Už John H. Wigmore, který je tradičně považován za zakladatele teoreticko-právního hnutí Law and Literature, prosazoval myšlenku, že některá umělecká díla mohou zlepšovat schopnosti a znalosti právníků v některých ohledech. Sice zpočátku trval na tom, že to dokážou jenom dostatečně kvalitní romány, což bylo postupně vyvráceno, ale i tak měl pravdu v určení oblastí právní zkušenosti, kterou lze rozšířit právě pomocí uměleckých děl. Umění tak může právníka vzdělat v tom, co přesně obnáší praxe právních profesí, co se děje před soudním řízením a během něj, jak právo vzniká a funguje nebo jaký je vztah jednotlivce k právu jako takovému. Stručně vyjádřeno, umění dává právníkovi možnost hlubšího vhledu do situací, které sám neprožil a nemá s nimi (často ani nemůže mít) osobní zkušenost. Tento přístup přetrval i v následujících desetiletích, kdy se seznamy rozšiřovaly o další jednotlivá díla a dokonce i nové žánry a kdy se hnutí Law and Literature rozšířilo za hranice USA.
Law and literature je dnes zavedenou oblastí právně-teoretického výzkumu i součástí výuky na právnických fakultách, byť dosud má výrazně větší vliv v anglo-americké kultuře. Je tématem mnoha podporujících i kritických prací, tématem vědeckých konferencí v USA, Austrálii a Asii i Evropě včetně ČR i hlavní oblastí zájmu vědeckých organizací. Studenta práv ale i tak nejspíš bude zajímat, co si má pustit za film nebo seriál, který by mu vedle zábavy dal bezpracně i studijní nebo profesní výhodu. Ne náhodou se v současnosti seznamy pro právníky relevantních filmů a seriálů stále více množí a jsou využívány i pro výuku práva, a to nejen pro předměty jako Právo a umění.
Které filmy a seriály tedy nejvíc baví a případně i ovlivňují studenty naší právnické fakulty? Na položenou otázku odpovědělo přes 100 studentů a výsledky zahrnují škálu od děl zcela nových až po filmovou klasiku z první poloviny 20.stol. a vedle očekávatelné hollywoodské produkce tam můžeme nalézt i německou, francouzskou nebo českou tvorbu. Od počinů neoddiskutovatelné umělecké kvality zde najdeme i díla přiznaně náležející do populární a masové kultury. Náš seznam je tedy ve všech ohledech pestrý.
Na prvním místě ze seriálů je s výrazným náskokem před ostatními americký Suits, v českém překladu Kravaťáci. Následují ho co do oblíbenosti Ally McBeal a House of Cards, ale v ničem si s nimi nezadá ani už trochu retro JAG. Opakovaně se objevil také seriál Boston Legal a How To Get Away With Murder. Za českou tvorbu byl mnohokrát zmiňován seriál Život a doba soudce AK, ovšem často společně s kritikou jeho kvality. Vedle těchto většinou jednoznačně právnických či politických seriálů se však zařadily i např. Simpsonovi, Městečko Twin Peaks, Daredevil nebo český Vyprávěj.
Z filmů jasně vede Dvanáct rozhněvaných mužů, byť bez rozlišení staršího a novějšího zpracování. Velký dojem zřejmě zanechává rovněž Ďáblův advokát, ale z novějších filmů vévodí Obhájce a Soudce, těsně za nimi potom Most špionů. Poměrně dost příznivců má i Pravá blondýnka bez rozlišování dílu a Lid versus Larry Flynt. Z českých zástupců je nejčastěji zmiňováno Kladivo na čarodějnice. Z těch na první pohled ne tolik právnických filmů stojí za to jmenovat české Pelíšky a Vyšší princip, sci-fi Blade Runner a Vyměřený čas, kultovní Klub rváčů nebo šestý díl Harryho Pottera. Nechybí ani muzikály Bídníci a Chicago nebo klasika jako Kubrickovy Stezky slávy a Jak zabít ptáčka. Je tak na každém, co mu vyhovuje a co si vybere.
Pátý ročník Právnického PubQuizu Práva21 se uskutečnil v úterý 12. listopadu v brněnském klubu Alterna. Zúčastnilo se ho dvanáct týmů nejen z řad studujících. Soutěžící se po dvouleté pauze vrátili hledat odpovědi...
Letošní 16. ročník konference České právo a informační technologie, pořádaný na brněnské právnické fakultě, přilákal zhruba 100 účastníků, což svědčí o stále vysokém zájmu o problematiku práva IT. Konference nabídla...
