Erasmus: Studium práva po francouzsku

Dostalo se mi příležitosti strávit svůj výměnný pobyt ERASMUS na druhé nejprestižnější právnické fakultě ve Francii, a to v bývalém hlavním městě prosluněné Provence s přiléhavým jménem, Aix-en-Provence. Celý nedočkavý jsem se tedy vrhl do porovnávání zdejšího studia se studiem na naší alma mater.

Není magistr jako magistr

Rozdílů jsem zde našel opravdu požehnaně, a to již v samotném rozložení studia, které se dělí na tři roky trvajícího bakaláře a dva roky magistra. Na rozdíl od nás však zde magisterské studium představuje značnou míru specializace, kdy první rok nabízí zaměření např. na správní, obchodní či mezinárodní právo, načež se následně specializujete např. na pole (či vody) námořního, bankovního nebo exekučního práva. Už jsem si tedy zvykl na vyděšené tváře, když se představuji jako student pátého ročníku magistra a ještě k tomu bez specializace.

A jak si vybojovat své místo na právnické fakultě? Zapomeňte na TSPčka, tady se bojuje hlavně v průběhu studia za aplikace přístupu „dejme šanci všem, ale ať přežijí jen ti nejsilnější“. Učitel v prváku tak předstupuje před tisícehlavý amfiteátr, aby tu stejnou přednášku později zopakoval druhé půlce studentů. Nicméně specifická právnická hantýrka, nedýchatelnost v přednáškárnách a armáda paragrafů společně na konci bakalářského studia spolehlivě zneškodní průměrně dvě třetiny studentů. Karta se však obrací na placeném magistrovi, kdy do druháku projdete jen přes „konkurz“.

Snad rádi píšete

Dále mi vrtalo hlavou, jak to profesoři dělají, že mají přednáškárny plné po celý semestr. Jak na to? Nevydávejte žádná skripta k předmětům, místo toho si nechte jedny, která budete slavnostně studentům předčítat, a to třeba i čtyři hodiny v kuse. Většina přednášek tak připomíná diktát, kdy studenti místo psaní odrážek skripta opravdu reprodukují – dovedu si představit, že soudní zapisovatelé jsou zde tudíž na vysoké úrovni. Abych byl ale objektivní, jsou i netradiční přednášky, kdy se například má spolužačka na hodinách komparativního práva učila za pomoci instrukcí profesorky oděné v kimonu čínsky. Situace se podle všeho zlepšuje ve vyšších ročnících s ubývajícím počtem studentů a přibývající specializací.

Nicméně jsem nevěšel hlavu a vydal jsem se na průzkum seminářů, které jsou pro nás na ERASMU nepovinné. Byl jsem svědkem důvěrně známého honu na body za aktivitu, které studenti získávali za analýzu případů, strukturované resumé odborných článků či „kvalifikovaný“ příspěvek do diskuze. Místo seminárek se po studentech vyžadují eseje, ty sice taky navyšují spánkový deficit, ale zároveň i schopnost se nad daným tématem opravdu zamyslet. Celkově se mi koncepce seminářů líbila, protože se probralo téma opravdu do hloubky a z více úhlů pohledu.

Jeden život na 10 z 20

Nemohu opomenout samozřejmě ani zlatý hřeb každého semestru – zkoušky. Thriller „Klikačka o páté“ tady vystřídala ruská ruleta, která týden před zkouškami soutěžícím oznámila konkrétní data, kdy se nejšťastnější z nich ocitli s kadencí pět zkoušek za tři dny. Vašim cílem není tentokrát „nedostat F“, ale dostat víc jak deset z dvaceti možných. Navíc máte pouze „jeden život“, pokud neuspějete, opravy Vás čekají na konci května – ale to pouze v případě, že Váš celkový průměr ze všech předmětů je menší než deset. Debakl v jednom předmětu tedy můžete dohnat jinde. Při mé ústní zkoušce na mě profesor od pasu vypálil postupně tři otázky bez jakékoli přípravy a následně plynule přešel k otázkám z druhého předmětu, který měl zkoušet až za půl hodiny. Přitom si vytrvale zapisoval skóre mých odpovědí, kdy skóre výsledné zveřejnil ten páteční večer na vývěsce… ve škole!

Má to hloubku

Pojetí studia práva ve Francii ve mně probudilo uznání nad organizovaností naší fakulty, ale rovněž otazníky, zda by nebylo lepší se rovněž specializovat na určité odvětví práva již během studia, a ponořit se tak opravdu do hloubky, jako banán do čokoládového fondue.