Sjezd pořádá Jednota českých právníků ve spolupráci s Českou advokátní komorou, Notářskou komorou ČR, Exekutorskou komorou ČR, Soudcovskou unií ČR, Unií státních zástupců ČR, Unií podnikových právníků ČR a Asociací právnických fakult. Přilákal na dvě stě odborníků napříč právními profesemi.

Slavnostní dopolední blok ve Velké aule Karolina zahájil principiálním projevem Pavel Rychetský, emeritní předseda Ústavního soudu a současný předseda Jednoty českých právníků. Rychetský připomněl, že se druhý obnovený sjezd českých právníků koná za trvající barbarské války na Ukrajině. Doplnil i etický úkol právníků napříč právnickými profesemi – hledání spravedlnosti. 

Úvodní odborný referát přednesl Radim Polčák, prorektor Masarykovy univerzity a uznávaný expert na právo a technologie. Polčák připomněl, že technologické změny nejsou v dějinách společnosti ničím výjimečným a zdůraznil, že právo lze chápat jako informační systém, který se přirozeně proměňuje pod vlivem nových technologií. Klíčovým pojmem se stala virtualizace – tedy proměna forem výkonu práva a právnických profesí v důsledku digitalizace, aniž by se měnila jejich podstata. Polčák konstatoval, že podstatným rozdílem mezi výstupy připravenými umělou inteligencí a lidskou činností je lidská tvorba, a konstatoval, že úkolem českých právníků je podpora slušnosti, a to mezi sebou navzájem i ve společnosti. 

Umělá inteligence a spravedlnost

Referáty představily překotný vývoj schopností jazykových modelů a dalších nástrojů umělé inteligence. Některé z nich již dokážou řešit úkoly, které vyžadují určitou míru „inteligentní“ úvahy, je však třeba rozlišovat mezi pokročilostí současných jazykových modelů a skutečnou, tzv. obecnou umělou inteligencí. Jedním z nejdiskutovanějších témat byla možnost zapojení nástrojů umělé inteligence do soudního rozhodování. Referáty analyzovaly přínosy, jako je rychlost či konzistence, ale i rizika v podobě ztráty lidského rozměru a nebezpečí algoritmických předsudků. Zaznělo, že právo na lidského soudce zůstává klíčovou zárukou spravedlnosti a že plně automatizované soudnictví je zatím spíše vizí než realitou. Při anketě provedené mezi účastníky sjezdu se zjistilo, že si většina účastníků sjezdu nepřeje přímé použití umělé inteligence při rozhodování.

Digitalizace v právnických profesích

Sjezd se věnoval i praktickým aspektům digitalizace v advokacii, podnikovém právu, notářství, exekutorské činnosti či státním zastupitelství. Byly představeny nové nástroje, například elektronické notářské zápisy nebo standardizace elektronických úkonů v justici. Referáty upozornily, že digitalizace je především nástrojem, který má zjednodušit práci právníků, nikoli ji nahradit. Zároveň však přináší nové výzvy, například v oblasti ochrany zranitelných osob nebo při práci s elektronickými důkazy, včetně hrozby fenoménu deepfake.

Vzdělávání a odpovědnost

Významnou roli hrála i otázka vzdělávání právníků v digitální době. Diskutovalo se o nutnosti modernizace výuky, o posílení digitálních kompetencí a o překážkách, které brání rychlejšímu zavádění inovací do právnického vzdělávání. Zazněla také varování, že digitalizace nesmí ohrozit základní hodnoty právního státu, jako jsou osobní odpovědnost a transparentnost výkonu spravedlnosti.

Diskuse, výhledy a závěry

Vedle odborných referátů sjezd představoval neméně důležitou a přínosnou možnost pro vedení diskusí napříč právnickými profesemi. K tomu sloužily zejména přestávky mezi referáty a večerní společenské setkání účastníků v Obecním domě. Společenského setkání se zúčastnil také ministr spravedlnosti Pavel Blažek. Sjezd na konkrétních příkladech potvrdil, že digitalizace zásadně proměňuje právní prostředí, ale zároveň přinesl ujištění, že hlavní hodnoty spravedlnosti zůstávají neměnné. Účastníci se shodli, že digitální věk může být efektivnější a možná i spravedlivější, pokud bude technologie sloužit lidem, nikoli naopak.