10 nejčastějších otázek z pojistného práva

1. Je pojištění dobré a potřebuji ho vlastně?

Ano.

V životě každého z nás dochází k mnoha nahodilým událostem, které mají zásadní dopad na naše životy. Pojištění nám pomůže tlumit dopad těch negativních. Díky pojištění rozložíte výdaje na krytí negativních událostí do delšího časového horizontu a nebudete tak nuceni vynaložit jednorázově větší množství financí.

A co je například možné, a co dokonce povinné pojistit? Mezi povinné pojištění patří například povinné ručení, které musí mít každý, kdo vlastní auto. Tímto pojištěním nechráníte sebe, ale třetí osobu, které vozidlem způsobíte škodu. Pokud rádi cestujete, nezapomeňte na cestovní pojištění, které kryje nejen finanční ztrátu, ale pomůže vám i při komunikaci s lékařem nebo uhradí přepravu domů. Pokud vlastníte nemovitost, oceníte pojištění nemovitosti, to ochrání například při jejím vyhoření a nahradí škody na zdech nebo podlahách. Pojištění domácnosti pak kryje škody na věcech, které nemovitost může obsahovat, typicky nábytek a spotřebiče. Vzali jste si při koupi nemovitosti hypotéku? Pak se vyplatí sjednat pojištění schopnosti splácet. Díky němu za vás pojišťovna může uhradit zbývající dluh v případě úmrtí nebo plné invalidity a pomůže se splácením v případě dlouhodobé nemoci nebo při ztrátě zaměstnání.

2. Jakým způsobem se uzavírají pojistné smlouvy a co obsahují?

Pojistná smlouva je uzavřena podpisem smluvních stran, případně uhrazením první platby pojistného. Počátek pojištění nastává v den, který je stanoven v pojistné smlouvě. Pokud smlouvou nebyla ujednána doba počátku pojištění, vzniká prvním dnem následujícím po dni uzavření smlouvy. Počátek pojištění je zásadní datum, jelikož od této doby vznikají práva a povinnosti z pojištění. Dokonce je možné stanovit, že pojištění se vztahuje i na dobu přede dnem uzavření smlouvy, pokud však pojistník v době nabídky nevěděl, že pojistná událost již nastala nebo že nastat může (§ 2772 odst. 2 NOZ).

Je nezbytné pojistnou smlouvu uzavřít písemně s výjimkou krátkodobého pojištění, tedy pojištění kratšího jednoho roku. Pokud však pojistník přijal nabídku tím, že řádně a včas uhradil první splátku pojistného, uplatní se zákonná fikce a písemná forma smlouvy je považována za zachovanou (§ 2758 odst. 2 NOZ). Pojistitel je následně povinen vydat pojistníkovi pojistku jako potvrzení o uzavření pojistné smlouvy.

Pojistné podmínky jsou nedílnou součástí pojistné smlouvy a musí obsahovat vznik, trvání a zánik pojištění, pojistnou událost, výluky z pojištění, stanovení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost (§ 2774 NOZ). Pojistník s nimi musí být prokazatelně seznámen před uzavřením pojistné smlouvy, pokud smlouva není uzavřena formou obchodu na dálku (§ 1845 NOZ).

Pojistná smlouva obsahuje klíčové informace o tom, co je pojištěno, jaké jsou podmínky krytí, jaké jsou povinnosti obou stran a jaké jsou nároky na pojistné plnění.

3. Jaké jsou práva a povinnosti pojištěných a pojišťoven?

Obě strany jsou povinny pravdivě odpovědět na písemné dotazy týkající se sjednávaného pojištění, přičemž se tato povinnost považuje za splněnou, nebylo-li v odpovědi zatajeno nic podstatného (§ 2788 NOZ). Pojištěný má dále povinnost oznámit vznik pojistné události, pravdivě vysvětlit vznik a rozsah následků události a předložit k tomu potřebné podklady (tedy poskytnout pojišťovně veškerou součinnost v souladu se smlouvou). Pojistník je povinen pojistiteli oznámit změnu nebo zánik pojistného rizika a nesmí činit nic, co zvyšuje pojistné nebezpečí (§ 2790 NOZ). Pojistitel má dále právo na pojistné za dobu trvání pojištění (§ 2782 odst. 1 NOZ).

Pokud v důsledku porušení povinností kterékoliv ze stran bylo stanoveno nižší pojistné, má pojistitel právo pojistné plnění snížit o takovou část, jaký je poměr pojistného, které obdržel, k pojistnému, které měl obdržet. Pokud mělo jednání pojištěného vliv na vznik pojistné události, její průběh nebo zvětšení rozsahu jejích následků, snižuje se pojistné plnění úměrně k tomu, jaký vliv mělo toto porušení vliv na rozsah pojistitelovy povinnosti plnit (§ 2800 NOZ). Pojištěný má právo na krytí rizik, která jsou stanovena v pojistné smlouvě.

4. Jaká je role pojišťovacího agenta a makléře v pojistném procesu?

Pojišťovací makléř jako samostatný zprostředkovatel a pojišťovací agent mají zcela odlišná postavení. Pojišťovací agent prodává produkty pojišťoven, jejichž jménem a na účet jedná. Agent má povinnost informovat klienta o dostupných pojistných produktech své pojišťovny a pomáhat jim vybrat ty, které nejlépe vyhovují jeho potřebám. Agenti jsou obvykle placeni provizemi od své pojišťovny na základě prodeje pojistných produktů.

Pojišťovací makléř naopak jedná jménem pojistníka, a tedy zastupuje pouze zájmy klienta, bez ohledu na pojišťovnu. I když je makléř zástupcem klienta, stejně jako agent musí být pojištěn pro případ povinnosti nahradit zákazníkovi škodu způsobenou porušením své povinnosti s limitem pojistného plnění nejméně 1.300.380 EUR na jednu pojistnou událost a 1.924.560 EUR pro souběh pojistných událostí (§ 13 zákona o distribuci pojištění a zajištění). Pojišťovací makléř tak aktivně vyhledává rizika, která mohou jeho klienta ohrožovat, a v jeho zájmu navrhuje nejvýhodnější produkty bez ohledu na pojišťovnu, která je poskytuje. Makléř tak jedná v zájmu svého klienta a snaží se mu navrhnout takové způsoby pojištění, aby byl klient dostatečně krytý a pojištění pro něj bylo co nejvýhodnější. Makléři jsou obvykle placeni buď provizemi od pojišťoven, nebo účtují poplatky za své služby přímo klientovi.

5. Co znamená pojistná událost a jak je posuzována? Rozdíl mezi škodní a pojistnou událostí

Škodní událost je ve své podstatě důvodem vzniku pojistné události. Škodní událost je nahodilá situace, při které došlo ke vzniku škody a která by mohla být důvodem vzniku pojistné události a mohla by založit právo na pojistné plnění. Tuto škodní událost je nutné nahlásit pojišťovně v souladu se smlouvou a pojišťovna, pokud uzavře, že se jedná o pojistnou událost, následně kryje, resp. kompenzuje následky z události vzniklé.

Pokud se jedná o pojistnou událost, vzniká tedy pojišťovně povinnost plnit, a proto pojišťovna zahájí likvidační řízení, které zajišťuje likvidátor. Jeho účelem je stanovit výši škody a poskytnout pojistné plnění, které se zpravidla poskytuje v peněžní formě. Pojišťovna je povinna ukončit šetření do 3 měsíců od nahlášení škodní události a pojistné plnění pak vyplatit do 15 dnů od ukončení šetření.

Z výše uvedeného vyplývá, že je nezbytné si ve smlouvě a pojistných podmínkách přesně určit, co je pojistnou událostí a jaké konkrétní škody jsou pojištěním kryty. Každá škodní událost není totiž automaticky rovněž pojistnou událostí. Obecně lze shrnout, že škodní událost je obecným termínem, který označuje událost způsobující škodu, zatímco pojistná událost je specifickým pojmem v rámci pojistných smluv, který určuje, za jakých okolností má pojištěný nárok na pojistné plnění.

6. Můžu si danou věc pojistit vícekrát?

Ano.

Tento jev bývá označován jako množné pojištění. To vzniká, pokud je stejný pojistný zájem pojištěn u několika pojistitelů.

V dané věci lze mluvit o soupojištění, vícenásobném pojištění a souběžném pojištění[1]. Ve všech variantách má být plněno ze všech pojistných smluv.

Soupojištění se využívá zpravidla u velkých pojistných rizik, kdy jeden pojistitel buď není schopen, nebo nemá vůli nést celé pojistné riziko.

U vícenásobného pojištění přesahuje souhrn pojistných částek pojistnou hodnotu pojištěného majetku nebo přesahuje souhrn limitů pojistného plnění skutečnou výši vzniklé škody. Jak uvádí Kult[2], rozdíl oproti soupojištění spočívá v tom, že pojistitel, kterému je oznámena pojistná událost, je povinen vyplatit pojistné plnění v rozsahu dle příslušné pojistné smlouvy. Po ostatních pojistitelích může být uplatněn nárok jen do výše úbytku majetku, pokud k jeho pokrytí nebylo plnění od prvního pojistitele dostačující.

V případě souběžného pojištění je zde několik nezávislých pojistných smluv, které pojišťují totožné riziko, ale souhrn pojistných částek nepřesahuje pojistnou hodnotu majetku, resp. souhrn limitů nepřesáhne skutečnou výši vzniklé škody.

7. Může se pojistná smlouva změnit?

Ano.

Důvodů změn může být několik. Například se může změnit rozsah pojištění (zvýšení či snížení pojistné částky) – například po investici do naší nemovitosti nechceme mít dům či byt pojištěn na částku 4 milionů korun, protože se hodnota nemovitosti zvýšila.

U některých smluv může dojít ke zvýšení pojistného – tj. částky, kterou za pojištění platíme. Například u povinného ručení může dojít ke zvýšení v případě, kdy jsme ve sledovaném období měli dopravní nehodu.

Stejně tak je možná změna subjektů na smlouvě.

V neposlední řadě můžeme pojistnou smlouvu i ukončit, případně nám může být ukončena.

8. Můžu něco dělat, když mám s pojišťovnou problém?

Ano.

Nejlepším způsobem je kontaktovat pojistitele a informovat ho o situaci, je možné, že společně naleznete řešení. Některé spory je možné vyřešit mimosoudně – například skrze ADR (alternative dispute resolution). Je-li pojistníkem ve sjednaném pojištění spotřebitel, má právo na tzv. mimosoudní řešení spotřebitelského sporu. Věcně příslušným orgánem mimosoudního řešení spotřebitelských sporů vzniklých ze životního pojištění je finanční arbitr. Věcně příslušným orgánem mimosoudního řešení spotřebitelských sporů vzniklých z jiných druhů pojištění než ze životního pojištění je Česká obchodní inspekce.

V některých případech (a například u podnikatelů, kteří nemohou využít ADR, jelikož to je určeno toliko spotřebitelům) nezbude nic jiného než zahájit soudní řízení.

9. Musím smlouvy uzavírat na pobočkách? Je pojišťovnictví zkostnatělé?

Ne.

Pojišťovnictví reaguje na aktuální trendy. Pojistnou smlouvu je možné uzavřít v aplikaci či na internetu již za pár minut. Není třeba nikam docházet a často ani smlouvu tisknout. S tím jsou však spjatá i rizika. Samotná rychlost může vést k tomu, že se zákazníci pojišťoven se smlouvou či podmínkami vůbec neseznámí, resp. že si smlouvu a podmínky nepřečtou. Následovat pak může určité zklamání, a to například při aplikaci výluk ze strany pojišťovny.

V případě takto uzavřených smluv (pokud jde o pojištění pro spotřebitele) je možné využít odstoupení od smlouvy ve lhůtě 14 dnů ode dne uzavření smlouvy nebo ode dne informování o pojistných podmínkách. To se však nevztahuje na smlouvy spadající do odvětví životních pojištění uzavřených formou obchodu na dálku, u kterých pro odstoupení platí 30denní lhůta.

10. Je spotřebitel v oblasti pojištění chráněn? Jak?

Ano, spotřebitelé jsou chráněni.

V pojistných smlouvách je možné spatřovat nerovnost mezi subjekty, kdy pojišťovny mají zpravidla silné ekonomické postavení, osobní aparát, procesy, zavedené obchodní praktiky a často i týmy vlastních právníků. Oproti nim pak stojí spotřebitel, jenž má zájem se pojistit. Výrazným hlediskem jsou i informační poměry – tj. kdo má jaký přístup k informacím. S ohledem na toto nerovné postavení stran je dána i ochrana spotřebitele, která je obsažena v § 1810 a násl. o. z. Pojišťovna musí splnit poměrně rozsáhlou informační povinnost, při výkladu pojistných smluv a podmínek se používají „spotřebitelská“ výkladová pravidla – např. „výklad pro spotřebitele nejpříznivější“. Zároveň je zde dána v případě sporů možnost využití ADR, jež byla popsána výše.

[1] Blíže § 2816 o. z.

[2] KULT, Alexander. 3.3 Vícenásobné pojištění. In: KULT, Alexander. Tvorba a distribuce pojištění osob. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 32.

Vybrali jsme pro vás