~KOMENTÁŘ~
GIBS vznikla v roce 2012 a má za úkol vyšetřovat trestnou činnost policistů a příslušníků některých dalších bezpečnostních sborů. Z důvodové zprávy vyplývá, že hlavním důvodem vzniku GIBS byla nutnost účinného, nezávislého a nestranného vyšetřování zásahů do práva na život a do práva nebýt podroben mučení, nelidskému a ponižujícímu zacházení ze strany příslušníků bezpečnostních sborů, což vyplývá z mezinárodních úmluv. Předchůdkyně GIBS (Inspekce Policie České republiky a Inspekce ministra vnitra) totiž byly závislé na Ministerstvu vnitra stejně jako policie, kterou měly vyšetřovat.
Iluzorní nezávislost GIBS
Důvodová zpráva k zákonu o GIBS kromě chybějící nezávislosti dosavadní inspekce také upozornila na značnou nedůvěru občanů v policii a její schopnost zbavit se policistů-pachatelů ve vlastních řadách, na opakované medializované případy selhání policie, které poukazovaly na absenci funkční kontroly policie, a na opakovaná podezření z politického zneužívání inspekce. Jinými slovy – předchozí inspekce byla podle důvodové zprávy nedůvěryhodná.
Jak došlo k personálnímu obsazení GIBS? První ředitel GIBS Ivan Bílek převzal do nové inspekce prakticky všechny dřívější příslušníky Inspekce Policie ČR. Tudíž nová „důvěryhodná“ inspekce vznikla ze staré nedůvěryhodné tak, že se nápis na kanceláři „Inspekce Policie ČR“ přelepil nápisem „GIBS“. Vyloženě Kocourkov! A také výsměch obětem policejního násilí.
Čistě iluzorní nezávislosti GIBS si povšiml i Ústavní soud v jednom z významných nálezů hovořícím o vyšetřování policejního násilí (sp. zn. I. ÚS 1042/15):
„Lze dodat, že je otázkou, zda v nyní posuzovaném případě lze GIBS považovat za nezávislý orgán, pokud šetření prováděly stejné osoby jako v dřívější Inspekci, která tímto nezávislým orgánem nebyla. Nelze přehlédnout, že GIBS převzala do služebního poměru téměř všechny příslušníky předchozí Inspekce. Z formálního pohledu se GIBS jeví být vůči policii nezávislým orgánem. Není podřízena Ministerstvu vnitra, neboť její ředitel odpovídá přímo předsedovi vlády. Avšak formální nezávislost nezaručuje nezávislost praktickou. Pokud je GIBS převážně obsazena bývalými příslušníky sborů, které má vyšetřovat, její nezávislost může být čistě iluzorní. To zejména pokud i vedení GIBS se rekrutuje z bývalých příslušníků policie a Inspekce. Praktickou nezávislost GIBS by podpořilo výraznější zapojení osob, které dříve nebyly příslušníky orgánů, které GIBS vyšetřuje.“
Říkají to už všichni: GIBS pracuje špatně
Přemýšlím, zda někdy někdo řekl, že GIBS dělá dobrou práci, a zároveň to myslel vážně. To, že GIBS funguje mizerně, tvrdíme v Lize lidských práv na základě našeho monitoringu od počátku fungování inspekce. Vydali jsme k tomu dokonce analýzu „Generální inspekce bezpečnostních sborů – utržená ze řetězu právního státu“, satirickou stínovou výroční zprávu nebo tematické číslo ligových novin. Negativní zpětnou vazbu mám také od svých známých advokátů. Teď už ale otevřeně o dlouhodobém špatném fungování, neprofesionalitě a systémovém selhání GIBS hovoří i státní zástupci včetně nejvyššího státního zástupce.
Nicméně nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman jako řešení neuspokojivé situace zvažuje zavedení odpovědnosti GIBS jinému státnímu orgánu, nikoliv jako dosud premiérovi. Navrhuje například vznik odboru na úřadu vlády či zmocněnce vlády, který by činnost GIBS monitoroval a premiérovi podával zprávy. Jako další možnost uvádí „zavěsit“ inspekci na jinou instituci, například na státní zastupitelství, které je mimo politiku.
Řešení není vyměnit dozor nad neschopným
Představte si, že půjdete ke kadeřníkovi a ten vás ostříhá tak, že účes bude křivý a plný zubů. Napadlo by vás, že řešením bude výměna majitele kadeřnictví? Asi ne. Naopak byste k tomuto kadeřníkovi a kadeřnictví už ani nepřiblížili a raději byste se obrátili na někoho úplně jiného. A to jde jen o vlasy, které dorostou. V případě GIBS jde ale o vyšetřování závažných kauz s dopady na životy poškozených, ale i na kvalitu policejního sboru a důvěru veřejnosti v něj.
To, že se GIBS v současné sestavě bude zodpovídat někomu jinému než premiérovi, vůbec neřeší nekompetenci, která bude přetrvávat nadále. Těžko si lze představit účinnější řešení, než vyhodit nekompetentní lidi z GIBS, a jako prvního jejich šéfa. To by ale znamenalo propustit velkou část (troufám si říci většinu) příslušníků GIBS. Zároveň by to představovalo extrémně složitý administrativní úkol s ohledem na taxativní důvody propuštění v zákoně o služebním poměru, mezi které patří například: pravomocné odsouzení pro úmyslný trestný čin, uložení kázeňského trestu odnětí služební hodnosti a podobně. Současní příslušníci GIBS jsou prakticky nepropustitelní.
Jediné čisté a jednoduché řešení je zcela zrušit GIBS, jeho kompetence předat jiným orgánům činným v trestním řízení a oblast účinného vyšetřování policejního násilí předat státnímu zastupitelství. Mezitím se ušetří dost peněz za tento zbytečný orgán a také bude dost času diskutovat nad tím, zda potřebujeme nový orgán jako náhradu za GIBS, jak by měl vypadat a jak se poučit z dosavadních chyb.
Autorka je advokátka a právnička Ligy lidských práv.