Tereza Hrochová je poměrně čerstvou absolventkou magisterského oboru Právo a právní věda na právnické fakultě Západočeské univerzity v Plzni, státnicovala v roce 2021. Nyní navazuje magisterským oborem Právo a veřejná správa. Sport je denní součástí jejího života a jak sama přiznává, je to její závislost.

„Ke sportu jsem byla vedena odmala, chodila jsem na různé sportovní kroužky, hodně mne bavily lyže, což mi zůstalo dodnes, naopak třeba tenis je něco, co mě hrozně nebavilo. Postupně jsem se dostala k orientačním běhům, kde se objevil jeden problém – mapa.“

Tereza říká, že běh a čtení z mapy jí nepřirostlo k srdci, a tak se přeorientovala na běh jakožto součást atletiky. Se smíchem pak podotýká, že není šikovná a rychlá, a proto musí běhat pomalu a dlouho! Dokonce běhala tak dlouho, až doběhla na olympiádu, a to hned dvakrát. První olympijský start zažila Tereza již v roce 2021 v Tokiu, druhý tento rok v Paříži, kde se umístila 26. a zlepšila se tak z 58. místa v Tokiu. Při vzpomínce na olympiády si Tereza pochvaluje možnost být součástí dění v olympijské vesničce, a načerpat tak místní atmosféru.

Tereza se vedle běhání maratonů věnuje i běhům do vrchu, ač, jak na sebe prozrazuje, zpočátku ke kopcům neměla nejpozitivnější vztah a jejich krásu objevila až s postupem času. Na první běh „do kopce“ vzpomíná se slovy: „Bylo to hrozné, já běžela, ale během toho mě předcházeli důchodci. Ten pocit beznaděje byl až humorný.“ Podle Terezy je však ve vyběhávání kopců jisté kouzlo a časem to k člověku přiroste.

Mimo sport je Tereza velkou milovnicí psů a mazlení se s nimi, jak ale přiznává, i ve volnu nejvíc relaxuje sportem. V létě ji nejčastěji potkáte na kole a v zimě nejpravděpodobněji na lyžích nebo běžkách.

V budoucnosti by se Tereza ráda více zapojila i do právnické praxe, neboť je to něco, co ji velmi baví a vidí v tom smysl. Musí ale přijít na to, jak vybalancovat oba světy: ten vrcholového sportu a ten právnický.

Zdroj fotografie: Český olympijský tým