám tyto náhrady nepřísluší.

Samotný výpočet nákladů pak probíhá několika způsoby. Buďto zaměstnavateli své náklady doložíte a prokážete, nebo se nově můžete řídit tzv. minimální paušální částkou, vypočítanou Českým statistickým úřadem. Tu najdeme ve vyhlášce Ministerstva práce a sociálních věcí[9] a aktuálně činí 4,50 Kč na hodinu.[10] Tyto náhrady nákladů si můžou se zaměstnavatelem ujednat i osoby pracující na DPČ nebo DPP.

Závěrem

Práce z domova stále zůstává spíše privilegiem než pravidlem a záleží zejména na zaměstnavateli, zda zaměstnanci vyjde vstříc. Novela zákoníku práce však přináší pro zaměstnance několik výhod, od nároku na sdělení důvodu nevyhovění žádosti až po jednodušší způsob stanovení nákladů pomocí paušální částky, přičemž jejich dřívější určování bylo strašákem a prací navíc pro nemálo zaměstnanců. Je jen otázkou, zda tento vývoj povede k dalším přechodům z klasického kancelářského způsobu práce k uvolněnějšímu a modernímu způsobu v podobě home office.

Jakub Pitucha

student Právnické fakulty MUNI

Úvodní foto: Ilustrační foto, Flickr, Lyncconf Games, CC BY 2.0

[1] Hráchová, Kamila. Před pandemií téměř nadávka, teď úplně běžná věc. Dobrovolníci radí, jak na home office a práci v online prostoru. [online]. blog.cesko.digital. 27. 9. 2022. [cit. 9. 3. 2024]. https://blog.cesko.digital/2022/09/dobrovolnici-radi-jak-na-home-office

[2] K dispozici zde: Home office využívá téměř čtvrtina zaměstnanců | Váš Up (upcz.cz)

[3] Vančo, Ruben. Home office využívá téměř čtvrtina zaměstnanců, příspěvek od zaměstnavatele většina nedostává, ani ho ale neřeší. [online]. Up. 23. 8. 2023. [cit. 30. 7. 2024] ]https://www.upcz.cz/home-office-vyuziva-temer-ctvrtina-zamestnancu/

[4] Ministerstvo práce a sociálních věcí. Transpoziční novela zákoníku práce [online]. Ministerstvo práce a sociálních věcí. 2024. [cit. 9. 3. 2024]. https://www.mpsv.cz/novela-zakoniku-prace

[5] Ministerstvo práce a sociálních věcí. Transpoziční novela zákoníku práce [online]. Ministerstvo práce a sociálních věcí. 2024. [cit. 9. 3. 2024]. https://www.mpsv.cz/novela-zakoniku-prace

[6] § 241 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce.

[7] Ministerstvo práce a sociálních věcí. Transpoziční novela zákoníku práce [online]. Ministerstvo práce a sociálních věcí. 2024. [cit. 9. 3. 2024]. https://www.mpsv.cz/novela-zakoniku-prace

[8] § 317 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce.

[9] § 190a zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce.

[10] Vyhláška č. 397/2023 Sb., o stanovení výše paušální částky náhrady nákladů při práci na dálku pro rok 2024.

Tvorbu Práva21 sponzorují

Vybrali jsme pro vás

Newsletter

Načítám...

Více článků

Přehled všech článků

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info