Mezinárodní den žen a pandemie: Jak koronavirus změnil životy žen

Osmý den měsíce března každoročně patří ženám v rámci oslav Mezinárodního dne žen. Kromě toho si symbolicky připomínáme i rok od prvních případů nákazy koronavirem. Mimovládní organizace a další subjekty již léta upozorňují na fenomén domácího násilí, který je i v našich končinách pořád ještě poměrně častým jevem (netýká se samozřejmě jen žen samotných, ale postihuje i řadu mužů). Tyto specializované organizace jedním dechem dodávají, že fyzické násilí nemusí být jedinou jeho formou. V rámci své praxe se pracovnice a pracovníci neziskových organizací setkávají s násilím sexuálním, psychickým či ekonomickým. Jedná se o chování, které se vyznačuje dlouhodobostí a opakováním, přičemž se nejčastěji děje v cyklech, kdy se cyklus samotné agrese střídá s obdobím klidnějším.[1]

Domácí násilí v čase pandemie covid-19. Proč v časech krize domácí násilí eskaluje?

Zmínky o domácím násilí byly v uplynulém roce připomínkou toho, že ženy často čelí nebezpečí od svých nejbližších osob. Po vyhlášení nouzového stavu během první vlny pandemie odbornice a odborníci upozorňovali, že hrozí nárůst případů domácího násilí zejména s ohledem na nestabilní situaci a omezení kontaktů. To v období krize není nic neobvyklého. Mnohé údaje a statistiky poukazují na skutečnost, že prevalence a závažnost rodově podmíněného násilí se zvyšuje například během přírodních katastrof či ekonomické krize.

Dle vyjádření organizací, které se tímto tématem zabývají, v České republice vzrostla poptávka o jejich služby až o 30–40 %.[2] Příčin tohoto nárůstu je tedy několik, a to například finanční potíže, dlouhodobý stres a výrazné omezení v oblasti společenského života. Rizikovým faktorem je rovněž to, že děti už několik měsíců nechodí do škol, rodiče na sebe tedy museli vzít jejich vzdělávání a vedle toho zvládat své stávající zaměstnání společně s prací v domácnosti.

Velmi závažným faktorem je dále izolace domácnosti, ve které se násilí odehrává. S tím je spojené i to, že oběť domácího násilí v současnosti omezuje svou mobilitu. Následkem této skutečnosti se oběť zdánlivě nemá na koho obrátit a celkově ztrácí sociální kontakt. Je v téměř neustálé přítomnosti násilníka, proto nemá přístup k profesionální pomoci.

Činnost úřadů, intervenčních center a neziskových organizací

Je důležité uvést, že se jednotlivé evropské státy zabývaly problematikou možného nárůstu domácího násilí vlivem pandemie koronaviru a že se snažily o to, aby se situace v této oblasti drasticky nezhoršila. Jmenovitě Úřad vlády České republiky vydal ve věci ochrany obětí domácího násilí celou sérii návrhů opatření pro jednotlivé subjekty zaměřenými na danou problematiku. Mezi ně patří například doporučení Ministerstvu vnitra vyhodnocovat statistiky případů domácího násilí, zajistit součinnost jednotlivých orgánů a úřadů jednajících v oblasti domácího násilí či aktivně informovat veřejnost o možnostech ochrany a o existujících organizacích.[3]

Organizace zabývající se ochranou obětí domácího násilí zaznamenaly prudký nárůst poptávky po jejich službách. Je ale zřejmé, že vzhledem k povaze pandemie a opatřením s ní spojených byly nuceny přejít na jiné než kontaktní formy pomoci. Mnohé z institucí musely začít fungovat na dálku, a to výhradně elektronicky nebo prostřednictvím telefonu. Jako příklad je možné uvést organizaci Bílý kruh bezpečí, která během pandemie přerušila terénní výjezdy a terapie. V azylových domech se rovněž uplatnily přísnější hygienické požadavky, jejich kapacita přitom byla již před pandemii téměř zcela vyčerpána.[4]

Každá krize spojená s novými výzvami s sebou však nese i pozitivní změny do budoucna. Jednou z těchto pozitivních okolností je, že služby nyní mělo příležitost využít více žen. Ostatně vlivem mimořádných okolností spojených s pandemií bylo rozvíjeno poradenství na dálku, v důsledku čehož se zvýšil počet obětí – klientů, kteří se na specializovaná místa mohli obrátit, a to dokonce i ze zahraničí. [5]

Výzkumnice Dana Moree z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy a Blanka Nyklová ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR ve svém výzkumu ohledně domácího násilí za covid-19 poukazují i na rozdílnost vykazování a řešení domácího násilí v jednotlivých krajích a jednotlivými institucemi. Problémem je zejména málo kvalifikovaný personál, který neumí správně a dostatečně vyhodnotit situaci. V tomto případě autorky upozorňují na to, že policie a úřady by měly s problematickou rodinou zůstat v pravidelném kontaktu, což je ale vzhledem k omezeným kapacitám v současnosti téměř nemožné.[6]

A jaké jsou vize do budoucna?

Lze předpokládat, že počty obětí domácího násilí budou narůstat i nadále. Pocity soudržnosti a empatie během druhé vlny vystřídal hněv, únava a frustrace. Stresové faktory přetrvávají už bezmála rok a ubylo také možností oddechu a rekreace. Napětí v domácnostech tak bude i v nejbližší době eskalovat a může vyústit v ještě větší výskyt fenoménu domácího násilí, než jaký jsme mohli sledovat doposud.

[1] Je důležité si připomenout, že domácí násilí nemusí mít pouze fyzickou formu. Ta je často pouze špičkou ledovce, nejčastěji se pracovníci intervenčních center a mimovládních organizací potkávají zejména s formou psychického nátlaku. Více viz. například: https://www.domacinasili.cz/co-je-domaci-nasili/

[2] Domácí násilí během pandemie nabralo na intenzitě. Úřady se neshodnou na správném postupu. Dostupné na:  https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/3130910-domaci-nasili-behem-pandemie-nabralo-na-intenzite-urady-se-neshodnou-na-spravnem

[3] Podnět Výboru pro prevenci domácího násilí a násilí na ženách k ochraně obětí domácího a sexuálního násilí s ohledem na pandemii COVID-19. Dostupné na: https://www.vlada.cz/assets/ppov/rovne-prilezitosti-zen-a-muzu/Aktuality/Podnet_Vyboru-COVID-19-_1_.pdf

[4] Pomoc obětem domácího násilí je v době koronaviru složitější, organizace omezily některé služby. Dostupné na: https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/3071918-pomoc-obetem-domaciho-nasili-je-v-dobe-koronaviru-slozitejsi-organizace-omezily

[5] The Covid-19 pandemic and intimate partner violence against women in the EU. Dostupné na: https://eige.europa.eu/publications/covid-19-pandemic-and-intimate-partner-violence-against-women-eu

[6] Výsledky výzkumu – Domácí násilí za COVID-19: Je to o lidech? Dostupná na: https://fhs.cuni.cz/FHS-2528.html

[7] Domácí násilí v druhé vlně pandemie. Dostupné na: https://www.domacinasili.cz/domaci-nasili-v-druhe-vlne-pandemie/