Na své profesní výzvy nemusíte být sami. Představujeme Master mindy Práva21

Co jsou Master mindy Práva21?

Master mindy jsou komorní moderovaná setkání, při kterých účastníci společně hledají řešení konkrétních problémů z právní praxe, studia nebo profesního rozvoje.

Nejde o klasickou přednášku, workshop ani networkingové setkání, na kterém si účastníci pouze vymění kontakty. Základem Master mindů je aktivní zapojení všech přítomných, vzájemné sdílení zkušeností a hledání prakticky využitelných řešení.

Každé setkání bude věnováno jednomu předem vymezenému tématu. V menší skupině přibližně osmi až deseti účastníků se společně s moderátorem a přizvaným odborníkem zaměříme na konkrétní otázky, které účastníci sami přinesou.

Půjde například o to, jak psát stručnější a srozumitelnější právní texty, jak přistupovat ke komunikaci s klientem nebo jak si vybrat vhodnou profesní specializaci.

Důležité přitom nebude jen to, co si účastníci ze setkání odnesou, ale také to, čím mohou sami přispět ostatním.

Každý účastník totiž může být současně tím, kdo potřebuje poradit, i tím, jehož zkušenost pomůže někomu jinému.

Proč jsme se rozhodli Master mindy pořádat?

 Právnická profese je založena na neustálém vzdělávání se, získávání zkušeností a schopnosti reagovat na nové situace. Vedle odborných znalostí však vyžaduje také řadu dovedností, které se jen obtížně získávají z učebnic. Patří mezi ně efektivní komunikace, schopnost rozhodovat se v nejistotě, organizace vlastní práce nebo zvládání profesních výzev. A právě tyto oblasti často otevírají otázky, na které neexistuje univerzální odpověď.

V Právu21 proto chceme vytvořit prostor, kde bude možné taková témata otevřeně diskutovat, získávat nové pohledy a hledat možnosti dalšího rozvoje.

Jedním z našich cílů je také podpora takzvané self-efficacy, tedy vnímané vlastní účinnosti. Tento koncept, který rozpracoval psycholog Albert Bandura, označuje přesvědčení člověka o vlastní schopnosti zvládnout určitou situaci nebo dosáhnout stanoveného cíle.[1]

Bandura přitom mezi zdroje vnímané vlastní účinnosti řadí mimo jiné vlastní zkušenost se zvládnutím úkolu, pozorování druhých a sociální přesvědčování. Domníváme se proto, že možnost sdílet zkušenosti, poznávat různé přístupy k řešení problémů a získávat konstruktivní zpětnou vazbu může účastníkům pomoci nejen s konkrétní otázkou, ale také podpořit jejich důvěru ve vlastní schopnosti.

Nechceme, aby Master mindy byly jen místem, kde zazní mnoho zajímavých myšlenek. Chceme, aby se tyto myšlenky proměňovaly v konkrétní kroky.

Jak bude setkání probíhat?

 Každého Master mindu se zúčastní přibližně osm až deset účastníků, moderátor a odborník na vybrané téma. Setkání potrvá zpravidla 90 minut. Ještě před jeho konáním budou účastníci požádáni o zaslání konkrétní otázky nebo problému, kterému by se chtěli věnovat. Ze zaslaných podnětů následně vybereme několik otázek, které budou tvořit základ společné diskuse. Přednost dostanou takové, které jsou konkrétní, prakticky řešitelné a současně mohou být přínosné také pro ostatní.

Každá vybraná otázka projde několika fázemi. Nejprve dostane prostor její autor, který stručně představí problém a vysvětlí, co již vyzkoušel a s čím potřebuje pomoci. Následovat bude společný brainstorming. Ostatní účastníci mohou nabídnout své zkušenosti, nápady, doporučení nebo upozornit na možná úskalí jednotlivých řešení. Teprve poté dostane slovo přizvaný odborník, který doplní svůj pohled, zasadí návrhy do širšího kontextu a pomůže rozlišit realistická řešení od slepých uliček. V závěru každého diskusního bloku se vrátíme k původnímu tazateli. Jeho úkolem bude formulovat jeden až tři konkrétní kroky, které může na základě získaných podnětů uskutečnit. Právě tento moment považujeme za zásadní. Sebelepší diskuse totiž ztrácí svůj praktický význam, pokud se její závěry nikdy nepokusíme uvést do života. Na závěr setkání dostanou prostor také ostatní účastníci, aby shrnuli, co pro ně bylo přínosné a jaký další krok chtějí sami podniknout.

Musím mít vlastní problém? A co když se moje otázka nevybere?

Ano, každý účastník by měl přijít s konkrétní otázkou, kterou aktuálně řeší. Nemusí se však jednat o zásadní profesní dilema ani o složitý právní problém. Naopak. Často mohou být nejpřínosnější právě zdánlivě drobné otázky, které se promítají do každodenní práce.

Zároveň není nutné, aby se každá otázka během setkání podrobně rozebírala. Vzhledem k omezenému počtu účastníků a snaze zachovat dostatečnou hloubku diskuse se zaměříme přibližně na dvě až čtyři vybraná témata.

To ovšem neznamená, že ostatní zůstanou stranou.

Aktivní zapojení do diskuse nad problémy druhých je totiž stejně důležitou součástí Master mindu jako představení vlastního problému. Právě při společném přemýšlení mohou účastníci objevit souvislosti nebo řešení, která následně využijí také ve vlastní praxi.

Bezpečný prostor pro sdílení zkušeností

 Aby Master mindy mohly skutečně fungovat, je nezbytné vytvořit prostředí založené na vzájemném respektu a důvěře. Účastníci proto budou dodržovat pravidlo důvěrnosti. Sdílené zkušenosti zůstanou v rámci skupiny a při případném následném shrnutí setkání budou anonymizovány.

Zvláštní pozornost budeme věnovat také ochraně informací týkajících se klientů a konkrétních právních případů. Účastníci nesmějí sdílet informace, jejichž zveřejněním by porušili povinnost mlčenlivosti nebo zasáhli do práv třetích osob.

Master mindy současně nejsou určeny k poskytování individualizovaného právního poradenství. Jejich smyslem je především vzdělávání, profesní rozvoj a společné hledání možností dalšího postupu.

Pro koho jsou Master mindy určeny?

Naším cílem je propojit co nejširší právnickou komunitu. Jednotlivá setkání proto mohou být určena studentům/studentkám práv, advokátním koncipientům/koncipientkám, začínajícím advokátům/advokátkám, asistentům/asistentkám z justice, akademikům/akademičkám i zkušenějším právníkům/právničkám, kteří se chtějí dále rozvíjet nebo získat nový pohled na svou práci.

Rozhodující přitom nebude délka praxe, ale především zájem o dané téma a ochota aktivně se zapojit. Věříme totiž, že přínosná zkušenost nemusí nutně přicházet od člověka s nejdelší profesní praxí. Někdy může nový pohled nabídnout právě někdo, kdo se na problém dívá z jiného prostředí nebo má zkušenost s odlišným způsobem práce.

První, pilotní Master mind bude věnován začátkům v advokacii, a bude se konat 24. listopadu 2026 v učebně č. 014 Právnické fakulty Masarykovy univerzity. Těšit se můžete na advokátky JUDr. Bc. Svatavu Veverkovou, Ph.D., a Mgr. Janu Vábek Markovou, LL.M.

Vstup do advokátní praxe totiž přináší řadu výzev, na které ani kvalitní právnické vzdělání nemusí člověka dostatečně připravit. Jak se zorientovat v novém pracovním prostředí? Jak zvládat očekávání nadřízených, komunikaci s klienty nebo nejistotu při řešení prvních samostatných úkolů? A jak si postupně budovat profesní sebevědomí, aniž bychom se báli přiznat, že něco ještě nevíme?

Pilotní setkání bude určeno především advokátním koncipientům/koncipientkám a začínajícím advokátům/advokátkám, kteří chtějí sdílet své zkušenosti, získat nové pohledy na každodenní profesní výzvy a společně hledat možnosti jejich řešení. Účast bude zdarma.

Do budoucna bychom se rádi věnovali také dalším tématům, například využívání umělé inteligence v právu, právnímu psaní nebo práci v justici.

Jedna otázka může otevřít mnoho možností

 Master mindy nemají ambici nabídnout univerzální recept na úspěch nebo odpověď na každé profesní dilema. Chceme vytvořit místo, kde se mohou potkávat lidé s různými zkušenostmi, otevřeně sdílet své otázky a společně hledat cesty, jak se posouvat dál, protože někdy nepotřebujeme další přednášku, další učebnici ani další obecnou radu. Někdy potřebujeme možnost položit správnou otázku, vyslechnout si zkušenost někoho jiného a získat nový pohled na vlastní situaci.

Možná i vy právě řešíte otázku, kterou nemusíte řešit sami.

Na akci se přihlaste odkazem ZDE. 

Série Master Mindů Práva21 je spolufinancována Spolkem absolventů a přátel Masarykovy univerzity (SAPMU) prostřednictvím grantu TGM.

[1] Viz BANDURA, Albert, 1977. Self-efficacy: Toward a unifying theory of behavioral change. Psychological Review. 84(2), 191–215.