10 nejčastějších otázek o investování na kapitálových trzích

1. Na co se zaměřit při výběru konkrétní investiční příležitosti?

Na kapitálových trzích se obchoduje s dluhopisy, akciemi a jejich deriváty (neboli společně s tzv. finančními instrumenty). Investor má možnost investovat individuálně, nebo formou kolektivního investování např. v investičních fondech (a primárně na kolektivní investování se dále zaměříme).

Investiční příležitost byste měli vybírat podle svých finančních možností, v závislosti na svém postoji k podstoupenému riziku a s ohledem na investiční horizont (doba trvání investice v řádu měsíců, let či desetiletí).

Při výběru investiční příležitosti je dobré sledovat:

1. zda má zvolená společnost licenci ČNB pro poskytování investičních služeb v České republice (licence ČNB by měla být nezbytnou podmínkou, seznam licencovaných společností naleznete na webu ČNB),
2. v případě akcií, zda jsou obchodovány na regulovaných trzích (tj. v České republice Burza cenných papírů Praha nebo RM-Systém),
3. dosavadní finanční výsledky zvolené společnosti za posledních několik let (každá kótovaná společnost pravidelně zveřejňuje své finanční výsledky, důležitými ukazateli jsou: tržby, čistý zisk a zisk na akcii –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ EPS),
4. mediální pověst společnosti (jednoduché vyhledání názvu společnosti v Google, záložce zprávy, může napovědět mnohé),
5. odvětví, ve kterém se společnosti pohybuje (v případě podílových fondů, do kterých odvětví a společností fond investuje),
6. v případě investičních fondů způsob správy (pasivní správa kopíruje tržní pohyby, kdežto aktivní správa se snaží trh překonat s vidinou vyššího zisku, který je ale spojen s rizikem vyšší ztráty).

Pokud s investicemi teprve začínáte, doporučujeme využít služeb investičního poradce či jiného profesionála.

2. Mohu investovat bez rizika?

Ne. Každá investice s sebou nese prvek nejistoty ohledně výše a skutečnosti budoucího zhodnocení. Obecně vzato platí, že čím vyšší zhodnocení daná investice slibuje, o tím rizikovější příležitost se jedná. Cílem by však mělo být vyvarovat se zbytečnému riziku vzniklému nevhodně zvolenou investiční příležitostí. I proto jedno ze základních doporučení zní své investiční portfolio diverzifikovat.

3. Jaké jsou rizikové faktory?

Investor by měl zpozornět, pokud u společnosti, u níž plánuje uložit nebo již uložil peníze, zaznamená zejména:

1. slib vysokého výnosu a nízkého rizika či garance jistého výnosu,
2. podmínku přivedení dalších investorů (na tomto principu funguje tzv. pyramidové schéma[1]),
3. sídlo společnosti mimo Českou republiku, zpravidla na Kypru,
4. krátká historie společnosti bez prokazatelných výsledků,
5. nedostatečné informace o investiční strategii,
6. neprůhledná vlastnická struktura (přes webové stránky společnosti a veřejné databáze by mělo být snadno dohledatelné, kdo za společností stojí),
7. nekomunikace ze strany společnosti, vyhýbavé či žádné odpovědi na dotazy,
8. negativní ohlasy investorů na diskuzních platformách,
9. jakýkoli tlak na určitý způsob investování či časově omezené („exkluzivní“) investiční příležitosti (obecně vzato, pokud společnost investora tlačí do rozhodnutí v časovém presu, nejedná se o dobré znamení),
10. skutečnost, že společnost nemá licenci k poskytování služeb v ČR či jí byla licence odňata,
11. skutečnost, že proti společnosti bylo vedeno sankční řízení ČNB (pravomocná rozhodnutí o uložených sankcích a opatřeních ČNB rovněž zveřejňuje na svém webu).

4. Jak poznám, jestli jsem tzv. kvalifikovaným investorem?

Kromě fondů kolektivního investování, které jsou otevřeny širší veřejnosti, zákon zná rovněž fondy kvalifikovaných investorů, na kterých může účast nabýt právě jen kvalifikovaný investor.

Kvalifikovaný investor (kromě okruhu osob výslovně stanovených zákonem) musí dle § 272 odst. 1 zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech splňovat podmínky odborných znalostí a zkušeností a dostatku finančních prostředků k investování.

Konkrétně v případě tzv. kvalifikovaného investora na žádost zákon požaduje:

1. minimální vklad do fondu ve výši 125 000 eur a současně prohlášení investora o jeho znalostech ohledně investičních nástrojů používaných daným fondem a znalosti a akceptaci rizik, která jsou s tím spojena, nebo
2. minimální vklad do fondu ve výši předepsané zákonem ČR, tedy 1 000 000 Kč a současně prohlášení investora o jeho odborných znalostech a zkušenostech v oblasti investování, dostatečném finančním zázemí a znalosti a akceptaci všech rizik, která jsou s investicí spojena.

5. Jak má probíhat dobrá investice?

Na rozdíl od běžně rozšířeného názoru nemusí krátkodobý propad investice nutně znamenat, že o své prostředky přijdete. Trh se pohybuje v rámci ekonomického cyklu a v rámci něj přicházejí i pravidelné poklesy a je tedy normální, že investice v čase lehce kolísá.

Například pak v případě dluhopisů „dobrou investici“ indikuje to, že dochází v pravidelných intervalech (v souladu s emisními podmínkami) k výplatě kupónu (úroku).

6. Podle čeho naopak poznat, že je investice „problémová“?

Obecně vzato, vždy pokud se u společnosti objeví některý z příznaků, který jsme uvedli v odpovědi na otázku 3 výše, je to důvod zpozornět, protože ve chvíli, kdy společnost přestane vyplácet peněžní prostředky, je už většinou pozdě.

Indikací problému ale může být také nestandardní tlak na investory, aby své peníze nevybírali či aby je se společností znovu reinvestovali. Pokud je investor nucen rozhodnout se v časové tísni, je pak existence problému v podstatě jistá.

Dále ale zpozorněte, pokud:

1. společnosti podle účetních závěrek a dalších dokumentů několik let za sebou klesají tržby a EBITDA[2] (či je EBITDA přímo záporné),
2. společnost má několik let za sebou záporné provozní cash flow,
3. dochází k častým změnám v představenstvu společnosti či na vedoucích nebo kontrolních pozicích,
4. není veřejně dostupná výroční zpráva společnosti či konsolidované finanční výkazy,[3]
5. podle zveřejněné zprávy auditora měl auditor k finančním výkazům společnosti výhrady,
6. zaznamenáte konstantně negativní zprávy v médiích.

7. Jak postupovat v případě problémů s vyplácením?

V první řadě je dobré seskupit veškeré podklady, smlouvy, listinné cenné papíry (dluhopisy, směnky), výpisy z účtů, emailovou komunikaci, a uložit je na bezpečné místo (i v elektronické podobě).

Dále doporučujeme kontaktovat samotnou společnost a případně svého investičního poradce. Dost často však nedostanete uspokojivou odpověď. Proto je dobré následně co nejdříve kontaktovat specializovanou advokátní kancelář, která v závislosti na konkrétní situaci vůči společnosti podnikne adekvátní kroky. Možností je mnoho (od předžalobní výzvy, civilního řízení či řízení u finančního arbitra přes trestní oznámení po podání insolvenčního návrhu) a vždy záleží na aktuální situaci, v níž se daná společnost nachází (například zda má společnost dostatečné finanční prostředky, byť třeba vázané na dlouhodobých projektech, a je tedy vysoká šance, že k výplatě, byť se zpožděním, dojde).

8. Kdy se můžu obrátit na finančního arbitra?

Na finančního arbitra jako mimosoudní orgán řešení sporů je možné se obracet v případech, které se týkají platebních služeb, elektronických platebních prostředků při jejich vydání či výměně, úvěrů, životního pojištění, směnárenského obchodu, spořicího účtu, termínovaného vkladu, stavebního spoření, poskytování investičních služeb obchodníkem s cennými papíry nebo kolektivního investování prostřednictvím standardního fondu nebo speciálního fondu, který shromažďuje peněžní prostředky od veřejnosti (§ 1 odst. 1 zákona č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi ). Pro působnost finančního arbitra je rovněž klíčové, aby ve věci neexistovala překážka litispendence (již zahájeného řízení ve stejné věci) či překážka věci rozhodnuté.

Do působnosti finančního arbitra výslovně nenáleží spory z pojistných smluv, ze smluv o penzijním připojištění se státním příspěvkem, z finančního poradenství a zprostředkování, spor o výplatu náhrad z Fondu pojištění vkladů či spory o výplatu náhrad z Garančního fondu obchodníků s cennými papíry.

Výhodou řízení u finančního arbitra je specializace na finance a finančněprávní kauzy a absence poplatku za zahájení řízení.

9. Co dělat v případě, že společnost skončí v insolvenci?

Pokud byl na společnost podán insolvenční návrh, který nebyl insolvenčním soudem odmítnut, mohou poškození investoři uplatnit svůj nárok v insolvenčním řízení formou insolvenční přihlášky, a to nejpozději ve lhůtě 2 měsíců od rozhodnutí soudu o úpadku společnosti (§ 136 odst. 2 písm. d) zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon)). Rozhodnutí o úpadku insolvenční soud vydá v případě, je-li zjištěno, že společnost (dlužník) má více věřitelů a současně peněžité závazky po splatnosti déle než 30 dní, které není schopna plnit (§ 136 odst. 2 písm. d) insolvenčního zákona ve spojení s § 3 odst. 1).

Svou pohledávku může poškozený investor přihlásit pouze prostřednictvím stanoveného elektronického formuláře, do nějž vyplní všechny relevantní skutečnosti a nahraje potřebné podklady. Nezbytnými důkazy v takových případech je právě smluvní dokumentace se společností, výpisy z účtů, listinné cenné papíry a případně e-mailová nebo obdobná komunikace.

10. Jaká je návratnost vložených prostředků v insolvenčním řízení?

Návratnost vložených prostředků v případech, kdy společnost skončí v insolvenčním řízení, závisí na mnoha různých faktorech. Kromě zvoleného způsobu řešení úpadku[4] závisí vymožení peněz především na skutečnosti, kolik majetku společnost v okamžiku rozhodnutí o úpadku vlastní. Podle toho a podle množství přihlášených věřitelů je teprve možné odhadovat míru, v jaké bude konkrétní pohledávka uspokojena.

Snadnější cestu k uspokojení přitom mají zajištění věřitelé (§ 166 a 167 insolvenčního zákona), jejichž pohledávka byla zaručena například zástavním právem. Ve většině případů však při zahájení insolvenčního řízení nelze očekávat vysokou (natož 100%) míru uspokojení.

Advokátní kancelář KLB Legal se mimo jiné zaměřuje na pomoc poškozeným investorům, které zastupuje například v kauzách společností GrowingWay nebo Premiot Group.

[1] Ponziho schéma lze vymezit jako schéma, ve kterém investoři svěřují své peníze za účelem jejich dalšího investování provozovateli. Provozovatel však tyto peníze dále neinvestuje do žádného legitimního ziskového podniku, místo toho vybrané peněžní prostředky předává zpět investorům s předstíráním, že jde o zisky z investic. Jde však pouze o malé části investovaného kapitálu. (Srov. Možnosti postihu Ponzi schémat a klasických pyramidových her | epravo.cz.)

[2] zisk před započtením úroků, daní a odpisů

[3] tj. výsledovka, rozvaha a cash flow.

[4] tj. konkurs, reorganizace, oddlužení

Vybrali jsme pro vás