1. Jsem jednotlivec. Mám být osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ), nebo obchodní společnost?

Rozhodujícím faktorem je, zda skutečně dlouhodobě plánujete podnikat sami (ve smyslu řízení a dělení zisku). I jako OSVČ totiž můžete mít zaměstnance. Pokud ano, je třeba si na základě očekávaných příjmů a nákladů spočítat výhodnost obou možností.

Co se týče výše nákladů souvisejících se zahájením podnikání, méně nákladnou formou je OSVČ. Zřízení živnosti je zpoplatněno částkou 1 000 Kč. Dále je nutné počítat s náklady souvisejícími s vedením daňové evidence, případně účetnictví (pokud to zvládnete sami, klobouk dolů!). Náklady jsou oproti společnosti s ručením omezeným (s. r. o.),nemluvě o akciové společnosti (a. s.), skutečně minimální.

Pokud ovšem očekáváte vstup dalších osob či podnikání větších rozměrů, bývá obchodní společnost obecně výhodnější. Je také třeba mít na paměti, že OSVČ ručí za dluhy celým svým majetkem.

2. Co když si to rozmyslím později?

To vůbec nevadí. Vždy můžete formu svého podnikání změnit. Převod podnikání fyzické osoby (OSVČ) na obchodní společnost je možný. Je ale nutné poznamenat, že s sebou nese nutné náklady (vedle právního zastoupení např. i na ocenění obchodního závodu) a vyžaduje součinnost jak právníků, tak účetních a daňových poradců. Existuje totiž více možností, jak může OSVČ své podnikání „převést“ na jinou formu.

3. Je lepší s. r. o., nebo a. s.?

Je potřeba zvážit plánovanou strukturu společnosti. Akciová společnost je nákladnější na založení a výši základního kapitálu (minimálně dva miliony korun), ale také vhodnější pro rozdrobenější strukturu vlastníků, tedy svým způsobem i pro vstup investora. Na druhou stranu, je řada start-upů, které na začátku podnikání neměly požadovaný kapitál a zvolily formu s. r. o. To nezabránilo tomu, aby do nich investovala řada investorů. Pokud během podnikání ve formě s. r. o. zjistíte, že vám to již nevyhovuje, máte opět možnost změnit právní formu (bude to ale poměrně nákladné).

4. Co si musím před založením společnosti rozmyslet a zařídit?

K hlavním náležitostem, a tím pádem i k rozhodnutím patří:

• Právní forma společnosti – nejčastěji s. r. o. nebo a. s.
• Název společnosti (obchodní firma) – je nutné předem v obchodním rejstříku zkontrolovat, zda zvolený název již není zabraný. Pokud zvažujete (a pokud ještě nezvažujete, je na čase začít zvažovat) registrovat si ochrannou známku, která by byla totožná s názvem společnosti, je vhodné, abyste zkontrolovali i dostupnost názvu alespoň v českém a unijním rejstříku ochranných známek.
• Sídlo společnosti – pokud nevlastníte vhodné prostory nebo nevíte, kde byste měli své sídlo umístit, můžete si vybrat např. virtuální sídlo. Dnes existuje řada společností, které tuto službu nabízejí, a to snad ve všech větších městech. V každém případě k umístění sídla potřebujete souhlas vlastníka příslušné nemovitosti.
• Výběr předmětu podnikání a registrace oprávnění (živnosti) – představuje odpověď na otázku, co bude společnost dělat. Ve většině případů se bude jednat o obor z tzv. volné živnosti, kdy není nutné prokázat splnění žádných speciálních podmínek. Dále existují živnosti koncesované, vázané a řemeslné, jejichž registrace je podmíněna splněním určitých předpokladů.
• Struktura společníků a jejich podílů včetně výše základního kapitálu – společníkem je osoba, která má majetkovou účast na společnosti (není to tedy jednatel). Pokud je vás více a každý by chtěl mít jiný podíl, existuje možnost vytvořit různé druhy podílů.
• Statutární orgány (jednatelé s. r. o. či představenstvo a. s.) – osoby, kterým náleží vedení společnosti, podepisování smluv, reprezentování apod. Mohou, ale nemusí být odlišné od osob společníků. Bude-li společnost mít více jednatelů, je nutné nastavit, zda budou rozhodovat a jednat každý samostatně či společně.

5. Jsme dva. Je dobrý nápad mít společnost „na půl“?

Dokud jsou vztahy „půl na půl“ bezproblémové, vše je růžové. A to samozřejmě platí i v businesse. Když se však tyto vztahy zkomplikují, nastávají často patové situace. Totéž platí i pro všechny vyrovnané podíly. Existuje však celá řada mechanismů, jak problémům předcházet. Od různého procentuálního zastoupení přes zvláštní nastavení hlasovacích práv či dokonce jejich úplné vyloučení, právo veta, požadavek na vyšší než zákonné kvórum pro přijetí určitých rozhodnutí na valné hromadě až po mechanismy řešící nucený odkup jednoho společníka druhým (tzv. ruská ruleta, texaský či mexický rozstřel). Vše je možné upravit přímo ve společenské smlouvě, která je veřejná. Nebo, což bývá někdy i žádoucí, nastavit vztahy mezi společníky zvláštní dohodou nad rámec zveřejňované společenské smlouvy.

Společníci projevují svou vůli primárně hlasováním na valné hromadě, zpravidla prostou většinou. Pro některá rozhodnutí je ale potřeba dvoutřetinová většina hlasů všech společníků a pro změnu společenské smlouvy či zásah do práv společníků dokonce souhlas všech (dotčených). Ani s 51% podílem tak zdaleka nejste neomezeným vládcem.

6. Co musím zařídit bezprostředně po jejím založení?

V první řadě je důležité upozornit na to, že zřízení obchodní společnosti probíhá ve dvou krocích: zakládá se uzavřením společenské smlouvy (zakladatelské listiny v případě jediného společníka) u notáře a následně vzniká zápisem do obchodního rejstříku. Ten je možný až s oprávněním k podnikání (typicky živností) a splacením alespoň 30 % každého peněžního vkladu, ze kterých se skládá základní kapitál. Stejně jako v případě jiné formy podnikání musíte své sídlo označit názvem své společnosti. Do pár dnů po zápisu společnosti do obchodního rejstříku přijdou na adresu trvalého bydliště jednateli společnosti přístupové údaje do datové schránky. Ty je nutné převzít, protože datová schránka slouží k veškeré komunikaci s úřady. A že té komunikace nebude málo! Hned jako první vás bude čekat přihlášení společnosti k dani z příjmů právnických osob, případně, pokud budete mít od začátku i zaměstnance, pak jejich přihlášení na správu sociálního zabezpečení či zdravotní pojišťovnu.

7. Společnost mám založenou. Co teď?

Pokud jste společníkem,čekají vás povinnosti související se schvalováním účetních závěrek (ano, je to nutné každý rok), rozdělením hospodářského výsledku (dochází k tomu i v případě ztráty) a možná, pokud se poštěstí, vyplácením podílu na zisku. Jestliže jste navíc i jednatelem, máte povinnost pečovat o společnost jako řádný hospodář. Každé své rozhodnutí musíte učinit na základě dostatečného množství informací a v souladu se zásadou loajality vůči společnosti. S pozicí je tedy spojena značná odpovědnost. V neposlední řadě nezapomeňte hlídat, že zápis do evidence skutečných majitelů odpovídá skutečnosti.

8. Nabírám spolupracovníky. Co mám udělat a jak je motivovat?

V první řadě je nutné rozhodnout o formě spolupráce. Ta může být různá – společník přímo držící podíl na společnosti, zaměstnanec či spolupracující kontraktor (OSVČ). V případě OSVČ a dlouhodobější spolupráce je však třeba prověřit, zda by příslušné orgány spolupráci nemohly posoudit jako výkon závislé práce, tedy tzv. švarcsystém, který je v České republice zakázaný.

U dlouhodobě spolupracujících osob, ať už zaměstnanců či kontraktorů, se nabízí i čím dál populárnější plány pro jejich zapojení do společnosti (tzv. ESOP), ať už přímým nabytím podílů anebo jim odpovídajícím smluvně zajištěným právům na zisk či rozhodování (tzv. virtuální podíly). Jedná se o způsob, jak motivovat lidi k práci právě pro vaši společnost. Skutečnost, že se sami budou nejen podílet na růstu hodnoty společnosti, ale i profitovat z něj, motivuje k lepším výkonům. Máme to ověřené!

9. Jak ošetřit duševní vlastnictví?

Zejména pokud jste technologický start-up, je velmi důležité umět si ochránit své duševní vlastnictví. Nemluvíme jen o grafických dílech, ale i o software. Ano, i počítačový program je autorským dílem. V případě, že budete mít zaměstnance, kteří pro vás budou autorská díla tvořit, pak vám ze zákona náleží výkon majetkových práv k autorskému dílu. To znamená, že ho můžete rozmnožovat, distribuovat, licencovat a jinak s ním disponovat. Stejné platí, když pro vás toto dílo vyvíjí spolupracující kontraktor na základě individuálních objednávek. Zcela jiná situace však nastane, pokud byste požadovali vývoj od externí společnosti. Zde vám už zákon nepomůže a musíte si rozsah oprávnění, která chcete k dílům mít, smluvně upravit.

10. Co když potřebuji do společnosti vložit další peníze?

Standardním a jednoduchým nástrojem je takzvaný příplatek mimo základní kapitál, což se dá zjednodušeně popsat jako „dar“ společnosti bez nežádoucích daňových důsledků. U více společníků jej mohou poskytnout všichni nebo jen někteří z nich. Pro vyřešení dočasných potřeb je možné poskytnutí úvěru (půjčky), ovšem za běžných tržních podmínek. Alternativně je možné i zvýšit základní kapitál, ale to se již pojí s vyšší administrativní zátěží včetně nutné změny společenské smlouvy a jejího zápisu v obchodním rejstříku.