Dětem mladším 15 let se nedostává dostatečné právní pomoci v řízení o činu jinak trestném

Česká republika čelí opakované kritice kvůli nedostatečnému zajištění právní pomoci pro děti mladší 15 let, vůči nimž se vede řízení pro podezření ze spáchání činu jinak trestného. V čem je právní úprava problematická a jaké změny by byly žádoucí?

6. 8. 2021 Alžběta Jakoubková

Trestní odpovědnost osob mladších 18 let

Dle ustanovení § 25 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku (dále jen „TZ“), je trestně odpovědná osoba, která dovršila 15 let. U mladistvých, tedy osob ve věku od 15 do 18 let, však hovoříme o tzv. relativní trestní odpovědnosti.[1] Pro vznik trestní odpovědnosti nepostačuje samotný věk, navíc se musí zkoumat i rozumová a mravní vyspělost jedince, jak vyplývá z ustanovení § 5 odst. 1 zákona č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže (zákon o soudnictví ve věcech mládeže, dále jen „ZSM“).

Dítě mladší 15 let není trestně odpovědné, nemůže tedy spáchat trestný čin. Nelze proti němu vést trestní stíhání a následně mu uložit trest. Pokud se však dopustí jednání, které naplňuje ostatní znaky skutkové podstaty trestného činu, hovoříme o činu jinak trestném.

Právo na obhajobu v českém právním řádu

Právo na obhajobu na ústavněprávní úrovni zakotvuje čl. 40 odst. 3 Listiny základních práv a svobod (dále jen „LZPS“), podle kterého má obviněný právo, aby mu byl poskytnut čas a možnost k přípravě obhajoby a aby se mohl hájit sám nebo prostřednictvím obhájce. V plném rozsahu toto právo vzniká okamžikem zahájení trestního stíhání. V odborné nauce se zpravidla rozlišují tři složky práva na obhajobu: právo hájit se sám, právo mít obhájce a radit se s ním a právo vyžadovat od orgánů činných v trestním řízení řádný postup, který šetří právo na obhajobu.[2] V některých případech však právní řád právo na obhajobu rozšiřuje. Zatímco dospělému svědčí do okamžiku zahájení trestního stíhání pouze obecné právo na právní pomoc advokáta dle čl. 37 odst. 2 LZPS, ustanovení § 42a odst. 1 písm. a) ZSM zakotvuje nutnou obhajobu mladistvého, který „musí mít obhájce od okamžiku, kdy jsou proti němu použita opatření podle tohoto zákona nebo provedeny úkony podle trestního řádu, včetně úkonů neodkladných a neopakovatelných, ledaže nelze provedení úkonu odložit a vyrozumění obhájce o něm zajistit.“

Obhájce má v trestním řízení širší oprávnění než advokát, jehož si člověk zvolí v rámci svého práva na právní pomoc. Při poskytnutí právní pomoci nemůže advokát například nahlížet do spisu či zasahovat do průběhu podávání vysvětlení.[3]

Co se děje, když se dítě mladší 15 let dopustí činu jinak trestného

Pokud existují skutečnosti, které nasvědčují tomu, že byl spáchán trestný čin, orgány činné v trestním řízení zahájí prověřování. V této fázi může být dítě mladší 15 let vyzváno k podání vysvětlení před policejním orgánem, mohou být sejmuty otisky jeho prstů či provedeny jiné úkony dle § 158 odst. 3 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád, dále jen „TŘ“).[4] V případě, kdy je zjištěno, že došlo ke spáchání činu jinak trestného dítětem mladším 15 let, státní zástupce nebo policejní orgán věc odloží usnesením dle § 159a odst. 2 TŘ a nedojde k zahájení trestního stíhání.

Poté následuje řízení před soudem vedené podle právních předpisů upravujících civilní soudní řízení, a to především dle zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních.[5] Soud může dítěti uložit opatření potřebná k jeho nápravě.[6] Pro řízení před soudem musí být dítěti ustanoven opatrovník z řad advokátů.[7]

Dříve však není nutností mít advokáta a dítěti mladšímu 15 let náleží pouze obecné právo na právní pomoc dle čl. 37 odst. 2 LZPS, které svědčí každému v řízení před soudem, jiným státním orgánem či orgánem veřejné správy.[8] Zatímco tedy mladistvý, proti němuž se vede trestní řízení, musí mít obhájce již od prvních úkonů v řízení, dítě při podezření z činu jinak trestného musí mít právní pomoc až před soudem. Při podání vysvětlení či jiných úkonech prováděných dle trestního řádu není přítomnost advokáta nutná.

Co na to Ústavní soud

Ústavní soud se zabýval problematikou práv dětí mladších 15 let v řízení o činu jinak trestném například v usnesení ze dne 11. 8. 2015, sp. zn. II.ÚS 628/15, kdy stěžovatel, jenž byl prověřován ze spáchání činu jinak trestného, namítal, že bylo v posuzované věci mimo jiné porušeno jeho právo na právní pomoc. Současně navrhoval zrušení celé hlavy III. ZSM, která pojednává o řízení ve věcech dětí mladších 15 let, jelikož je dle jeho názoru protiústavní.

Ústavní soud však vydal odmítavé usnesení s odůvodněním, že je rozdíl oproti nutné obhajobě u mladistvých zcela v pořádku. Dle jeho názoru nelze u dětí, které nejsou trestně odpovědné, hovořit o trestním řízení, potažmo o přípravném řízení, čemuž odpovídají i jejich procesní práva. Dle Ústavního soudu je tedy tato právní úprava dostačující, jelikož není vedeno žádné formalizované řízení, přestože jsou děti mladší 15 let vyslechnuty u policejního orgánu.

Obdobný závěr zazněl i v usnesení Ústavního soudu ze dne 19. 2. 2014, sp. zn. I. ÚS 273/14, kdy stěžovatel rovněž poukazoval ve své ústavní stížnosti na nevyhovující úpravu v ZSM, jež nezajišťuje institut nutné obhajoby v řízení ve věcech dětí mladších 15 let. Ústavní soud zde rovněž konstatoval, že vzhledem k jeho věku nebylo vedeno trestní řízení, a tedy ani přípravné řízení, s nímž by bylo spojeno porušení jeho práv.

Kvazitrestní povahu řízení ve věcech dětí mladších 15 let připouští Ústavní soud v nálezu ze dne 17. 2. 2015, sp. zn. III. ÚS 916/13, již spatřuje především ve skutečnosti, že je dítěti, které se činu jinak trestného dopustilo, uložena sankce. V posuzovaném případě se však Ústavní soud nezabýval problematikou právní pomoci, ale otázkou vyšetření duševního stavu dítěte. Judikatura týkající se právní pomoci dětem, proti nimž se řízení vede, je tedy jednotná a stále se přiklání k názoru, že o trestní řízení nejde, čemuž odpovídají i procesní práva dětí.

Kritika České republiky ze strany mezinárodních organizací

Naposledy zazněla kritika na adresu České republiky v březnu letošního roku od Výboru rady Evropy, který konstatoval, že nedostatečnou právní úpravou porušuje Česká republika Evropskou sociální chartu, jejímž signatářem je od roku 1992.[9] Dětem by měla být poskytnuta právní pomoc advokáta již u policejních výslechů.[10] Nejedná se však o první kritiku naší právní úpravy.

Na tu upozorňuje i Rada pro lidská práva, jež připomíná, že například Výbor OSN klade důraz na rovné podmínky pro všechny nezletilé, kteří se dostali do konfliktu se zákonem.[11] Výbor také kritizoval Českou republiku, že dětem mladším 15 let v řízení o činu jinak trestném nezajišťuje stejná práva jako mladistvým či dospělým v trestním řízení, přestože jsou vůči nim konány úkony přípravného řízení trestního.[12] Rovněž Evropský výbor pro sociální práva zdůrazňuje, že dětem musí být v trestním řízení poskytovány stejné procesní záruky jako dospělým.[13] V podobném duchu se nesou Evropská pravidla pro delikventní mládež.[14]

I v kontextu Úmluvy o právech dítěte by měla být dětem mladším 15 let zajištěna stejná ochrana jako mladistvým, potažmo dospělým osobám. Klíčovým aspektem je především to, že jde o zranitelné osoby, které se dostanou do konfliktu se zákonem. Není důležité, zda jsou trestně odpovědné, či nikoliv, a zda se vůči nim vede řízení označované jako trestní.[15]

 

Možné změny v právní úpravě

Ztotožňuji se s názorem, že by i trestně neodpovědným dětem měla být zajištěna dostatečná právní pomoc, která by kvalitativně odpovídala pomoci obhájce v řízení proti mladistvým, jelikož jsou děti mladší 15 let lehce ovlivnitelné svým okolím (rodiči, kamarády) a hrozí zde větší riziko, že se pod tlakem skutečného pachatele přiznají k činu, kterého se ve skutečnosti nedopustily.[16] V některých případech může být advokát jedinou osobou, jež na straně dítěte stojí, a tak mám jeho přítomnost za nanejvýš žádoucí. Špatné sociální zázemí, které na dítě působí a nutí ho k přiznání se k činu, jehož se nedopustilo, sice nemůže být přítomností advokáta zcela napraveno, zmíněná rizika však může omezit.

V souvislosti s tím se domnívám, že by dětem měla tato právní pomoc náležet od úplného počátku, ačkoliv nejde o trestní řízení v pravém slova smyslu, ba dokonce možná právě proto, že o trestní řízení nejde. Jelikož těžiště dokazování v trestním řízení leží až v hlavním líčení před soudem a dokazování v rámci civilního řízení je kvalitativně odlišné od dokazování v řízení trestním, domnívám se, že se zde zvyšuje riziko nepotrestání skutečných pachatelů a převzetí viny právě těmito dětmi, což je v rozporu se zájmem společnosti na spravedlivém potrestání pachatelů trestných činů.

Problematické pak může být i to, jak osobu zajišťující právní pomoc nazývat – zda opatrovník, obhájce či ponechat obecné označení advokát. Ačkoliv by pojem „obhájce“ bezesporu mohl být vzhledem k pojetí práva na obhajobu v českém právním řádu problematický,[17] domnívám se, že ani toto označení není zcela nemístné.

První důvod spatřuji především v tom, že pokud bychom tomuto advokátovi přiznali oprávnění, která má obhájce, není důvod ho nazývat jinak. Je jistě potřeba třeba vzít v úvahu, že právo na obhajobu svědčí v plném rozsahu až osobě, proti níž bylo zahájeno trestní stíhání, což by tento koncept prolamovalo, nicméně v případě mladistvého hovoříme o obhájci již před zahájením trestního stíhání, tudíž by tato změna nebyla podle mého názoru přímo výrazným nekoncepčním zásahem. Klíčové však je zajištění odpovídající právní pomoci trestně neodpovědným dětem, ať již budeme osobu tuto pomoc poskytující označovat jakkoliv.

Alžběta Jakoubková

studentka Právnické fakulty MUNI

Mladý zloděj. Foto: House Thief’s Free Stock Photo, Public Domain Pictures, CC0 1.0.

[1] Kratochvíl, Vladimír a kol. Trestní právo hmotné: obecná část. Praha: C. H. Beck, 2012, s. 222.

[2] Fenyk, Jaroslav a kol. Trestní právo procesní. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2019, s. 202.

[3] Kandová, Katarína. „Právo na obhajobu“ trestně neodpovědných dětí. In: Gřivna, Tomáš a kol. Právo na obhajobu: teorie a praxe 21. století. Plzeň: Aleš Čeněk, 2016, s. 178.

[4] Podnět Rady pro lidská práva k právům dětí mladších 15 let v řízení o činu jinak trestném [online]. vlada.cz. [cit. 26. 4. 2021]. Dostupné z:https://www.vlada.cz/assets/ppov/rlp/cinnost-rady/zasedani-rady/Deti-v-trestnich-rizenich-Podnet-fin.docx.

[5] Ibidem.

[6] § 89 odst. 2 ZSM.

[7] § 91 odst. 2 ZSM.

[8] Kandová. In: Gřovna, op. cit., s. 177.

[9] Výbor Rady Evropy: ČR nezajišťuje odpovídající podmínky dětí při trestních řízeních [online]. ceska-justice.cz. 17. 3. 2021. [cit. 25. 4. 2021]. Dostupné z: https://www.ceska-justice.cz/2021/03/vybor-rady-evropy-cr-nezajistuje-odpovidajici-podminky-deti-pri-trestnich-rizenich/

[10] Ibidem.

[11] Obecný komentář Výboru OSN pro práva dítěte č. 10 [online]. tbinternet.ohchr.org. [cit. 25. 4. 2021]. Dostupné z: https://tbinternet.ohchr.org/_layouts/15/treatybodyexternal/Download.aspx?symbolno=CRC%2fC%2fGC%2f10&Lang=en

[12] Podnět Rady pro lidská práva k právům dětí mladších 15 let v řízení o činu jinak trestném [online]. vlada.cz. [cit. 26. 4. 2021]. Dostupné z:https://www.vlada.cz/assets/ppov/rlp/cinnost-rady/zasedani-rady/Deti-v-trestnich-rizenich-Podnet-fin.docx

[13] Ibidem.

[14] Ibidem.

[15] Kandová. In: Gřivna, op. cit., s. 184–185.

[16] Kandová. In: Gřivna, op. cit., s. 185.

[17] Kandová. In: Gřivna, op. cit., s. 186.

Vybrali jsme pro vás


Více článků

Přehled všech článků

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info