Masarykova univerzita uspořádala veřejnou debatu s kandidáty na rektora pro funkční období od září 2019 do srpna 2023. Debata proběhla 20. března 2019 v Univerzitním kině Scala. Kandidáti dostali šanci veřejně vyjádřit svá stanoviska ještě před samotnou volbou, která se bude konat 1. dubna 2019.
Ve středověku měli rektoři univerzit soudní pravomoc nad svými vyučujícími i žáky. Dnešní delikventi se této skutečnosti obávat nemusí. Přesto není bezvýznamné, kdo bude v čele univerzity po následující čtyři roky a stane se nástupcem takových osobností, jako byli Karel Engliš nebo František Weyr.
Prvním z letošních kandidátů je Martin Bareš, profesním zaměřením neurolog. V letech 2012 až 2018 byl prorektorem univerzity a v současné době působí jako děkan Lékařské fakulty. Druhým kandidátem je Jaromír Leichmann, který působí na Přírodovědecké fakultě v oboru geologie. V letech 2010 až 2018 vykonával po dvě funkční období úřad děkana Přírodovědecké fakulty a nyní je jejím proděkanem.
Debatu moderoval Ivan Foletti z Filozofické fakulty. Začal stručným představením obou kandidátů. Martin Bareš ve svém úvodním proslovu zdůraznil především společenskou roli Masarykovy univerzity, kterou by chtěl více otevřít širší veřejnosti. Možný rozvoj univerzity vidí například v oblasti aplikačního výzkumu či regionální a mezinárodní spolupráce.
Jaromír Leichmann na úvod akcentoval nutnost omezení byrokracie, zejména co se akademických pracovníků týče. Jako vzor pro svou práci v případě zvolení na post rektora představil osm let svého působení v čele Přírodovědecké fakulty a neopomněl zmínit ani důležitost mezifakultní spolupráce. Následovaly dotazy ze strany publika, ve kterém byli zastoupeni akademičtí i neakademičtí pracovníci a studenti.
Kandidáti se shodli na významu přednášek jako metody frontální výuky a zároveň odmítli zavádění celouniverzitního standardu na jejich povinné účasti. Dalšími tématy byly i fungování rektorátu, nový vizuální styl univerzity a problém padělání diplomů. Jaromír Leichmann navrhl zúžení a zkvalitnění rektorátního aparátu. Martin Bareš přislíbil zabývat se problematikou grafického stylu a diplomů prostřednictvím auditu a vyjádřil určitou skepsi k Leichmannovým návrhům na reformu rektorátu.
Kandidáti se mírně rozešli v otázce, do jaké míry by rektor měl komentovat aktuální společenské dění. Zatímco Martin Bareš se domnívá, že rektor by se k aktuálním otázkám měl vyjadřovat často, Jaromír Leichmann je toho názoru, že rektor by měl být velice aktivní, co se týče zájmů univerzity, avšak do společenského dění by měl vstupovat jen ve výjimečných případech.
Na řadu přišla také otázka genderu. Postoje kandidátů se lišily v otázce mateřských školek. Jaromír Leichmann zdůraznil příspěvky ze sociálního fondu, Martin Bareš se soustředil na umístění školek co nejblíže univerzitním pracovištím.
Na dotaz, co by ve funkci dělali diametrálně odlišně v porovnání s minulou praxí, Jaromír Leichmann navrhl výrazné zjednodušení akreditačního procesu, zatímco Martin Bareš zdůraznil zejména kontinuitu směřování a oponoval, že v současnosti má Masarykova univerzita v této oblasti v porovnání s ostatními českými univerzitami výbornou pozici.
Závěrem se oba kandidáti shodli na důležitosti Kariérního centra i mezifakultních přednášek. Zajímavostí bylo ocenění fungování Café Práh de iure na Právnické fakultě.
Autor: Štěpán Burda
Projekt Úvod do studia práva již čtvrtým rokem seznamuje na právnické fakultě v Brně nově příchozí studenty s fakultním prostředím a v průběhu jednoho týdne jim přibližuje různé právní obory. Mimo to se také účastníci...
Účast v soutěži je skvělým nácvikem dovedností, jako jsou prezentace, přednes a psaní, tedy schopností, které by měl ovládat každý, kdo se chce stát dobrým právníkem. Soutěž Studentská vědecká a odborná činnost...
