Komise chce zavést Evropskou kartu studenta. Nabídne snížení byrokracie při cestách do zahraničí

Damir Solak jako delegát Studentské komory Rady vysokých škol vyrazil na konci loňského roku do Černé Hory. Evropská studentská unie tam pořádá každoročně dvě plenární zasedání. V minirozhovoru Damir přibližuje, co nového se pro studenty vyrážející do zahraničí chystá.

18. 3. 2019 Svatava Veverková

Bez popisku

Co to je Rada vysokých škol a jakým způsobem ses stal jejím delegátem?

Rada vysokých škol je spolu s Českou konferencí rektorů národním orgánem reprezentace vysokých škol. Za Masarykovu univerzitu se zasedání Rady účastní 13 delegátů, z toho 2 studenti. Studenti pak mají uvnitř Rady vlastní komoru. V době, kdy se měli delegáti za univerzitu volit, jsem pracoval na rektorátě pro akademický senát. A právě senátem jsem byl zvolen do Rady.

Jak souvisí Rada vysokých škol s Evropskou studentskou unii?

Jako Rada zastupujeme zájmy studentů a sdružujeme se s kolegy z jiných zemí na mezinárodní úrovni.  Jednou z organizací, jíž jsme členem, je Evropská studentská unie (ESU). Ta funguje od roku 1982 a sdružuje studentské organizace z celkem 39 zemí.

V rámci ESU se potom jednotlivé státy sdružují v nadnárodních aliancích. Češi jsou součástí skupiny V4+, která, jak název napovídá, sdružuje studentské unie zemí Visegrádské skupiny spolu s kolegy z Rumunska, Běloruska a Moldavska.

S ostatními studentskými uniemi však spolupracujeme i mimo ESU. Například v lednu jsme s italskými kolegy vydali prohlášení, kterým jsme se vymezili proti záměru italských krajně pravicových skupin uspořádat ve Veroně koncert v den výročí upálení Jana Palacha.

Evropská studentská unie zastupuje téměř 20 milionů studentů.  Co důležitého z jejího posledního zasedání by české studenty mělo zajímat?

Zabývali jsme se například Evropskou kartou studenta. Tu chce Evropská komise spustit pro studenty, kteří se chystají na Erasmus+. Slibuje si od ní výrazné snížení byrokracie při registraci předmětů, uznávání kreditů a vyřizování dalších formalit v rámci zahraničního výjezdu. Mimo to by si vyjíždějící studenti v dané zemi nemuseli vyřizovat novou kartičku pro objednávání jídel v menze či půjčování knih v knihovně. V první fázi by měl být projekt zahájen už od roku 2021. Stále však zůstává spousta otazníků týkajících se především technických záležitostí projektu, jako například placení pomocí karty, jelikož v různých zemích se používají různé měny.

Přijetí u starosty města Cetinje. Foto Marko Popović

Již dnes užívají studenti napříč Evropskou unií ISIC, tj. mezinárodní identifikační průkaz studenta. Je nutné zavádět pro studenty vyjíždějící na Erasmus+ něco nového?

Je pravdou, že průkaz ISIC je mezinárodně uznávaný. Dostanu na něj studentskou slevu v muzeu nebo fastfoodovém řetězci kdekoliv v zahraničí. V současné době si s ním však nemohou půjčit knihu nebo objednat jídlo v menze nikde jinde mimo svoji univerzitu. To má změnit právě tento projekt. Jedním z řešení, které Komise nabízí, je to, že by se např. právě na ISIC nalepovaly speciální nálepky s QR kódem. ISIC bude i nadále rozšířený. Jen například ona nálepka jako nástavba zajistí zapojení do systému Evropské karty studenta. Ruku v ruce s tím by Evropská komise ráda usnadnila veškeré přihlašovací procedury a registraci předmětů během Erasmu+. Zkrátka Erasmus+ by měl být jednodušší a bez papírování.

Plánuje Evropská komise ještě něco dalšího?

Evropská komise chce do roku 2024 vytvořit síť prestižních evropských univerzit, které budou mezi sebou úžeji spolupracovat. Univerzita Karlova již aktivně pracuje na tom, aby se do této skupiny dostala. Bude zajímavé sledovat, zda se podobně rozhodne i Masarykova univerzita. Pro úspěch bude nejprve nutné najít vhodné partnerské univerzity v zahraničí, se kterými vytvoříme přihlášku, která přesvědčí Evropskou komisi.

Diskuzní panel o kvalitě ve vysokém školství. Foto Damir Solak

Spousta studentů se kromě výjezdů do zahraničí věnuje při studiu různým praxím. Dostali jste se i k tomuto tématu?

K otázce praxí jsme přijali prohlášení, dle kterého by se praxe měly co nejvíce týkat studovaného oboru a studenti by během praxe rozhodně neměli být pouze levnou (či dokonce neplacenou) pracovní silou. Studenti by dále měli mít během praxe nad sebou odborný dohled a po skončení, pokud je praxe součástí studijního programu, by za ni měli dostat náležitý počet kreditů. Věřím, že toto prohlášení poslouží řadě studentských unií i jednotlivým senátorům při jednání. I u nás na fakultě jsou v oblasti povinných praxí věci, u kterých by stálo za úvahu diskutovat, zdali by nešly vyřešit jinak a lépe.

Jaké budou tvé další kroky v Radě vysokých škol a Evropské studentské unii?

Momentálně pracuji s kolegy na dotazníkovém šetření, kde budeme zkoumat stav kolejí vysokých škol v naší zemi, protože si myslíme, že řada z nich by si zasloužila určité stavební úpravy. Příští měsíc se chystám na další zasedání Evropské studentské unie. Tentokrát se však bude jednat o třídenní seminář v Rumunsku zaměřený na vzdělávací politiky.

Autorka: Svatava Veverková


Více článků

Přehled všech článků

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info