Filmy a seriály, které ovlivňují svět práva

Už John H. Wigmore, který je tradičně považován za zakladatele teoreticko-právního hnutí Law and Literature, prosazoval myšlenku, že některá umělecká díla mohou zlepšovat schopnosti a znalosti právníků v některých ohledech. Sice zpočátku trval na tom, že to dokážou jenom dostatečně kvalitní romány, což bylo postupně vyvráceno, ale i tak měl pravdu v určení oblastí právní zkušenosti, kterou lze rozšířit právě pomocí uměleckých děl. Umění tak může právníka vzdělat v tom, co přesně obnáší praxe právních profesí, co se děje před soudním řízením a během něj, jak právo vzniká a funguje nebo jaký je vztah jednotlivce k právu jako takovému. Stručně vyjádřeno, umění dává právníkovi možnost hlubšího vhledu do situací, které sám neprožil a nemá s nimi (často ani nemůže mít) osobní zkušenost. Tento přístup přetrval i v následujících desetiletích, kdy se seznamy rozšiřovaly o další jednotlivá díla a dokonce i nové žánry a kdy se hnutí Law and Literature rozšířilo za hranice USA.

1. 11. 2016 Markéta Štepániková

Bez popisku

Law and literature je dnes zavedenou oblastí právně-teoretického výzkumu i součástí výuky na právnických fakultách, byť dosud má výrazně větší vliv v anglo-americké kultuře. Je tématem mnoha podporujících i kritických prací, tématem vědeckých konferencí v USA, Austrálii a Asii i Evropě včetně ČR i hlavní oblastí zájmu vědeckých organizací. Studenta práv ale i tak nejspíš bude zajímat, co si má pustit za film nebo seriál, který by mu vedle zábavy dal bezpracně i studijní nebo profesní výhodu. Ne náhodou se v současnosti seznamy pro právníky relevantních filmů a seriálů stále více množí a jsou využívány i pro výuku práva, a to nejen pro předměty jako Právo a umění.

Které filmy a seriály tedy nejvíc baví a případně i ovlivňují studenty naší právnické fakulty? Na položenou otázku odpovědělo přes 100 studentů a výsledky zahrnují škálu od děl zcela nových až po filmovou klasiku z první poloviny 20.stol. a vedle očekávatelné hollywoodské produkce tam můžeme nalézt i německou, francouzskou nebo českou tvorbu. Od počinů neoddiskutovatelné umělecké kvality zde najdeme i díla přiznaně náležející do populární a masové kultury. Náš seznam je tedy ve všech ohledech pestrý.

Na prvním místě ze seriálů je s výrazným náskokem před ostatními americký Suits, v českém překladu Kravaťáci. Následují ho co do oblíbenosti Ally McBeal a House of Cards, ale v ničem si s nimi nezadá ani už trochu retro JAG. Opakovaně se objevil také seriál Boston Legal a How To Get Away With Murder. Za českou tvorbu byl mnohokrát zmiňován seriál Život a doba soudce AK, ovšem často společně s kritikou jeho kvality. Vedle těchto většinou jednoznačně právnických či politických seriálů se však zařadily i např. Simpsonovi, Městečko Twin Peaks, Daredevil nebo český Vyprávěj.

Z filmů jasně vede Dvanáct rozhněvaných mužů, byť bez rozlišení staršího a novějšího zpracování. Velký dojem zřejmě zanechává rovněž Ďáblův advokát, ale z novějších filmů vévodí Obhájce a Soudce, těsně za nimi potom Most špionů. Poměrně dost příznivců má i Pravá blondýnka bez rozlišování dílu a Lid versus Larry Flynt. Z českých zástupců je nejčastěji zmiňováno Kladivo na čarodějnice. Z těch na první pohled ne tolik právnických filmů stojí za to jmenovat české Pelíšky a Vyšší princip, sci-fi Blade Runner a Vyměřený čas, kultovní Klub rváčů nebo šestý díl Harryho Pottera. Nechybí ani muzikály Bídníci a Chicago nebo klasika jako Kubrickovy Stezky slávy a Jak zabít ptáčka. Je tak na každém, co mu vyhovuje a co si vybere.

 

Časopis byl do roku 2017 vydáván pod názvem FAKT. Čtěte jeho I. ročník, 2. číslo.

Více článků

Přehled všech článků

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info