Chtěl jsem napsat povídkový horor na téma regulace elektronické evidence tržeb nebo fejeton o právní úpravě zákazu kouření v restauracích. Pak jsem ale opět našel občanský zákoník na parapetu záchodu svého bytu, protože moje přítelkyně právnička (i) v něm hledala jakýsi paragraf, když mířila k toaletě; (ii) našla dané ustanovení právě v této místnosti; a (iii) když zjistila, že jejími slovy: "Je to úplně jinak, než jak to bylo ve starém občanovi – to k tomu ještě nebude žádná judikatura!", zákoník na toaletě nakvašeně nechala. Tehdy jsem si uvědomil, že musím varovat všechny, kteří jsou naivní, jako jsem já kdysi býval. Tehdy jsem zjistil, že je třeba upozornit všechny muže, kteří chtějí začít chodit nebo žít či se oženit s právničkou, a stejně tak všechny ženy, které se chtějí dát dohromady a bydlet s právníkem, nebo si ho dokonce i vzít.
O problémech spojených s jakýmkoli právním problémem se totiž píše všude. O tom, jaký to je problém s právničkou nebo právníkem vyžít, se nedočtete zatím nikde. Budiž proto níže uvedené varováním, co vás čeká, když si právníka pustíte do soukromého života.
Jak už jsem naznačil v úvodu, musíte se připravit na to, že jakýkoli právník má prakticky pořád při ruce nějaký zákon. Hledá v něm, barevně podtrhává a má hysterický záchvat, když si omylem na některý z nich sednete, protože poničíte malé lepíky, kterými má zákoníky oštítkované.
Paperbackové knížky s názvem "ÚZ" obsahující zákony jsou láskyplně označovány jako "úzetka" a stavěny na čelní místo do knihovniček v obyváku. Nejhorší na celé sbírce "úzetek" je skutečnost, že o tom, které z nich se vyhodí, nerozhoduje stav jeho zničenosti a dříve vypadlých (teď izolepou přilepených) stránek, ale přechodná ustanovení každého zákona, ve kterých je napsáno, jakou právní úpravou se budou řídit jaké vztahy. Slušných zákonů, které by stanovily, že všechna práva a povinnosti, tedy i vzniklá před účinností zákona, se řídí novým zákonem, je však jako šafránu. Většina zákonů totiž stanovuje, že jimi budou regulována jen práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jejich účinnosti. A vy pak zničeně sledujete, jak se vám zabírá další polička v knihovně a jak probíhá další negativní reakce při dotazu: "Nevyhodíme tamtu odrbanou knížku?", protože pro dosavadní případy je nutné ponechat staré úzetko a pro případy budoucí se musí koupit úzetko nové.
S právníkem nebo právničkou v domácnosti přestanete mít chuť se o čemkoliv hádat, popř. cokoliv řešit. Právníci se totiž doma nehádají. Pravda je taková, že jsou vypovídaní a vykřičení z práce, např. advokáti nejdříve z rozhovoru s klientem, co vlastně má za problém, pak z rozhovoru s protistranou, co vlastně má za problém ona, a pak opět s klientem o zaplacení faktury (na téma, proč má klient problém s placením). Takoví právníci přijdou domů, chtějí si odpočinout a nic, pokud možno, neřešit. Advokáti obecně moc dobře vědí, jak je soudní řízení časově i finančně nákladné, a proto vše (i v soukromém životě) řeší dohodou. Netřeba dodávat, že právě tento klidný přístup ve vás většinou vyvolá ještě větší chuť se pořádně pohádat a trochu rozdmýchat tu nekonfliktní atmosféru.
Pokud by se vám právníka podařilo vyprovokovat k hádce, stejně ale nevyhrajete. Právníci na vás většinou vytáhnou celou řadu důkazů, které budou proti vám, připomenou vaše dřívější prohřešky a použijí takovou zásobu argumentů, že prostě nebudete mít šanci. I kdybyste náhodou něco na svou obhajobu měli, stejně budete vyhodnoceni, že vaše slova nejsou podložena žádnými důkazy, přivedení svědci nejsou věrohodní a celková argumentace je pouze účelová (založeno na skutečné hádce o neumytém nádobí).
Od začátku vašeho života s právníkem nebo právničkou bude najednou vše složité. Skončí období, kdy jste prostě pozvali Frantu, který je docela dobrý instalatér, aby vám opravil umyvadlo. Zkusil jsem to jednou a jaká byla odezva? "Má Franta živnostenský list? Ty s ním nebudeš mít žádnou smlouvu? Proč jsi mi to neřekl, mám tu jednoduchou smlouvu o dílo! No tu musíš mít, jak jinak budeš řešit případnou odpovědnost za vady? Vždyť to je přece dobré pro obě strany, když se ta smlouva podepíše, co na tom nechápeš?"
Pokud máte nervy ze železa, vysvětlíte Frantovi, že by měl smlouvu podepsat (a stihnete zamknout dveře a zajistit okno, aby vám při zmínce o smlouvě neutekl). Pokud stejně jako já na to nervy nemáte, pustíte k tomu svého právníka nebo svou právničku. Franta či jakýkoli jiný řemeslník pak po dvouhodinové vyčerpávající debatě vyleze z koupelny bez provedené práce (protože usoudil, že na to nemá kvalifikaci) a chudší o cca 500 Kč, protože dostal nejen právní konzultaci, ale i vzor smlouvy o dílo, kterou určitě využije v budoucnu. Netřeba dodávat, že Franta se vám už nikdy v životě neukáže a vaši známí pracující v podobných oborech se vám po Frantově varování radši začnou vyhýbat.
Čeho se nejvíce děsím, když k nám má někdo přijít na návštěvu? Že položí mojí přítelkyni jakýkoli dotaz z oblasti práva.
Právníci se totiž obecně neradi baví o své práci. Není to jen tím, že je váže mlčenlivost, ale i tím, že toho mají dost během pracovní doby a mimo ni zkrátka nechtějí o žádných klientech slyšet, natož pak rozdávat nějaké právní rady. Pokud se jich však někdo ve volném čase zeptá na jakoukoli právní otázku (na kterou naivně očekává, že se mu dostane jednoduché odpovědi ano, nebo ne), právník se vrátí do svého pracovního režimu.
V ideálním případě se pak ukáže, že položená otázka nespadá do oboru daného právníka. V tom horším (většinovém) případě však otázka do oboru spadá. To pak znamená nejen rozbor položené otázky, ale i cca hodinový monolog s vysvětlením, proč ta otázka vlastně vůbec není jednoduchá, proč je naopak velice složitá a proč na ni nelze jednoznačně odpovědět. Návštěva je znechucená, protože chtěla jen darovat dům své dceři a teď zjistila, že by měla rovnou pro jistotu nějak vyřešit i související věcná břemena a spoustu dalších záležitostí. A vaše drahá polovička je taky znechucená, protože musela pracovat i ve svém volnu. Pokud chcete návštěvu přežít v klidu a pohodě, upozorněte své hosty, ať se dotazům s právní tematikou raději vyhnou.
Pokud vše zmíněné jakž takž zvládnete, stejně budete po zbytek svého života s právníkem nebo právničkou konfrontováni drobnými detaily. A není to jen o tom, že váš partner nebo partnerka jsou zvyklí z práce vše podkládat důkazy, a proto vám nebudou věřit ani výši slevy v obchodě, ale budou ji chtít vidět přímo v letáku (nebo ideálně na účtence). Bude to i o reformě vaší mluvy.
Tytam jsou časy, kdy jsem mohl dát výpověď dohodou. Pryč jsou léta, kdy jsem bydlel s rodiči v bytě v osobním vlastnictví, a když mě začali štvát, šel jsem ke kamarádovi do podnájmu. Ještě jsme s mojí přítelkyní ani pořádně nechodili a už jsem byl upozorněn, že výpověď je jednostranné jednání, zatímco dohoda je dvoustranná, a proto je nesmysl je spojovat do jednoho termínu. Osobní vlastnictví žádné není, je přece jen vlastnictví! A jak jsem prý mohl jít ke kamarádovi do podnájmu, když on sám je vlastníkem toho bytu. To by přece musel být nájemce!
Jestliže se z výše uvedeného nezblázníte, časem všemu přivyknete, dokonce začnete opravovat svoje okolí, když právní termín použije špatně, a přestane vám vadit vtipkování o darovacích smlouvách pod vánočním stromečkem.
Do budoucího života s právníkem si však musíte uvědomit jednu věc. Pokud si právníka pustíte do svého soukromí a dostane se vám pod kůži, budete mít (po vzoru hesla letošního ročníku soutěže o právnickou povídku) v životě už navždy víc práva, než si budete přát. Vlastně… než by si kdokoli přál či uměl představit.
(Autorka nadepsaného textu je právnička. Celý fejeton vychází z naprosto reálných stížností jejího partnera na těžký život s ní. Autorka textu však popírá už jen to, že by někdy nechala občanský zákoník na toaletě. A pokud ano, obrací se na svého partnera, jestli k tomu má nějaký důkaz nebo by na podporu svých tvrzení mohl přivést nějaké svědky. Ne? Pak je jasné, že jeho argumentace je naprosto účelová!)
Fejeton byl zaslán do soutěže Právnická povídka 2017. Časopis Právo21 byl mediálním partnerem.
Pátý ročník Právnického PubQuizu Práva21 se uskutečnil v úterý 12. listopadu v brněnském klubu Alterna. Zúčastnilo se ho dvanáct týmů nejen z řad studujících. Soutěžící se po dvouleté pauze vrátili hledat odpovědi...
Letošní 16. ročník konference České právo a informační technologie, pořádaný na brněnské právnické fakultě, přilákal zhruba 100 účastníků, což svědčí o stále vysokém zájmu o problematiku práva IT. Konference nabídla...
